4 Ads 24/2006 — Nejvyšší správní soud

32 Ad 31/2018- 80 - text pokračování 13 32 Ad 31/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: J. P. bytem X zastoupený Mgr. Danielem Sekaninou, advokátem se sídlem Orlí 483/1, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 29. 10. 2018, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 29.10.2018, č. j. X, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 694,5 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Danielu Sekaninovi, advokáta se sídlem Orlí 483/1, 602 00 Brno. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce se včasně podanou žalobou, doručenou Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí o námitkách“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 8. 2017, č. j. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí o přiznání starobního důchodu“), kterým žalovaná přiznala žalobci podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), od 1. 12. 2016 starobní důchod ve výši 14 163,- Kč měsíčně. II. Žaloba 2. Žalobce především namítal, že žalovaná při stanovení výše starobního důchodu nezohlednila jeho příjmy z umělecké činnosti v období let 1988, 1989 a 1990. Závěr žalované, že potvrzení organizace spolupůsobící při provádění zabezpečení umělců (dále též „spolupůsobící organizace“) o výši příjmu je při zjišťování výše hrubého výdělku dle tehdejší právní úpravy nezbytné a nemůže být nahrazeno potvrzením orgánu daňové správy, není správný. 3. Žalobce dále uvedl, že účast na důchodovém zabezpečení umělců žalobci vznikla na základě rozhodnutí Národního výboru města Brna, odboru sociálních věcí, ze dne 23. 9. 1988. Žalobce své příjmy z umělecké činnosti za roky 1988, 1989 a 1990 prokázal a doložil potvrzením Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územního pracoviště pro Prahu 1 ze dne 25. 5. 2018 (dále též „potvrzení FÚ HMP“). Nadto žalobce k žalobě doložil potvrzení Nadace Český literární fond ze dne 27. 5. 2018 (dále též „potvrzení Nadace ČLF“), ze které výše příjmů v období let 1986-1990 rovněž vyplývá. Nadace Český literární fond je součástí seznamu spolupůsobících organizací vydaného Městskou správou sociálního zabezpečení Brno. Z daného seznamu rovněž vyplývá, že příjmy z umělecké činnosti je možné doložit i potvrzením příjmu vystaveným Finančním úřadem pro Prahu 1. 4. Žalobce v žalobě následně shrnul právní úpravu důchodového pojištění platnou v období let 1988-1990 a s odkazem na judikaturu argumentoval, proč žalovaná příjmy z umělecké činnosti za roky 1988-1990 měla zohlednit. 5. Žalobce dále namítal, že pokud žalovaná měla za to, že předložená potvrzení o výši příjmu nejsou dostačující, měla jej vyzvat k dalšímu doplnění. Za dostatečné zjištění skutkového stavu věci je zodpovědná žalovaná. Žalovaná byla povinna dát žalobci možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí, což neučinila. Žalovaná na podání učiněná žalobcem nijak nereagovala, jedinou reakcí bylo (navíc opožděné) vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce žalované již při podání žádosti o starobní důchod předložil vlastní podklady a záznamy o své dosavadní činnosti, žalovaná si z této dokumentace vybrala několik dokumentů s tím, že nic dalšího není potřeba. 6. Žalobce vyvinul maximální úsilí, aby prokázal své příjmy v předmětných letech. Žalovaná ale formalisticky požadovala vyjádření spolupůsobící organizace za situace, kdy není v moci žalobce takové vyjádření z objektivních příčin zajistit (spolupůsobící organizace zanikly a jejich nástupci, pokud existují, potřebnými podklady zřejmě nedisponují). Dodaná potvrzení, tj. potvrzení správce daně a potvrzení Nadace Český literární fond, a dodané podklady, jakož i podklady, které měla a má žalovaná k dispozici, jsou dostatečné pro stanovení správné výše starobního důchodu. 7. Žalobce k žalobě mimo jiné doložil potvrzení FÚ HMP, potvrzení příjmů od Nadace Český literární fond ze dne 27. 5. 2018, přihlášku k důchodovému zabezpečení umělců ze dne 23. 9. 1988 a rozhodnutí Národního výboru města Brna, odboru sociálních věcí, o vzniku sociálního zabezpečení umělců ze dne 23. 9. 1988 a dokument označený jako Umělci před 1. 5. 1990 - seznam spolupůsobících organizací ze dne 24. 10. 2003, ve znění opravy ze dne 11. 7. 2017. 8. Žalobce proto navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 9. Žalovaná ve svém vyjádření především uvedla, že se aktivně a systematicky, jak vyplývá z obsahu dávkového spisu, podílela na dohledávání důkazů k prověření účastníkem tvrzených informací. Své závěry o zákonnosti a správnosti prvostupňového rozhodnutí řádně a srozumitelně zdůvodnila a plně odkázala na napadené rozhodnutí. 10. Žalovaná zdůraznila, že paušálně nevyloučila validitu jiných důkazů, než je potvrzení spolupůsobící organizace a ani nelpěla na výlučnosti akceptování důkazů pouze od jediné spolupůsobící organizace při sociálním zabezpečení umělců. Je nicméně nezbytné, aby ze získaných důkazů vyplývaly všechny rozhodné skutečnosti a informace, které si nebudou protiřečit. Samotným žalobcem předložené listiny tuto podmínku nesplňovaly a ani šetření provedené žalovanou, které v zájmu žalobce provedla, se jeho tvrzení nepodařilo prokázat. Nedošlo totiž ke kumulativnímu souběhu a) dokládaných výdělků, resp. nákladů, b) úřadu, který je schopen s ohledem na předmět své činnosti poskytnout doklady v potřebné vypovídací hodnotě a c) časových intervalů. Žalovanou nelze činit zodpovědnou za to, že důkazy předložené žalobcem si protiřečily a nepodařilo se získat, při přihlédnutí k iniciativě vynaložené žalovanou, žádné další, které by rozpor odstranily. Pokud správní orgán účastníkovi řízení nevyhoví či mu nevyhoví zcela, ještě to neznamená, že nebyla naplněna zásada materiální pravdy. Judikaturu, na kterou žalobce v žalobě odkazuje, nelze vztáhnout na zde řešený případ. 11. Žalovaná dále uvedla, že v řízení o důchodových otázkách nejsou relevantní ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. správní řád (dále jen „správní řád“), týkající se vyrozumění účastníka řízení za účelem seznámení se s podklady pro rozhodnutí. Účastník mohl např. využít svého práva nahlédnout do spisu, o čemž ho mohl informovat a poučit i jeho advokát. 12. Žalovaná popřela, že by si vybírala podklady pro rozhodnutí o nároku žalobce. Účastník řízení má právo předložit jakékoli podklady na podporu svých tvrzení. 13. Žalovaná proto navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 14. Žalobce trval na tom, že své příjmy z umělecké činnosti může doložit i jiným způsobem než jen potvrzením od spolupůsobící organizace. Tvrzení žalované, že paušálně nevyloučila validitu jiných důkazů než spolupůsobící organizace, ale že je nezbytné, aby ze získaných důkazů vyplývaly všechny rozhodné skutečnosti a informace, které si nebudou protiřečit, označil žalobce s poukazem na napadené rozhodnutí za nepravdivé a účelové. Judikaturu, kterou uvedl v žalobě, považoval pro zde řešený případ za relevantní. Žalobce dále trval na tom, že si od něj žalovaná při podání žádosti o starobní důchod vybrala pouze několik dokumentů, což může doložit svou výpovědí. 15. Žalobce označil za nesporné, že v letech 1988 až 1990 byl účasten na důchodovém pojištění, a to také z titulu umělecké činnosti. Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1, jehož potvrzení předložil, převzal evidenci Ochranné organizace autorské, u které se scházely všechny honoráře žalobce ze všech tehdejších institucí, pro které vykonával uměleckou činnost v rámci celého Československa. Na Nadaci Český literární fond se obrátil až poté, co se mu nepodařilo získat potvrzení od TIC BRNO, příspěvkové organizace (dále též „TIC Brno“), u kterého se jeho složky ztratily. 16. Žalobce v podání ze dne 25. 7. 2018, kterým doplnit své námitky proti prvostupňovému rozhodnutí, zároveň požádal o změnu data přiznání starobního důchodu. O této žádosti do dne podání repliky neobdržel žádné rozhodnutí. V. Vyjádření žalované k replice žalobce 17. Žalovaná uvedla, že ve smyslu zásady vigilantibus iura skripta sunt (práva náleží bdělým) u správních řízení zahájených na žádost, což je i případ žalobce, platí, že to je a) primárně účastník řízení, na kterém leží důkazní břemeno při dokládání tvrzených skutečností, b) žalovaná může přiznat dávku důchodového pojištění pouze v případech, kdy jsou rozhodné skutečnosti bez pochybností prokázány a současně způsobem, který neumožňuje jiný výklad těchto rozhodných skutečností. S ohledem na vyhledávací iniciativu žalované v předmětné věci nelze akceptovat závěr, že b