8 Tdo 525/2020 — Nejvyšší soud

8 Tdo 525/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. d) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 5. 2020 Spisová značka:8 Tdo 525/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.525.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Doručování Předvolání a vyrozumění Dotčené předpisy:§ 55 odst. 1 písm. c) tr. ř. § 62 odst. 1 tr. ř. § 63 odst. 2 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 8. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 525/2020-198 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2020 o dovolání obviněného P. M. Z., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 5 To 489/2019, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 56/2019, t a k t o: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 5 To 489/2019. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. 10. 2019, sp. zn. 2 T 56/2019, byl obviněný P. M. Z. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil skutkem popsaným tak, že od října 2018 do března 2019 včetně v XY ani jinde vědomě řádně neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost k nezletilému synovi AAAAA (pseudonym), nar. XY, ve výši 4.500 Kč měsíčně, ačkoliv mu tato povinnost vyplývá z občanského zákoníku a rovněž mu byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. 14 Nc 566/2009, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 15 Co 355/2010, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2010, k rukám matky A. K., nar., tím vznikl dluh ve výši 27.000 Kč, přičemž jeho úmyslné zavinění je spatřováno v tom, že obviněný vyživovací povinnost neplnil přesto, že si jí byl vědom, a bylo v jeho reálných možnostech dosahovat takových příjmů, aby mohl výživné řádně hradit. 2. Za tento přečin byl obviněný podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 5 To 489/2019, odvolání obviněného podané proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Z dovolání obviněného 4. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný s odkazem na § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. dovolání, jímž vytýkal, že Městský soud v Praze konal veřejné zasedání o jeho odvolání dne 19. 2. 2020 v jeho nepřítomnosti, aniž by pro to byly splněny zákonné podmínky. Poukázal na odůvodnění odvolacího soudu, který uvedl, že nařídil nejprve veřejné zasedání na den 15. 1. 2020 a obviněnému zaslal vyrozumění do datové schránky, která však podle něj byla „nepřístupná“, a proto obviněného obeslal na další dvě adresy, které se ve spise nacházely. Tvrdil, že datová schránka byla stále nefunkční, a údajně ji měl obviněný „zrušit“. Veřejné zasedání odročil na 19. 2. 2020, avšak i tehdy datová schránka byla „nadále nefunkční“ a zásilky uložené na poště si obviněný ve stanovené lhůtě nevyzvedl, ačkoliv na místě doručení byla zanechána příslušná výzva. Takový postup podle obviněného neodpovídal pravidlům podle § 233 odst. 1, 2 tr. ř. a § 62 odst. 1 tr. ř., protože teprve v případech, kdy doručení do datové schránky není možné, nastupují subsidiárně další možnosti doručení, které jsou v citovaném ustanovení uvedeny, tedy především prostřednictvím provozovatele poštovních služeb anebo jiným stanoveným způsobem, a že, vyjma doručování při procesním úkonu, má prioritu doručování do datové schránky adresáta oproti jiným způsobům doručování. 5. K těmto kritickým výhradám obviněný vysvětlil, že jeho datová schránka nebyla „nepřístupná“ či „nefunkční“, nebo že byla „zrušena“, protože soud nerespektoval jím uvedenou datovou schránku, kterou určil jako svou adresu pro doručování, ale obesílal ho do zcela jiné datové schránky. Zdůraznil, že po celou dobu probíhajícího trestního řízení měl zcela funkční datovou schránku „ID: XY“, což doložil odkazem na výpis ze seznamu datových stránek. Její funkčnost dokladoval na základě obsahu spisu, podle něhož soud prvního stupně po celou dobu doručoval veškeré písemnosti (předvolání k hlavnímu líčení na 7. 6. 2019, žádost o podání zprávy ze dne 6. 6. 2019, rozsudek ze dne 7. 6. 2019, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2019, předvolání k hlavnímu líčení na 18. 9. 2019, opatření o přibrání znalce ze dne 18. 9. 2019, odročení hlavního líčení na 11. 10. 2019, i rozsudek ze dne 11. 10. 2019, jakož i písemnosti následující po vyhlášení usnesení Městského soudu v Praze dne 19. 2. 2020, a to usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 2. 2020 a usnesení o nákladech řízení ze dne 3. 3. 2020) na adresu „ID: XY“. Uvedené písemnosti obviněnému byly vždy doručeny a v této datové schránce si je přebíral, když z ní i sám zasílal svá podání adresovaná Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (omluvy na hlavní líčení ze dnů 5. 6. 2019, 19. 7. 2019, 11. 10. 2019 či neschopenku ze dne 10. 6. 2019, nebo odvolání proti rozsudku ze dne 31. 10. 2019). 6. Obviněný těmito skutečnostmi vyloučil, že by jeho datová schránka „ID: XY“ byla nefunkční, jak tvrdil odvolací soud (navrhl, aby si Nejvyšší soud vyžádal zprávu Ministerstva vnitra České republiky). Za situace, kdy odvolací soud do této datové schránky obviněnému vyrozumění o veřejném zasedání nezaslal, ale pro konání veřejného zasedání vycházel z fikce doručení u vyrozumění o veřejném zasedání zaslaného na poštovní adresu jeho trvalého bydliště, postupoval vadně. Podle obviněného nemělo význam, že odvolací soud zaměnil dvě datové schránky, podnikající fyzické osoby „ID: XY“, na kterou nedoručoval, a fyzické osoby ID: „XY“, která byla skutečně nefunkční, a na kterou se snažil obviněnému vyrozumění marně doručit. Pokud za této situace odvolací soud konal veřejné zasedání o odvolání v jeho nepřítomnosti, porušil jeho právo na spravedlivý proces „slyšet a být slyšen“ ve smyslu článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 7. Kromě této procesní vady obviněný nad rámec označeného dovolacího důvodu poukázal na chyby ve znaleckém posudku znalce MUDr. Jana Boháče ze dne 16. 1. 2020, v němž došlo k záměně praktické lékařky obviněného V. J., se sídlem ordinace XY, která telefonicky znalci sdělila, že obviněný není jejím pacientem, s lékařkou M. J., XY, jejímž pacientem obviněný byl, která však oslovena v rámci prokázání obhajoby obviněného nebyla a informace o zdravotním stavu obviněného, který má význam pro závěry o jeho vině, proto nebyly kompletní. 8. S ohledem na tyto argumenty obviněný v závěru dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 5 To 489/2019, v neveřejném zasedání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně dal Nejvyššímu soudu podnět na odložení, příp. přerušení výkonu trestu uloženého mu napadenými rozhodnutími. 9. Nejvyšší soud v době, kdy o dovolání rozhodoval, neměl k dispozici vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž byl opis dovolání obviněného zaslán v souladu s 265h odst. 2 tr. ř. III. Přípustnost dovolání 10. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). 11. Dovolání je podáno z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř., který je možné uplatnit, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Porušení ustanovení o přítomnosti obviněného musí spočívat v tom, že se veřejné zasedání nebo hlavní líčení konalo v nepřítomnosti obviněného v rozporu se zákonem, ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna, čímž byl zkrácen na svém právu ve smyslu článku 38 odst. 2 Listiny, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, což je nutno v daných souvislostech vykládat tak, že každému, o jehož právech povinnostech má bý