2 As 21/2020 — Nejvyšší správní soud

29 A 113/2024- 26 - text 7 29 A 113/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka ve věci žalobkyně: a) L. D. V. Z. M. b) nezl. E. M. G. Z. c) nezl. I. A. G. Z. zastoupeny advokátem Mgr. et Mgr. Václavem Klepšem sídlem náměstí Svobody 50, 342 01 Sušice proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti nečinnosti žalovaného spočívající v nevydání rozhodnutí v řízení pod sp. zn. OAM-618/ZA-ZA11-2019 o žádosti žalobkyň o udělení mezinárodní ochrany v České republice, takto: I. Žalovaný je povinen vydat ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnutí o žádosti žalobkyň ze dne 9. 7. 2019 o udělení mezinárodní ochrany, evidované pod sp. zn. OAM-618/ZA-ZA11-2019. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení 16 680 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce, advokáta Mgr. et Mgr. Václava Klepše. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně podaly u žalovaného žádost o mezinárodní ochranu v červenci 2019. Žalobkyně a) a jejím prostřednictvím její nezletilé dcery (nar. 2015 a 2018) podaly žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2020, č. j. OAM-618/ZA-ZA11-BA04-2019 (dále též „rozhodnutí žalovaného“). Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil žalobkyním mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud v Brně (dále jen „soud“) rozsudkem ze dne 3. 5. 2022, č. j. 34 Az 22/2020-58 zrušil rozhodnutí žalovaného. Žalovaný je dle žalobkyň nečinný, pročež podaly žalobu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu podle § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Posledním rozhodnutím ve věci je rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2022 č. j. 34 Az 22/2020-58. Rozhodnutí z téhož dne č. j. 34 Az 21/2020-63 zrušilo rozhodnutí Ministerstva vnitra vůči manželovi, respektive otci žalobkyň. I v této věci je Ministerstvo nečinné a je podávána samostatná žaloba. Od té doby žalovaný v rozporu s pokynem soudu neučinil ničeho a do spisu nejméně do 15. 4. 2024, kdy bylo umožněno nahlížení do spisu, nezaložil jedinou listinu. 3. Dne 10. 6. 2024 bylo podáno obsáhlé vyjádření do spisu s žádostí o pokračování v řízení. Ani na tuto žádost nepřišla žádná reakce. Proto byla podána žádost o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 10. 9. 2024 adresovaná Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“), která věc postoupila ministru vnitra, a to svým rozhodnutím ze dne 12. 9. 2024. Ačkoli uplynuly takřka další dva měsíce, nečinnost pokračuje. 4. Je zřejmé, že žalovaný nesplnil svou povinnost vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě. Byly bezvýsledně vyčerpány i prostředky, které správní řád dává na ochranu před nečinností správního orgánu. Nečinností je celá rodina poškozována, neboť žijeme v nejistotě, zda bude umožněno na území setrvat či ne. Pro stále restriktivnější politiku ohledně prodlužování průkazu žadatele o mezinárodní ochranu, kdy nyní je třeba tak činit každý měsíc, je těžší udržet práci. Zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat osoby mající legální pobyt vyznačen jen na měsíc. Děti se zde cítí jako doma. Nekonečná délka řízení je velkou psychickou zátěží. Nezbývá než požádat soud, aby vydal opatření proti nečinnosti a přikázal žalovanému rozhodnout ve lhůtě 30 dnů. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Žalovaný ve věci není nečinný a prováděl a provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí ve věci žádosti jmenovaných o mezinárodní ochranu, které vydá v nejbližším možném termínu. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené (§ 79 a § 80 s. ř. s.). V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Krajský soud na úvod poznamenává, že se nejdříve zabýval otázkou rozhodné právní úpravy. Podle čl. II (přechodná ustanovení) zákona č. 173/2023 Sb., kterým se s účinností od 1. 7. 2023 mění zákon o azylu, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, „[ř]ízení podle zákona č. 325/1999 Sb. a řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve věci rozhodnutí vydaného podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v těchto řízeních se však postupuje podle § 3d odst. 2 a 3, § 15 a 25 a § 87 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Řízení o žádosti o mezinárodní ochranu bylo zahájeno dne 9. 7. 2019, proto je v posuzované věci třeba vycházet z právní úpravy zákona o azylu ve znění účinném do 30. 6. 2023. 8. Podle § 27 odst. 1 zákona o azylu vydá ministerstvo rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. 9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, vyřizuje správní orgán věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80). 10. Podle § 79 odst. 1 věty prvé s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 11. Ústavní soud v nálezu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3523/20 konstatoval, že nesplnění podmínky bezvýsledného vyčerpání prostředku ochrany představuje odstranitelnou překážku věcného projednání nečinnostní žaloby. V době podání žaloby již uplynula lhůta pro vyřízení žalobkyněmi podané žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, k bezvýslednému vyčerpání prostředku ochrany ve správním řízení však soud musí přihlédnout i v průběhu soudního řízení (viz též rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 2. 2. 2023, č. j. 2 As 21/2020-34, č. 4453/2023 Sb. NSS). 12. Ze správního spisu krajský soud zjistil následující podstatné okolnosti. 13. Žalobkyně a) a jejím prostřednictvím její nezletilé dcery (nar. X a X) podaly dne 9. 7. 2019 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Lhůta k vydání rozhodnutí o této žádosti podle § 27 odst. 1 zákona o azylu činila 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu. Krajský soud rozsudkem ze dne 3. 5. 2022 č. j. 34 Az 22/2020-58 rozhodnutí žalovaného ve věci mezinárodní ochrany zrušil, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci dne 10. 5. 2022. Žalovanému tedy od tohoto data počala plynout zákonná 6měsíční lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobkyň. Jelikož žalovaný v této lhůtě nerozhodl, žalobkyně podaly dne 10. 9. 2024 žádost Komisi o provedení opatření proti nečinnosti. Komise dne 12. 9. 2024 postoupila žádost k přímému vyřízení žalovanému, neboť není dle § 170a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušná k vyřízení předmětné žádosti. 14. Krajský soud nepovažoval podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředku ochrany za splněnou uplynutím 30 dnů (nejzazší lhůty pro rozhodnutí o uplatněném podnětu ze strany nadřízeného správního orgánu podle § 71 odst. 3 správního řádu) od podání žádosti ze strany žalobkyň, neboť žalobkyně neadresovaly svůj podnět příslušnému správnímu orgánu. 15. Proto soud posléze dne 28. 2. 2025 zaslal žalovanému přípis, aby ve lhůtě dvou týdnů mj. sdělil, zda a kdy byla žádost žalobkyň o uplatnění opatření proti nečinnosti postoupena ministru vnitra a zda již bylo o této žádosti rozhodnuto. 16. Z odpovědi žalovaného ze dne 19. 3. 2025 vyplynulo, že se žalovanému nepodařilo dohledat, zda v případě žalobkyň byly podány podněty na nečinnost na Odbor azylové a migrační politiky, a tak z jeho strany nebylo pravděpodobně ministrovi nic postoupeno. 17. K tomuto soud akcentuje, že s