7 Tdo 712/2023 — Nejvyšší soud

7 Tdo 712/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 8. 2023 Spisová značka:7 Tdo 712/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.712.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 206 odst. 1,3,4 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 11. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 712/2023-498 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2023 o dovolání obviněného JUDr. Josefa Jugy, nar. 16. 1. 1954 v Brně, trvale bytem Bratřejov 124, Bratřejov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 1. 2023, sp. zn. 68 To 190/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 2 T 135/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného JUDr. Josefa Jugy odmítá. Odůvodnění: I. Stručné shrnutí dosavadního řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 14. 7. 2022, sp. zn. 2 T 135/2018, byl obviněný shledán vinným ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. 2. Podle skutkových zjištění se obviněný tohoto trestného činu dopustil v podstatě tím, že ve funkci jednatele společnosti New Pretty Home, s. r. o., realitní kanceláře se sídlem Vizovice, uzavřel dne 28. 7. 2017 ve XY za tuto společnost jako zprostředkovatele kupní smlouvu s J. D. jako prodávajícím a B. K. jako kupující ohledně prodeje nemovitostí blíže specifikovaných ve skutkové větě. Stejného dne a ve stejném místě obviněný uzavřel za společnost New Pretty Home, s. r. o., v pozici schovatele s týmiž subjekty a navíc i Z. V. smlouvu o úschově kupní ceny, která byla modifikována dodatky ze dne 2. 8. 2017 a ze dne 22. 9. 2017, načež v rozporu s článkem II. odst. 7 smlouvy o úschově kupní ceny ve znění jejích dodatků v době nejméně od 2. 8. 2017 do 23. 10. 2017 ve XY a jinde neoprávněně disponoval s částkou nejméně 425 400 Kč, která mu byla svěřena do úschovy, kterou si po částech převedl na svůj soukromý účet a účet společnosti New Pretty Home, s. r. o. Tuto částku ani zbývající uschovanou částku 1 385,40 Kč, kterou byl povinen vyplatit J. D. nejpozději dne 13. 12. 2017, kdy byly splněny veškeré sjednané podmínky pro výplatu uschované částky a zároveň uplynula lhůta pro její výplatu, z úschovy podle smlouvy o úschově a jejích dodatků nevyplatil a ponechal si ji, čímž poškozenému způsobil škodu ve výši 426 785,40 Kč. 3. Za tento trestný čin a za trestné činy, kterými byl obviněný dříve uznán vinným v jiné trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 3 T 203/2016, ho soud prvního stupně odsoudil k souhrnnému trestu, a to jednak podmíněného odnětí svobody na dobu 3 let se stanovenou zkušební dobou 5 let, dále byl obviněnému uložen trest propadnutí náhradní hodnoty, a to částky 154 583 Kč, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu realitního zprostředkovávání podle zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkovávání, ve znění pozdějších předpisů, v jakékoli pozici na dobu 5 let. Závěrem soud obviněnému uložil zaplatit poškozenému J. D. na náhradu škody 411 200,70 Kč. 4. Obviněný se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 23. 1. 2023, sp. zn. 68 To 190/2022, bylo jeho odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuto. II. Obsah dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d) a g) tr. ř. 6. Předně podle obviněného soud druhého stupně pochybil a zasáhl do jeho procesních práv, když vedl soudní řízení v jeho nepřítomnosti. Obviněný se nemohl soudního jednání účastnit kvůli špatnému zdravotnímu stavu. Odvolací soud dále rozhodl materiálně ve zcela jiné trestní věci, neboť potvrdil trest zákazu činnosti, který nebyl obviněnému vůbec uložen (řízení motorových vozidel), a navíc uvedl v závěru svého rozhodnutí chybné jméno obviněného (konkrétně A. S.). Nadto mělo být napadené usnesení nepřezkoumatelné. 7. Odvolací soud rovněž pochybil, pokud potvrdil výrok o náhradě škody, protože ten zahrnuje již dříve Nejvyšším soudem zrušený výrok o náhradě škody obsažený v rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 3 T 203/2016. 8. Co do naplnění zákonných znaků trestného činu, obviněný uvedl, že se věc měla řešit v občanskoprávní rovině, tedy byla porušena zásada subsidiarity trestní represe. Připojil, že se svým jednáním nemohl dopustit trestného činu zpronevěry, nejdříve protože věc, kterou si měl přisvojit, vešla do jeho vlastnictví oprávněně na základě započtení, ale také proto, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu. Navíc ho nelze považovat za osobu, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného ve smyslu kvalifikované skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4, písm. b) tr. zákoníku. 9. Ke skutkovým zjištěním obviněný namítl, že soudy došly k chybnému skutkovému zjištění ohledně vyúčtování na základě smlouvy o úschově kupní ceny, protože svědci měli v řízení lhát. V řízení pak byla porušena zásada presumpce neviny a tím i zásada in dubio pro reo, a to ve vztahu ke skutkovému zjištění o učiněném započtení ze strany obviněného. 10. Ohledně uloženého trestu obviněný tvrdil, že nebyl přiměřený, odkázav na délku doby, která uplynula od spáchání činu a délku doby trestního řízení, která pro svou neúměrnost měla zasáhnout do jeho základních práv. 11. Obviněný pak namítl i vadu v přípravném řízení, neboť usnesení o zahájení trestního stíhání vydané v jeho věci nesplňovalo obsahové požadavky ohledně naplnění zákonných znaků trestného činu, kterého se měl dopustit, konkrétně subjektivní stránky. 12. K tomu obviněný odkázal na řadu závěrů Nejvyššího a Ústavního soudu, vyplývajících z většinově nekonkretizovaných rozhodnutí a navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a zprostil jej obžaloby. Současně navrhl, aby bylo rozhodnuto o odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. 13. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství se s obsahem dovolání neztotožnila, kdy ve své reakci uvedla v podstatě následující. 14. K uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. státní zástupkyně upozornila, že argumentace obviněného není způsobilá k věcnému projednání, neboť nebyl tvrzen rozpor s žádným konkrétním procesním ustanovením. Ke stejnému závěru o nezpůsobilosti k věcnému projednání státní zástupkyně došla i ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněný ve svých tvrzeních zcela vybočil ze skutkových zjištění v předchozím řízení, a to aniž by dovozoval jejich extrémně rozpornou kvalitu. 15. Ve vztahu k tvrzenému jednostrannému započtení ze strany obviněného pak státní zástupkyně uvedla, že byť to by se v případě zkoumání naplnění znaku cizí věci ve smyslu § 206 odst. 1 tr. zákoníku dalo podřadit pod neuplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., nemohl by ani ten být naplněn, neboť zmíněná námitka opět vybočuje ze skutkových zjištění soudů v předchozím řízení; státní zástupkyně v tomto odkázala na závěry zejména odvolacího soudu. 16. K námitce týkající se zvláštní povinnosti obviněného hájit zájmy poškozeného ve smyslu § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku státní zástupkyně poukázala na nedostatečné odůvodnění této námitky, přičemž nejenže obviněný nijak nereagoval na příslušnou argumentaci z rozhodnutí soudů obou stupňů, ale také z jeho tvrzení nevyplývá absence jeho kvalifikovaného postavení. 17. V otázce aplikace zásady subsidiarity trestní represe, resp. zásady ultima ratio pak státní zástupkyně neshledala, že by šlo o odůvodněnou námitku, k čemuž odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 3 Tdo 82/2012. Podobně státní zástupkyně neshledala vadu ani ve výroku o trestu nebo ve výroku o náhradě škody. 18. Konečně k námitkám do pochybení v odůvodnění usnesení odvolacího soudu státní zástupkyně uvedla, že ty jsou sice dohledatelné, ale k jejich nápravě neslouží dovolací řízení, nýbrž jiné procesní nástroje. 19. Státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 20. Vyjádření státní zástupkyně bylo zasláno obhájkyni obviněného k možné replice, čehož však nebylo využito. III. Přípustnost dovolání 21. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o dovolání (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je v této trestní věci přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo po