Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2009 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněných P. O., a T. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 3 To 256/2009, stížnostního soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 20/2009, t a k t o :…
8 Tdo 1237/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2009 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněných P. O., a T. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 3 To 256/2009, stížnostního soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 20/2009, t a k t o :
Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 3 To 256/2009, a usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 3 T 20/2009.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se p ř i k a z u j e Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 3 T 20/2009, rozhodl v trestní věci obviněných P. O. a T. B. tak, že podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodů podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavil trestní stíhání jmenovaných obviněných pro trestný čin provozování nepoctivých her a sázek podle § 250c odst. 1 tr. zák., jehož se měli dopustit skutkem spočívajícím v tom, že obviněný P. O. v době od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2008 a obviněný T. B. v době od 1. 10. 2007 do 30. 6. 2008 jako jednatelé společnosti W. B., s. r. o., (dále jen „W. B.“), provozovali formou seminářů na území J. a J. kraje činnost, kterou označovali jako M. m., ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o tzv. pyramidovou hru, neboť jako jediná podmínka vstupu do uvedené společnosti bylo zaplacení vstupního poplatku ve výši 33.333,- Kč a následné podepsání smlouvy, přičemž za uvedený poplatek nově vstupující člen obdržel šekovou knížku, která byla označována jako produkt společnosti W. B., která obsahovala případné slevy na služby či zboží ve vybraných obchodech a zařízeních a dále možnost zařazení do databáze společnosti s možností podílet se na marketingovém systému společnosti, přičemž z celkové vstupní částky připadá 13.833,- Kč na šekovou knížku a zbylá částka ve výši 19.500,- Kč jako předfakturace zprostředkovatelské provize pro již stávající členy společnosti, kdy nový účastník má za úkol přivést do společnosti další osoby, za které v případě, že tyto uhradí vstupní poplatek, obdrží provizi, jejíž výše se pak odvíjí od hierarchického postavení osob v systému, přičemž koncoví účastníci nemají zaručenou rovnou možnost získat své vložené finanční prostředky zpět, neboť činností této společnosti je pouhý nábor dalších osob, jejichž finanční prostředky se dále jen přerozdělují mezi omezený okruh společníků, aniž by vyvíjeli jinou obchodní činnost.
Krajský soud v Českých Budějovicích jako stížnostní soud usnesením ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 3 To 256/2009, stížnost okresní státní zástupkyně v Jindřichově Hradci směřující proti uvedenému usnesení okresního soudu podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto usnesení podala nejvyšší státní zástupkyně v neprospěch obviněných P. O. a T. B. dovolání opřené o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f), g), l) tr. ř. V obsahu dovolání zdůraznila, že zajištěnými důkazy bylo prokázáno, že obviněný P. O. založil v březnu 2006 spolu s L. H. společnost W. B., s. r. o., s předmětem podnikání zprostředkování obchodu a služeb, jejímž jednatelem se stal od 1. 10. 2007 i obviněný T. B. L. H. svůj podíl v lednu 2007 převedl na obviněného P. O., který smlouvou z 1. 10. 2007 převedl na obviněného T. B. tzv. Strukturu, kterou se podle smlouvy rozumí marketingový systém spočívající v osobách obchodních zástupců a jejich zařazení v hodnotícím a kariérním systému společnosti. V průběhu své existence tato společnost nevyvíjela žádnou obchodní činnost, uzavírala však s větším počtem občanů smlouvy, na jejichž základě zaplatili jako kupní cenu produktu částku 33.333,- Kč, čímž získali šekovou knížku, která jim měla umožňovat čerpání slev u obchodních partnerů jmenované společnosti a provizi za získání nového obchodního zástupce, který se společností uzavře obdobnou smlouvu a uhradí výše uvedenou částku, přičemž základní provize činila 7.000,- Kč a zvyšovala se v závislosti na postavení v hierarchii společnosti. Podle obchodních podmínek společnosti z částky 33.333,- Kč připadá částka 13.833,- Kč na šekovou knížku, včetně zpracování dat a zařazení osoby do marketingového systému společnosti, není v nich však uveden účel zaplacení zbývající částky 19.500,- Kč. Ze znaleckého posudku však vyplývá, že u této částky jde o „předfakturaci zprostředkovatelské provize“, tedy, že sloužila k úhradě provizí na získání nového účastníka systému. Státní zástupkyně poukázala na to, že rozhodné v dané věci je, zda takto vyvíjená činnost je nepoctivou pyramidovou hrou, o níž se jedná v případě víceúrovňové struktury lidí, jejichž cílem je vydělat peníze na lidech, kteří se po nich připojí a je založena na tzv. duplikačním efektu, jehož výsledkem je to, že k těm, kdo takovou pyramidu založí, plynou peněžní prostředky od lidí pod nimi. V důsledku omezeného trhu, tento systém funguje jen poměrně krátkou dobu, a když se vyčerpají další zájemci, tak se zhroutí, tudíž ti, co již nesplnili nábor dalších osob a zůstali ve spodních patrech pyramidy, byli ochuzeni. Pro tuto hru je typické, že nevytváří žádnou přidanou hodnotu, pouze přerozděluje peněžní prostředky. Státní zástupkyně zmínila sice definici hry podle § 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších právní předpisů (dále jen „zák. č. 202/1990 Sb.“), avšak konstatovala, že trestný čin nepoctivých her a sázek podle § 250c tr. zák. kriminalizuje hru nespadající pod zákon č. 202/1990 Sb., ale postihuje takové hry, jež jsou s uvedenou definicí v rozporu. Jde o nepoctivé hry nebo sázky, kterým nelze udělit oprávnění, protože jejich systém včetně pravidel je diskriminující a porušuje rovnost účastníků, což je typické právě pro pyramidové hry. Obchodní společnosti víceúrovňového systému M. m., za níž se předmětná společnost obviněných vydávala, se zabývají přímým prodejem svých produktů prostřednictvím obchodních zástupců, přičemž jde o určitou podobnost systému přerozdělování provizí jako u pyramidové hry. Hlavním rozdílem ovšem je, že tyto firmy, na rozdíl od typických pyramid a letadel, prodávají konkrétní produkty, a tak vytvářejí určitou přidanou hodnotu. Většina finančních prostředků je vygenerována prodejem firemních produktů, což firmu fungující na této bázi (M. m.) legalizuje, neboť taková firma konečnému uživateli poskytuje konkrétní produkt, aniž by byl tento uživatel členem distribuční sítě. Příjmy tudíž pramení výhradně z prodeje takového produktu, s nímž může každý zájemce obchodovat sám (nebo s kýmkoliv dalším) a dostává odměnu za uskutečněný obchod s tímto podřízeným a ten pak má stejné možnosti a dochází k výstavbě sítě, která žije z obchodu, který provádí směrem ven, nikoliv z náboru členů.
Státní zástupkyně též uvedla, že v dané trestní věci bylo nutné rozlišit, zda jde o kamuflovanou pyramidovou hru nebo legálně provozovaný M. m., a poukázala na obsah znaleckého posudku z oboru ekonomiky, který byl v projednávané věci zpracován a na výpovědi osob, které jako obchodní zástupci uzavřely se společností W. B. smlouvy a na nástin přednášky, na jejichž základě sice zájemci byli informováni o pravidlech jakéhosi podnikání, avšak bylo jim zatajeno podstatné, co méně kritickému pozorovateli mohlo snadno uniknout, tedy to, že jde o systém pyramidový, který se v okamžiku, kdy se vyčerpají možní zájemci, musí zhroutit. Na podkladě těchto skutečností považovala za zřejmé, že společnost W. B. provozovala kamuflovanou pyramidovou hru, přičemž podstata kamufláže spočívala v demonstraci fungování společnosti na principu M. m., navenek reprezentovaný produktem tj. šekovou knížkou s určitými slevami, která měla pouze druhotný význam a sloužila k zastření jejich skutečné podstaty a přerozdělování investic bylo navenek kamuflováno jakýmsi kvazi plněním. Nábor nových obchodních zástupců nebyl prostředkem k rozšíření prodeje výrobků nebo poskytování služeb, z jehož výtěžku by byl systém financován, ale byl sám o sobě prostředkem k financování celého systému a jen okrajově doplněn poskytováním různých výhod pochybné hodnoty jako byly semináře či slevy u některých firem. Nepoctivý charakter podnikání byl tedy zakrýván tím, že čistě pyramidový systém byl doplněn o takové výhody ve formě slev zboží či služeb prostřednictvím šekové knížky, která však představovala jen zprostředkovanou nabídku společnosti K. s., s. r. o., vydávající katalog S. a jen u několika podnikatelů šlo o nabídku zprostředkovanou přímo společností W. B. Za podstatné státní zástupkyně považovala, že z celkové částky 33.333,- Kč připadala na šekovou knížku jen částka 13.833,- Kč a