10 As 61/2015 — Nejvyšší správní soud

29 A 95/2016- 105 - text  8 29 A 95/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: B. S. zastoupený advokátem JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D. sídlem Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 5. 2016, č. j. MV-17737-5/SO-2016 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce je cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky od 19. 6. 2006. Dne 6. 3. 2014 zahájilo Ministerstvo vnitra z moci úřední řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu žalobce dle § 77 odst. 2 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 17. 12. 2015 (viz též čl. II bod 1. zákona č. 314/2015 Sb.; dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Přípisem ze dne 31. 8. 2015 byl předmět řízení rozšířen o zrušení trvalého pobytu dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Rozhodnutím ze dne 7. 12. 2015, č. j. OAM-470-30/ZR-2014, ministerstvo zrušilo platnost žalobcova povolení k trvalému pobytu dle obou citovaných ustanovení zákona o pobytu cizinců a stanovilo mu lhůtu k vycestování z území. Důvodem byla opakovaná trestná činnost žalobce, čímž byl jednak narušen veřejný pořádek, jednak byla naplněna podmínka pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. 2. V záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaná k rozkladu žalobce rozhodnutí správního orgánu prvního stupně změnila tak, že povolení k trvalému pobytu se ruší pouze dle § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců, lhůta k vycestování zůstala nedotčena. Důvodem této změny byla skutečnost, že ministerstvo neprokázalo narušení veřejného pořádku ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců, neboť vycházelo i z podkladů, které se nevztahují k osobě žalobce, nýbrž k osobě V. S., za kterého se měl žalobce dle sdělení Policie České republiky v minulosti na území České republiky údajně vydávat a pod jehož identitou se měl dopouštět trestné činnosti. Podle žalované z toho nelze bez dalšího dovozovat trestnou činnost žalobce. Žalobce byl pod jménem B. S. pravomocně odsouzen pouze jednou, a to za přečiny krádeže a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce čtrnácti měsíců, čímž byla naplněna hypotéza § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 3. Žalobce ve včas podané žalobě předně uvedl, že správní orgány porušily základní zásady stanovené zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Dále žalobce brojil proti aplikaci § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců. Ohledně odsouzení rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20. 8. 2012, sp. zn. 5 T 147/2012, byl totiž podle § 368 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, účasten amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013, a proto mu byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2013 uložený trest prominut. V důsledku amnestie prezidenta republiky se tedy na žalobce ze zákona hledí, jako by mu nepodmíněný trest odnětí svobody uložen nebyl. Jestliže tedy bylo napadeným rozhodnutím žalobci zrušeno povolení k trvalému pobytu s odůvodněním, že byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, přestože se na něj hledí, jako by mu nepodmíněný trest odnětí svobody uložen nebyl, je toto rozhodnutí nesprávné a nezákonné. 5. Zrušení trvalého pobytu by též nepřiměřeně zasáhlo do soukromého a rodinného života žalobce. V České republice má veškeré rodinné a sociální zázemí, manželku, tři děti (přičemž z nich nejmladší nezletilá dcera A. navštěvuje v Brně základní školu) a vnuka, přičemž všichni jeho rodinní příslušníci mají na území České republiky povolený pobyt. Zrušení povolení k trvalému pobytu je tedy v případě žalobce v rozporu se zájmem na slučování rodin a výrazným způsobem by narušilo jeho rodinný život a veškeré rodinné zázemí celé jeho rodiny. 6. Žalovaná zcela opomíjí, že soukromý a rodinný život člověka netvoří pouze schopnost vytvořit rodině materiální zázemí a úspěšné zajištění školní docházky a prospěchu nezletilých dětí. I člověk, který je nezaměstnaný a který nedokáže (nebo neumí) zajistit řádnou školní docházku a prospěch svých nezletilých dětí, má právo na ochranu svého soukromého a rodinného života, a i takový člověk může být důležitý či dokonce nezbytný pro harmonické fungování rodinného života celé jeho rodiny. 7. Vztah žalobce k jeho dětem je velmi harmonický, děti si k němu vytvořily velmi silné citové vazby a mají ho velmi rády, a proto by zrušení jeho trvalého pobytu v České republice značně narušilo fungování a veškeré zázemí celé rodiny a mohlo by zejména u nezletilé dcery A. negativně ovlivnit její vývoj a citovou a psychickou pohodu. Úmluva o právech dítěte vůbec neřeší, zda je možné či vhodné rozdělit rodinu autoritativním rozhodnutím státního orgánu o zrušení platnosti povolení k pobytu jednoho z členů rodiny. 8. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud rozhodnutí žalované zrušil. III. Vyjádření žalované k žalobě 9. Ve vyjádření k žalobě ze dne 21. 10. 2016 žalovaná odkázala na spisový materiál a odůvodnění napadeného rozhodnutí. Závěr, že žalobce byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, je podložen konkrétními poznatky k osobě žalobce. Žalovaná se vypořádala s tím, zda napadené rozhodnutí nepřiměřeně nezasáhne do života žalobce ve smyslu § 174a zákona o pobytu cizinců. Z uvedených důvodů navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Další podání žalobce 10. V replice k vyjádření žalovaného ze dne 5. 12. 2016 žalobce setrval na svojí žalobní argumentaci. Zdůraznil, že žalovaná se zabývala pouze ekonomickou stránkou fungování jeho rodiny a pominula citové vazby mezi jednotlivými rodinnými příslušníky. 11. Podáním ze dne 7. 3. 2017 pak k důkazu navrhl listinu „Hodnocení žákyně A. S.“, vystavenou Mgr. P. K., zástupcem ředitele Základní školy Brno, Kamínky 5. Tento důkaz má svědčit o tom, že žalobce se aktivně zajímá o školní docházku své dcery A. S., a že je se školou v pravidelném kontaktu. V. Jednání konané dne 5. 6. 2018 12. Zástupce žalobce při jednání zdůraznil, že správní orgány nerespektovaly žalobcovy rodinné vazby. Nezletilá dcera bude navštěvovat vysokou školu. Rodina přitom vzhledem k udělenému azylu nemůže žalobce navštěvovat v Kosovu. Zdrojem příjmů rodiny je živnost žalobcovy manželky. Žalobce jí bude při podnikání pomáhat a bude tak živen v rámci rodiny. 13. Žalobce sám pak konstatoval, že mu je 54 let. Vyjádřil omluvu za předchozí trestnou činnost, nyní se již bude chovat řádně. Dcera je na něm závislá. 14. Žalovaný se z jednání omluvil. 15. Soud konstatoval obsah soudního a správního spisu a k důkazu četl listiny předložené žalobcem [nájemní smlouvu uzavřenou dne 7. 3. 2007 mezi pronajímatelem Statutárním městem Brnem, městskou částí Brno-Líšeň, a nájemci R. S. a B. S. ohledně bytu č. 1 na adrese Brno, Molákova č. p. 2150, č. or. 13; potvrzení Základní školy Brno Čejkovická 10 ze dne 7. 6. 2016, že A. S. je ve školním roce 2015/2016 studentkou 8.A třídy; potvrzení Střední odborné školy Morava o. p. s. ze dne 5. 6. 2018, že A. S. je studentkou prvního ročníku školy ve školním roce 2017/2018 v denním studiu; nedatované Hodnocení žákyně A. S., vystavené Mgr. P. K., zástupcem ředitele Základní školy Brno, Kamínky 5 (žákyně má průměrný prospěch, její chování je velmi dobré, rodiče jsou se školou v pravidelném kontaktu); potvrzení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2018 o praxi vykonané A. S. v období od 30. 5. 2018 do 1. 6. 2018 na oddělení veřejného rejstříku; vyrozumění Magistrátu města Brna, Živnostenského úřadu města Brna, ze dne 9. 1. 2017, o zápisu údajů o provozovně do živnostenského rejstříku (živnostník: R. S., provozovna: X 33/68, Brno, předměty podnikání: holičství, kadeřnictví, manikúra, zahájení provozování živnosti: 16. 1. 2017); Smlouvu o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání (pro podnikatelský pronájem) č. MCBSev/004976/16/OB/G, uzavřenou dne 13. 6. 2016 mezi pronajímatelem Statutárním městem Brnem, městskou částí Brno-sever, a nájemkyní R. S. ohledně nebytového prostoru č. 609 v domě č. or. 68, č. p. 33 na ulici X v Brně], vyjma těch, které již byly obsahem správního spisu (dodatek č. 4 ze dne 15. 1. 2013 k nájemní smlouvě ze dne 7. 3. 2007). VI. Posouzení věci soudem 16. Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalované, jakož i předcházející rozhodnutí ministerstva včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 17. Soud se v dané vě