7 Afs 44/2013 — Nejvyšší správní soud

31 Af 59/2017- 50 - text [OBRÁZEK] 31 Af 59/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: ROBSTAV k.s., IČO: 27430774 sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4 zastoupen advokátem Mgr. Filipem Toulem členem sdružení Čech – Toul, sdružení advokátů sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ředitelství silnic a dálnic ČR sídlem Na Pankráci 546/56, Nusle, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 5. 5. 2017, č. j. ÚOHS-R0047/2017/ VZ-14125/2017/323/KKř takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 9. 7. 2017 domáhal zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 5. 5. 2017, č. j. ÚOHS-R0047/2017/VZ-14125/2017/323/KKř (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým předseda žalovaného potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0769/2016/VZ-05160/2017/531/JDo (dále též „rozhodnutí prvního stupně“), a rozklad podaný žalobcem zamítl. 2. Rozhodnutím prvního stupně žalovaný jakožto příslušný orgán dle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30. 9. 2016 (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), postupem dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách zamítl návrh žalobce na přezkoumání úkonů zadavatele – osoby zúčastněné na řízení a) (dále též „zadavatel“) – ve věci veřejné zakázky „D3 0310/I Úsilné – Hodějovice“, zadávané v užším řízení, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 9. 2016 pod ev. č. 632782, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 190-341623 (dále též „veřejná zakázka“), neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v souhrnu nesouhlasil se závěry předsedy žalovaného uvedené v jeho rozhodnutí, které napadal ve čtyřech žalobních bodech. 4. Měl za to, že zadavatel stanovil technické kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona o veřejných zakázkách v rozporu se zákonem, když v bodě 3.7.1 kvalifikační dokumentace veřejné zakázky požadoval, aby osoba na pozici stavbyvedoucího k osvědčení o odborné kvalifikaci prokázala realizaci minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 500 mil. Kč bez DPH a u zástupce stavbyvedoucího prokázání zkušenosti s minimálně jednou dokončenou nebo zprovozněnou mostní stavbou ve finančním objemu minimálně 45 mil. Kč bez DPH. 5. Žalobce byl toho názoru, že zákonodárce skrze poznámky pod čarou jasně stanovil, co je myšleno pojmem „odborná kvalifikace“ uvedeném v § 56 odst. 3 písm. c) zákona o veřejných zakázkách. Tím měla být autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu povolání“). Tento závěr měla také podpořit poznámka pod čarou uvedená u § 54 písm. d) zákona o veřejných zakázkách pojednávajícím o dokladu osvědčujícím odbornou způsobilost dodavatele a dalších osob, jelikož tato přímo odkazuje na zákon o výkonu povolání. Zákon o veřejných zakázkách tak dle názoru žalobce přesně vymezuje, jaké předpoklady může zadavatel požadovat po uchazečích stran jejich vedoucích zaměstnanců. Jistě to nemá být finanční objem v minulosti realizovaných zakázek, ale ona autorizace, která jako jediná dává záruku, že se jedná o osobu kvalifikovanou, odborně způsobilou. Zaměstnanci (stavbyvedoucí) o finančním objemu jimi dříve provedených zakázek navíc nemusí vůbec vědět. Současně ani skutečnost, že i určitý objem prací realizují na požadované pozici, nezaručuje provedení zadávané veřejné zakázky odborně a řádně, tedy včas a bez vad. S touto argumentací žalobce se dle jeho názoru žalovaný v napadeném rozhodnutí řádně nevypořádal. Požadovaná informace podle žalobce pak zadavateli k ničemu neslouží, pouze nezákonně zužuje rozsah možných uchazečů, je zcela neadekvátní, nesouvisí se způsobilostí uchazečů předmětnou zakázku realizovat, a je tak bezpochyby diskriminační. Žalobce tedy nadále spatřoval napadený úkon zadavatele v rozporu s § 6 a § 56 zákona o veřejných zakázkách. 6. Dále žalobce tvrdil, že zadavatelem zvolená lhůta pro doručení žádostí o účast v délce 72 dnů nebyla dostatečná. Minimální zákonná délka lhůty pro doručení žádostí o účast je 56 dnů pro zakázku o předpokládané hodnotě 300 mil. Kč. Předmětná veřejná zakázka má předpokládanou hodnotu 7,1 miliardy Kč, tedy je cca 24x finančně objemnější. Tomu ovšem neodpovídá délka lhůty k podání žádostí o účast, s čímž však předseda žalovaného nesouhlasil a považoval ji za dostatečnou. Žalobce však tento závěr neměl za argumentačně podpořený s výjimkou tvrzení toho, že příprava žádosti o účast je administrativně nenáročná. Žalobce se však s tímto hodnocením vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a náročnosti vyjednávání uchazečů ke splnění kvalifikačních kritérií neztotožnil, a považoval stanovenou lhůtu k podání žádostí o účast za nastavenou v rozporu se zákonem, a to zejména s § 6 zákona o veřejných zakázkách. 7. Žalobce podanou žalobou rozporoval též technické kvalifikační předpoklady stanovené dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o veřejných zakázkách v části 3.7.4. kvalifikační dokumentace veřejné zakázky. Dle žalobce tyto omezují možnou účast uchazečů v zadávacím řízení, jelikož požadovaná praxe dodavatele spočívající v realizaci stavby železničního tunelu nemá s předmětnou zakázkou nic společného. Napadal také požadovanou délku v minulosti realizovaného tunelu – 300 m, k čemuž doplnil, že by pochopil, pokud by zadavatel požadoval prokázat tuto podmínku zkušeností s realizací tunelu o kratší délce, ale technologií, kterou se bude tunel v rámci této zakázky provádět. Na tuto námitku ovšem žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval, pouze uvedl, že dle jeho mínění má stavba železničního tunelu se zadávanou veřejnou zakázkou souvislost. 8. Naposledy žalobce napadal způsob, jakým zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a namítal, že kvalifikační dokumentace neobsahuje informace (např. financování, požadavek zadavatele na dispozici s obalovnou apod.) pro zadávací řízení podstatné. K předpokládané hodnotě veřejné zakázky uvedl, že byla stanovena pouze odhadem, neboť nedošlo k řádnému ocenění stavebních položek. Domníval se, že chybně stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky mohla ovlivnit další zadávací podmínky, jmenovitě délku lhůty pro podání žádostí o účast a úroveň technických kvalifikačních předpokladů. V souvislosti s touto námitkou vytkl předsedovi žalovaného, že ke svému závěru o zákonnosti stanovení předpokládané hodnoty nijak v napadeném rozhodnutí neuvedl, o jaké údaje a informace se při určení předpokládané ceny veřejné zakázky zadavatel opíral. Současně se předseda žalovaného neměl vypořádat s argumentací žalobce, že nebyl dosud ani zahájen předstihový geotechnický monitoring a není tak zřejmé, jaké konstrukce budou použity, z čehož vyplývá, že předpokládaná hodnota nebyla stanovena dle skutečnosti. 9. V souvislosti s námitkou chybějících informací v dokumentaci předsedovi žalovaného vytkl, že tuto v napadeném rozhodnutí nevyvrací jinak než tím tvrzením, že se jedná o pouhou kvalifikační dokumentaci, která nemusí obsahovat žádné žalobcem požadované informace. S tím žalobce nesouhlasil, jelikož dle jeho názoru by i kvalifikační dokumentace měla obsahovat alespoň základní informace o veřejné zakázce, jejím financování, požadavkům na strojní vybavení apod. III. Vyjádření žalovaného 10. Předseda žalovaného v rámci svého vyjádření ze dne 2. 10. 2017 navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K samotným žalobním námitkám nad rámec odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval následující. 11. K výhradě nastavení technických kvalifikačních předpokladů v bodě 3.7.1 kvalifikační dokumentace veřejné zakázky v rozporu se zákonem uvedl, že s ohledem na faktickou neurčitost pojmu odborné kvalifikace je zadavatel do určité míry oprávněn obsah daného pojmu v mezích zákona stanovit sám. Měl za to, že pozice stavbyvedoucího pro dopravní stavby a pozice zástupce stavbyvedoucího pro mosty a inženýrské konstrukce je pro řádnou realizaci veřejné zakázky klíčová. Požadované reference odborné způsobilosti stavbyvedoucích se v daném případě současně týkají obdobného plnění, a tedy bezprostředně souvisí s předmětem dané veřejné zakázky. Pokud pak jde o nastavené fi