7 Tdo 529/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 529/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:17. 7. 2024 Spisová značka:7 Tdo 529/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.529.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Pomluva Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 184 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:8. 8. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 529/2024-282 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 7. 2024 o dovolání obviněného T. M. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 12 To 14/2024, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 8 T 124/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání T. M. odmítá. Odůvodnění:I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 9. 11. 2023, sp. zn. 8 T 124/2023, byl obviněný T. M. uznán vinným přečinem pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle tohoto ustanovení za použití § 67 odst. 2 písm. b) a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 60 denních sazeb po 500 Kč, tedy celkem 30 000 Kč. Postupem podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozeného L. H. na náhradu nemajetkové újmy. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný zmíněného přečinu dopustil jednáním spočívajícím v tom, že jednak (1.) dne 20. 4. 2022 v čase od 8:18 do 14:45 hodin při výslechu v procesním postavení obviněného ze zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku na základě usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Beroun, Oddělení obecné kriminality, ze dne 9. 3. 2022, č. j. KRPS-93116-96/TČ-2021-010271, v sídle tohoto policejního orgánu na adrese Tyršova 1635, Beroun, přes výslovné zákonné poučení o trestní odpovědnosti za trestný čin pomluvy podle § 184 tr. zákoníku mimo jiné uvedl, že jeho manželka V. M. se mu svěřila, že se v XY u svých rodičů necítila komfortně, neboť jí měl otec L. H. navštěvovat v jejím pokoji s tím, že si dětský pokoj pletl s ložnicí, přiléhal k dceři do postele, pletl si ji s jeho manželkou, asi ji hladil a osahával a že k jednání mohlo docházet v době, kdy byla ještě mladistvá. Přitom si byl vědom toho, že to nebyla pravda, neboť jednak mu V. M. takové skutečnosti nikdy nesvěřila, jednak se L. H. takového jednání nedopustil. V důsledku toho mohl být L. H. poškozen označením za otce, který zneužíval svou dceru, což by jej zásadně poškozovalo v soukromém i pracovním životě. A jednak (2.) v přesně nezjištěné době patrně někdy v roce 2022 na nezjištěném místě v okrese XY poté, co dával L. H. za vinu rozpad jeho manželství s V. M., sdělil mimo jiné svojí kamarádce M. R., že L. H. se ke své dceři V. M. choval příliš důvěrně, a proto se od rodičů odstěhovala, z čehož vyplývalo, že L. H. mohl V. M. zneužívat, což M. R. následně sdílela před L. T. a dalšími osobami na narozeninové oslavě v létě 2022 ve XY. Obviněný si přitom byl opět vědom toho, že jeho sdělení nebylo pravdivé, neboť jednak mu V. M. takové skutečnosti nikdy nesvěřila, jednak se L. H. takového jednání nedopustil, a v důsledku uvedeného jednání mohl být L. H. poškozen označením za otce, který zneužíval svou dceru, což by jej zásadně poškozovalo v soukromém i pracovním životě. 3. Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2024, sp. zn. 12 To 14/2024, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání obviněného a vyjádření státní zástupkyně 4. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a l) tr. ř. Byl přesvědčen, že v případě napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy, dále že rozhodnutí napadené dovoláním spočívá na nesprávném právním posouzení skutku či jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a že v řízení tomuto rozhodnutí předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Současně nebyl v trestním řízení dodržen ústavní princip spravedlivého procesu a rovnosti stran. 5. Následně obviněný zrekapituloval závěry plynoucí z rozhodnutí soudů obou stupňů a k prvnímu dílčímu útoku upozornil na § 8b a § 8c tr. ř. (podle kterých se zakazuje osobám uvádět informace, o nichž se v průběhu trestního řízení dozvěděly) s tím, že k informacím, jichž se týká toto trestní řízení a které měly zaznít při jeho výslechu před policejním orgánem v jiné jeho trestní věci, mělo být přistupováno v intencích zmíněných ustanovení. Jeho bývalá manželka však prostřednictvím své obhájkyně informace z předmětného spisu zveřejnila. Pokud je tedy viněn z toho, že zveřejnil nepravdivé údaje a šířil je, není to pravda, neboť údaje uvedené jím v rámci trestního řízení zveřejnila právní zástupkyně jeho bývalé manželky v rámci civilního řízení u Okresního soudu v Berouně. 6. Pokud jde o druhý dílčí útok, uvedl, že informace týkající se poškozeného L. H., který se měl chovat důvěrně ke své dceři V. M. a ta se proto od rodičů odstěhovala, sdělil pouze kamarádce M. R. a bylo to sdělení pouze mezi jejich osobami, které nikdo jiný neslyšel. Byla to pak proto tato svědkyně, kdo na večírku zmíněnou informaci šířil dál bez jeho vědomí a přičinění. 7. V další části dovolání obviněný upozornil, že jeho trestní stíhání bylo původně zastaveno, a to usnesením ze dne 13. 2. 2023, s tím, že vypovězená informace je svědectvím z doslechu a obviněný používal slova „asi“, z čehož je patrná nejistota a nikoli jasné sdělení. Poté však bylo ze strany státního zástupce sděleno nové obvinění, tentokrát pro přečin pomluvy. Obviněný upozornil na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, protože jeho jednání není trestným činem, neboť jednak to nebyl on, kdo šířil předmětné informace (ale jeho manželka a svědkyně M. R.), a jednak shledal absurdním, že by mohl nepravdivým údajem poškodit poškozeného v jeho zaměstnání, když danou informaci sdělil pouze policejnímu orgánu a své kamarádce, a navíc šlo o informace uvedené slovem „asi“, tedy o informace nejisté. 8. Obviněný nakonec upozornil na čl. 36 až 40 Listiny základních práv a svobod upravující právo občana na soudní ochranu a spravedlivý proces. Uvedl, že si je vědom, že Nejvyššímu soudu nepřísluší přezkoumávat skutkový stav, v jeho případě však došlo k naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Soudy pochybily, pokud nepřijaly jeho argumentaci. Provedené dokazování je ve zjevném rozporu se skutkovým stavem zjištěným oběma soudy, a tedy důvodem pro zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. V řízení před soudy obou stupňů nebyly dodrženy principy spravedlivého procesu a rovnosti stran. Právní závěry soudů jsou podle obviněného v hrubém nepoměru s provedenými důkazy a byly neoprávněně zamítnuty jeho návrhy na doplnění dokazování. Obviněný si přitom je vědom výjimečnosti institutu dovolání, avšak zároveň je třeba dbát principů spravedlivého procesu, na nichž je postaveno trestní řízení a právní stát. 9. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze a aby přikázal odvolacímu soudu věc znovu projednat a rozhodnout. 10. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že námitky obviněného jsou opakováním odvolacích námitek, jimiž se zabýval již odvolací soud. Byť obviněný odkazoval na extrémní nesoulad mezi zjištěními obou soudů a provedenými důkazy s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., brojil fakticky proti nesprávnému právnímu posouzení skutku podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněný měl za to, že pokud nepravdivou informaci uvedl slovem „asi“ a sdělil ji pouze orgánům činným v trestním řízení a jedné kamarádce, nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku. Podle státní zástupkyně však k naplnění skutkové podstaty přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku postačí sdělení nepravdivé informac