2 Afs 24/2005 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 4/2024- 30 - text 7 34 Ad 4/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: Ing. J. G. bytem X zast. advokátem Mgr. Markem Matulou sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 12. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předchozí průběh řízení 1. Žalobce podal žádost o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku („předčasný důchod“) podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“). Nárok na přiznání předčasného důchodu byl uplatněn dne 24. 4. 2023 a žádost byla sepsána na Okresní správě sociálního zabezpečení Brno-venkov dne 29. 5. 2023. Žalobce požádal o přiznání předčasného důchodu ke dni 18. 10. 2023, tedy v ten den, kdy dosáhne věku 60 let, a bude tak splňovat podmínku uvedenou v § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 30. 9. 2023. 2. Žalovaná o žádosti žalobce rozhodla v prvním stupni rozhodnutím ze dne 1. 11. 2023, č. j. X („prvostupňové rozhodnutí“), podle § 31 odst. 1 a § 32 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 10. 2023, tak, že žalobci starobní důchod nepřiznala. Uvedla, že důchodový věk žalobce činí 64 let a 8 měsíců, přičemž si zažádal o přiznání starobního důchodu ke dni, kdy dosáhl věku 60 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 10. 2023, lze přitom přiznat předčasný důchod za podmínky, že do něj žadateli chybí nejvýše tři roky. 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla shora označeným rozhodnutím („napadené rozhodnutí“) tak, že postup správního orgánu prvního stupně potvrdila. Reagovala především na námitku žalobce, že podle právní úpravy účinné do 30. 9. 2023, kdy podal žádost o přiznání předčasného důchodu, podmínky splňoval. Argumentovala, že relevantní je právní úprava k datu požadovaného přiznání nároku (tj. 18. 10. 2023), nikoliv ke dni podání žádosti. Ke dni 29. 5. 2023, kdy byla sepsána jeho žádost, nárok na předčasný důchod ještě nevznikl. Tento postup byl podle názoru žalované v souladu s přechodným ustanovením čl. II bodu 1. zákona č. 270/2023 Sb., neboť podle právních předpisů účinných před 1. 10. 2023 (tj. předtím, než nabyl tento zákon účinnosti) se rozhodne jen o nárocích na důchody, které vznikly před 1. 10. 2023. Nárok žalobce však byl posuzován až ke dni 18. 10. 2023. II. Žaloba 4. Žalobce namítá, že žalovaná nedodržela zákonem stanovenou lhůtu pro vyřízení jeho žádosti o přiznání starobního důchodu (§ 85a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Ta uplynula již dne 28. 8. 2023, přičemž žalovaná toto prodlení nijak nezdůvodnila. V důsledku toho žalovaná rozhodla o jeho žádosti podle zákona o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 270/2023 Sb. 5. Žalobce má za to, že žalovaná se dopustila nepřípustné retroaktivity, neboť rozhodovala na základě zákona, který nebyl v době podání žádosti a ani v okamžiku uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí účinný. Je toho názoru, že žalovaná zákonnou lhůtu nedodržela záměrně, aby mohla rozhodnout podle právní úpravy účinné po 1. 10. 2023, a nemusela tak nárok na přiznání starobního důchodu žalobci přiznat. Takovýto postup správního orgánu považuje žalobce za protizákonný. 6. Žalobce podmínky pro přiznání starobního důchodu podle platné právní úpravy účinné do 30. 9. 2023 splňoval. V době podání žádosti tak byl v dobré víře a měl legitimní očekávání, že mu starobní důchod bude přiznán. Má za to, že žalovaný měl o jeho žádosti rozhodnout nejpozději do konce zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, tj. do 28. 8. 2023. 7. Žalobce rovněž namítá, že mu vzniklo legitimní očekávání spočívající v přiznání majetkové hodnoty v podobě sociální dávky, a to přímo na základě splnění podmínek stanovených právní úpravou účinnou do 30. 9. 2023. III. Vyjádření žalované a replika žalobce 8. Žalovaná shrnula předcházející průběh řízení, aplikovanou právní úpravu a přijaté závěry v této věci. Zmínila, že žalobce při podávání žádosti upozornila na možnost podat žádost o přiznání starobního důchodu nejdříve 4 měsíce od okamžiku, kdy lze nárok na dávku přiznat. 9. Následně uvedla, že s ohledem na formulaci přechodných ustanovení se v jakémkoliv řízení o dávku důchodového pojištění vychází z právního a skutkového stavu existujícího ke dni přiznání dávky, nikoliv ke dni podání žádosti. Nelze tak považovat její přístup spočívající v odmítnutí aplikovat neplatnou právní úpravu za retroaktivní či ústavně nekonformní. Žalobce dosáhl věku 60 let teprve dnem 18. 10. 2023, v té době mu však chyběly více než 3 roky k dosažení důchodového věku. Nevznikl mu proto nárok na přiznání starobního důchodu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 10. 2023. Žalobce sice podal svoji žádost dne 29. 5. 2023, ale do 30. 9. 2023 mu nárok na přiznání starobního důchodu nevznikl a právní úprava účinná do 30. 9. 2023 tak nemohla být na jeho případ aplikována. To samé platí i pro přechodné ustanovení obsažené v čl. II bodu 1. zákona č. 270/2013 Sb., neboť k aplikaci dřívější právní úpravy by mu musel vzniknout nárok před 30. 9. 2023, což se nestalo. 10. Žalobce ve své replice upozornil na nepřesnosti, které se objevily ve vyjádření žalované. Především dle svých slov nebyl při podání žádosti o přiznání starobního důchodu poučen, že ji lze podat nejdříve 4 měsíce od okamžiku, kdy lze nárok na dávku přiznat. Místo toho mu bylo v potvrzení o podání žádosti sděleno, že žalovaná o jeho žádosti rozhodne v nejbližším možném termínu a v případě zdržení bude o důvodech informován. Nic takového se dle jeho slov ovšem nestalo. Nelze mu tak vyčítat, že svoji žádost podal předčasně. I kdyby však žalobce připustil, že měl správně podat svoji žádost nejdříve 4 měsíce od okamžiku přiznání dávky, mohlo být řízení zahájeno dnem 18. 6. 2023, a žalovaná by tak byla povinna rozhodnout o žádosti nejpozději do 18. 9. 2023, tedy v době právní úpravy účinné do 30. 9. 2023. 11. Žalobce trval na tom, že bylo porušeno její legitimní očekávání, neboť kdyby žalovaná rozhodla v zákonných lhůtách pro vydání rozhodnutí, byl by mu nárok přiznán. Není přitom podstatné, že by datum rozhodnutí předcházelo dni vzniku nároku na dávku, což ostatně připouští i platná právní úprava. Žalovaná naopak nebyla oprávněna se rozhodnout, že se svým rozhodnutím vyčká do nabytí účinnosti nové právní úpravy tak, aby žádosti nemusela vyhovět. Nakonec uzavřel, že žalovaná měla správně rozhodnout o přiznání nároku ode dne, kdy o něj požádal (tj. od 18. 10. 2023), ale za použití právní úpravy účinné v té době, kdy měla podle zákonem stanovené lhůty rozhodnout. IV. Posouzení věci krajským soudem 12. Žaloba je přípustná. Podala ji oprávněná osoba (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“) v zákonné lhůtě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.). O žalobě krajský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť pro tento postup byly splněny zákonné podmínky (§ 51 s. ř. s.). 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalované § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. 14. Žaloba není důvodná. 15. Podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 30. 9. 2023, má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. 16. Podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 10. 2023, má pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. 17. Podle § 31 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (ve znění ke dni podání žádosti i ke dni vydání napadeného rozhodnutí) se starobní důchod podle odstavce 1 přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. 18. Podle čl. II bodu 1. zákona č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále platí, že o nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí