7 Tdo 726/2020 — Nejvyšší soud

7 Tdo 726/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 7. 2020 Spisová značka:7 Tdo 726/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:7.TDO.726.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Legalizace výnosů z trestné činnosti Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 217 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 10. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 726/2020 10 97 Tdo 726/2020-3085 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 7. 2020 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. P., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2019, sp. zn. 5 To 301/2019, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 19/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 10. 2018, č. j. 6 T 19/2016-2781, byl obviněný uznán vinným přečinem legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle § 217 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců. Obviněnému byl současně podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku uložen peněžitý trest, a to podle § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve výměře 100 denních sazeb ve výši 600 Kč, tedy v celkové výměře 60 000 Kč a podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl stanoven pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena přiměřená povinnost nahradit poškozenému škodu, kterou trestným činem způsobil. 2. Kromě jmenovaného obviněného bylo tímto rozsudkem rozhodnuto o vině a trestech i spoluobviněných F. V., L. V., J. B., A. M., A. S. a M. L., resp. také o nároku poškozené společnosti Česká spořitelna, a. s., na náhradu škody. 3. Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného přečinu jednáním spočívajícím v tom, že spoluobviněná A. M. podle pokynů spoluobviněného L. V., který vymyslel systém uzavírání úvěrů na různé společnosti, které sám nebo prostřednictvím dalších osob ovládal a dále zajišťoval vzájemné krytí pro čerpání finančních prostředků z úvěrů pro tyto společnosti, a poté, co na ni nechal bezúplatně dne 16. 2. 2010 převést obchodní podíl ve společnosti I. G., právě pro tento účel, následně připravil všechny podklady jako jsou zástavní smlouvy, účetní doklady, rozvahy, daňová přiznání, fiktivní doklady záměrně zkreslující hospodaření společnosti I. G., pro získání revolvingového úvěru od České spořitelny, a. s., zajistil jí schůzku v České spořitelně, a. s., dne 5. 3. 2010 a na tuto ji dovezl, dne 5. 3. 2010 zažádala jako jednatelka společnosti I. G., písemně na pobočce České spořitelny, a. s., Václavské náměstí 16, Praha 1, o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 2 500 000 Kč, přičemž deklarovala záměr použít finanční prostředky na rozšíření podnikatelských aktivit firmy, kdy předložila DPPO za rok 2008 a 2009 včetně účetních výkazů, dále potvrzení o bezdlužnosti vůči Finančnímu úřadu a OSSZ, přičemž úvěr byl dále zajištěn pohledávkami a závazky z obchodního styku, které však byly pro účely získání úvěru účelově zkreslené, a zástavním právem k nemovitosti k rodinnému domu v obci XY, s hodnotou podle znaleckého posudku 2 500 000 Kč patřícímu spoluobviněnému A. S., který dne 18. 3. 2010 vlastnoručně podepsal smlouvu o zastavení nemovitosti č. XY, rodinného domu – budova č. p. XY v části obce XY na pozemku parc. č. st. XY a dále pozemek parc. č. XY, jejichž byl vlastníkem, jako zajištění úvěrové smlouvy č. 0299857489 ze dne 18. 3. 2010 pro společnost I. G., který uzavřela jednatelka spoluobviněná A. M. na částku ve výši 2 500 000 Kč, přičemž si byl vědom toho, že tato zástava nemovitosti je důležitým podkladem pro poskytnutí úvěru a hodnota nemovitosti neodpovídá reálné tržní hodnotě, a tedy v případě nesplacení úvěru hodnota nemovitosti nepokryje výši úvěru, když následně Česká spořitelna, a. s., zjistila, že tržní hodnota nemovitosti zjištěná při prodeji nemovitosti bankou je 1 075 000 Kč, přičemž úvěrová smlouva č. 0299857489 byla podepsaná spoluobviněnou A. M. jako jednatelkou za společnost I. G., dne 18. 3. 2010 na pobočce České spořitelny, a. s., na Václavském náměstí, Praha 1, ačkoliv spoluobviněná A. M. ve firmě fyzicky vůbec nepůsobila a úvěrovou smlouvu podepsala jako tzv. bílý kůň za společnost I. G., za úplatu 15 000 Kč, kterou měla následně obdržet od spoluobviněného L. V., úvěr ve výši 2 500 000 Kč byl společnosti poskytnut, ve formě 4 bezhotovostních plateb provedených spoluobviněnou A. M. a účelově vyplacených na základě předložení fiktivních faktur vystavených podnikatelskými subjekty J. P. J. a J. S. D. reklama a tisk, které obstaral spoluobviněný L. V. od obviněného J. P. a již odsouzeného J. S., přičemž z jednání spoluobviněné A. M. a jednání dalších obviněných, jakož i ze samotných listin je nutno dovodit, že obvinění již od počátku neměli v úmyslu předmětný úvěr splácet, proto také byla jednatelkou ustanovena spoluobviněná A. M., přičemž obviněný J. P. podle pokynů spoluobviněného L. V. dne 18. 3. 2010 přijal na účet J. P. – J. č. XY vedený u České spořitelny, a. s., finanční částku ve výši 800 000 Kč od společnosti I. G., přičemž se jednalo o fiktivní platbu za prodej stavebního materiálu společnosti I. G., přičemž částku ve výši 400 000 Kč a částku ve výši 360 000 Kč ještě téhož dne přeposlal na účet společnosti L. – A. – I., spoluobviněného L. V., z čehož si ponechal částku ve výši 40 000 Kč jako provizi za uskutečnění fiktivního obchodu se stavebním materiálem, a dále dne 24. 3. 2010 přijal na uvedený účet další finanční částku ve výši 500 000 Kč, též z účtu společnosti I. G., přičemž se jednalo také o fiktivní platbu za prodej stavebního materiálu společnosti I. G., a částku ve výši 480 000 Kč přeposlal dne 25. 3. 2010 na účet L. – A. – I., spoluobviněného L. V. a částku ve výši 20 000 Kč si ponechal pro svou potřebu, na přijaté platby od společnosti I. G., vystavil fiktivní faktury a dodací listy, které sloužily jako podklad k úvěrové smlouvě a které byly potvrzeny odběratelem spoluobviněnou A. M. a opatřeny razítkem společnosti I. G., na základě kterých byl čerpán úvěr formou dvou plateb na účet podnikatele J. P. – J., a dále již odsouzený J. S. podle pokynů spoluobviněného L. V. dne 18. 3. 2010 přijal na účet J. S. č. XY vedený u České spořitelny, a. s., finanční částku ve výši 500 400 Kč a dále dne 25. 3. 2010 finanční částku ve výši 699 600 Kč od společnosti I. G., která měla představovat fiktivní platbu za tisk reklamních a propagačních materiálů podle fiktivní smlouvy o obchodní spolupráci ze dne 26. 2. 2010, přičemž částku ve výši 452 400 Kč ještě dne 18. 3. 2010 přeposlal na účet společnosti L. – A. – I., a dne 25. 3. 2010 přeposlal částku ve výši 648 000 Kč na stejný účet společnosti L. – A. – I., a částku ve výši 99 600 Kč si ponechal jako provizi za fiktivní obchod, na který, ač neprovedl, vystavil faktury a dodací doklady, které byly použity k čerpání úvěru, čímž obviněný J. P. a již odsouzený J. S. napomohli k vyvedení finančních prostředků z úvěrů, ač museli vědět, že fiktivními platbami a fiktivními fakturami mohou napomoci trestné činnosti a aniž by si řádně ověřili zdroj finančních prostředků, takového jednání se dopustili, a spoluobviněného L. V. tak obohatil obviněný J. P. o finanční částku 840 000 Kč a již odsouzený J. S. o finanční částku 1 100 400 Kč, následně spoluobviněný L. V. poté, co tyto finanční prostředky došly na účet č. XY společnosti L. – A. – I., vedený u České spořitelny, a. s., ke kterému jako jednatel společnosti L. – A. – I., měl jediný dispoziční právo k účtu na sebe, je vybral a tyto si ponechal, a takto jednali, ač si byli vědomi toho, že úvěr nebude splácen a společnost I. G., bude nekontaktní, k čemuž i došlo, čímž vznikla poškozené České spořitelně, a. s., škoda ve výši minimálně 1 425 000 Kč. 4. Zmíněný rozsudek následně napadli obvinění J. P. a spoluobvinění A. M. a F. V. odvoláními. Z podnětu odvolání obviněného J. P. Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2019, č. j. 5 To 301/2019-2925, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil pouze ve výroku, jímž byla obviněnému podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku uložena přiměřená povinnost nahradit poškozenému škodu, kterou trestným činem způsobil. Odvolán