7 Tdo 65/2022 — Nejvyšší soud

7 Tdo 65/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. Datum rozhodnutí:9. 2. 2022 Spisová značka:7 Tdo 65/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.65.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřípustnost trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 písm. f) předpisu č. 141/1961 Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:2. 5. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 65/2022-349 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 2. 2022 o dovolání obviněného A. F., nar. XY v XY, bytem XY, t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha – Pankrác, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. 7 To 243/2021, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 28/2021 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného A. F. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2021, č. j. 1 T 28/2021-274, byl obviněný A. F. uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. a), d) tr. zákoníku a odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Kromě toho bylo rozhodnuto také ohledně obviněných M. P. a I. S. 2. Odvolání obviněného A. F., podané proti výroku o trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021, č. j. 7 To 243/2021-293 podle § 256 tr. ř. zamítnuto. 3. Obviněný A. F. podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Namítl, že trestní stíhání bylo nepřípustné podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. vzhledem k jeho nepříznivému zdravotnímu stavu. Svůj zdravotní stav označil za „tristní“ a poukázal konkrétně na to, že oslepl ve výkonu trestu na jedno oko, s druhým okem absolvoval operaci s výměnou čočky, musí čtyřikrát týdně docházet na dialýzu kvůli selhávání ledvin, čeká na transplantaci ledvin a na neurochirurgickou operaci. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, aby ohledně něho zrušil také rozsudek Městského soudu v Brně a aby jeho trestní stíhání zastavil. 4. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uzavřela, že zdravotní stav obviněného není zhoršený natolik, aby to mohlo být spojováno s důvodem nepřípustnosti trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Navrhla, aby dovolání obviněného bylo jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 5. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájkyně podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné. 6. Podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. 7. Namítaná nepřípustnost trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. spočívá v tom, že trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, jehož těžká choroba trvale vylučuje jeho postavení před soud. 8. Podle lékařské zprávy, kterou vypracoval vězeňský ošetřující lékař (č. l. 254 spisu), obviněný trpí různými onemocněními, konkrétně chronickou renální insuficiencí, diabetem, hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, aterosklerózou tepen, vertebrogenními potížemi, prostatismem, poruchou sluchu, slepotou levého oka, prodělal laserový zákrok na pravém oku kvůli krvácení do sítnice, je v chronickém dialyzačním programu, má kombinovanou antihypertenzní medikaci průběžně upravovanou nefrologem, byl mu implantován kardiostimulátor a prodělal vyšetření počítačovou tomografií s nálezem postischemických změn mozku. Podle lékařské zprávy je celkový vývoj zdravotního stavu obviněného nejistý a těžko predikovatelný. 9. Na tomto podkladě lze u obviněného konstatovat těžkou chorobu. Pokud by tato choroba měla být důvodem nepřípustnosti trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř., musela by být takové povahy, aby to trvale vylučovalo postavení obviněného před soud. Tato podmínka nepřípustnosti trestního stíhání podle citovaného ustanovení v posuzované věci evidentně nebyla splněna. 10. Tím, že těžká choroba u obviněného trvale vylučuje postavení před soud, se rozumí faktická nemožnost toho, aby se obviněný fyzicky dostavil k soudu, aby náležitě vnímal, co je předmětem soudního řízení, aby adekvátně reagoval na to, co se mu klade za vinu, a dokázal se odpovídajícím způsobem hájit, aby chápal smysl a význam soudního řízení včetně meritorního rozhodnutí jako jeho výsledku, aby byl schopen využít svých procesních práv a posléze také zvážit podání opravného prostředku apod. Jinak řečeno, jde o to, aby obviněný byl schopen plnohodnotné účasti v řízení před soudem. Tato schopnost nebyla v posuzovaném případě nijak významně dotčena ani těžkou chorobou, kterou obviněný jinak trpí. Jasně o tom svědčí skutečný průběh řízení před oběma soudy. 11. Obviněný se dostavil jak k hlavnímu líčení konanému před Městským soudem v Brně, tak k veřejnému zasedání konanému o jeho odvolání před Krajským soudem v Brně. Z protokolu o hlavním líčení a z protokolu o veřejném zasedání je zřejmé, že plně chápal, co je předmětem řízení a co se mu klade za vinu, v průběhu obou soudních jednání se vyjadřoval věcně a přiměřeně, na průběh jednání před oběma soudy reagoval vždy odpovídajícím způsobem. Pokud jde o vlastní obhajobu, obviněný v hlavním líčení učinil prohlášení viny, které soud přijal (§ 206c odst. 4 tr. ř.), a v návaznosti na to adekvátně předkládal skutečnosti směřující k tomu, aby dosáhl co nejmírnějšího rozhodnutí o trestu. Také písemná podání, která obviněný sám vyhotovil a adresoval soudům, svědčí svým obsahem o tom, že obviněný se ve vztahu k průběhu řízení dobře orientoval. Za tohoto stavu nelze učinit jiný závěr, než že těžká choroba nebránila obviněnému v plnohodnotné účasti na soudním řízení. Postavení obviněného před soud nebylo jeho těžkou chorobou (trvale) vyloučeno, takže trestní stíhání obviněného nebylo nepřípustné podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Nanejvýš lze uvažovat o tom, zda případně nejsou splněny podmínky pro postup spočívající v upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku (§ 327 odst. 3 tr. ř.), avšak tato otázka je mimo rámec rozhodnutí o podaném dovolání. 12. Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o tom rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. 2. 2022 JUDr. Josef Mazák předseda senátu