1 Ads 252/2014 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 10/2022- 23 - text  7 34 Ad 10/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobkyně: Z. M. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 5. 2022, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 5. 2022, č. j. X, s e r u š í a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalobkyni s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. III. Žalovaná n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 5. 2022, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“) Žalobkyně v žalobě nejprve označila rozhodnutí, které číslem jednacím ani datem neodpovídá žádnému rozhodnutí v řízení o přiznání starobního důchodu žalobkyni. Z průběhu dalšího řízení však bez pochyb vyplynulo, proti kterému rozhodnutí žalobkyně brojí. , jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2021, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná přiznala žalobkyni od 8. 7. 2021 starobní důchod podle § 29 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), ve výši 7 533 Kč měsíčně. 2. V napadeném rozhodnutím žalovaná konstatovala, že žalobkyni byly pro účelu vzniku nároku na starobní důchod a pro účely stanovení výše jeho procentní výměry zhodnoceny všechny doby pojištění a vyměřovací základy, které byly ČSSZ doloženy a které zhodnoceny být mohly. Výše starobního důchodu byla stanovena ve správné částce. 3. Žalovaná k tvrzení žalobkyně ohledně doby pojištění v obdobích od 1. 2. 2004 do 1. 5. 2008 a od 3. 6. 2008 do 9. 2. 2010 uvedla, že žalobkyně má zhodnocenu pouze vyloučenou dobu, a to v souladu s vyhotovenými evidenčními listy důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) za tyto roky. Některé další doby v těchto obdobích má žalobkyně dle ELDP evidovány jako doby zaměstnání malého rozsahu. Údaje na většině těchto ELDP žalobkyně sama stvrzovala svými podpisy, na straně zaměstnavatele i pojištěnce. Doba pojištění a vyměřovací základy v obdobích od 1. 12. 2004 do 1. 5. 2008 a od 3. 6. 2008 do 9. 2. 2010 zhodnoceny být nemohly, neboť za žalobkyni její zaměstnavatel neuhradil pojistné ve lhůtě 3 let ode dne jeho splatnosti a žalobkyně byla současně v těchto obdobích jednatelkou a společníkem, případně jen společníkem společnosti, která byla jejím zaměstnavatelem. Uvedené plyne z údajů uvedených v obchodním rejstříku. 4. Ke způsobu použití plateb zaměstnavatele žalobkyně v rámci vedených výkonů rozhodnutí žalovaná uvedla, že platby placené s variabilním symbolem podle konkrétního výkazu nedoplatků byly použity právě na tyto výkazy nedoplatků včetně penále a platby v rámci povolených splátek byly použity právě na tyto splátky. Případně byly použity v souladu s § 22a zákona č. 589/1992 Sb., České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), ve znění ke dni příslušné platby. II. Žaloba 5. V žalobě ze dne 29. 7. 2022 žalobkyně vymezila dva žalobní body. Jednak namítla, že dosud neobdržela rozhodnutí o námitce, kterou podala proti rozhodnutí žalované o své první žádosti o starobní důchod ze dne 10. 8. 2020, č. j. X. Dále s odkazem na odůvodnění svých námitek proti rozhodnutí o opakované žádosti o starobní důchod nesouhlasila s tím, jak žalovaná vyhodnotila dobu započtenou na důchod, resp. zpochybnila její postup při výpočtu. 6. V rámci takto uplatněných žalobních bodů pak žalobkyně svoji argumentaci konkretizovala v replice k vyjádření žalované k žalobě (viz níže). K prvnímu žalobnímu bodu uvedla, že projednávání dvou žádostí současně vylučuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Navrhla, aby žalovaná prokázala, že o její první žádosti rozhodla. 7. K vyhodnocení dob pojištění žalobkyně uvedla, že odůvodnění žalované ohledně doby od 1. 12. 2004 do 9. 2. 2010 není dostatečné, neboť k tomu nejsou přiloženy žádné důkazy. Žalovaná nesprávně hodnotí období, kdy žalobkyně kvůli exekuci nebyla společníkem společnosti, která byla jejím zaměstnavatelem. Zákon stanoví, na koho se nevztahuje výjimka z hlediska neplacení důchodového pojištění zaměstnavatelem. Žalobkyně nebyla společníkem ani jednatelem společnosti, proto se na ni tato výjimka vztahuje. Žalovaná nesprávně vyhodnotila zápisy v obchodním rejstříku. Ze zápisů je zřejmé, že na obchodní podíl žalobkyně byla nařízena exekuce. 8. Pokud jde o doby zaměstnání evidované jako doby malého rozsahu, na jednání o evidenčních listech důchodového pojištění dne 18. 1. 2023 jí bylo sděleno, že žádné takové doby v evidenci nemá. Opravené evidenční listy žalobkyně podepsala a vrátila paní Žižlavské v reakci na její dopis ze dne 1. 10. 2019. Domnívala se, že je opravila, nikoliv však s fatálním dopadem na její důchod. Cítí se být takovým jednáním poškozená. Postup byl zjevně nesprávný. Skutečnost, že jsou ELDP takto opraveny, nemusí pravdivě zachycovat průběh jejího zaměstnání, což je předmětem sporu. ELDP jsou pouhým podkladem výpočtu, který je nutné opravit tak, aby věrně odrážel stav věci. 9. Pokud žalovaná připouští možnost přeúčtování plateb v krátkém časovém horizontu, je otázkou, co je krátký časový horizont. Dle žalobkyně se v daném případě jedná o dobu do definitivního uzavření řízení o výši starobního důchodu. OSSZ by měla vycházet z účtování příznivějšího pro pojištěnce. Argumentace, že pokud by došlo ke změnám v zaúčtování, ohrozí to vykonatelnost platebních výměrů, nemůže obstát. Platební výměr, který není vystaven v souladu se zákonem, nemůže být vykonatelný. Je logické, že bylo přednostně placeno pojistné za zaměstnance a nikoli penále a pojistné za společnost. 10. Žalovaná se nevyjádřila k namítané skutečnosti, že v několika případech došlo k zaplacení odvodů na pojištění, ovšem ty žalovaná zaúčtovala na starší dluhy, aniž by ale řádně vedla skutečnost, že bylo zaplaceno pojištění ve sledovaném období. 11. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně žádala v krátkém časovém horizontu o převedení plateb po 5 000 Kč měsíčně, které poukazovala na OSSZ za účelem doplacení chybějících let na důchodovém pojištění. Dále se k tomuto však nevyjádřila. Žalobkyně rovněž navrhla důkazy evidencí plateb na odvody OSSZ Hodonín za společnost Saletta s.r.o., s uvedením všech údajů o platbách. 12. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a zavázal správní orgán vydáním rozhodnutí nového v souladu se zákonem. III. Vyjádření žalované 13. Žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. To bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy. 14. Z obchodního rejstříku plyne, že žalobkyně byla společníkem společnosti Saletta s.r.o. nepřetržitě od 12. 10. 1998 do současnosti a měla tak v rozhodném období vliv na jednání společnosti, která byla jejím zaměstnavatelem. 15. Pokud jde o způsob použití plateb od zaměstnavatele, v obdobích, kdy byly provedeny předmětné platby, byly tyto platby použity na vymáhané výkazy nedoplatků dle jejich označení variabilním symbolem, platby v rámci splátek na dluh byly použity na tyto splátky a platby neoznačené byly použity v souladu s § 22a zákona o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění účinném ke dni platby. Nelze přitom po 10 či více letech účelově měnit použití plateb v rozporu s tehdejšími metodicky nastavenými postupy. Plátce projevuje svoji vůli ohledně určení platby při jejím placení. Lze připustit výjimku z tohoto pravidla, pokud plátce v krátkém časovém horizontu požádá o přeúčtování platby. Dodatečná úhrada dlužného pojistného v části za zaměstnance provedená pro účely trestního řízení nemůže mít vliv na použití plateb podle zákona. Zpětná účelová změna použití plateb není možná. IV. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 16. Ze správního spisu bylo zjištěno, že o žádosti žalobkyně na přiznání starobního důchodu bylo v minulosti rozhodnuto prvostupňovým orgánem dne 9. 7. 2020 tak, že žádost žalobkyně byla zamítnuta. Proti rozhodnutí podala žalobkyně dne 10. 8. 2020 námitky. O námitkách proti rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 9. 7. 2020, č. j. X, bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 24. 9. 2020, č. j. X, které bylo do datové schránky žalobkyně dle přiložené doručenky doručeno dne 25. 9. 2020. 17. Dle přípisu OSSZ Hodonín ze dne 18. 9. 2021 dluh na pojistném zaměstnavatele trval od měsíce 12/2004 až do měsíce 1/2010, zaměstnavatel další pohledávky do tříleté lhůty nedoplatil. Zaměstnavatel uhradil část svých pohledávek až v rozmezí měsíců 11/2019–8/2020, což bylo po tříleté lhůtě splatnosti pohledávek, algoritmus přepočtu konta tuto skutečnost ale neakceptoval. 18. Ze záznamu ČS