6 Ao 3/2009 — Nejvyšší správní soud

63 A 5/2021- 135 - text  25 63 A 5/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) INAPA s. r. o., IČO 25518755 sídlem Průmyslová 223, 674 01 Třebíč b) Obalový servis s. r. o., IČO 29317665 sídlem Průmyslová 223, 674 01 Třebíč c) P. N. bytem X všichni zastoupeni advokátem JUDr. Michalem Lorencem sídlem Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha proti odpůrci: město Třebíč sídlem Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč zastoupený advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýľem sídlem Kotlářská 912/29, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně vymezení koridoru pro jeho realizaci takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají zrušení opatření obecné povahy – Územní plán Třebíč vydaný usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, účinného ode dne 1. 10. 2020 (dále též „napadený územní plán“), a to v částech týkajících se záměru nazvaného „přeložka I/23“, včetně koridoru, který byl pro účely jeho realizace vymezen. 2. Svoji legitimaci k podání návrhu na zrušení části opatření obecné povahy navrhovatelé dovozují z vlastnictví pozemků a na nich umístěných staveb, které jsou tímto záměrem a souvisejícím vymezením koridoru přímo dotčeny [navrhovatel a) k pozemku parc. č. st. XA, navrhovatel b) k pozemkům parc. č. st. XB, XC, XD a XE a navrhovatel c) k pozemkům parc. č. st. XF, st. XG, st. XH, st. XI a XJ, vše v katastrálním území X]. Po dle navrhovatelů došlo vydáním napadeného opatření obecné povahy v dané podobě k nepřiměřenému zásahu do jejich vlastnických práv a práva na podnikání podle čl. 11 a čl. 26 Listiny základních lidských práv a svobod. 3. Napadený územní plán byl vydán usnesením zastupitelstva města Třebíč ze dne 10. 9. 2020, č. 22/4/ZM/2020, a účinnosti nabyl dne 1. 10. 2020. Člení se na textovou a grafickou část. Textová část je dále rozdělena na výrokovou část a odůvodnění. Obsah výrokové části územního plánu tvoří celkem patnáct částí, mezi které patří rovněž navrhovateli napadené části 4.5. a 7.1. V první z uvedených částí jsou vymezeny koridory veřejné infrastruktury. Konkrétně se jedná o koridory dopravní infrastruktury silniční (DS), které jsou určeny k realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury. Využitím daných koridorů je zejména umístění staveb a zařízení silniční dopravy, jako jsou silnice I., II., a III. třídy, včetně navazujících místních a účelových komunikací. Kromě toho je jako přípustné využití daných koridorů uvedeno mimo jiné umístění staveb a zařízení doplňujících hlavní využití, jako jsou např. mosty, veřejná prostranství a zeleň, protihluková opatření, technická infrastruktura apod. 4. Současně jsou ve výrokové části 4.5. napadeného územního plánu stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou překryvnými koridory dopravní infrastruktury dotčeny. Jedná se o požadavek na respektování využití koridorů pro realizaci tras a souvisejících staveb dopravní infrastruktury, včetně nepřipouštění staveb, opatření, zařízení a činností, které by znemožnily, ztížily nebo ekonomicky znevýhodnily umístění a realizaci staveb dopravní infrastruktury, a to ve vazbě na hlavní a přípustné využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití. V rámci vymezení jednotlivých koridorů veřejné infrastruktury je pak uveden rovněž navrhovateli argumentovaný DS koridor č. 1, nacházející se v katastrálních územích Ptáčov, Řípov a Třebíč, jehož využitím je realizace záměru spočívajícího v přeložce silnice I/23. Daný koridor je vymezen ve výrokové části 7.1. opatření obecné povahy jako veřejně prospěšná stavba s možností vyvlastnění dotčených pozemků. 5. Součástí odůvodnění územního plánu je rovněž rozhodnutí o námitkách, a to včetně námitek uplatněných navrhovateli. Odpůrce na jednotlivé námitky reagoval mimo jiné tím, že příslušný záměr nadmístního významu je v souladu s platnou a svojí povahou nadřazenou územně plánovací dokumentací, přičemž odpovídá potřebám města, neboť odklání místní a tranzitní dopravu, což povede ke snížení emisní a hlukové zátěže. Jedná se o dlouhodobý záměr, který byl pouze zpřesněn na základě nově dostupných podkladů. V současné době není vedení jiné trasy přeložky silnice I/23 prověřováno ani sledováno. Příslušný koridor byl v souladu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina (dále též „ZÚR KV“) zpřesněn na šířku 100 metrů, což odpovídá ochrannému pásmu silnic I. třídy. K zúžení došlo pouze v prostoru ulic Koželužská a Spojovací, což reflektuje místní podmínky a bylo odsouhlaseno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Přesné vedení koridoru bude prověřeno až projektovou dokumentací v rámci územního řízení. Účelem takto zpřesněného koridoru je ponechat dostatečný prostor pro případné drobné stavební odchylky, a to bez nutnosti změny územního plánu. Posunutí koridoru do navrhovaných oblastí by vedlo k nadměrnému zásahu do hodnot v území, a to z pohledu ochrany přírody a krajiny. K tomu odpůrce doplnil, že zásahu do vlastnických a dalších práv soukromých osob se nelze při přijetí daného druhu opatření obecné povahy nikdy zcela vyhnout. V této souvislosti odpůrce odkázal na dotčenou právní úpravu, která ho zavazuje prosazovat veřejné zájmy, které mají ve vztahu k územnímu plánování dlouhodobý charakter. II. Shrnutí obsahu návrhu 6. V návrhu na zrušení opatření obecné povahy navrhovatelé považují za problematický záměr spočívající v přeložce silnice I/23 (dále též „záměr“) tak, jak je v dotčených částech územního plánu vymezen, a to na základě následujících návrhových bodů. – nezohlednění zásahu do práv, nevypořádání námitek 7. V prvé řadě navrhovatelé uvedli, že odpůrce při vymezení záměru řádně nevypořádal jejich námitky. Navrhovatelé podali proti napadenému územnímu plánu řadu námitek, některé z nich však nebyly vypořádány dostatečně a některé dokonce nebyly vypořádány vůbec. Jde např. o námitky ohrožení pracovních míst, která navrhovatelé vytváří při svém podnikání, ohrožení dopravní obsluhy provozoven navrhovatelů, přivedení hluku a dalších negativních vlivů umístěním koridoru dopravní infrastruktury přes části města sloužící dnes k bydlení. Těmito okolnostmi se však odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy dostatečně nezabýval. Navrhovatelé taktéž nesouhlasí s tím, že by bylo možné považovat za vypořádání jejich námitek odkaz na konkrétní části znění odůvodnění územního plánu. 8. Jako hlavní důvod zásahu do jejich práv navrhovatelé označili vymezení koridoru jako součásti veřejně prospěšné stavby. To znamená, že v budoucnu se bude moci vést řízení o vyvlastnění pozemků nacházejících se v něm. Jedna z navrhovaných verzí stavební dokumentace předpokládá demolici staveb ve vlastnictví navrhovatele c) a zábor rozsáhlých pozemků, bez kterých nelze provozovny navrhovatelů obsluhovat. Navrhovatelé taktéž považují za diskriminační nemožnost zúžit koridor tak, aby nezasahoval do jejich práv. Přitom v jiné části města to možné bylo. Koridor dopravní infrastruktury měl být veden tak, aby nezasahoval do jejich pozemků, ale do pozemku samotného odpůrce. Výše uvedené považují navrhovatelé za nepřiměřený zásah do jejich vlastnického práva a práva podnikat. 9. Napadený územní plán zasahuje do podnikání celé řady podnikatelských subjektů v jihovýchodní části města, k čemuž se však odpůrce v odůvodnění napadeného územního plánu, ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ani v posouzení vlivů na životní prostředí nevyjádřil, což je rozporné s cíli územního plánování. Odpůrce měl povinnost takový zásah identifikovat, popsat a stanovit jeho intenzitu, což se však nestalo. – neporovnání nulové a aktivní varianty 10. Co se pak týče posouzení vlivů opatření obecné povahy na životní prostředí, nedošlo ze strany odpůrce k porovnání tzv. nulové a aktivní varianty, přestože se jedná o zákonem stanovený požadavek. – rozpor vymezení záměru se ZÚR KV 11. Záměr je též v rozporu se ZÚR KV, a to v části, která se týká vymezení záměru jako stavby, u které mohou být vyvlastněna práva k pozemkům a stavbám. V tomto ohledu navrhovatelé odkázali na konkrétní části dotčených částí opatření obecné povahy, přičemž zdůraznili, že odpůrce v napadeném územním plánu vymezil jako veřejně prospěšnou stavbu i koridor pro přeložku I/23 včetně souvisejících staveb. Zásady územního rozvoje však s takovým stanovením pozemků, které mohou být vyvlastněny, nepočítají. Vydáním územního plánu tak v zásadě došlo k nepřípustnému rozšíření rozsahu práv k pozemkům a stavbám navrhovatelů, které mohou být podle ZÚR KV vyvlastněny, neboť územní plán musí být ve vztahu k zásadám územního rozvoje vykládán restriktivně. Jde tud