1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

73 A 5/2023- 153 - text 22 73 A 5/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. ve věci navrhovatelů: a) Spolek zdravého bydlení Chrudichromy, se sídlem Chrudichromy č. p. 79, 680 01 Chrudichromy b) Za lepší životní prostředí, z.s., se sídlem Sudice č. p. 38, 680 01 Sudice oba zastoupeni Mgr. Lenkou Kotulkovou, advokátkou, se sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno proti odpůrci: Obec Malá Lhota, se sídlem Malá Lhota 38, 679 21 Malá Lhota zastoupený JUDr. Petrem Fialou, advokátem, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno za účasti: Jihomoravský kraj, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno zastoupený JUDr. Petrem Fialou, advokátem, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Malá Lhota vydaného zastupitelstvem obce dne 21. 9. 2022 takto: I. Opatření obecné povahy – Územní plán Malá Lhota, vydaný zastupitelstvem obce Malá Lhota dne 21. 9. 2022, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části vymezení koridoru CNZ-D01 pro dopravní infrastrukturu „silnici I/43 v úseku Troubsko (D1) – Kuřim – Lysice“ včetně souvisejících staveb a opatření. II. Odpůrce je povinen navrhovatelům zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 25 780 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně navrhovatelů Mgr. Lenky Kotulkové, advokátky, se sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Obsah návrhu na zrušení části opatření obecné povahy 1. Včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“ či „zdejší soud“), se navrhovatelé domáhali zrušení v záhlaví označeného opatření obecné povahy – Územního plánu Malá Lhota ze dne 21. 9. 2022 (dále též „ÚP“), a to v částech vymezení koridoru CNZ-D01 pro dopravní infrastrukturu „silnici I/43 v úseku Troubsko (D1) – Kuřim – Lysice“ a v částech povolujících podmíněně přípustné využití ploch navazujících na koridor CNZ-D01 pro „vedlejší stavby dopravní infrastruktury a technické infrastruktury, které nejsou v současné době známy a mohou vyplynout z projednávání dalších navazujících podrobnějších dokumentací pro provedení stavby nové kapacitní silnice I/43“. 2. Navrhovatelé svoji aktivní legitimaci odvozují z toho, že jsou spolky, které naplňují definiční znaky pojmu „dotčená veřejnost“ podle článku 2 odst. 4 a 5 Aarhurské úmluvy. Navrhovatelé jsou dotčeni záměrem komunikace 43 jako celkem, tedy i úsekem DS41 Kuřim – Malá Lhota – Lysice podle Aktualizace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje z roku 2020 (dále též „AZÚR JMK“). Návrh této komunikace bez posouzení rozumných variant, posouzení vlivů na obyvatelstvo i přírodu, by vedlo ke zhoršení životního prostředí členů navrhovatelů, a také k významným negativním dopadům na přírodu, kterou navrhovatelé chrání. Zároveň oba navrhovatelé podali námitky v průběhu veřejného projednávání napadeného ÚP. Navrhovatelé proto tvrdí, že byli vydáním ÚP zkráceni na svých veřejných subjektivních právech. 3. Pokud se týká návrhu samotného, navrhovatelé vznesli množství námitek, které rozdělili do 12 kapitol: nesprávný postup při pořizování ÚP Malá Lhota; absence vyhodnocení SEA pro ÚP Malá Lhota a vadné stanovisko SEA; nesprávný postup Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje (dále jen „KHS JMK“); povinnost provést akustické plánování dle závazné evropské legislativy a jeho vyhodnocení v SEA; ÚP Malá Lhota v rozporu se závaznou evropskou legislativou pro SEA; nenaplnění úkolů pro územní plánování z AZÚR; pominutí PZKO Jihovýchod; nesprávný postup z hlediska ochrany ZPF; ÚP Malá Lhota v rozporu se závaznou evropskou legislativou pro síť TEN-T; ÚP Malá Lhota v rozporu se závaznou evropskou legislativou pro bezpečnost silniční infrastruktury; nepřípustnost vymezení komunikace 43 jako silnice I. třídy; nevypořádání námitek. Jednotlivé návrhové body budou soudem vypořádány v části odůvodnění „III. Posouzení věci soudem“. 4. Navrhovatelé rovněž reagovali na vyjádření odpůrce replikou ze dne 29. 11. 2023, v níž dále upřesnili jednotlivé návrhové body. 5. S ohledem na námitky je navrhováno, aby soud zrušil opatření obecné povahy – ÚP Malá Lhota ve výše označené části, a uložil odpůrci povinnost uhradit navrhovateli náklady řízení. II. Obsah vyjádření odpůrce 6. Odpůrce ve svém vyjádření v prvé řadě uvedl, že návrh na zrušení vymezené části ÚP Malá Lhota nemůže vést k zamezení realizace záměru stavby komunikace 43. Návrh směřuje proti koridoru CNZ-D01, ale i v případě zrušení koridoru to neznamená, že by v něm nebylo možno umístit dopravní stavbu, pro kterou je vymezen. Postačuje totiž, že pro tuto dopravní stavbu jsou vymezeny koridory v zásadách územního rozvoje. 7. K návrhovému bodu vztahujícímu se k nesprávnému postupu při pořizování ÚP odpůrce uvedl, že podle jeho názoru ve věcech, kde je pro obec závazná nadřazená územně plánovací dokumentace, není potřebné měnit zadání územního plánu prostřednictvím rozhodnutí zastupitelstva. Odpůrce odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 11. 7. 2023, č. j. 66 A 1/2023 – 175 (dále též „rozsudek Moravské Knínice“), v němž soud podpořil úvahy odpůrce. Požadavkům stavebního zákona je podle označeného rozsudku dáno zadost, pokud zastupitelstvo obce rozhodne až o výsledném návrhu územního plánu. Požadavky rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 9. 2022, č. j. 64 A 4/2022 – 161 (dále též „rozsudek Drásov“) by podle odpůrce kladly na obce a pořizovatele nepřiměřené břemeno. Územní plánování u větších měst s ohledem na průběžné změny zásad územního rozvoje by vedlo k tomu, že by nemohlo nikdy být fakticky dokončeno z důvodu neustálého opakování společných jednání. 8. K absenci vyhodnocení SEA odpůrce uvedl, že toto vyhodnocení nebylo pořízeno, neboť v něm nebylo co posuzovat. Návrh územního plánu neobsahoval plochy, které by umožnily realizaci záměrů, pro které by se vyžadovalo posouzení vlivů EIA a aktivované koridory územních rezerv pro dopravní infrastrukturu byly posouzeny v zásadách územního rozvoje. Nemohlo tak dojít k identifikaci jiných vlivů než těch, které identifikovaly zásady územního rozvoje. 9. Odpůrce dále nesouhlasil se závěry navrhovatelů, že KHS JMK byla nečinnou. Odkázal na rozsudek Moravské Knínice, v němž soud obsahově podobný návrhový bod posoudil, aniž by shledal jakoukoliv nezákonnost. 10. K povinnosti provést akustické plánování odkázal odpůrce na své vyjádření k vyhodnocení SEA, z nějž plyne, že k dalšímu posuzování koridorů převzatých z Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „AZÚR JMK“) již ze strany odpůrce dojít nemělo. Podrobnější vyhodnocení záměru pak proběhne v rámci umisťování stavby. 11. Ke stanovisku navrhovatelů, že ÚP je v rozporu se závaznou evropskou legislativou o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, odpůrce uvedl, že ÚP neměl možnost vybírat varianty trasování jednotlivých koridorů. Územní plán musí mít vyšší míru obecnosti. Navrhovateli předložená varianta je předmětem zpracování projektové dokumentace konkrétních záměrů dopravní infrastruktury, nikoliv předmětem řešení územního plánu. 12. Co se týče námitky nenaplnění úkolů pro územní plánování z AZÚR JMK, podotkl odpůrce, že navrhovatelé se nevyjádřili k tomu, jakým způsobem se promítnutí úkolů dotýká navrhovatelů na jejich veřejných subjektivních právech. Konkrétní opatření, jejichž absence je odpůrci vytýkána, mají být řešeny v navazujících dokumentacích. Navrhovatelé nesprávně vykládají úkoly pro územní plánování. Úkolem podle odpůrce je vymezit koridor takovým způsobem, aby byla možná realizace dalších úkolů v navazujících řízeních. 13. K námitce, v níž navrhovatelé poukazovali na pominutí vyhodnocení souladu ÚP s Programem zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod (dále jen „PZKO“), odkázal odpůrce na rozsudek Moravské Knínice, s nímž se odpůrce ztotožňuje. Obdobně i zde nemůže argumentace navrhovatelů obstát. Ani v tomto případě navrhovatelé neuvedli, v čem přesně spatřují zásah do svých práv či v čem napadený územní plán odporuje PZKO. 14. Odpůrce dále uvedl, že ze zákona nemá povinnost obstarat si od Ministerstva životního prostředí stanovisko k záboru zemědělského půdního fondu. Opět odkázal na rozsudek Moravské Knínice, v němž soud zaujal obdobné stanovisko. 15. Námitka, že je ÚP Malá Lhota v rozporu se závaznou evropskou legislativou pro TEN-T, je ve skutečnosti námitkou proti AZÚR JMK, ačkoliv navrhovatelé uvádějí, že se o takové námitky nejedná. Od územního plánu nelze očekávat, že bude řešit dopady silniční dopravy na změnu klimatu. Komplexní posouzení lze skutečně realizovat minimálně na úrovni zásad územního rozvoje. Navrhovatelé pak neuvádějí konkrétně, na jaká opatření na zmírnění negativních dopadů na životní prostředí se měl odpůrce zaměřit. 16. V otázce namítaného rozporu napadeného ÚP s evropskou legislativou pro bezpečnost