2 Ads 75/2025 — Nejvyšší správní soud

34 Ad 24/2024- 51 - text  6 34 Ad 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: J. K. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2024, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2024, č. j. X (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek § 28 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění („zákon o důchodovém pojištění“). 2. V napadeném rozhodnutí žalovaná konstatovala, že důchodový věk žalobce byl vzhledem k jeho zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech v souladu s § 74 zákona o důchodovém pojištění ve spojení s § 174 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995 (dále jen „zákon č. 100/1988 Sb.“), stanoven na věk 59 let. Tohoto věku žalobce dosáhl X. Proto dle § 29 odst. 1 písm. j) zákona o důchodovém pojištění musel splnit podmínku potřebné doby pojištění v rozsahu aspoň 34 roků. 3. Podle § 29 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění se do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odst. 1 písm. b) až k) a odst. 2 písm. b) až f) započítávají náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d) a v § 102 odst. 5 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. 1. 1996, pouze v rozsahu 80 %. Počet dnů náhradních dob pojištění se zaokrouhluje na celé dny směrem dolů. Z osobního listu důchodového pojištění žalobce ze dne 24. 7. 2024 plyne, že žalobce získal pro nárok na starobní důchod celkem 11 177 dnů pojištění, tj. 30 roků pojištění a 227 dnů pojištění. Nesplnil tak podmínky pro vznik nároku na starobní důchod k požadovanému datu přiznání. Žalobce nesplnil ani podmínku 30 let pojištění dle § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, která je stanovena v § 29 odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištěn, neboť dle uvedených ustanovení získal pouze 8 755 dnů pojištění, tj. 23 roků a 360 dnů doby pojištění. Žalobce nesplňuje ani podmínky § 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť nedosáhl věku 69 let, což je věk o 5 let vyšší než důchodový věk muže stejného data narození. 4. K námitkám žalobce žalovaná uvedla, že dosažení důchodového věku je jen jednou z podmínek pro vznik nároku na starobní důchod. Není pravda, že by žádost žalobce byla zamítnuta z důvodu nedosažení důchodového věku. Druhou podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Žalobce potřebnou dobu pojištění nezískal. Žalobce pravděpodobně namítá, že ke dni 21. 8. 2023 dosáhl důchodového věku o 5 let vyššího, než je jeho hornický důchodový věk. Žalobce však nedosáhl věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, tedy muže narozeného v roce 1959. Důchodový věk tohoto muže je dle přílohy k zákonu o důchodovém pojištění 64 let, žalobce nedosáhl věku 69 let. Námitkám žalobce proto nebylo možné vyhovět. II. Žaloba, vyjádření žalované a replika žalobce 5. Dle žalobce bylo napadené rozhodnutí vydáno v rozporu se zákonem. Žalobce splnil veškeré zákonné podmínky, a má nárok na starobní důchod ke dni 21. 8. 2023. Důchodový věk žalobce je 59 let, vykonával totiž v době od 4. 8. 1981 do 31. 8. 1993 zaměstnání v hlubinných dolech a odpracoval v době od 4. 8. 1981 do 31. 12. 1992 celkem 4142 dnů, tj. 11 roků a 127 dnů v I. AA pracovní kategorii, tedy více jak 11 let a výkon v této kategorii trval i dne 31. 12. 1992. Žalobce získal dobu pojištění nejméně 20 let a dosáhl věku alespoň o 5 let vyššího, než je jeho důchodový věk 59 let podle § 29 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění. Věk potřebný pro nárok na starobní důchod tak činí 64 let, tohoto věku žalobce dosáhl 21. 8. 2023. 6. Žalovaná k žalobě uvedla, že je chybný názor žalobce o tom, že pokud ke dni 21. 8. 2023 dosáhl věk o 5 let vyšší, než je jeho hornický důchodový věk, tj. 64 let, má nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění a ustanovení § 29 odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Pro nárok na starobní důchod dle § 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění je nezbytné dosažení věku o 5 let vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození dle přílohy k zákonu o důchodovém pojištění. Věk potřebný pro nárok na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 2 a 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění v případě žalobce činí 69 let, což je věk o 5 let vyšší než důchodový věk muže stejného data narození. Žalobce by tak musel dosáhnout věku o 5 let vyššího, než je věk 64 let, tj. 69 let ke dni 21. 8. 2018, aby mohl splňovat podmínky nároku na starobní důchod dle § 29 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. 7. Žalobce v replice odkázal na § 107 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění. Dle tohoto ustanovení vydala vláda nařízení č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. V nařízení je dle § 2 odst. a) stanoveno, že „u osob uvedených v § 1, které nesplnily podmínky pro stanovení důchodového věku podle zákona č. 100/1988 Sb., se důchodový věk stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného dle § 32 zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném ke dni 1. 1. 2010 se odečte 5 let.“ Žalobce tak má za to, že jeho důchodový věk činí 59 let. Věk potřebný pro nárok na starobní důchod činí 64 let. Tohoto věku žalobce dosáhl X. Tímto žalobce splnil jednu z podmínek nároku na starobní důchod dle § 28 zákona o důchodovém pojištění. Druhou podmínku, tj. nutnou dobu pojištění, žalobce splnil dle § 29 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění. III. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů, ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalované [§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.]. O žalobě krajský soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť pro tento postup byly splněny zákonné podmínky (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 9. Žaloba není důvodná. 10. Žalovaná i žalobce se shodují na tom, že žalobce dosáhl v roce 2018 důchodového věku, který je pro něj stanoven na 59 let vzhledem k jeho zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech. Žalobce však nesouhlasí se závěrem žalované o tom, že pro získání nároku na starobní důchod nenaplnil podmínku dosažení potřebného věku dle § 29 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění. Soud se proto zabýval tím, zda je podmínka dosažení určitého věku obsažená v § 29 odst. 2 zákona o důchodovém pojištěn vázána na žalobcův zvýhodněný (hornický) důchodový věk. Dospěl k závěru, že tomu tak není. 11. Dle § 28 zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod „jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně.“ 12. Právní úprava obsahuje v § 29 zákona o důchodovém pojištění různé typy starobního důchodu. Jednotlivé typy starobního důchodu obsahují odlišné podmínky, při jejichž naplnění dochází k získání nároku na starobní důchod. Tyto podmínky obsahují vždy podmínku dosažení určitého věku a získání dané doby pojištění, případně další podmínky. 13. Obecné pravidlo v odst. 1 zavádí tzv. řádný starobní důchod. Podle § 29 odst. 1 písm. j) zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018. Podmínky pro získání řádného starobního důchodů žalobce nesplňuje, neboť nezískal dobu pojištění nejméně 34 let. Ze stejného důvodu žalobce nesplňuje ani podmínku pro získání starobního důchodu dle § 29 odst. 3 písm. a) zákona o důchodovém pojištění (o tom ale spor není). 14. V odst. 2 právní úprava zavádí tzv. odložený starobní důchod. Nárok na tento typ důchodu vzniká v podstatně vyšším věku, než je důchodový věk pro řádný starobní důchod, avšak postačí získat podstatně méně doby pojištění. Dle § 29 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže nesplnil podmínky podle odst. 1 a „získal dobu pojištění nejméně 20 let a dosáhl v období 2014 až 2024 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození.“ Ve vztahu k tomuto typu starobního důchodu žalobce splňuje potřeb