10 As 258/2017 — Nejvyšší správní soud

29 A 53/2013- 795 - text 11 29 A 53/2013 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., ve věci žalobce: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s., IČO: 494 55 842 sídlem Soběšická 820/156, Brno zastoupený advokátem Mgr. Markem Vojáčkem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava za účasti: statutární město Jihlava sídlem Masarykovo nám. 1, Jihlava zastoupeno advokátem JUDr. Radkem Ondrušem sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2013, čj. KUJI 61198/2013, sp. zn. OOSČ 448/2013 OOSC/25, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí průběhu správních řízení 1. Krajský úřad Vysočina, oddělení ostatních správních činností (dále jen „žalovaný“), rozhodl napadeným rozhodnutím spor vyplývající z veřejnoprávní smlouvy podle § 169 odst. 1 ve spojení s § 141 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), mezi osobou zúčastněnou na řízení (navrhovatel) a Svazem vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO, IČO: 484 60 915 (odpůrce a dále jen „Svazek“). Napadeným rozhodnutím vyhověl návrhu a uložil žalobci povinnost vydat blíže specifikované kanalizace a vodovody osobě zúčastněné na řízení včetně originálů majetkové a provozní evidence. Náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. 2. Osoba zúčastněná na řízení požadovala vydání předmětného majetku s tím, že dnem 31. 12. 2012, kdy vystoupila ze Svazku, zaniklo právo hospodaření Svazku k předmětnému majetku. 3. Žalovaný dospěl k závěru, že nárok osoby zúčastněné na řízení vyplývá z veřejnoprávní smlouvy o založení Svazku, resp. ze stanov Svazku (dále také „stanovy“), které jsou její nedílnou součástí. Jelikož shledal nárok za oprávněný, rozhodl se mu vyhovět. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. V žalobě ze dne 24. 9. 2013 žalobce uvedl, že byl vedlejším účastníkem v předmětném správním řízení, jelikož specifikovaný majetek provozoval na základě smlouvy o provozu ze dne 17. 12. 1996. Proti výrokům I. a II. napadeného rozhodnutí nebylo možné podat odvolání a žalobce byl tímto rozhodnutím zkrácen na svých právech. 5. Uvedl, že drtivá většina majetku určeného v návrhu osoby zúčastněné na řízení má povahu nemovitého majetku, který může být pouze vyklizen. Na vyklizení předmětného majetku proto měl znít návrh, ale i zejména výroková část napadeného rozhodnutí. Přestože byl žalovaný na nezbytnost vyjasnění povahy věcí výslovně upozorněn, tak se s tímto upozorněním nikterak nevypořádal. Výrok znějící na vydání vodovodů, kanalizací a vodojemů není materiálně vykonatelný. Z tohoto důvodu označil napadené rozhodnutí za nicotné v celém rozsahu. 6. V dalším označil rozhodnutí za nicotné i z důvodu absence pravomoci žalovaného k vydání tohoto rozhodnutí. Jelikož osoba zúčastněná na řízení se domáhá vydání věcí vložených do hospodaření Svazku na základě jednotlivých smluv o vkladu majetku. Tyto smlouvy ovšem nejsou veřejnoprávními smlouvami. Uvedl rovněž, že absentovala jeho pasivní legitimace. Pokud by byl akceptován názor, že se jednalo o veřejnoprávní smlouvu, neměla osoba zúčastněná na řízení podávat návrh proti žalobci, jelikož ten jejím uzavřením teprve vznikl a nebyl tak stranou smlouvy o vytvoření svazku obcí. Jelikož není stranou veřejnoprávní smlouvy, nemůže být ani stranou sporu z veřejnoprávní smlouvy vyplývajícího. 7. Rozhodnutí označil rovněž za nepřezkoumatelné z nedostatku důvodů, jelikož z něho není zřejmý vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry, z nichž žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel. Žalovaný vypořádal návrhy účastníků pouze okrajově, vůbec se nezabýval například otázkou absence pasivní legitimace Svazku, otázkou právní povahy vodohospodářského majetku a dalšími namítanými skutečnostmi. Jedinou částí odůvodnění, kde žalovaný nepoužívá rekapitulaci právních předpisů a převzatých argumentů z jednotlivých podání tvoří šestý odstavce na straně 23 napadeného rozhodnutí. Pouhý jeden odstavec argumentačního zdůvodnění nenaplňuje požadavky přezkoumatelnosti. 8. Napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). S ohledem na charakter majetku, jehož vydání a provozování se osoba zúčastněná na řízení domáhala, měl žalobce za to, že tento majetek nelze samostatně provozovat zejména bez majetku, jehož se osoba zúčastněná na řízení domáhala v souvisejícím sporném správním řízení vedeným pod sp. zn. OOSC 467/2013 OOSC/3. Pokud by byl vydán jen majetek, který byl předmětem aktuálního řízení, a nikoliv majetek související a případným exekučním výkonem takového rozhodnutí bylo bráněno žalobci ve výkonu jeho práv a povinností z provozní smlouvy, mohlo by dojít k závažnému narušení plynulosti dodávek pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Pokud se město domáhala jednostranného ukončení těchto provozních činností a teprve po jejich ukončení hodlalo řešit navazující provozování, je touto skutečností minimálně po toto mezidobí ohrožena plynulost dodávek pitné vody a odvádění vod odpadních, což mělo vést k nevyhovění návrhu osoby zúčastněné na řízení. Žalobce je přesvědčen, že neexistence povolení k provozování předmětného majetku na straně osoby zúčastněné na řízení bránilo vyhovění žádosti. 9. V podání ze dne 17. 10. 2013 doplnil odkaz na judikaturu Nejvyššího soudu, kterou podporoval svůj závěr o absenci pravomoci žalovaného vydat napadeného rozhodnutí. 10. Z výše uvedených důvodů navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo označeno za nicotné, eventuálně aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. III. Vyjádření žalovaného 11. V podání ze dne 11. 11. 2013 žalovaný uvedl, že o nedůvodnosti námitky faktické neuskutečnitelnosti a materiální nevykonatelnosti výroku č. I rozhodnutí nejlépe svědčí skutečnost, že povinnosti uložené Svazku byly vykonány a specifikované věci byly vydány. Nadto uvedl, že mu nepříslušelo návrh navrhovatele jakkoliv měnit. 12. Svazek v průběhu řízení nevznášel námitku absence pasivní legitimace. K tomu navíc uvedl, že žalobce k této námitce není aktivně legitimován. 13. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval pouze záležitostmi a námitkami, které s předmětem řízení přímo souvisely, ostatními se opravdu nezabýval, nicméně má za to, že tím nebyla způsobena nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. V odůvodnění jasně a srozumitelně uvedl důvody a úvahy, které jej vedly k závěru o důvodnosti návrhu. 14. Námitky spatřující nezákonnost rozhodnutí v rozporu se zákonem o vodovodech a kanalizacích označil za zcela hypotetické a ničím nepodložené. 15. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 16. V podání ze dne 21. 11. 2013 uvedla, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby, jelikož napadené rozhodnutí nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje žádná práva a povinnosti žalobce. Žalobce taktéž nebyl zkrácen postupem správního orgánu na svých právech, která mu příslušejí, tím méně takovým způsobem, že by to způsobilo nezákonné rozhodnutí. 17. Svazek splnil uloženou povinnost a žalobce ani potom netvrdil, že mu bylo jako provozovateli předmětného majetku zásadně zasaženo do jeho smluvních a zákonných práv. V neposlední řadě poukázala na rozpor s postojem „hlavního“ účastníka, který dotčený majetek vydal a deklaroval ve správním řízení, že v žádném případě vydání majetku neblokuje. Ani analogická aplikace ustanovení § 203 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v rozhodném znění, neumožňuje, aby v této věci podal žalobu pouze a výhradně žalobce. 18. Ve vztahu k povaze jednotlivých věcí žalobce neunesl břemeno důkazní ve smyslu § 141 odst. 4 správního řádu, jelikož charakter věcí nelze dovozovat pouze z právní úpravy. Obdobně jako žalovaný uvádí, že věci již byly Svazkem vydány a osoba zúčastněná na řízení je již má ve své držbě a moci. Žalobní bod založený na rozdílu mezi pojmy „vyklidit“ a „vydat“ je nutno považovat za účelový právní formalismus. 19. V dalším uvedla argumenty k tomu, proč žalovaný disponoval pravomocí vydat napadené rozhodnutí, a zároveň k tomu, proč se jedná o rozhodnutí přezkoumatelné. K rozporu se zákonem o vodovodech a kanalizacích uvedla, že již rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 9. 2013, čj. KUJI 63081, sp. zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22, došlo k určení vlastnictví osoby zúčastněné na řízení k předmětnému majetku a k určení povinnosti Svazku tento majetek vydat. Právní úprava právo provozovat vodovody a kanalizace odvozuje od soukromoprávního titulu k předmětu provozování, a nikoliv naopak.