1 Ads 91/2023 — Nejvyšší správní soud

29 A 76/2024- 61 - text 12 29 A 76/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci žalobce: R. B. (nezl.) zastoupen zákonnou zástupkyní A. B. oba bytem X proti žalovanému: Úřad městské části města Brna, Brno-střed sídlem Dominikánská 264/2, 602 00 Brno zastoupený Mgr. Petrem Langem, LL.M., advokátem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zařazení nezletilého žalobce do evidence vedené žalovaným o dětech spadajících pod § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a vedení nezletilého v této evidenci, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podstatou projednávaného sporu je důvodnost zařazení nezletilého žalobce do evidence ohrožených dětí a vedení jeho osoby v ní žalovaným po dobu přibližně jednoho měsíce. Žalobce je přesvědčen, že jeho jednání nedosáhlo úrovně, která by odůvodňovala takovýto zásah státu do jeho soukromé sféry. II. Skutkové okolnosti 2. Žalobou podanou dne 5. 8. 2024 se žalobce (nar. X) domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v zařazení jeho osoby do evidence vedené žalovaným o dětech spadajících pod § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále „ZSPOD“). Za zásah dále žalobce označuje i vedení své osoby v této evidenci. 3. Ze žaloby, jejích příloh a správního spisu se podává, že Úřad městské části města Brna, Brno-střed, Odbor sociální a zdravotní (dále „OSPOD“ či „žalovaný“), se začal dne 19. 3. 2024 zabývat situací žalobce na základě oznámení základní školy ze dne 18. 3. 2024, jejíž 9. ročník tehdy žalobce navštěvoval. Oznámení uvádělo, že žalobce upravoval fotky spolužaček pomocí umělé inteligence, která fotky změnila tak, že dívky měly obnažené tělo. Upravenou fotku poté posílal žalobce svému spolužákovi. Fotky nikam dál nesdíleli, jen mezi sebou. Celkem tak bylo upraveno několik desítek fotografií, které především oba získali z veřejných profilů dívek na sociálních sítích. Na vytváření upravených fotografií pracovali přibližně 1,5 roku. 4. Z úředního záznamu žalovaného ze dne 15. 3. 2024 (Om 87/2024, č. j. MCBS/2024/0047120/PAVR) se podává, že pracovnice OSPOD nejdříve věc konzultovala se státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně. Ten jí sdělil, že pokud si spolužáci posílají dané fotografie pouze mezi sebou, nemělo by dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Doporučil však, aby OSPOD situaci sledoval a vyhodnocoval, zda se stejné jednání neopakuje. Za takových okolností by měla již být věc nahlášena Policii ČR. 5. Ze správního spisu dále vyplývá, že OSPOD zpracoval následující dokumenty, vedené pod sp. zn. OM 109/2024, podepsané k 3. 4. 2024: - Záznam o vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, č. j. MCBS/20240057299/PAVR, - Posouzení naléhavosti případu, č. j. MCBS/2024/0057542/PAVR, - Základní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, MCBS/2024/0057549/PAVR. 6. Závěrem prvně jmenovaného dokumentu je uvedeno: „… protože jde o záležitost s prvky trestného činu, bude pravděpodobně R. vyhodnocen jako dítě ohrožené podle § 6. Bude proveden pohovor na OSPOD, kterým se budeme snažit výchovně působit na nezletilého, jako prevence dalšího možného protiprávního jednání.“ 7. Závěrem posledně jmenovaného dokumentu je uvedeno, že je aktuálně shledán důvod pro zpracování podrobného vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny včetně tvorby individuálního plánu ochrany dítěte z důvodu zjištění ohrožení na životě, zdraví, bezpečí a příznivém vývoji dítěte dle § 6 ZSPOD (zejména s ohledem na četnost a intenzitu) ve spojení s § 9a a § 10 odst. 3 písm. c) ZSPOD. 8. Dne 3. 4. 2024 se na základě pozvánky dostavil k žalovanému žalobce spolu s matkou. Podle úředního záznamu (č. j. MCBS/2024/0058106/PAVR) žalobce mluvil o tom, že zhruba před dvěma roky mu jeho spolužák zaslal fotografii nahé ženy, a tvrdil, že ji upravil pomocí umělé inteligence. Následně mu spolužák zaslal těchto fotografií více a donutil i jeho k tomu, aby zkusil takovou fotografii vytvořit, což on učinil. Tuto fotku i fotky od spolužáka si ukládal do zvláštní složky. Z věci se poučil, zjišťoval si informace o legislativě, že jde opravdu o věc s prvky trestného činu. Slíbil, že nic podobného již neudělá. Rodině byla vysvětlena situace ohledně možných následků dalšího šíření fotografií. Žalobce byl poučen o rozšiřování informací podle GDPR. 9. Téhož dne vypracoval žalovaný Individuální plán ochrany dítěte a Podrobné vyhodnocení situace dítěte č. 1 (č. j. MSBC/2024/0057449/PAVR, č. j. MCBS/2024/0057401/PAVR). Oba dokumenty jsou podepsané žalobcem a jeho matkou. Časový plán je nastaven na termín říjen 2024. O pohovoru se žalobcem a jeho matkou byl učiněn úřední záznam. Je zakončený konstatováním, že jednání žalobce mělo prvky trestného činu, proto byl vyhodnocen jako dítě podle § 6 ZSPOD, proto bylo s rodinou sestaveno Podrobné vyhodnocení a Individuální plán ochrany dítěte. 10. Dne 9. 5. 2024 byl žalobce z dané evidence vyřazen. V Úředním záznamu - Vyhodnocení (č. j. MCBS/2024/0135417/PAVR) je k tomu uvedeno, že v době plynutí a nastavení individuálního plánu ochrany dítěte nedošlo k opakování podobného protiprávního jednání. Jednalo se tedy o jednorázovou záležitost, nikoli opakující se zahálčivé chování. V rámci konzultace se státním zastupitelstvím bylo zjištěno, že jestliže si chlapci dané fotografie posílali pouze mezi sebou, nejde o čin s trestními prvky. Tato skutečnost byla ověřena pohovorem se žalobcem, proto OSPOD dále záležitost neřešil ve spolupráci s Policií ČR. Tím pádem nebude věc více ze strany OSPOD řešena, jestli bylo potvrzeno, že fotografie nebyly dále sdíleny mezi ostatní. Z prozatímní intervence OSPOD se jeví, že se jedná o funkční rodinu, tudíž nejsou narušeny žádné funkce rodiny, v rámci nichž by bylo nutné žalobce dále vést pod § 6 ZSPOD. 11. Žalobu domáhající se ochrany před nezákonným zásahem podanou matkou žalobce s obdobnou argumentací odmítl zdejší soud usnesením ze dne 26. 6. 2024, č. j. 29 A 52/2024-24, z důvodu absence aktivní legitimace žalobkyně. III. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 12. Žalobce namítá, že je na svých právech přímo zkrácen nezákonným zásahem, spočívajícím v zařazení do evidence dle § 6 ZSPOD a jeho vedení v ní. Ve své žalobě původně požadoval, aby soud nařídil žalovanému vyřazení jeho osoby z této evidence. Nicméně z vyjádření žalovaného ze dne 19. 8. 2024 se teprve dozvěděl, že v evidenci už veden není. Proto upravil petit žaloby a požaduje výhradně určení, že zásah spočívající v zařazení jeho osoby do dané evidence a vedení ho v ní bylo nezákonným zásahem. 13. Žalobce předně uvádí, že se za ohrožené dítě ve smyslu § 6 ZSPOD nepovažuje. Žalovaný svůj záměr řádně v tomto směru neodůvodnil, objektivní důvody pro jeho postup ani neexistují. Informace ve výchozím podnětu byly značně zjednodušující. Podle § 6 ZSPOD a komentářové literatury by měla ohrožující situace trvat po takovou dobu nebo být takové intenzity, že nepříznivě ovlivní vývoj dítěte nebo může být příčinou jeho nepříznivého vývoje. To však není naplněno. Podle § 54 písm. a) ZSPOD představuje zařazení dítěte do evidence podpůrný úkon, ex lege navazující na prohlášení dítěte za ohrožené podle § 6 ZSPOD. 14. Při své úvaze, zda lze nastalý stav podřadit pod neurčitý právní pojem dle § 6 ZSPOD musí správní orgán postupovat s ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů – zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, do těchto práv zasahovat za podmínek stanovených zákonem a nezbytném rozsahu, poskytnout přitom dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech (dle § 2 - 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“). 15. Žalobce upozorňuje, že dokumenty obsažené ve správním spisu (bod 5) obsahují buď negativní odpovědi na otázky týkající se naléhavosti případu nebo „formulářový“ závěr bez ohledu na konkrétní skutková zjištění. Byť žalovaný uvádí, že žalobcovo jednání mělo prvky trestného činu, neupřesňuje, o jaký trestný čin by se mělo jednat. Žalobce se žádného trestného činu nedopustil, proto na něj ani nemůže dopadat § 6 písm. c) ZSPOD. Žalobce svého jednání lituje, nechce ho nijak zlehčovat. Přesto se domnívá, že celé toto ustanovení směřuje na daleko závažnější situace. Této úrovně jeho případ nedosahuje. 16. Sám žalovaný v Podrobném vyhodnocení situace dítěte a Individuálním plánu ochrany dítěte stanovuje cíle, aby žalobce nad svým počínáním přemýšlel, dokončil povinnou školní docházku a adaptoval se na střední školu. To pouze dokládá, že pro konstatování ohroženosti dítěte nebyly dané objektivní skutečnosti. Z materiálů žalovaného také vyplývá, že žalobce má dobrý prospěch, emoce projevuje bez potíží, rodiči je stimul