7 Tdo 72/2018 — Nejvyšší soud

7 Tdo 72/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 1. 2018 Spisová značka:7 Tdo 72/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.72.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Vyloučení soudce Dotčené předpisy:§ 30 odst. 1 předpisu č. 141/1961Sb. § 2 odst. 6 předpisu č. 141/1961Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 4. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 25.4.2018IV.ÚS 1433/18JUDr. Jaromír Jirsaodmítnuto10.7.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 72/2018-63 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 1. 2017 o dovoláních obviněných M. H., a R. M., podaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 13 To 488/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 154/2014 takto: I. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují v části týkající se obviněného R. M. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 13 To 488/2015, a rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 2 T 154/2014, a dále se ohledně obviněného R. M. podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušují rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 2016, sp. zn. 4 T 10/2013, ve výroku o uložení trestu a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 10 To 70/2016, pokud jím byl v tomto rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ponechán nedotčen výrok o trestu. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Pardubicích přikazuje, aby věc obviněného R. M. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích (nalézací soud, soud prvního stupně) ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 2 T 154/2014, byl obviněný M. H. uznán vinným pod body 1), 2), 6), 7) čtyřmi trestnými činy poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), pod body 3), 5) dvěma trestnými činy vydírání podle § 235 odst. 1 tr. zák., pod bodem 4) trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák., pod bodem 10) přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr. zákoník“), pod bodem 11) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, pod body 12), 13), 15) třemi přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 14) přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, pod body 16), 24) dvěma přečiny výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a pod bodem 27) přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl uložen podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Vedle toho mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci – pistole a nábojů blíže specifikovaných ve výroku rozsudku a dále bylo podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku rozhodnuto o zabrání věci – tří ručních granátů. Rozsudek obsahuje rovněž výroky týkající se náhrady škody. Obviněný R. M. byl uznán vinným pod body 22) a 23) přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, za něž mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let s povinností ve zkušební době podle svých sil nahradit způsobenou škodu. O povinnosti obviněného k její náhradě bylo také rozhodnuto adhezním výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. Kromě jmenovaných dvou obviněných byli tímto rozsudkem uznáni vinnými také spoluobvinění J. H. a J. H. O odvoláních obviněných rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (soud odvolací, soud druhého stupně) rozsudkem ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 13 To 488/2015, tak, že odvolání obviněného R. M. jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl, zatímco ohledně obviněného M. H. rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výrocích o vině pod body 13) a 24) a ve výroku o trestu, věc ohledně skutku pod bodem 13) postoupil Městskému úřadu v Lázních Bohdaneč jako možný přestupek, trestní stíhání pro skutek pod bodem 24) zastavil a za zbývající trestné činy, ohledně nichž zůstal výrok o vině nedotčen, uložil obviněnému podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na čtyři roky, se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž uložil trest propadnutí věci shodně jako soud prvního stupně. Dále bylo tímto rozsudkem rozhodnuto o odvolání spoluobviněného J. H., ohledně kterého byl zrušen pouze výrok o trestu a nově v tomto rozsahu rozhodnuto. Rozsudek odvolacího soudu napadli řádně a včas podanými dovoláními prostřednictvím obhájců obvinění M. H. a R. M. Obviněný M. H. v dovolání uplatnil důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. b), g), l) tr. ř. Z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. namítl, že ve věci rozhodoval vyloučený orgán, konkrétně předsedkyně senátu Okresního soudu v Pardubicích Mgr. Barbora Kocourková, ohledně níž už před soudem prvního stupně vznesl námitku vyloučení, které však nebylo vyhověno tímto soudem ani soudem druhého stupně. Podjatost jmenované předsedkyně senátu vůči obviněnému vyplývá podle jeho názoru z toho, že nerespektovala presumpci neviny, dávala najevo své přesvědčení o jeho vině, označovala obviněného prstem, čímž svědkům ukazovala, na koho se dotazuje. Takto konkrétně postupovala při výslechu svědka M. R., který měl v hlavním líčení poznat osobu, která ho napadla. Navíc obviněné předem i před svědky označovala termínem „odsouzení“. Dále bez ohledu na jeho závažný zdravotní stav nechala obviněného eskortovat k hlavnímu líčení, ačkoli požádal, aby bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Ohledně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný v dovolání v podstatě namítl, že nespáchal předmětné skutky, za které byl odsouzen, respektive že provedené důkazy nebyly dostačující k tomu, aby byl uznán vinným. Soud hodnotil důkazy pouze v jeho neprospěch, nevypořádal se s námitkami obhajoby a jeho skutkové závěry jsou v extrémním rozporu s důkazy. Obviněný vyjádřil názor, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Vyjádřil se k důkazní situaci týkající se jednotlivých skutků, zejména k tzv. svědectvím z doslechu, která považuje, stejně jako další usvědčující důkazy, za nedostatečná, přičemž ohledně skutku pod bodem 27 dokonce má za to, že není usvědčován „nijak“. Obecně pak namítl, že soud neprovedl důkazy, které navrhovala obhajoba. Konečně k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uvedl, že fakticky rozhodl odvolací soud v převážné části o zamítnutí jeho odvolání, ačkoli byly dány důvody ke zrušení rozsudku nalézacího soudu v celém rozsahu, čímž zasáhl do ústavně zaručeného práva obviněného daného ustanovením čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (zásada presumpce neviny). V této souvislosti vyjádřil názor, že rozsudky soudů obou stupňů byly v jeho neprospěch ovlivněny tím, že předsedkyně senátu nastupovala na mateřskou dovolenou, přičemž zdůraznil, že v právním státě je nepřípustné, aby odvolací soud přehlížel a zakrýval vady rozsudku soudu prvního stupně jen proto, že soudkyně je na rodičovské dovolené, jak se v daném případě stalo. Obviněný M. H. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky nalézacího i odvolacího soudu a aby věc přikázal buď Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích nebo Okresnímu soudu v Pardubicích k opětovnému projednání. Obviněný R. M. v dovolání uplatnil důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a uvedl, že soudy hodnotily provedené důkazy jednostranně a nesprávně, když jediný, kdo ho usvědčuje ze spáchání skutků, je spoluobviněný J. H. Jeho výpověď dovolatel zrekapituloval a zhodnotil jako nevěrohodnou s tím, že ji chápe jako osobní mstu jmenovaného, jehož propustil z práce pro krádeže a nadměrné požívání alkoholu a drog. Poukázal dále na své alibi potvrzované svědkem L. V. a na obsah výpovědi svědkyně M. S., která viděla od místa činu utíkat dva muže – J. H. a J. H., zatímco třetí osobu sedící ve vozidle, jímž odjeli, nepoznala. Sv