8 Tdo 751/2025 – Nejvyšší soud

8 Tdo 751/2025-1094 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání obviněné M. K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 4. 2025, sp. zn. 11 To 39/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 12 T 44/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné M. K. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 19. 11. 2024, sp. zn. 12 T 44/2024, byla obviněná M. K. uznána vinnou zločinem týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku, kterého se dopustila tím, že v období nejméně od roku 2006 do roku 2013 ve svém tehdejším bydlišti na adrese XY v přesně nezjištěných dnech v nepravidelných intervalech, ale zpravidla několikrát týdně, psychicky a fyzicky trýznila svoji nezletilou dceru AAAAA (pseudonym), tím, že jí vulgárně nadávala, odpírala styk s kamarády, vyhrožovala umístěním do dětského domova, nutila ji stát v koutě, jíst potraviny s prošlou expirací, a ve třech případech vlastní zvratky, a fyzicky ji trestala údery vařečkou do hýždí, zad, rukou či boků a fyzickým napadením jí také opakovaně vyhrožovala, což u AAAAA zapříčinilo ztrátu pocitu bezpečí a v roce 2013 mohlo přispět k rozhodnutí opustit vlastní bydliště a matku a žít se svojí babičkou, přičemž strach z vlastní matky u ní přetrvával až do dvaceti let jejího věku, a následně v období nejméně od roku 2013 do roku 2020 ve svém tehdejším bydlišti na adrese XY, a od roku 2020 do června roku 2023 též v bydlišti na adrese XY, v přesně nezjištěných dnech v nepravidelných intervalech, ale zpravidla několikrát týdně, psychicky a fyzicky trýznila BBBBB (pseudonym), která jí byla svěřena do pěstounské péče rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 11. 2010, č. j. 42 P 178/2009-54, a CCCCC (pseudonym), která jí byla svěřena do pěstounské péče rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 2. 2012, č. j. 42 P 2/2011-108, tím, že jim vulgárně nadávala, nejméně v jednom případě je zavřela do výběhu se psem, ze kterého měly obě vzhledem ke svému věku a velikosti psa strach, a fyzicky je trestala údery otevřenou dlaní, nabíječkou, bačkorou či vařečkou do hlavy a dalších částí těla a fyzickým napadením jim také opakovaně vyhrožovala, což u obou opakovaně vedlo ke křiku, pláči a obavám z dalšího fyzického napadení. 2. Za tento zločin byla obviněná odsouzena podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci, a to tří kusů vařeček. Poškozené byly s jejich nároky na náhradu škody podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 8. 4. 2025, sp. zn. 11 To 39/2025, odvolání obviněné a poškozených podaná proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná. II. Z dovolání obviněné 4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím obhájkyně s odkazem na důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, jímž vytýkala, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení spočívajícím v tom, že motiv „škodného jednání“ svědčí pro použití zásady subsidiarity trestní represe podle § 12 odst. 2 tr. zákoníku, kterou se však soudy dostatečně nezabývaly a společenskou škodlivost řešily toliko v obecné rovině, nedostatečně uvážily, že právní závěry jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními, nevysvětlily zásadní rozpory v důkazech, nevypořádaly se se závěry znaleckých posudků a méně společensky škodlivé jednání nedoložily z hlediska okolností, motivu a záměru nebo cíle jejího jednání. 5. Nad rámec dovolacích důvodů vytkla procesní vady na straně Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále „OSPOD“), který nezačal poměry v rodině okamžitě prověřovat a neposkytl rodině psychologickou intervenci. Nedostatečně postupoval i policejní orgán, jenž osoby k výslechu a k podání vysvětlení předvolával selektivně, čímž znemožnil obviněné řádnou obhajobu, a obdobně postupoval i soud prvního stupně, jenž přečetl výpovědi osob, s jejichž čtením obviněná souhlasila, zatímco ty, u nichž trvala na jejich osobním slyšení, nepředvolal a důkaz jejich výpověďmi neprovedl, čímž bylo zkráceno její právo na obhajobu. Soud prvního stupně své rozhodnutí do značné míry opřel o výpovědi svědků, kteří nezaznamenali jednání obviněné kladené za vinu vlastními smysly, a šlo o zprostředkovaná svědectví, která o její vině nesvědčí. Většina vyslechnutých svědků rodinu před odebráním poškozených z pěstounské péče vůbec neznala, tudíž se nemohli k její výchově relevantně vyjádřit. Pouze tlumočili vyjádření poškozených, které však byly podle znalkyně motivovány snahou o upoutání pozornosti a přijetí. Zprávu OSPOD obsahující vyjádření biologické matky poškozených soud hodnotil jako svědeckou výpověď, kterou však neprovedl, byť je v rozporu se starší zprávou na č. l. 893 spisu. Svědky, jež navrhovala, soud nepředvolal nebo k jejich výpovědi nepřihlédl. Tyto nedostatky svědčí o tom, že soud nevyčerpal posouzení všech důkazů, čímž nedostál principu ultima ratio. 6. Obviněná rovněž namítala extrémní nesoulad spatřovaný v tom, že soudy považovaly za stěžejní a usvědčující důkazy výpovědi poškozených a zesnulé matky obviněné, kterým uvěřily a nebraly do úvahy, že po celou dobu rodina žila normálním životem, nebyla izolována, poškozené měly spoustu aktivit a byly kontrolovány ze strany OSPOD, jakož i to, že na poškozených nebyly shledány následky takového trýznivého jednání, např. posttraumatická stresová reakce. Žádný přímý důkaz o trestné činnosti obviněné neexistuje. U posouzení výpovědí poškozených poukázala na závěr znalkyň, že byly zveličené pod vlivem manipulace, mimo jiné i matkou obviněné, a že z psychologického hlediska byly spíše dívkám implantované než vymyšlené, což dovodila z jejich ovlivnitelnosti okolím. Při vyšetření u znalkyň poškozené původní rozsah jednání korigovaly. Týrání nelze dovodit ani z většího množství nahrávek ani z obsahu znaleckého posudku zpracovaného na její osobu MUDr. Jaroslavem Tržickým a PhDr. Jindřiškou Lejskovou, kteří uvedli, že se jednalo o interakce víceméně nahodilé, které nedokázala zvládnout. Tudíž nejednala s určitou trvalostí a vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti, které by bylo poškozenými vnímáno jako těžké příkoří, jak předpokládá skutková podstata trestného činu týrání svěřené osoby. Znalci u ní neshledali ani vyšší míru agresivity, což soudy nebraly do úvahy a nevysvětlily. 7. Na základě těchto skutečností obviněná dovodila, že u ní vůbec nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu, tedy její úmyslné zavinění, konkrétně její srozumění se vznikem následku. 8. Vina podle obviněné neplyne ani z toliko tří audionahrávek pořízených za dobu 17 let s tím, že soudy rezignovaly na posouzení společenské škodlivosti individuálně i v kontextu dalších důkazů. Nahrávky byly pořízeny v letech 2019, 2021 a 2023, z toho dvě AAAAA. K nahrávce z roku 2023 uvedla, že šlo o reakci na zjištění, že poškozená BBBBB, které v té době ještě nebylo 15 let, vedla erotický chat s partnerem poškozené AAAAA, přičemž její nepřiměřená reakce byla důsledkem šoku a obavy, aby nesklouzla do životního vzorce své biologické matky. Po incidentu následně projevila sebereflexi a hned druhý den o něm informovala pěstounskou organizaci a zajistila rodinnou terapii pro sebe a BBBBB. Nahrávka z roku 2021 byla pořízena ráno před odchodem poškozených na adrenalinový tábor a praxi, kdy jim připravovala svačinu, potřebovala být včas v zaměstnání, a byla ve stresu a rozladěná z toho, že se poškozené nepřipravily večer předem, jak měly. Připustila, že vulgární nadávky byly nepřiměřené, byly však řečeny v afektu, nešlo o běžné každodenní dehonestující oslovování poškozených. Nahrávka nezachycuje bití poškozených, jehož následky by musel na táboře někdo zaznamenat, ale třískání věcmi v kuchyni při přípravě svačiny. Nahrávka z roku 2019 je impulsivní reakcí na daný podnět, nikoli programové každodenní chování. 9. Z uvedených důvodů podle obviněné nedošlo ke zjištění takových skutečností, z nichž by bylo možné dovodit naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu týrání svěřené osoby. Bylo třeba brát do úvahy, že se poškozené okamžitě po odebrání chtěly k obviněné vrátit a v současné době, kdy získaly na způsob výchovy obviněné dostatečný náhled, k ní nemají negativní vztah. Poškozená CCCCC je s obviněnou v pravidelném kontaktu, soud ji však odmítl vyslechnout a předvolal pouze nezletilou BBBBB. Nebylo možné nebrat do úvahy, že před znalkyněmi poškozené uvedly pozitivní vzpomínky na život u obviněné, což svědčí o tom, že její jednání nevnímaly jako těžké příkoří, ale vzpomínaly na její péči pozi