7 Tdo 659/2014 — Nejvyšší soud

7 Tdo 659/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 6. 2014 Spisová značka:7 Tdo 659/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:7.TDO.659.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přijetí úplatku Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 331 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 7. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 659/2014-44 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 6. 2014 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněné JUDr. M. P. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 12 To 432/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 197/2012 t a k t o: Podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce o d m í t á. O d ů v o d n ě n í Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal u Okresního soudu v Prachaticích obžalobu na obviněnou JUDr. M. P. pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku, jehož se měla dopustit v podstatě tím, že v době pravděpodobně od prosince 2008 do 29. 6. 2010, kdy Okresní státní zastupitelství v Prachaticích vykonávalo dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci vedené u Policie České republiky ̶ Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, územního odboru Prachatice pod č. j. KRPC-114/TČ-2009-090681, postupovala jako okresní státní zástupkyně v Prachaticích v rozporu s ustanoveními § 2 odst. 2, § 24 odst. 1, 2 písm. c), d) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, záměrně nerozhodla o své podjatosti v této věci a s tím souvisejícím vyloučení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, přidělila dozorový spis podřízenému státnímu zástupci, jímž byl JUDr. J. F., ačkoli věděla, že se povede trestní řízení proti jejímu rodinnému příteli B. L., minimálně dne 23. 10. 2009 se nechala od příslušné policistky pod lživou záminkou informovat o stavu trestního řízení včetně zamýšleného postupu ve věci, dne 12. 2. 2010 iniciovala schůzku s odpovědnými policisty, které se zúčastnila a na které bylo tématem také případné zahájení trestního stíhání B. L., kdy aktivně vstupovala do diskuze, hájila názor, že zahájení trestního stíhání je nedůvodné a zároveň odmítala nechat vydat písemný pokyn k odložení věci usnesením podle § 159a odst. l tr. ř., nicméně na této schůzce dala dozorujícímu státnímu zástupci ústní pokyn, aby policejnímu orgánu vydal písemné právní stanovisko či právní názor, tak aby Okresní státní zastupitelství v Prachaticích nebylo vyloučeno z rozhodování v případě stížnosti podané proti usnesení o odložení věci ze dne 29. 6. 2010, v němž bylo mimo jiné uvedeno, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu, a takto jednala s cílem opatřit neoprávněný prospěch B. L., který spočíval v odložení věci, ačkoli pro tento postup nebyly za daného stavu zákonné podmínky, a s cílem opatřit prospěch také sobě, neboť dne 22. 10. 2010 po předešlé žádosti jejího manžela M. P. dostala společně s ním od B. L. peněžní půjčku ve výši 500 000 Kč s 1,1 % úrokem, který byl několikanásobně nižší, než byl v té době běžný úrok. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2012, sp. zn. 8 Ntd 15/2012, byla věc podle § 25 tr. ř. odňata Okresnímu soudu v Prachaticích a přikázána Okresnímu soudu v Příbrami. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 3 T 197/2012, byla věc po projednání v hlavním líčení postoupena podle § 222 odst. 2 tr. ř., § 171 odst. l tr. ř. Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému k již zahájenému řízení o kárné odpovědnosti vedenému pod sp. zn. 12 Ksz 5/2011. Stížnost státního zástupce, podaná proti usnesení o postoupení věci, byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 12 To 432/2013, podle § 148 odst. l písm. c) tr. ř. zamítnuta. Soudy obou stupňů odůvodnily postoupení věci v podstatě zjištěním, že obviněná do řízení, které se týkalo věci B. L., nijak nezasahovala a že dozorující státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prachaticích postupoval v této věci zcela samostatně a dospěl ke stejným závěrům jako později jiný dozorující státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích a nadřízené Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích. Z toho soudy vyvodily, že i když obviněná postupovala nesprávně, pokud nerozhodla o svém vyloučení a tím pádem i o vyloučení všech státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, neměl z toho B. L. ve skutečnosti žádný prospěch. Pokud jde o následnou půjčku od B. L., soudy konstatovaly, že šlo o projev dlouhodobého přátelství manžela obviněné s B. L. a že z žádného důkazu nevyplývá, že by rodina obviněné o půjčce uvažovala již v době řízení, v němž byla věc B. L. prověřována. Jednání obviněné soudy považovaly za porušení povinností státního zástupce, které sice není trestným činem, ale mohlo by být posouzeno jako kárné provinění, ohledně něhož mezitím již bylo před Nejvyšším správním soudem zahájeno kárné řízení na podkladě návrhu ministryně spravedlnosti. Nejvyšší státní zástupce podal v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí stížnosti státního zástupce napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. l písm. f), g),1) tr. ř. Namítl, že pro postoupení věci, s nímž se Krajský soud v Praze ztotožnil, nebyly splněny zákonné podmínky, protože skutek vykazoval znaky nejen přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku, ale také znaky zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, přičemž naznačil, že mohlo jít dokonce o zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku. Pro případ, že by skutek vůbec neměl být posouzen jako trestný čin, namítl, že věc nemohla být postoupena Nejvyššímu správnímu soudu jako kárnému soudu, ale jen některému ze subjektů oprávněných podat návrh na zahájení kárného řízení. Nejvyšší státní zástupce se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení obou soudů, aby zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné. K právnímu posouzení skutku podle § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku Přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku se dopustí úřední osoba, která mimo jiné v úmyslu opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Obviněná jako okresní státní zástupkyně v Prachaticích měla bližší osobní vztah k B. L., u něhož policejní orgán prověřoval podezření z daňového trestného činu, do zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání ho přechodně po určitou dobu stíhal pro tento trestný čin a nakonec jeho věc odložil. Okresní státní zastupitelství v Prachaticích bylo jinak příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Byt' byl vztah obviněné k B. L. primárně zprostředkován dlouhodobým přátelstvím jejího manžela a B. L., je jasné, že obviněná byla podle § 30 odst. l tr. ř. vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení a že byla povinna o svém vyloučení rozhodnout podle § 31 odst. l tr. ř. Důsledkem vyloučení obviněné pak správně mělo být odnětí věci Okresnímu státnímu zastupitelství v Prachaticích a její přikázání jinému okresnímu státnímu zastupitelství, a to rozhodnutím Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích podle § 12a odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Pokud obviněná o svém vyloučení nerozhodla a naopak přidělila věc podřízenému státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Prachaticích, jímž byl JUDr. J. F., který pak nadále vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, není žádných pochyb o tom, že obviněná „vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu" ve smyslu § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku. Výkon pravomoci úřední osoby způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu je přečinem podle § 329 odst. l písm. a) tr. zákoníku za podmínky, že z hlediska subjektivní stránky úřední osoba jedná mimo jiné v úmyslu opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. V tomto ohledu se Nejvyšší soud ztotožnil se záv