— Nejvyšší správní soud

30 A 128/2011- 44 - text pokračování 7 30A 128/2011 30 A 128/2011 - 44 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobkyně: I. K., roz. L., proti žalovanému: Magistrát města Brna, odbor vnitřních věcí, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2011, č. j. MMB/0322366/2011, spis. zn. 3221/OVV/MMB/0306452/2011/2, ve věci opravy zápisu v knize registrovaného partnerství, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru vnitřních věcí, ze dne 31. 8. 2011, č. j. MMB/0322366/2011, spis. zn. 3221/OVV/MMB/0306452/2011/2, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému zpět k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno napadené rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, odbor matrika (dále jen „matriční úřad“) ze dne 21. 7. 2011, č. j. 110054511/KRIL/REG/003, spis. zn. REG011100018, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o opravu zápisu v matriční knize podle § 50 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“). Konkrétně se jednalo o opravu zápisu příjmení v knize registrovaného partnerství provedeného na základě cizozemského dokladu o registrovaném partnerství, z něhož je zřejmé, že žalobkyně ve Spolkové republice Německo dne 4. 9. 2009 uzavřela partnerství s A. K. a současně v souladu s tamními právními předpisy přijala příjmení své partnerky. Matriční úřad však předmětné žádosti žalobkyně o provedení opravy, resp. zápisu tohoto jejího nového příjmení – K. – nevyhověl s tím, že žádné ustanovení zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registrovaném partnerství“) ani jiný právní předpis neupravuje užívání příjmení po uzavření registrovaného partnerství na území České republiky ani při uzavření partnerství v zahraničí. Uznání dohody o příjmení žalobkyně při uzavření partnerství ve Spolkové republice Německo tak podle názoru matričního úřadu není možné, neboť český právní řád takovou dohodu o příjmení osob vstupujících do partnerství neupravuje. To posléze potvrdil též žalovaný odvolací orgán s tím, že nastalou situaci lze řešit změnou příjmení, o čemž byla žalobkyně opakovaně informována. II. Obsah žaloby Žalobkyně ve své žalobě nejprve ve stručnosti zrekapitulovala skutkový stav věci, ze kterého je zřejmé, že ve Spolkové republice Německo uzavřela registrované partnerství a přijala příjmení své partnerky – K. V originálním německém dokladu o registrovaném partnerství má proto uvedeno: „I. K., rozená L.“. V této souvislosti požádala o zápis do zvláštní matriky, jež byl proveden dne 4. 2. 2010 a stejného dne byl vydán český doklad o registrovaném partnerství; v něm je však uvedeno pouze její rodné příjmení – L. Na toto příjmení jí byl vystaven též nový občanský průkaz. Žalobkyně však již několik let žije ve Spolkové republice Německo, kde je zaměstnaná a kde musí svoji situaci opakovaně vysvětlovat a dokládat, protože na všech německých úřadech je vedena pod příjmením K., což jí činí potíže (při přechodu hranic, v bance či zdravotní pojišťovně). A je jen otázkou času, kdy bude bezpodmínečně muset doložit svoji totožnost v Německu občanským průkazem a nebude jí dána možnost doložení jejího stavu dokladem o registrovaném partnerství. Požádala proto o opravu zápisu svého příjmení v matriční knize – knize registrovaného partnerství vedené zvláštní matrikou, a to podle již jednou předloženého dokladu o registrovaném partnerství vydaného ve Spolkové republice Německo, jehož obsah nebyl jinak zpochybněn. Správní řízení v této věci bylo zahájeno až po intervenci veřejného ochránce práv (ombudsmana), avšak s negativním výsledkem, neboť její žádosti nebylo vyhověno. Podle žalobkyně přitom žalovaný nesprávně posoudil právní stránku celé věci a vůbec se nevypořádal s argumenty, které se týkají možného rozporu s evropským právem. Tento rozpor je naznačen ve zprávě veřejného ochránce práv o výsledku šetření, která je založená ve správním spise a na kterou žalobkyně ve svém odvolání odkázala. Z hlediska platné právní úpravy pak poukázala na to, že do knihy registrovaného partnerství se dle § 28 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství zapisují mj. „jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů“; obdobně i doklad o partnerství podle § 34 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství obsahuje mj. „jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů a jejich rodná čísla“. V souladu s tím by tedy mělo být respektováno nové příjmení žalobkyně a jako takové by mělo být také zapsáno, resp. opraveno v příslušné matriční knize. Skutečnost, že rodné příjmení lze uvádět vedle příjmení nabytého i jiným způsobem, než manželstvím navíc žalobkyně dovozuje z metodického pokynu Ministerstva vnitra ze dne 24. 8. 2011, č. j. MV-31586-25/VS-2009, o kterém se žalovaný zmiňuje v odůvodnění napadeného rozhodnutí, byť tak činí v jiné souvislosti; žalovaný se totiž závěrem zmínil, že žalobkyně by mohla získat příjmení K. na základě žádosti o změnu příjmení, přičemž podle předmětného metodického pokynu u osob, kterým byla povolena změna příjmení, mj. právě z důvodu uzavření registrovaného partnerství, zůstává původní rodné příjmení bez toho, že by byl proveden též zápis do knihy narození, jako tomu bylo v souladu s předchozím metodickým pokynem. Z výše uvedených důvodů tedy žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí, jakož i jemu předcházející rozhodnutí matričního úřadu, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného Žalovaný ve vyjádření k předložené žalobě setrval na svém rozhodnutí a poukázal na to, že český právní řád neupravuje dohodu o příjmení osob vstupujících do registrovaného partnerství tak, jako je tomu v případě manželství v ustanovení § 8 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rodině“). Nemohl proto provést požadovaný zápis, resp. jeho opravu ohledně příjmení žalobkyně, které přijala po uzavření registrovaného partnerství ve Spolkové republice Německo. Automatické uznání dohody o příjmení při uzavření registrovaného partnerství v zahraničí není podle žalovaného možné, a pokud jde o pojem „rodné příjmení“ obsažený v § 28 a § 34 zákona o registrovaném partnerství, na něž se žalobkyně odkazuje, jedná se o příjmení osoby, která uzavřela manželství (nikoli partnerství) a u které v důsledku toho došlo ke změně příjmení – viz § 10 odst. 4 vyhlášky č. 206/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k případnému rozporu s právem Evropské unie (EU) pak připustil, že argumenty veřejného ochránce práv se v napadeném rozhodnutí nezabýval. Nicméně poukázal na to, že problematika užívání jména a příjmení není předpisy EU regulována. Právní úprava této problematiky je ponechána na regulaci jednotlivým členským států a podléhá jejich vnitrostátní úpravě. Žalovaný proto neměl jinou možnost, než rozhodnout způsobem uvedeným ve výroku napadeného rozhodnutí. Na základě toho tedy navrhl zamítnutí žaloby. IV. Posouzení věci krajským soudem Napadené rozhodnutí žalovaného krajský soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy II, dílu 1, § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (ex offo), a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. O žalobě krajský soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas. Podstatou projednávané věci je posouzení postupu žalovaného, který z pozice odvolacího orgánu potvrdil postup matričního úřadu a kterému žalobkyně vytýká nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení, podle něhož nelze zapsat, resp. opravit zápis příjmení žalobkyně v knize registrovaného partnerství. Tento závěr žalovaného vychází z toho, že zákon o registrovaném partnerství ani jiný právní předpis České republiky neřeší otázku společného příjmení partnerů v případě registrovaného partnerství. Nelze proto uznat dohodu o společném příjmení v příp