2 As 123/2019 — Nejvyšší správní soud

31 A 42/2023- 240 - text  15 31 A 42/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobkyně: S. E. bytem X, S. r. N. zastoupená advokátem Rudolfem Leškou sídlem Apolinářská 6, 128 00 Praha 2 proti žalovanému: rektor Mendelovy univerzity v Brně sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023, č. j. UM/15225/2022-12, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval, zda byly splněny podmínky § 47c odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), pro vyslovení neplatnosti obhajoby disertační práce žalobkyně. 2. Žalobkyně byla v období od 1. 9. 2018 do 20. 11. 2020 studentkou doktorského studijního programu Economics and Management, studijního oboru Business Economics and Management, na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Studium ukončila dne 20. 11. 2020 úspěšnou obhajobou disertační práce s názvem Critical Factors for the Successful Introduction of Internal Communication Portals in the Retail Sector. 3. Oznámením ze dne 23. 9. 2022 žalovaný zahájil s žalobkyní správní řízení podle § 47c zákona o vysokých školách. Rozhodnutím ze dne 6. 3. 2023, č. j. UM/15225/2022-12, pak žalovaný vyslovil neplatnost obhajoby disertační práce žalobkyně. Na základě stanoviska jím jmenované přezkumné komise dospěl k závěru, že se žalobkyně v disertační práci opakovaně dopustila úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby formou překladového plagiátorství. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobkyně namítla, že žalovaný porušil řadu zásad správního řízení, především zásadu materiální pravdy, čímž došlo k zásahu do práv žalobkyně nabytých v dobré víře. Žalovaný též nepostupoval v souladu s principem proporcionality, pokud nezohlednil vyjádření žalobkyně a její snahu o nápravu vytýkaných vad; současně z rozhodnutí není zřejmé, jak byl v tomto případě naplněn veřejný zájem. Problematické pasáže jsou pouze v teoretické části práce; jádro disertační práce (empirická studie s online dotazníkem a expertními rozhovory) jsou zcela vlastní. Nelze vycházet jen z výsledků softwarového algoritmu, ale je třeba porovnat díla, odkud neoprávněně převzaté pasáže údajně pocházejí, s disertační prací. Žalovaný takto nepostupoval a překročil meze (zneužil) správní uvážení. Žalovaný též porušil princip legitimního očekávání, neboť dříve za plagiáty označil práce, které byly zcela nebo v podstatné části doslovnými kopiemi nebo překlady diplomových prací z německých škol. 5. Skutek byl dle žalobkyně nesprávně vymezen a podmínky pro naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty nebyly vůbec zjišťovány. Již v oznámení o zahájení řízení nebyl zmíněn znak skutkové podstaty spočívající v tom, že musí jít o opakované nebo soustavné jednání proti dobrým mravům, nebo takovým jednáním musela být narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu. V napadeném rozhodnutí je tento znak pouze konstatován. Rovněž z něj není zřejmé, zda byla žalobkyně uznána vinnou z porušení práv duševního vlastnictví nebo z jiného jednáním proti dobrým mravům (a pokud ano, tak jakého). V důsledku nepřesného vymezení skutku se žalobkyně neměla možnost vyjádřit a okomentovat každé jednotlivé pochybení, které jí bylo kladeno za vinu. 6. Dne 3. 3. 2023 podala žalobkyně námitku podjatosti úřední osoby JUDr. T. K., vedoucí právního oddělení Mendelovy univerzity v Brně. O námitce rozhodl prorektor pro vzdělávací činnost a kvalitu, Mgr. Ondřej Mocek, Ph.D., usnesením ze dne 6. 3. 2023 tak, že úřední osoba není vyloučena z projednávaní a rozhodování věci. Podle nařízení rektora č. 6/2019, o struktuře a obsahové náplni činnosti celoškolských rektorátních pracovišť, je právní oddělení univerzity přímo řízené rektorem. O nepodjatosti vedoucí tohoto oddělení měl proto rozhodovat rektor. Jelikož usnesení vydala neoprávněná osoba, jde o usnesení nezákonné. Toto usnesení se nadto nevypořádalo s argumenty, které žalobkyně v námitce podjatosti vznesla. Podezření, že úřední osoba předem znala výsledek řízení, se prorektor ani nepokusil vyvrátit. JUDr. T. K. je navíc v usnesení označena jako osoba odpovídající za správnost vyhotovení a je na usnesení též elektronicky podepsána, což je v rozporu s § 14 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 7. Žalovaný si dále v rozporu s § 16 správního řádu neobstaral české překlady podkladů shromážděných v řízení. Podstata věci přitom byla v tom, že v disertační práci sepsané v angličtině měly být neoprávněně užity výňatky některých německých prací. Řada členů přezkumné komise a ani rektor přitom nemluví německy, a proto nemohlo dojít k řádnému posouzení věci (rektor tyto skutečnosti v rozhodnutí nerozporuje a navržené důkazy k tomu nebyly prováděny, a proto je má žalobkyně za nesporné). 8. Podle žalobkyně má řízení dle § 47c zákona o vysokých školách povahu řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („EÚLP“). Pravidla spravedlivého procesu podle tohoto článku nebyla dodržena (právo být slyšen, právo být obeznámen s povahou skutku, právo na dostatečný prostor na obhajobu). Se spravedlivým procesem je dle žalobkyně neslučitelné, pokud dokazování neprobíhá, ale vychází se jen ze stanoviska přezkumné komise, která se o věci jen kabinetně poradí. Ve správním spisu není protokol o hlasování komise, zápis z jejího jednání a její postup tak nelze zpětně nikterak přezkoumat. Proces jmenování přezkumné komise má být navíc upraven statutem Mendelovy univerzity v Brně, který se však žalobkyni nepodařilo dohledat, a proto navrhuje, aby jej obstaral soud a provedl ho k důkazu. 9. Ve správním spisu absentují důležité podklady pro rozhodnutí – disertační práce a texty, jejichž neúplná citace je žalobkyni kladena za vinu. Správní orgán namísto toho pracoval jen s jakýmisi internetovými stránkami. Vyjádření žalobkyně označená jako „Comment on Vroniplag discussion“ a „Errata“ nebyla vůbec vzata v potaz. Žádné důkazy pak v samotném řízení ani nebyly provedeny a důkazní návrhy žalobkyně nebyly rektorem vypořádány. 10. Žalovaný nesprávně posoudil rozložení důkazního břemene, pokud uvedl, že se žalobkyni jejím vyjádřením nepovedlo vyvrátit podezření z protiprávního jednání. Znaky skutkové podstaty dle § 47c odst. 2 písm. b) zákona o vysokých školách pak nebyly naplněny. V disertační práci sice skutečně bylo několik více či méně závažných chyb (neúplně odcitovaný zdroj, či citace přes druhý odkaz). Tyto chyby ostatně žalobkyně identifikovala a odevzdala Errata. Šlo však o opomenutí z nedbalosti ve spěchu při finalizaci práce. Tato pochybení nic nemění na tom, že jádrem práce je zcela originální výzkum. V rozhodnutí pak zcela absentuje zjištění ohledně opakování či soustavnosti (v případě předložení disertační práce nejde o opakovaný delikt, ale nanejvýš o jeden delikt) nebo ohledně hrubého porušení práv či podstatného narušení možnosti osvojit si standardní znalosti. 11. Ze všech výše uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného a replika žalobkyně 12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě v zásadě zopakoval argumentaci obsaženou v napadeném rozhodnutí. Žalobkyně v dokumentech „Comment on Vroniplag discussion“ a „Errata“ potvrdila neoprávněné užití díla jiných osob. Errata vypracovaná až dne 18. 5. 2022 (tj. rok a půl po obhajobě disertační práce) pak nemohou napravit skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky stanovené zákonem o vysokých školách pro obhajobu disertační práce. Žalovaný nemá za to, že by v řízení došlo k vytýkaným vadám. O námitce podjatosti oprávněné úřední osoby rozhodl prorektor v souladu s předpisy univerzity. Při jmenování přezkumné komise postupoval žalovaný v souladu se statutem Mendelovy univerzity v Brně, který je veřejně dostupný na úřední desce univerzity. Zákon ani vnitřní předpis neukládá přezkumné komisi pořízení zápisu z jejího jednání či protokolu o hlasování; ze stanoviska přezkumné komise je navíc zřejmé, že v tomto případě rozhodla jednomyslně. Žalovaný závěrem s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu připomněl, že věcný soudní přezkum vědomostí studenta je vyloučen a rozhodnutí je možno přezkoumat jen co do dodržení pravidel řádného procesu. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 13. Žalobkyně podala k vyjádření žalovaného repliku, v níž zopakovala argumenty obsažené v žalobě. Za skandální označila skutečnost, že její vyjádření, které si vyžádal děkan fakulty, není součástí správního spisu. Rovněž k vypracování dokumentu „Errata“ byla žalobkyně vyzvána děkanem, avšak přesto tento dokument není součástí spisu a nebyl