8 Tdo 29/2008 — Nejvyšší soud

8 Tdo 29/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 4. 2008 Spisová značka:8 Tdo 29/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.29.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Kategorie rozhodnutí: Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 29/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. dubna 2008 dovolání obviněných Ing. M. Ž., a Ing. J. Ž., proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 2 To 111/2006, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 1/2000, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se z r u š u j í : - rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 2 To 111/2006, v části, v níž byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 33 T 1/2000, zrušen ve výroku o trestu uloženém obviněnému Ing. M. Ž., ponechán nezměněn v odsuzující části ohledně obviněného Ing. J. Ž., ve výroku, jímž byl obviněný Ing. M. Ž. uznán vinným trestným činem podle § 147 odst. 1, 2 tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002(bod IV.), a dále ve výroku, jímž bylo nově rozhodnuto o trestu ohledně obviněného Ing. M. Ž. (bod II. A), a ve výroku, jímž bylo odvolání obviněného Ing. J. Ž. podle § 256 tr. ř. zamítnuto (bod V.), - rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 33 T 1/2000, v odsuzující části týkající se obviněných Ing. M. Ž. a Ing. J. Ž. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě p ř i k a z u j e , aby věc obviněných Ing. M. Ž. a Ing. J. Ž. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2005, sp. zn. 33 T 1/2000, byli obvinění Ing. M. Ž. a Ing. J. Ž. uznáni vinnými trestným činem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002 a odsouzeni oba shodně podle § 147 odst. 2, § 59 odst. 1, § 60 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí na svobody na dvě léta, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou na tři léta. Podle § 53 odst. 1, § 54 odst. 3 tr. zák. byl každému z nich uložen peněžitý trest 100.000,- Kč a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody na tři měsíce. V dalším bylo podle § 226 písm. b) tr. ř. rozhodnuto o zproštění obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 29. 12. 1999, sp. zn. 4 KZv 241/98, pro skutky pod body 1) a) – e), 2), 3) a), b) a 4) ve vztahu k obviněným Ing. M. Ž., Ing. J. Ž., Ing. P. P. a JUDr. O. S. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obvinění trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1, 2 tr. zák. dopustili tím, že obviněný Ing. M. Ž. jako společník, jednatel a ředitel společnosti C. H., s. r. o., F., J., obviněný Ing. J. Ž. jako společník, prokurista a pověřený zástupce této společnosti si neplnili svoji zákonnou povinnost odvést za zaměstnance společnosti C. H., s. r. o., pojistné na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž neodvedením plateb na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti státu v období od 1. 1. 1993 do měsíce prosince roku 1998 získali neoprávněný prospěch ve výši 3.743.087,- Kč, neodvedením platby na pojistné na zdravotní pojištění V. z. p. ČR v období od 1. 1. 1994 do 16. 11. 1998 získali neoprávněný prospěch ve výši 2.657.901,- Kč, neodvedením platby na pojistné na zdravotní pojištění Z. p. m. v. ČR, pobočce O., v období od 1. 5. 1993 do 30. 9. 1997 získali neoprávněný prospěch ve výši 90.664,- Kč, neodvedením platby na pojistné na zdravotní pojištění Ž. z. p. G., pobočce O., v období od 1. 3. 1995 do 30. 9. 1996 získali neoprávněný prospěch ve výši 16.473,- Kč a neodvedením platby na pojistné na zdravotní pojištění H. z. p. v likvidaci a konkursu v M. v období od 1. 1. 1994 do 28. 2. 1996 získali neoprávněný majetkový prospěch ve výši 1.493.216,- Kč, a získali tedy neoprávněný majetkový prospěch v celkové výši 8.001.341,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění Ing. J. Ž., Ing. M. Ž. a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě odvoláními. Obvinění brojili proti výroku o vině i trestu; státní zástupce ve svém odvolání podaném v neprospěch obou těchto obviněných a dále spoluobviněných Ing. P. P. a JUDr. O. S. nesouhlasil se zprošťujícími výroky rozsudku pod body 1) a), 2) a 4). Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 2 To 111/2006, byl z podnětu odvolání obviněného Ing. M. Ž. a státního zástupce rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 2 tr. ř. částečně zrušen ve výrocích, jimiž byl obviněný Ing. M. Ž. zproštěn obžaloby v bodech 1a) – e), 2), 3b) a 4) a jimiž byl obviněný Ing. J. Ž. zproštěn obžaloby v bodech 1a) – e), 2), jakož i v celém výroku o trestu uloženém obviněnému Ing. M. Ž. (výrok I.). Podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že A. obviněný Ing. M. Ž. byl za trestný čin podle § 147 odst. 1, 2 tr. zák., ohledně něhož zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn, odsouzen podle § 147 odst. 2, § 60a odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvacet sedm měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušení dobu stanovenou podle § 60a odst. 2 tr. zák. na čtyři roky, a zároveň byl nad obviněným vysloven dohled. Pod bodem B. bylo podle § 226 písm. b) tr. ř. rozhodnuto o zproštění obžaloby Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 29. 12. 1999, sp. zn. 4 KZv 241/98, obviněných Ing. M. Ž. a Ing. J. Ž. pro skutky pod body 1b) – e), 2), 3 b) [výrok II.]. Ohledně bodů 1a) a 4) obžaloby byla věc obviněných Ing. M. Ž. a Ing. J. Ž. vrácena Krajskému soudu v Ostravě (výrok III.). V odsuzující části ohledně obviněného Ing. J. Ž., ve výroku, jímž byl obviněný Ing. M. Ž. uznán vinným trestným činem podle § 147 odst. 1, 2 tr. zák. ve znění účinném od 1. 1. 2002, ve zprošťujícím výroku pod bodem 3a) a v části týkající se spoluobviněných Ing. P. P. a JUDr. O. S. zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn (výrok IV.). Odvolání obviněného Ing. J. Ž. a odvolání krajského státního zástupce podaná ohledně spoluobviněných Ing. P. P. a JUDr. O. S. byla podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta (bod V.). Proti rozsudku odvolacího soudu podali obvinění Ing. M. Ž. i Ing. J. Ž. prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i výroku o trestu. Odkázali v něm na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a shodně namítli, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Soudy obou stupňů podle dovolatelů nesprávně dovodily, že skutek popsaný v obžalobě je trestným činem, že za odvádění sociálního a zdravotního pojištění jsou zodpovědni i společníci společnosti, že obviněný Ing. M. Ž. měl povinnost zajistit odvody sociálních a zdravotních dávek ve funkci „ředitele společnosti“ a obviněný Ing. J. Ž. též jako „pověřený zástupce společnosti“. Nesprávné právní posouzení spatřovali i v závěru obou soudů, pokud celé jednání kvalifikovaly jako trestný čin podle § 147 tr. zák. a nepřihlédly ke skutečnosti, že toto ustanovení je součástí trestního zákona až od 1. 1. 1998. Bylo-li jejich jednání trestné i před tímto datem, pak by je bylo možno kvalifikovat pouze jako trestný čin podle § 255 tr. zák. Soudy podle nich přehlédly, že okruh pachatelů trestného činu podle § 255 tr. zák. spáchaného neodvedením povinné platby je užší než v případě trestného činu podle § 147 tr. zák. Zatímco pachatelem trestného činu podle § 255 tr. zák. před 1. 1. 1998 mohl být pouze ten, komu péči o majetek jiného svěřil zákon, nebo ten, kdo převzal tuto povinnost smlouvou, po 1. 1. 1998 se trestní postih rozšířil i na osoby, které se o odvody staraly nebo měly starat na základě faktického postavení ve společnosti. Soudy proto měly podle nich důsledně odlišovat, kdo z dovolatelů byl v určité funkci vždy ke každému rozhodnému datu. Protože tuto skutečnost zcela podcenily, došly k závěru, že dovolatelé odpovídali za odvody i jako společníci, přestože jimi přestali být k 13. 11. 1996. K témuž datu zaniklo i jednatelství dovolatele Ing. M. Ž. a prokura Ing. J. Ž. Obvinění dále namítli, že skutková věta výroku