30 A 58/2024 – Krajský soud v Brně

30 A 58/2024- 55 - text  7 30 A 58/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: Kaufland Česká republika v.o.s. sídlem Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6 proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední inspektorát sídlem Květná 15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2024, č. j. SZPI/AJ769-40/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Jím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně (dále jen „inspektorát“) ze dne 20. 3. 2024, č. j. SZPI/AJ769-35/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Inspektorát shledal žalobce vinným ze spáchání tří přestupků. První přestupek spočíval v tom, že žalobce dne 17. 5. 2022 v prodejně ve Znojmě uváděl na trh víno, které vykazovalo nedostatky spočívající v neodpovídající oxidativní chuti a vůni. Další dva přestupky spočívaly v tom, že žalobce dne 9. 5. 2022 v prodejně v Kyjově uváděl na trh vína společně s ovocnými víny a dále uváděl na trh víno, které vykazovalo nedostatky spočívající v neodpovídající oxidativní chuti a vůni. Za spáchané tři přestupky žalovaný žalobci uložil úhrnnou pokutu ve výši 210 000 Kč, a to při použití absorpční zásady v návaznosti na přestupky projednávané v řízení sp. zn. SZPI/BD766/2022 ukončeném pravomocným rozhodnutím inspektorátu ze dne 27. 6. 2022, č. j. SZPI/BD766-88/2022 (dál jen „rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022“), potvrzeným rozhodnutím ze dne 13. 3. 2023, č. j. SZPI/BD766-93/2022. Dále inspektorát v prvostupňovém rozhodnutí žalobci stanovil povinnost uhradit náklady laboratorních testů vín ve výši 700 Kč. II. Argumentace žalobce 2. Žalobce namítá, že žalovaný nesprávně aplikovali absorpční zásadu. Pokuta ve výši 1 100 000 Kč uložená na základě rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022 byla s ohledem na absorpční zásadu dostatečná i pro nyní řešené přestupky a inspektorát tak nemohl žalobci v prvostupňovém rozhodnutí doměřit pokutu ve výši 210 000 Kč. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zvolil jako nejpřísněji trestný ten přestupek, jenž už byl jednou projednán a žalobci za něj byla v rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022 uložena úhrnná sankce ve výši 1 100 000 Kč. Pokuta tak již musela být absorbována v sankci v rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022. Žalovaný tedy jen uměle zvýšil sankci na 1 310 000 Kč, kdy k pokutě 1 100 000 Kč doměřil 210 000 Kč. 3. Žalobce poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 2. 2018, č. j. 2 As 426/2017-62. Z tohoto rozsudku vyplývá povinnost zohlednit pokuty uložené dřívějšími sbíhajícími se rozhodnutími. Nejvyšší správní soud konstatoval, že správní orgán porušil zásadu absorpční, kdy za každý z přestupků uložil samostatnou pokutu a nezohlednil předchozí sankce a pobídl žalovaného, aby uvažoval o minimalizaci pokuty, případně až o upuštění od jejího uložení. Což byl správní orgán nucen i učinit. V nyní projednávaném případě byla žalobci pokuta uložena kumulativně stejně jako v odkazované věci, neboť byla připočtena k té předešlé. 4. Dále žalobce namítá, že stanovení pokuty ve výši 210 000 Kč není přezkoumatelné. O nyní řešených přestupcích již rozhodoval inspektorát v rozhodnutí ze dne 9. 5. 2023, č. j. SZPI/BC747-92/2023. Zmíněným rozhodnutím inspektorát uložil za spáchání devatenácti přestupků (včetně tří nyní řešených přestupků) úhrnnou pokutu ve výši 1 450 000 Kč. K odvolání žalobce žalovaný uvedené rozhodnutí zrušil. Žalovaný dospěl k závěru, že inspektorát chybně vymezil okruh přestupků, když rozhodoval také o třech přestupcích, které žalobce spáchal v souběhu s přestupky projednávanými v řízení, ve kterém inspektorát vydal rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022, kterým uložil pokutu ve výši 1 100 000 Kč. Tři nyní řešené přestupky proto žalovaný vyloučil k samostatnému projednání. Inspektorát následně shledal žalobce vinným ze spáchání šestnácti přestupků (tedy všech přestupků kromě tří vyloučených) a uložil mu pokutu ve výši 1 240 000 Kč (tj. snížil ji o 210 000 Kč). O třech vyloučených přestupcích pak inspektorát rozhodl nyní řešeným prvostupňovým rozhodnutím a za jejich spáchání žalobci uložil pokutu 210 000 Kč. Žalobce poukazuje na to, že inspektorát vlastně uměle připočetl původně snížených 210 000 Kč k pokutě ve výši 1 100 000 Kč uložené v rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022 a pouze účelově přesouvá částky mezi jednotlivými rozhodnutími. Rovněž se tím žalovaný usvědčuje z toho, že ukládá pokutu dle kumulativní zásady. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje podanou žalobu zamítnout, odkazuje na odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí a k některým z žalobních bodů argumentuje podrobněji. IV. Posouzení věci krajským soudem 6. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. V dané věci není sporné, že žalobce spáchal tři přestupky řešené v napadeném rozhodnutí, a že jsou v souběhu se třinácti přestupky, za které inspektorát rozhodnutím č. j. SZPI/BD766-88/2022 pravomocně uložil žalobci pokutu ve výši ve výši 1 100 000 Kč. Mezi stranami není sporu o tom, že v nyní projednávané věci měl žalovaný povinnost při určení výše ukládané pokuty aplikovat zásadu absorpce ve smyslu citovaného § 37 písm. b) přestupkového zákona. 8. Podstatou věci je otázka, zda žalovaný uplatnil zásadu absorpce správně. 9. Podle § 41 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „přestupkový zákon“) platí, že za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. 10. Podle § 37 písm. b) přestupkového zákona platí, že při stanovení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne i k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. 11. Podle § 43 odst. 1 přestupkového zákona platí, že od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a správní trest uložený za některý z těchto přestupků v samostatném řízení lze považovat za odpovídající správnímu trestu, který by byl jinak uložen ve společném řízení. 12. V případě použití absorpční zásady jsou sbíhající se přestupky potrestány pouze jediným trestem stanoveným v rámci zákonné sazby platné pro nejpřísněji postižitelný přestupek. Jsou-li horní hranice trestních sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Jde o privilegovanou formu potrestání pachatele za přestupky spáchané před zahájením správního řízení. Vícečinný souběh přestupků správní orgán zohlední jako přitěžující okolnost při stanovení konkrétní výše pokuty. Vliv dalšího sbíhajícího se přestupku na výši úhrnné pokuty ukládané v souladu s absorpční zásadou primárně za nejtěžší přestupek, neodpovídá výši pokuty, která by za něj byla uložena, pokud by o něm bylo vedeno samostatné řízení (popř. byla uložena v souladu s kumulační zásadou). Jde pouze o okolnost, která jde pachateli k tíži při hodnocení nejzávažnějšího jednání. Právě v tom spočívá privilegovaný postih souběhu, oproti recidivě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2020, č. j. 9 As 299/2019-43). 13. Při aplikaci absorpční zásady musí správní orgán předně posoudit, jaký přestupek je nejpřísněji trestný, případně nejzávažnější. Takto inspektorát v dané věci postupoval (viz str. 8 prvostupňového rozhodnutí) a jako nejzávažnější ze všech šestnácti přestupků spáchaných v souběhu vyhodnotil přestupek pod bodem 8) výroku rozhodnutí č. j. SZPI/BD766-88/2022 z důvodu povahy protiprávního jednání, které mohlo mít dopady na zdraví lidí a s ohledem na množství potravin, které byly dotčeny protiprávním jednáním (šlo o uvádění na trh potraviny Kuřecí hřbety nikoliv bezpečné z důvodu zjištěné salmonely v množství 104,05 Kg). Dále uvedl, že pokud by rozhodoval o šestnácti spáchaných přestupcích v jednom správním řízení, maximální výše ukládané pokuty by činila 50 000 000 Kč v souladu s § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“). 14. Správní orgány se rovněž řádně zabývaly posouzením jednotlivých kritérií dle § 37 a násl. přestupkového zákona.