7 Tdo 758/2024 — Nejvyšší soud

7 Tdo 758/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 9. 2024 Spisová značka:7 Tdo 758/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:7.TDO.758.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ohrožování výchovy dítěte Pohlavní zneužití (zneužívání) Dotčené předpisy:§ 187 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 11. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 758/2024-308 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2024 o dovolání obviněného P. B., podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 4 To 78/2024, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 2 T 29/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. B. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2024, č. j. 2 T 29/2024-217, byl obviněný P. B. uznán vinným zločinem pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečinem ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, za které byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 99 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu bylo dále uloženo ochranné léčení sexuologické ve formě ambulantní. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy. 2. Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu prvního stupně dopustil obviněný v podstatě tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od roku 2021 do dubna 2023, v rodinném domě na ulici XY v Brně, kde v dané době sdílel společnou domácnost se svou partnerkou P. T., jejich dcerou BBBBB (pseudonym) a dcerou jeho partnerky AAAAA (pseudonym), opakovaně s četností nejméně dvakrát za měsíc pohlavně zneužíval nezletilou AAAAA, na jejíž výchově se podílel, tato ho považovala za výchovnou autoritu, měla k němu důvěru a oslovovala ho „tati“, a přestože si byl vědom jejího nízkého věku, za účelem svého sexuálního vzrušení ji osahával na těle nejprve přes oblečení, následně ji osahával na nahém těle pod oblečením, kdy ji takto opakovaně hladil na prsou, zadku a na přirození, kde jí opakovaně prováděl masturbaci, přičemž poškozená se mu aktivně nebránila a o jeho chování se zmínila až v březnu 2023 ve škole na naléhání třídní učitelce, která si povšimla změn v jejím chování, a následně v blíže nezjištěné době v dubnu 2023 své matce, přičemž s ohledem na intenzitu a dlouhodobost jeho počínání, nízký věk poškozené a tomu odpovídající její rozumovou a psychickou vyspělost a celkové selhání jeho výchovné role bylo toto jeho jednání způsobilé přivodit jí negativní psychické následky a negativně ovlivnit její další citový a mravní vývoj. 3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2024, č. j. 4 To 78/2024-250, bylo odvolání obviněného směřující proti výroku o trestu napadeného rozsudku podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. B. dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a dále o důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 tr. ř., přestože byl již v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dodal, že mu sice nebylo odepřeno právo na přístup k odvolacímu soudu, ale tento neodstranil vady vytýkané v řádném opravném prostředku, a navíc sám zatížil své rozhodnutí rovněž vadou zakládající dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. K nesprávnému právnímu posouzení došlo ve vztahu k posouzení ukládaného nepodmíněného trestu odnětí svobody, jenž byl vzhledem ke všem okolnostem dané trestní věci trestem nepřiměřeným a přísným a je v tak extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, že je neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe. Napadené usnesení pak nemůže obstát, neboť výrok o trestu není náležitě odůvodněn a odvolací soud nepřihlédl ke všem podstatným skutečnostem důležitým pro druh a výměru uloženého trestu. 5. Byl přesvědčen, že byla pominuta řada podstatných skutečností a měl mu být uložen trest odnětí svobody podmíněně odložený, neboť uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let je vzhledem ke všem konkrétním okolnostem nepřiměřeně přísný a neúčelný. Deklaroval, že se k vytýkaným trestným činům doznal, podrobně popsal veškeré okolnosti týkající se trestné činnosti, s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval, a přispěl tak k objasnění trestné činnosti. V hlavním líčení před soudem prvního stupně prohlásil svou vinu podle § 206a tr. ř., což označil za nejstěžejnější polehčující okolnost, k níž mělo být přihlédnuto při stanovení druhu a výměry trestu. V předmětném trestním řízení rovněž projevil upřímnou lítost nad jeho jednáním a způsobenými následky. Poškozené i její matce se opakovaně omluvil. Sama poškozená v rámci svého výslechu uvedla, že nechce, aby se mu cokoli stalo, neboť učinil chybu, kterou se snaží napravovat, a z tohoto důvodu také odmítla vypovídat. Odvolacímu soudu pak adresovala přípis, v němž prosila o to, aby mu nebyl ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody. Na potřeby poškozené prostřednictvím její matky před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody finančně přispíval a byl také ochoten zaplatit poškozené nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč, kdy přiznání tohoto nároku v trestním řízení navrhoval zmocněnec poškozené. Je zřejmé, že se již samotným projednáním věci před trestním soudem ze svých chyb poučil, a tudíž se již nikdy nedopustí žádné další trestné činnosti. 6. V rámci polehčujících okolností je nutno přihlédnout též k tomu, že vedl jinak řádný život, kdy byl formálně bezúhonný, chodil pravidelně do zaměstnání a obstarával příjmy pro celou rodinu poškozené. Znaleckým posudkem vypracovaným doc. MUDr. Michalem Pohankou, Ph.D. pak bylo v řízení prokázáno, že se trestných činů dopustil ve stavu zmenšené příčetnosti, přičemž k této okolnosti musí soud přihlédnout podle § 40 odst. 1 tr. zákoníku. Jeho postojem v trestním řízení také ukázal, že si je vědom, co svým jednáním poškozené způsobil a byl připraven nést za toto své jednání následky. Nelze proto souhlasit se závěry soudů obou stupňů, podle nichž neměl mít na celou věc náhled. V rámci probíhajícího řízení souhlasil s uložením ochranného léčení ambulantního, dokonce ještě před zahájením trestního stíhání sám dobrovolně zahájil sexuologickou léčbu, která probíhala do okamžiku nástupu do výkonu trestu odnětí svobody, a měl v úmyslu se léčit po zbytek života. Odmítl závěr soudů, že vyhledal léčení až v návaznosti na to, že celá věc vyšla najevo, neboť na sexuologickou léčbu byl již touto dobou dávno objednán. Shora uvedený znalec pak jasně konstatoval, že jeho pobyt na svobodě není vzhledem k probíhající léčbě nebezpečný, což bylo potvrzeno i druhým znaleckým posudkem vypracovaným MUDr. Petrem Nedomou. Dále znalec dospěl k závěru, že uložení ochranného léčení v ambulantní formě je dostačující, neboť sám dobrovolně zahájil sexuologickou léčbu a chtěl v ní pokračovat. S ohledem na tyto skutečnosti byl podle něj nepodmíněný trest odnětí svobody neúčelný. Jak potvrdil znalec, pokud bude pravidelně docházet na sexuologickou léčbu, projevy u diagnostikované sexuální deviace budou utlumeny a riziko opakování trestné činnosti podstatně sníženo. Již samotné projednání trestní věci postačilo k tomu, aby se poučil a napravil, a vedle ochranného léčení postačovalo uložení trestu odnětí svobody podmíněně odloženého. 7. Podle přesvědčení dovolatele bylo třeba také přihlédnout k tomu, že poškozenou pouze osahával, kdy ke zvýšení intenzity fyzického kontaktu došlo až v posledních pár týdnech. Nikdy ji pak nenutil, aby byla vůči němu aktivní, rovněž vůči ní nepoužil násilí či donucovacích prostředků a respektoval její přání, pokud se jí vyvíjené aktivity nelíbily. Poškozená mu posléze odpustila. V řízení navíc nebylo prokázáno, že by poškozená utrpěla v důsledku jeho protiprávního jednání psychickou újmu či závažnější následky. S matkou poškozené má rovněž nezletilou dceru, která jej potřebuje, a celá rodina je na něm finančně závislá. Současně s matkou poškozené ukončil rodinnou domácnost a měl jasně stanovené podmínky, za nichž se mohl vídat