2 As 317/2020 — Nejvyšší správní soud

30 A 9/2025- 52 - text  15 30 A 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobců: a) M. Z. b) Z. Z. oba zastoupeni advokátem JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M. sídlem Litovelská 1349/2b, Olomouc proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc za účasti: EG.D, s.r.o., IČO: 21055050 sídlem Lidická 1873/36, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. KUOK 8657/2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. KUOK 8657/2025, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 20 729,20 Kč k rukám jejich zástupce JUDr. Davida Pytely, MBA, LL.M., advokáta. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Magistrát města Prostějov (dále jen „vyvlastňovací úřad“) rozhodnutím ze dne 23. 10. 2024, č. j. PVMU 208205/2024 22 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), rozhodl podle § 24 odst. 3 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 284/2021 Sb. (dále jen „zákon o vyvlastnění“) o omezení vlastnického práva žalobců k budově č. p. X na pozemku parc. č. st. XA v k.ú. X (dále jen „budova“) tím, že zřídil věcné břemeno – služebnost ve prospěch osoby zúčastněné na řízení (dále jen „vyvlastnitel“) za účelem uskutečnění stavby „X, kabel NN, Handl“. Věcné břemeno spočívá v právu vyvlastnitele zřídit a provozovat na budově zařízení distribuční soustavy, a to nové kabelové vedení NN a přípojkovou skříň včetně všech součástí a příslušenství, dle územního rozhodnutí ze dne 22. 9. 2020, č. j. PVMU 99042/2020 61. Vyvlastňovací úřad dalšími výroky určil, že vyvlastnitel je povinen zahájit uskutečnění účelu vyvlastnění nejpozději do 4 let od právní moci rozhodnutí a přiznal každému ze žalobců jednorázovou náhradu ve výši 5 000 Kč. 2. Shora označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobců proti prvostupňovému rozhodnutí a potvrdil je. 3. Společnou žalobou ze dne 19. 2. 2025 podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se žalobci domáhají zrušení napadeného rozhodnutí. Žaloba 4. Žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. st. XA v k.ú. X a na něm stojící budovy č. p. X. Namítají, že správní orgány nedostatečně posoudili existenci veřejného zájmu na realizaci stavby. Elektrické vedení bylo v nedávné době revitalizované a je plně funkční. Záměr je tak zbytečný a nepotřebný. Komfort odběru ani jeho bezpečnost se nikterak nezvýší. Vyhovuje jen potřebám pana H., který stavební záměr inicioval. V obce je většina domů zateplená a zásahem do fasády dojde k narušení termoregulačních vlastností budovy. Podle žalobců představuje záměr šikanózní výkon práva. I odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. IV. ÚS 2763/21, č. 108, sv. 113 Sb. ÚS je dle názoru žalobců nepřípadný. 5. Za druhé žalobci namítají, že se správní orgány nezabývaly řádně vhodností zvoleného řešení záměru. Dosáhnout sledovaného cíle (modernizace elektrického vedení) je možné dosáhnout i vybudováním přípojkové skříně (tzv. antoníček) před domem žalobců na pozemku p. č. XB ve vlastnictví města Prostějov. Žalovaný má sice za to, že změna stavby nemůže být předmětem vyvlastňovacího řízení. V daném případě ale žalobci nenavrhovali změnu stavby, nýbrž realizaci zcela odlišné stavby k dosažení téhož cíle, a to způsobem, který by byl pro žalobce méně zatěžující. Statutární město Prostějov nemá na pozemku žádnou stavbu, do níž by bylo nutné zasahovat a jeho újma by byla zanedbatelná. 6. Dále žalobci namítají možné narušení statiky budovy, která již nyní vykazuje závady. Stavební úřad ani vyvlastňovací úřady se statikou domu nezabývaly, což je alarmující. Žalobci v této souvislosti předložili soudu odborné vyjádření statika, podle níž budova již nyní vykazuje statické poruchy a jakékoliv stavební práce bez předchozí sanace nelze doporučit. 7. Žalobci rovněž namítají, že stanovená výše náhrady za vyvlastnění je nízká, neboť částka 10 000 Kč je neadekvátní míře omezení jejich vlastnického práva. V této souvislosti odkázali na rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu ve věci náhrady za omezení vlastnického práva žalobců zřízením věcného břemene k pozemku p. č. XC. Rozdíl ve výši náhrad je takřka dvojnásobný. 8. Konečně žalobci namítají podjatost vyvlastňovacího úřadu. Důvody podjatosti podle nich spočívají v tom, že Magistrát města Prostějova a jeho odbory činí žalobci potíže a rozhodují nezákonně. V této souvislosti odkázali na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 1998, sp. zn. 29 A 200/96, Soudní judikatura ve věcech správních č. 409, sv. 4, roč. 1999, a rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 23. 1. 2014, č. j. 7 As 123/2013-28. Žalobci vznesli námitku podjatosti vůči pracovnici vyvlastňovacího úřadu, která ve věci rozhodovala, a to jednak proto, že je pod vlivem stavebního úřadu a musí dbát pokynů nadřízených, a dále i proto, že v některých písemnostech uvedla nesprávného majitele pozemků p. č. XC a XD. Na žádost o vysvětlení nijak nereagovala. Podle žalobců je proto prvostupňové rozhodnutí nicotné. Nesouhlasí s tím, aby o věci rozhodoval vyvlastňovací úřad. 9. Závěrem žalobce navrhl, aby soud přerušil řízení o žalobě do doby, než Evropský soud pro lidská práva rozhodne o stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2023, čj. 29 A 15/2021-118, který se týkal umístění předmětného stavebního záměru, jakož i proti navazujícím usnesením NSS a Ústavního soudu. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Setrval na závěrech vyslovených v napadeném rozhodnutí, na jehož odůvodnění odkázal. Pokud jde o provozuschopnost stávajícího nadzemního elektrického vedení, za distribuci elektrické energie odpovídá distributor a je na jeho uvážení, kdy má rekonstrukce elektrického vedení ekonomický smysl. Ohledně umístění kabelové (přípojkové) skříně uvedl žalovaný, že jakékoliv jiné řešení by nezabránilo omezení práv žalobců, neboť by stejně muselo dojít k napojení z těchto skříní do budovy. Ohledně narušení statiky poukázal žalovaný na skutečnost, že vyvlastnitel objednal na popud žalobců zpracování stavebně technického posudku ohledně vlivu osazení kabelové skříně na statiku budovy. Žalobci však statikovi neposkytli potřebnou součinnost. Vyjádření vyvlastnitele 11. Vyvlastnitel navrhuje zamítnutí žaloby. Veřejný zájem na provedení záměru podle jeho názoru vyplývá z § 3 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 232/2022 Sb. (dále jen „energetický zákon“). Současné zařízení je nevyhovující a opotřebené, a proto je nezbytné je nahradit novým, které bude odpovídat současným požadavkům. Podobné řešení se standardně používá, je vyzkoušené a není důvod se domnívat, že by v daném případě způsobilo narušení statiky budovy. Tato námitka navíc ani nespadá do vyvlastňovacího řízení. I námitky týkající se změny umístění záměru byly řádně vypořádány. Z judikatury plyne, že vyvlastňovací orgány nemají povinnost ve vyvlastňovacím řízení posuzovat alternativní varianty řešení stavebního záměru (rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2024, čj. 7 As 249/2022-28 a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, čj. 54 A 78/2019-43). Postup správního orgánu v řízení nezakládá důvod pochybností o podjatosti úředních osob. Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobami k tomu oprávněnými, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. 13. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 14. O věci samé soud rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil. Žalobci se k výzvě soudu nevyjádřili, a soud má tedy za to, že i on s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Dokazování soud neprováděl, neboť vycházel z obsahu předloženého správního spisu, který poskytuje dostatečný podklad pro posouzení věci. Posouzení žaloby 15. Úvodem je třeba podotknout, že předmětem stavebního záměru je v daném případě výstavba elektrického vedení (podzemní kabel NN) v ulici X v X, místní části X, které má nahradit stávající nadzemní vedení, jež rozvádí elektrickou energii do jednotlivých odběrných míst v lokalitě. Součástí stavebního záměru je též umístění kabelových přípojkových