Tpjn 300/2011 – Nejvyšší soud

NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY TRESTNÍ KOLEGIUM ____________________________________ sp. zn. Tpjn 300/2011 Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ve věci výkladu § 34 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 306a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Pravomocný odsuzující rozsudek vytváří zákonnou překážku, pro kterou není možno pachatele pro týž skutek postavit před soud (překážka ne bis in idem), a proto se dnem právní moci odsuzujícího rozsudku podle § 34 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku promlčecí doba staví, což znamená, že od právní moci takového rozsudku promlčecí doba neběží a po jeho případném zrušení pokračuje (srov. § 139 tr. zákoníku). Dojde-li proto na návrh odsouzeného podle § 306a odst. 2 tr. ř. ke zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku vydaného v řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.), doba od právní moci odsuzujícího rozsudku vydaného v řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.) do vyhlášení rozhodnutí o jeho zrušení postupem podle § 306a odst. 2 tr. ř. se do promlčecí doby nezapočítává, neboť pachatele nebylo možno postavit před soud pro zákonnou překážku podle § 34 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku spočívající v překážce ne bis in idem [srov. § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.]. O d ů v o d n ě n í : Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a čl. 14 odst. 1 písm. f) Jednacího řádu Nejvyššího soudu navrhl, aby trestní kolegium Nejvyššího soudu zaujalo stanovisko k výkladu: „Ustanovení § 34 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 306a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, o běhu promlčecí doby ve vztahu k trestní odpovědnosti pachatele v případech, kdy řízení proti uprchlému skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, k návrhu odsouzeného došlo ke zrušení takového rozsudku a je třeba provést hlavní líčení znovu.“ Tento návrh učinil předseda trestního kolegia na základě podnětu ministra spravedlnosti ze dne 27. 7. 2010. Ministr spravedlnosti v něm uvádí, že v souvislosti se vstupem zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., v účinnost se Ministerstvo spravedlnosti při realizaci mezinárodních zatýkacích rozkazů opakovaně setkalo s rozdílným přístupem soudů k výkladu ustanovení § 34 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoníku“) o běhu promlčecí doby trestní odpovědnosti v případech, kdy řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“) skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem a po vydání osoby z cizího státu do České republiky následně došlo na návrh odsouzeného podaný do osmi dnů od doručení rozsudku ke zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 tr. ř. Případné promlčení trestní odpovědnosti přitom může být podstatné pro posouzení, zda má být na osobu odsouzenou v řízení proti uprchlému soudem vydán mezinárodní zatýkací rozkaz [§ 385 písm. c) tr. ř.], resp. zda vydaný mezinárodní zatýkací rozkaz má být zrušen [§ 384 odst. 6 věta první tr. ř. ve spojení s § 385 písm. c) tr. ř.]. Okresní soud v Rakovníku v trestních věcech proti odsouzenému M. P. (sp. zn. 3 T 188/96), odsouzenému A. A. (sp. zn. 7 T 14/2002) a odsouzenému V. N. (sp. zn. 2 T 65/98) zaslal Ministerstvu vyjádření, že pokud by tito odsouzení po svém vydání do České republiky využili svého práva navrhnout zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 tr. ř., došlo by k promlčení jejich trestní odpovědnosti podle § 34 tr. zákoníku, když k poslednímu přerušení běhu promlčecí doby mělo dojít „podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. ř.” [pozn. jedná se o zřejmou písařskou chybu, soud měl zjevně v úmyslu odkázat na ustanovení § 67 odst. 3 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. zák.“] dnem právní moci odsuzujícího rozsudku vyhlášeného v předchozím řízení proti uprchlému. K pravomocnému odsouzení výše jmenovaných došlo již v devadesátých letech minulého století a od té doby je po jejich pobytu pátráno bez úspěchu. Nová úprava lhůty promlčení trestního stíhání, resp. doby promlčení trestní odpovědnosti podle § 34 tr. zákoníku, do které se nově započítává i doba, po kterou se pachatel zdržoval v cizině [na rozdíl od předchozí právní úpravy v ustanovení § 67 odst. 2 písm. b) tr. zák., platné do 31. 12. 2009], tak podle právního názoru Okresního soudu v Rakovníku brání v uvedených trestních věcech provedení nového hlavního líčení. Městský soud v Praze však k otázce běhu nové promlčecí doby v případě postupu podle § 306a odst. 2 tr. ř. zaujal jiný právní názor. Ve svých vyjádřeních v trestních věcech proti odsouzenému O. O. (sp. zn. 10 T 10/2005), odsouzenému M. Ř. (sp. zn. 2 T 11/2001), odsouzenému R. L. (sp. zn. 46 T 14/2002) a dalším uvedl, že vzhledem k tomu, že ve věcech již bylo pravomocně rozhodnuto, nelze z hlediska promlčení trestní odpovědnosti užít na dobu mezi právní mocí odsuzujícího rozsudku a dobou vydání (extradice) odsouzených ustanovení § 34 tr. zákoníku o promlčení trestní odpovědnosti, ale pouze ustanovení § 94 tr. zákoníku o promlčení výkonu trestu. Podle posledně zmiňovaného ustanovení se do běhu promlčecí doby mimo jiné nezapočítává doba, po kterou se odsouzený zdržuje v cizině. V případě, že si odsouzení požádají o zrušení odsuzujícího rozsudku, uplatní se ustanovení § 34 tr. zákoníku a zcela nová promlčecí doba poběží ode dne právní moci rozhodnutí, jímž by byl zrušen pravomocný odsuzující rozsudek postupem podle § 306a odst. 2 tr. ř. Ministr spravedlnosti proto požádal o zaujetí stanoviska k otázce, jakým způsobem v případech, kdy po zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku postupem podle § 306a odst. 2 tr. ř. je třeba pro další řízení použít nového trestního zákoníku, má být počítán běh doby promlčení trestní odpovědnosti podle § 34 tr. zákoníku. Zejména jde zodpovězení otázek, zda a) doba promlčení trestní odpovědnosti, která v souladu s § 34 odst. 4 písm. a) tr. zákoníku běží od vyhlášení odsuzujícího rozsudku v předchozím řízení, vedeném jako řízení proti uprchlému, běží i poté, co tento odsuzující rozsudek nabude právní moci s tím, že v období mezi nabytím právní moci odsuzujícího rozsudku a jeho zrušením podle § 306a odst. 2 tr. ř. může být doba promlčení trestní odpovědnosti dále přerušována (např. vydáním příkazu k dodání do výkonu trestu či mezinárodního zatýkacího rozkazu), a může dojít i k jejímu uplynutí (právní názor zastávaný např. Okresním soudem v Rakovníku — viz výše), nebo b) po dobu mezi nabytím právní moci odsuzujícího rozsudku vyhlášeného v řízení proti uprchlému a zrušením takového odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 tr. ř. doba promlčení trestní odpovědnosti nejenže neběží, ale od zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 tr. ř. běží dokonce promlčecí doba zcela nová, byť takový začátek běhu promlčecí doby není uveden v ustanovení § 34 odst. 2 tr. zákoníku ani v ustanovení § 34 odst. 4 tr. zákoníku (právní názor zastávaný např. Městským soudem v Praze — viz výše), anebo c) nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku, byť vyhlášeného v řízení proti uprchlému, je důvodem, pro který není možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku (kterou tvoří pravomocné odsouzení téže osoby pro týž skutek a zásada ne bis in idem), a nabytím právní moci odsuzujícího rozsudku proto dochází ke stavění běhu doby promlčení trestní odpovědnosti podle § 34 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku s tím, že v tomto období může být doba promlčení trestní odpovědnosti dále přerušována (např. vydáním příkazu k dodání do výkonu trestu či mezinárodního zatýkacího rozkazu), nemůže však dojít k jejímu uplynutí; doba promlčení trestní odpovědnosti (nikoli však zcela nová doba ve smyslu právního názoru Městského soudu v Praze) pak dále běží od zrušení odsuzujícího rozsudku podle § 306a odst. 2 tr. ř. Na základě těchto názorů byly zpracovány dvě varianty stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ve věci výkladu § 34 tr. zákoníku, ve spojení s § 306a odst. 2 tr. ř.: Varianta A: Doba od právní moci odsuzujícího rozsudku vydaného v řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. trestního řádu) do vyhlášení rozhodnutí o jeho zrušení postupem podle § 306a odst. 2 trestního řádu se z povahy věci vlastní promlčecí doby podle § 34 trestního zákoníku nedotýká. Dojde-li však k vyhlášení rozhodnutí o zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku postupem podle § 306a odst. 2 trestního řádu, promlčení trestní odpovědnosti podle § 34 trestního zákoníku se uplatní. Pravomocný rozsudek ve věci samé vydaný v řízení proti uprchlému, jakož ani rozhodnutí o jeho zrušení podle § 306a odst. 2 trestního řádu běh doby promlčení trestní odpovědnosti ani nezahajuje, ani jej nestaví a