3 Ads 57/2013 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 18/2014- 55 - text  pokračování 12 41Ad 18/2014 41Ad 18/2014-55 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce O. P., narozeného …………., bytem ……………….., zastoupeného Mgr. Jaromírem Šlosrem, bytem Vídeňská třída 3255/72, 669 09 Znojmo, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.5.2014, č.j. …………………….., t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Ve včas podané žalobě žalobce napadal rozhodnutí vydané ČSSZ dne 2.5.2014 pod č.j. …………….., kdy žalovaná rozhodla tak, že zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ, č.j. 530924097 ze dne 31.1.2014. Pokud jde o rozhodnutí ČSSZ ze dne 31.1.2014, tímto rozhodnutím žalovaná přiznala žalobci podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) starobní důchod od 9.1.2014 ve výši 5.851 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které bylo posouzeno jako námitky a v námitkovém řízení pak bylo rozhodnuto, jak uvedeno shora. Ve svém odvolání (námitkách) žalobce uvádí, že výše důchodu se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra důchodu činí pro rok 2014 celkem 2.340 Kč měsíčně, a to je zároveň minimální výše státního důchodu, na který má každý nárok. Procentní výměru důchodu žalobce stanovil orgán sociálního zabezpečení procentní sazbou z výpočtového základu, který činí 9.995 Kč. Jeho výše odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 9.995 Kč zjištěnému za roky 1986 -2013. Procentní výměru účastníka řízení ke dni vzniku nároku na starobní důchod stanovil orgán sociálního zabezpečení tak, že za 32 roků pojištění činí 48% výpočtového základu, tj. 4.798 Kč měsíčně. Námitka účastníka řízení směřuje zejména proti stanovení procentní výměry důchodu účastníka řízení ke dni vzniku nároku na jeho starobní důchod v návaznosti na jeho výpočtový základ. Účastník řízení, jak uvedl, byl v letech od 1.1.1999 do 31.12.2002 jako OSVČ a soukromě hospodařící zemědělec ve ztrátě a zákon mu umožňoval, aby v těchto letech neplatil sociální pojištění. Logicky této možnosti využil, jednalo se celkem o 4 roky. Orgán sociálního zabezpečení neměl v této době povinnost informovat účastníka řízení o dosti důležité věci, a sice že v případě neplacení sociálního pojištění za celý rok, se mu tato doba nebude započítávat do procentní výměry obecného starobního důchodu. Mohl tak však učinit. Ze strany účastníka řízení se jedná o nedomyšlení věci (nezapočítání roků pro stanovení procentní výměry výpočtového základu) v té době a odpovědnost padá pouze na jeho hlavu. Za toto pochybení a zavinění si může sám. V této fázi písemné námitky je nutno pro srozumitelnost následujících věcí zmínit skutečnost, že usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 27K 4/2006, ze dne 28.3.2006, byl na majetek účastníka řízení, tj. žalobce, jako na úpadce, prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byl soudem ustanoven Mgr. J. F. (dále jen správce). Jiná situace v návaznosti na nezapočítání roků pro stanovení procentní výměry výpočtového základu však nastala za období od 1.1.2004 do 1.7.2010. Jedná se o období, ve kterém není subjektivní zavinění účastníka řízení. Jedná se celkem o 6,5 roků. Za rok ode dne - 1.1.2004 – 31.12.2004 účastník řízení podal přehled dne 14.9.2005 a z důvodu tíživé finanční situace v podnikání neměl peníze na zaplacení sociálního pojištění, - 1.1.2005 – 31.12.2005 účastník řízení v březnu 2006 zpracoval přehled a tento předal po vstupu do konkursu v květnu 2006 správci, který přehled nepodal na OSSZ, - 1.1.2006 – 31.12.2006 správce podal přehled dne 2.4.2007 na OSSZ, avšak nezaplatil sociální pojištění, - 1.1.2007 – 1.7.2010 správce nepodával přehledy na OSSZ, a ani nezaplatil sociální pojištění. Výše procentní výměry obecného starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu. Celým rokem doby pojištění se rozumí 365 kalendářních dní. Kdyby orgán sociálního zabezpečení započítal shora uvedených 6 roků, tak procentní výměra důchodu účastníka řízení ke dni vzniku nároku na starobní důchod by za 38 roků pojištění činil 57% výpočtového základu, který by byl vyšší než 9.995 Kč, jak jej stanovil orgán sociálního zabezpečení. Účastník řízení je přesvědčen o tom, že orgán sociálního zabezpečení nezjistil objektivně skutkový stav věci a sám se přičinil o to, do jaké situace se dostal účastník řízení. Odůvodnění tohoto tvrzení uvedeno níže. V této fázi námitek je nutno zdůraznit, že zásada objektivní (materiální) pravdy představuje pro orgán sociálního zabezpečení povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a získat dostatečný rozsah údajů a informací důležitých pro jejich posouzení, a to před rozhodnutím ve věci. Orgán sociálního zabezpečení je povinen úplně a přesně zjistit skutečný stav věci, který je pak podkladem pro rozhodnutí. Tento orgán není vázán návrhy účastníků řízení na provedení důkazů. Zjišťuje všechny právně významné skutečnosti bez ohledu na to, v čí prospěch tyto skutečnosti svědčí. Zjištěný stav věci musí odpovídat skutečnosti. Zásada materiální pravdy vyjadřuje ve správním řízení nutný požadavek vysoké hodnoty pravdivosti a spravedlnosti vzhledem k tomu, že v řízení o přiznání starobního důchodu bývá rozhodováno o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzické osoby. Způsob a rozsah přesného a spolehlivého zjištění skutečného stavu věci závisí na orgánu sociálního zabezpečení, který řízení vede. Přitom tento orgán odpovídá za splnění této zásady. To má svůj odraz zejména v odůvodnění rozhodnutí, v němž orgán sociálního zabezpečení uvádí, které skutečnosti byly podkladem pro jeho rozhodnutí a jakými úvahy byl při jejich hodnocení veden. V daném případě však orgán sociálního zabezpečení takto nepostupoval, nezjistil objektivně, přesně a úplně skutečný stav věci a v řízení o přiznání starobního důchodu nenashromáždil dostatečné podklady pro objektivní přiznání starobního důchodu účastníka řízení. Orgán sociálního zabezpečení se při posuzování a výpočtu výše starobního důchodu účastníka řízení nevypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi a náležitě neodůvodnil svůj závěr. To, že nebyly vzaty v úvahu všechny skutečnosti rozhodné pro výši výpočtu starobního důchodu, je vadou řízení, která má za následek nesprávné stanovení výše důchodu účastníka řízení, a tedy i nesprávné posouzení zákonných podmínek. Jak účastník řízení uvedl, byl na jeho majetek v souladu se zákonem č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, v platném znění, prohlášen konkurs a správcem konkursní podstaty byl soudem ustanoven Mgr. F. Vstupem do konkursu účastník řízení de facto i de iure přestal provozovat podnikatelskou činnost a správci předal kompletní účetní jednotku tak, jak vyžaduje zákon. Neprodleně po prohlášení konkursu byl účastník řízení správcem a následně konkursní soudkyní upozorněn na fakt, že ve smyslu ust. § 14a zákona č. 328/1991 Sb. přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které by podle zákona a jiných právních předpisů jinak příslušely úpadci, tj. účastníku řízení, pokud se jedná o práva a povinnosti související s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Ostatní povinnosti uložené úpadci zákonem o konkursu a vyrovnání tím nejsou dotčeny. Ke dni vstupu do konkursu měl účastník řízení připraveno daňové přiznání za rok 2005, včetně přehledů na zdravotní a sociální pojišťovny, rovněž za rok 2005. Tyto materiály předal správci, který měl za povinnost tyto listiny podat na jednotlivé instituce, což správce učinil, kromě „Přehledu“ za rok 2005, který na OSSZ Znojmo nepodal. V prosinci 2009 správce vyzval účastníka řízení, aby tento „Přehled“ za rok 2005 podal na OSSZ ve Znojmě sám. Účastník řízení správci sdělil, že není oprávněn zpětně podávat jakékoliv písemnosti týkající se jeho podnikání, a že tato povinnost je na správci, neboť od data 28.3.2006 je účastník řízení v konkursu. V průběhu konkursu byl účastník řízení několikrát a opakovaně upozorněn, a to písemně i ústně, zejména správcem daně, zdravotní pojišťovnou a úřadem práce, na skutečnost, že veškeré, jeho osobou činěné a podávané právní úkony souvisejí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty, a tudíž tato práva a případné povinnosti náleží pouze správci. O tom, že tvrzení účastníka řízení jsou pravdivá, svědčí fakt, že „Přehled“ za rok 2006 správce podal ke dni 2.4.2007. Přehledy za následující léta opět správce nepodával. Pro dokreslení situace, že např. dluh jistiny na zdravotní pojišťovně, za dobu před i v průběhu konkursu, správce uhradil koncem roku 2009. Dne 2.4.2010 účastníka řízení vyzvala OSSZ Znojmo k provedení kontroly plnění povinnosti OSVČ (správce přitom nevyzvala), i když si musela být vědoma skutečnosti, že tento nemá svoje účetnictví k dispozici. Ve