8 Tdo 860/2010 — Nejvyšší soud

8 Tdo 860/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g Datum rozhodnutí:15. 12. 2010 Spisová značka:8 Tdo 860/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.860.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Časová působnost trestních zákonů Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 16 odst. 1 tr. zák. § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 3. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 860/2010ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2010 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy dovolání, které v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 3 T 90/2009 podala nejvyšší státní zástupkyně ve prospěch obviněného V. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 To 29/2010, a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 To 29/2010, a rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 3 T 90/2009, z r u š u j í . Podle 265k odst. 2 tr. ř. se současně z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se ve věci rozhoduje tak, že obviněný V. S., j e v i n e n , ž e dne 9. 9. 2009 kolem 6.20 hod. na silnici v obci R., okr. L., řídil automobil zn. Ford – Galaxi 1,9, byl kontrolován policejní hlídkou Policie České republiky Obvodního oddělení K. a vozidlo řídil, ačkoliv rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 5. 3. 2008, č. j. 4 T 249/2007-48, který nabyl právní moci téhož dne, mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou roků, t e d y mařil výkon rozhodnutí soudu tím, že vykonával činnost, která mu byla zakázána, č í m ž s p á c h a l trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zákona č. 140/1961 Sb. a o d s u z u j e s e podle § 171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na o s m (8) měsíců a d e s e t (10) dnů. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. se pro výkon trestu odnětí svobody zařazuje do věznice s dozorem. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 3 T 90/2009, byl obviněný V. S. uznán vinným trestnými činy řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zákona č. 140/1961 Sb. (nadále tr. zák.), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák, § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání tří let. Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním směřujícím proti výroku o vině i trestu. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 4 To 29/2010, byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušen a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku č. 40/2009 Sb. (nadále tr. zákoník) a odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na deset měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obviněný přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dopustil tím, že dne 9. 9. 2009 kolem 6.20 hod. na silnici v obci R., okr. L., řídil automobil zn. Ford – Galaxi 1,9, byl kontrolován policejní hlídkou PČR Obvodního oddělení K. a vozidlo řídil, ačkoliv trestním příkazem Okresního (správně Obvodního) soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 51 T 7/2007, mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou roků. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ve věci samé rozhodl ve druhém stupni, podala nejvyšší státní zástupkyně v zákonné lhůtě dovolání ve prospěch i neprospěch obviněného, jež ve finální podobě modifikovala tak, že je podáno toliko v jeho prospěch. Odkázala v něm na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a namítla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Dovolatelka nesouhlasila se závěry, které učinil odvolací soud, dospěl-li při porovnání v úvahu přicházejících skutkových podstat k tomu, že příznivější pro obviněného je ta obsažená v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. Připomněla znění § 2 odst. 1 tr. zákoníku s tím, že pravidlo v něm obsažené je naprosto identické se zásadou obsaženou v ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., a vyvozovala, že se odvolací soud uvedenými ustaveními důsledně neřídil, když uznal obviněného vinným přečinem podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tento přečin je přitom přísněji trestný nežli jednání obviněného podle zákona účinného v době spáchání trestného činu, byť by se i jednalo o dva trestné činy. Zdůraznila právní závěry obsažené ve stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 302/20010, především pak tu jeho část, podle níž čin spáchaný do 31. 12. 2009 a vykazující zákonné znaky trestných činů řízení motorového vozidla podle § 180d tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. lze po 1. 1. 2010 posoudit jen jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., neboť jeho posouzení též jako trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění § 180d tr. zák. již nepřichází v úvahu, a to s ohledem na výjimečnou subsidiární aplikaci ustanovení § 65 tr. zák. o zániku nebezpečnosti činu pro společnost. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Protože nebylo možné dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 tr. ř., dovolací soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné. Z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. „Jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ se v daných souvislostech rozumí zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Je zjevné, že námitky dovolatelky lze pod uplatněné důvody podřadit. Z hlediska napadeného rozsudku a obsahu dovolání nejvyšší státní zástupkyně je významná otázka, zda odvolací soud aplikoval správně ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku) o časové působnosti trestních zákonů a zda bylo na místě posoudit čin obviněného jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Není od věci připomenout, že podle § 16 odst. 1 tr. zák. a zcela shodně i podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku platí, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Závěr o příznivosti nové úpravy ustanovení § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku oproti posouzení skutku podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 180d tr. zák. odvolací soud vyvodil na podkladě úsudku, že nový trestní zákoník již neobsahuje trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a že skutek obviněného vykazuje znaky toliko jednoho trestného činu a nikoliv souběhu dvou trestných činů. Tato okolnost byla pro jeho úvahy určující i přesto, že sám připustil, že „na přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podl