8 Tdo 1347/2011 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1347/2011 citace  Právní věta:Lhůtu dvou měsíců k podání dovolání nejvyššího státního zástupce je třeba počítat od prvního doručení rozhodnutí soudu druhého stupně státnímu zástupci, přičemž není rozhodující, zda jím bude státní zástupce příslušného okresního či krajského státního zastupitelství, rozhoduje-li ve věci v prvním stupni okresní soud a ve druhém stupni krajský soud. Pro doručování opisu rozhodnutí státnímu zástupci neplatí zásada obdobná té, jež je vyjádřena v ustanovení § 265e odst. 2 tr. ř. a podle níž, jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání nejvyššího státního zástupce proto běží od toho doručení rozhodnutí státnímu zástupci příslušného státního zastupitelství, jež bylo provedeno nejdříve. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:9. 11. 2011 Spisová značka:8 Tdo 1347/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:8.TDO.1347.2011.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Počítání lhůt Řízení o dovolání Dotčené předpisy:§ 265e odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:24. 2. 2012 Publikováno ve sbírce pod číslem:48 / 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1347/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. listopadu 2011 o dovolání, které v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 91 T 48/2010 podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného P.  V., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 3 To 478/2010,  t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce                  o d m í t á .   O d ů v o d n ě n í : Obviněný P. V. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2010, sp. zn. 91 T 48/2010, uznán vinným pod bodem 1. trestným činem šíření pornografie podle § 205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (nadále tr. zák.), pod bodem 2. trestným činem přechovávání dětské pornografie podle § 205a tr. zák. a odsouzen podle § 205 odst. 3 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvacet sedm měsíců. Podle § 60a odst. 1, 2 tr. zák., § 58 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří a půl roku a současně byl nad obviněným vysloven dohled. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 3 To 478/2010, byl podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušen ve výroku o vině trestným činem šíření pornografie podle § 205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. a ve výroku o trestu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem šíření pornografie podle § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen za tento trestný čin a za sbíhající se trestný čin přechovávání dětské pornografie podle § 205a tr. zák. (bod 2. výroku rozsudku soudu prvního stupně), který zůstal tímto rozhodnutím nedotčen, podle § 205 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na třicet měsíců. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu (totožných se skutkovými zjištěními, jež učinil též soud prvního stupně) se obviněný trestného činu šíření pornografie podle § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák. dopustil tím, že: v době od 15. 12. 2008 do 8. 1. 2009 z přesně nezjištěného místa či míst odeslal ze své e-mailové adresy celkem 12 e-mailů s přílohami obsahujícími pornografické fotografie nebo videosoubory, které zobrazují nebo jinak využívají děti, a to konkrétně na následující e-mailové adresy: dne 15. 12. 2008 pro příjemce elektronické pošty …, dne 17. 12. 2008 dva e-maily a 21. 12. 2008 jeden e-mail pro příjemce elektronické pošty …, dne 17. 12. 2008 dva e-maily pro příjemce elektronické pošty …, dne 29. 12. 2008 dva e-maily pro příjemce elektronické pošty …, dne 4. 1. 2009 pro příjemce elektronické pošty …, dne 5. 1. 2009 pro příjemce elektronické pošty …, dne 8. 1. 2009 pro příjemce elektronické pošty …, dne 5. 1. 2009 pro příjemce elektronické pošty … Označený rozsudek Krajského soudu v Brně, který ve věci samé rozhodl ve druhém stupni, napadl nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovoláním. Odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Nesouhlasil s právním posouzením skutku, o němž odvolací soud nově rozhodl, jako trestný čin šíření pornografie podle § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák., neboť nesouhlasil s jeho argumentací, že e-mailové zprávy, posílané ze soukromé e-mailové schránky do jiné, nejsou veřejně přístupné, přičemž takovou komunikaci lze přirovnat s dopisní korespondencí, a že jiná situace by nastala, pokud by obviněný předmětný pornografický materiál tzv. vyvěsil na webové stránce, přístupné blíže neurčenému a neomezenému okruhu osob. Dovolatel připomněl, že veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí funkční propojení počítačů do sítí s cílem vytvořit informační systém pracující s dálkovým přístupem, jakým je především internet. Z technického hlediska je veřejně přístupná počítačová síť soustavou serverů, datových komunikací a k nim připojených počítačů. Veřejně přístupnou počítačovou sítí naopak není např. uzavřená počítačová síť právnické osoby nebo státního orgánu. Elektronická pošta (tzv. e-mail) ke své činnosti užívá internetovou síť, tedy zmíněnou soustavu serverů, datových komunikací a k nim připojených počítačů. Elektronická pošta je v obecném smyslu funkční v rámci celé internetové sítě, tedy nikoli v rámci sítě uzavřené. K přenosu poštovních zpráv přitom dochází prostřednictvím serverů, které mohou vytvářet jejich kopie, které mohou být přístupné dalším neurčeným osobám. Neztotožnil se s názorem odvolacího soudu, že elektronickou poštu je možné zcela přirovnat k poště dopisní. Elektronická pošta podle něho velmi jednoduchým a dostupným způsobem umožňuje rychle a efektivně zasílat zprávy, obsahující texty, fotografie, videosoubory apod., a to bez nutnosti ukládat jejich obsah na hmotný substrát a ten dále potřebnými úkony připravit k dopisní či balíkové přepravě a odeslat. Důsledkem je všeobecně známá skutečnost spočívající v tom, že některé zprávy jsou schopny se za pomoci elektronické pošty šířit geometrickou řadou mezi obrovské množství adresátů. Elektronická pošta dále umožňuje rychlé a uživatelsky nenáročné zasílání zpráv velkému množství adresátů, bez nutnosti znát jejich pravou identitu či místo pobytu, bez nutnosti potřeby předání či doručení dopisu nebo balíku adresátu, ale pouhým tzv. kliknutím na potřebný požadavek v rámci nabídky užívaného programového vybavení. Absence potřeby znát pravé jméno či adresu adresáta přitom byla podle dovolatele zjevně využita i v daném případě, kdy trestní stíhání obviněného bylo zahájeno na základě rozkrytí sítě uživatelů, kteří si předávali (zasílali) zprávy s výše naznačeným závadným obsahem, a to aniž by se museli osobně znát či si předat pravdivé kontaktní údaje. Vyvozoval, že předávání zpráv elektronickou poštou způsobem, jakým činil obviněný, je s ohledem na účinnost tohoto komunikačního prostředku nutné posoudit jako šíření zpráv veřejně přístupnou počítačovou sítí. Tento závěr podporuje i srovnání s dalšími způsoby uvedenými v ustanovení § 205 odst. 3 písm. b) tr. zák. Trestnou činnost ve smyslu § 205 odst. 1 či 2 tr. zák. lze totiž spáchat kupříkladu i tiskem, a to nikoli nutně prostřednictvím běžně distribuovaného periodického titulu, ale i prostřednictvím jakékoli neperiodické publikace, anebo i zpřístupněním magnetofonové kazety či videokazety se závadným obsahem, přičemž takové zpřístupnění (tisku, kazety) nemusí směřovat vůči neomezenému počtu zájemců, ale taková možnost může být omezena klubovou příslušností, tedy jinými slovy příslušností k určité skupině s obdobnými zájmy. Elektronická pošta potom tyto náležitosti splňuje s tím, že není nutné ukládat pornografické dílo na hmotný substrát (realizovat tisk, nafilmovat nebo nakopírovat videokazetu apod.), neboť s ohledem na rozšíření a možnosti výpočetní techniky si každý zájemce může dílo prohlédnout na svém počítači. Přitom elektronická pošta, zejména v takovém případě, jaký tvoří primární podstatu jednání obviněného, umožňuje jednoduchou a efektivní distribuci předmětného