§ 119 zákon o Ústavním soudu – Návrh na obnovu řízení
Zákon o Ústavním soudu · 182/1993 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Tento paragraf upravuje možnost obnovy řízení před Ústavním soudem v případě, že mezinárodní soud shledal porušení lidského práva nebo základní svobody zásahem orgánu veřejné moci, a to proti rozhodnutí Ústavního soudu, které se k této věci vztahovalo. (§ 119 zákona č. 182/1993 Sb., zákon o Ústavním soudu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Návrh na obnovu řízení
- Týká se: soud, účastník řízení
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Návrh na obnovu řízení je možno podat do šesti měsíců ode dne, kdy se vyhlášené rozhodnutí mezinárodního soudu podle příslušné…“
- Odkazuje na: § 34, § 83
- Judikatura: na § 119 odkazuje 45 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 182/1993 Sb.
(1) Rozhodoval-li Ústavní soud ve věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda, lze proti takovému rozhodnutí Ústavního soudu podat návrh na obnovu řízení za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem je oprávněn podat ten, kdo byl ve věci uvedené v odstavci 1 účastníkem řízení před Ústavním soudem, a v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl.
(3) Návrh na obnovu řízení je možno podat do šesti měsíců ode dne, kdy se vyhlášené rozhodnutí mezinárodního soudu podle příslušné mezinárodní smlouvy stane konečným.3c) Návrh musí obsahovat vedle obecných náležitostí (§ 34) označení rozhodnutí Ústavního soudu, proti němuž směřuje, označení rozhodnutí mezinárodního soudu, o které se opírá, a vylíčení, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí Ústavního soudu s rozhodnutím mezinárodního soudu.
(4) Spolu s návrhem na obnovu řízení může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem návrhu na obnovu řízení, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
(5) Účastníky řízení o návrhu na obnovu řízení jsou též účastníci řízení před Ústavním soudem, jehož obnova je navrhována, kteří nejsou navrhovateli; ti, kteří byli v tomto řízení vedlejšími účastníky, jsou jimi rovněž v řízení o návrhu na obnovu řízení.
(6) Pro náhradu a placení nákladů zastoupení v řízení o návrhu na obnovu řízení se použijí ustanovení § 83 a 84.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud mezinárodní soud (např. Evropský soud pro lidská práva) rozhodne, že Česká republika porušila lidské právo nebo základní svobodu, a Ústavní soud předtím v téže věci rozhodl, může být podán návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem.
- Návrh na obnovu řízení může podat pouze ten, kdo byl účastníkem původního řízení před Ústavním soudem a v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl.
- Návrh musí být podán do šesti měsíců od konečného rozhodnutí mezinárodního soudu a musí obsahovat specifické náležitosti, jako je označení rozhodnutí Ústavního soudu a mezinárodního soudu a vysvětlení rozporu.
- Spolu s návrhem na obnovu řízení může být navrženo i zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, pokud se tvrdí, že právě jejich uplatněním došlo k porušení, které je předmětem obnovy řízení.
Na co si dát pozor
- Návrh na obnovu řízení je časově omezený – musí být podán do šesti měsíců od konečného rozhodnutí mezinárodního soudu.
- Je nutné přesně specifikovat, v čem je spatřován rozpor mezi rozhodnutím Ústavního soudu a rozhodnutím mezinárodního soudu.
- Oprávnění k podání návrhu je omezeno pouze na účastníka původního řízení před Ústavním soudem, v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 119
Jak soudy aplikují § 119
… před českými soudy již formálně ukončeného kompenzačního řízení vedeného vůči České republice i úkony, jimiž Česká republika až v průběhu řízení před ESLP kompenzuje údajnou újmu žalobce nad rámec pravomocného rozhodnutí českého soudu a to aniž by později došlo k obnově řízení před Ústavním soudem podle ustanovení § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu – dále jen „zákon o Ústavním soudu“, v němž byla odmítnuta nebo zamítnuta ústavní stížnost žalobce vůči rozhodnutí, jímž obecný soud nevyhověl požadavku žalobce na odčinění újmy za údajně …
Návrhem ze dne 1. 8. 2011 se žalobce u Ústavního soudu domáhal obnovy řízení dle § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a to ve vztahu k usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. III. ÚS 52/03, a ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. I. ÚS 314/03.
Měl být proto soudem výslovně vyzván, aby se vyjádřil k případnému použití § 150 o. s. ř. Poté, co žalovaný podal podle § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na obnovu řízení, Ústavní soud obnovu řízení povolil (usnesení ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. Pl.
Související
§ 40 Obnova řízení (Zákon o hospodářské arbitráži)§ 40 Obnova řízení (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 112 Účastníci řízení (Zákon soudní řád správní)