4 As 143/2019 — Nejvyšší správní soud

62 A 64/2024- 75 - text pokračování 10 62 A 64/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: RV ROAD CARGO d.o.o. sídlem Kumrovečka cesta 8, Donja Pušća, Chorvatsko zastoupený JUDr. Kristýnou Štroblovou, advokátkou sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1 proti žalovanému: Krajské ředitelství policie kraje Vysočina sídlem Vrchlického 2627/46, Jihlava o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve výběru kauce ve výši 100 000 Kč podle § 35c odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, dne 17.7.2024 v 10:30 hodin na dálničním úseku D1 na 115,5. km ve směru jízdy na Prahu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce se žalobou podanou podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému přikázáno, aby žalobci vrátil kauci ve výši 100 000 Kč, která byla žalovaným (podle žalobce nezákonně) vybrána dne 17.7.2024 v 10:30 hodin na dálničním úseku D1 na 115,5. km ve směru jízdy na Prahu, a pro případ, že důsledky tohoto zásahu v mezidobí skončí, aby bylo rozsudkem určeno, že tento výběr kauce byl nezákonný. Poté, co žalovaný ve svém procesním vyjádření namítl nedostatek své pasivní legitimace (protože kauce byla vybrána na účet Krajského úřadu pro kraj Vysočina), a poté, co byla kauce započtena na uloženou pokutu, žalobce změnil návrh výroku rozsudku tak, že nově požaduje určení, že výběr kauce ve výši 100 000 Kč provedený žalovaným dne 17.7.2024 v 10:30 hodin na dálničním úseku D1 na 115,5. km ve směru jízdy na Prahu dle stvrzenky č. 83322 byl nezákonný. 2. Podstatou žalobní argumentace je tvrzení nezákonného výběru kauce. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Žalobce tvrdí, že kauci mohl příslušník policie v rámci kontroly (tedy žalovaný) vybrat tehdy, existovalo-li důvodné podezření, že se žalobce (dopravce) bude vyhýbat správnímu řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo jeho vymáhání nebylo vůbec možné. Žádné skutečnosti, z nichž by to vyplynulo, nebyly podle žalobce v potvrzení o převzetí kauce uvedeny. Policie není podle žalobce oprávněna k výběru kauce automaticky v jakémkoli případě, je-li podezřelý z přestupku příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, a proto důvody uvedené v potvrzení o převzetí kauce (tj. že dopravce nemá v České republice sídlo firmy a je dostatečně odůvodněn závěr, že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo nebylo vůbec možné) pro výběr kauce neobstojí. 4. Z jednání soudu (dne 23.1.2025) se žalobce omluvil a neúčastnil se jej (ani jeho právní zástupkyně). III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 5. Žalovaný má žalobu za nedůvodnou a tvrzení žalobce za účelová. Podle žalovaného odmítal žalobce spolupracovat při dokumentování a zjišťování skutkového stavu, což se mimo chování řidiče na místě projevilo i tak, že odmítl podepsat listiny. Dalším důvodem podle žalovaného bylo zjištění, že tzv. tachograf vykazoval stopy porušení pouzdra jeho pláště v místech, pod kterým jsou umístěny přípojné body k nahrávání software do přístroje (k tomu žalovaný dokládá odborné vyjádření ze dne 17.7.2024), z čehož byl na místě učiněn závěr, že řidič porušení zákona páchá dlouhodobě, tedy pokračuje v řetězení jednotlivých skutků zvláště sofistikovaným způsobem, nejde o jednotlivý, nahodilý skutek, což je podle žalovaného přitěžující okolností spojenou i s důvodným podezřením, že úpravu tzv. tachografu neprovedl jen on sám, nýbrž jiná osoba nebo osoby. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby. 6. Při jednání soudu (dne 23.1.2025) žalovaný podrobněji popsal průběh kontroly tak, že řidič s policisty nejdříve spolupracoval, avšak poté, co telefonoval žalobci („majiteli firmy“), další spolupráci odmítl, nic nepodepsal, což je zachyceno v listinách týkajících se kontroly. Dále žalovaný poukázal na to, že žalobce porušuje zákon o silniční dopravě tím, že manipuluje s tachografem, opakovaně, k čemuž argumentoval dalšími „záchyty“ dne 2.2.2024 v Děčíně (v tomto případě byl vydán trestní příkaz), dne 27.2.2024 v Praze, dne 2.7.2024 v Řehlovicích, a dále pak pozdějšími „záchyty“ dne 23.7.2024, 13.8.2024 a 28.11.2024 (v tomto případě šlo o jízdu na cizí kartu); ve většině případů řidič žalobce s policisty nespolupracoval. Ze všech těchto okolností měli policisté při kontrole nabýt dojmu, že se žalobce hodlá vyhýbat navazujícímu přestupkovému řízení. Jinak žalovaný při jednání soudu (dne 23.1.2025) na svém dosavadním procesním stanovisku setrval. IV. Posouzení věci 7. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 82 s.ř.s.) proti pasivně legitimovanému žalovanému (§ 83 s.ř.s.; ve vztahu k požadavku na určení nezákonnosti zásahu ani žalovaný nedostatek své pasivní legitimace nenamítal, ani netvrdil, že by kauci nevybral jemu podřízený příslušník policie a nic takového neplyne ani z obsahu spisu) a včas (§ 84 odst. 1 s.ř.s.; k výběru kauce došlo – a žalobce se tak o něm musel dozvědět – při kontrole dne 17.7.2024 a žaloba byla podána dne 13.9.2024, tedy ve dvouměsíční lhůtě), zdejší soud přitom nedovodil žádný důvod nepřípustnosti žaloby. 8. Žaloba není důvodná. 9. Podle § 35c odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, platí, že orgány Policie České republiky nebo celní úřady jsou při provádění kontroly a státního odborného dozoru podle tohoto zákona oprávněny vybírat kauci v rozmezí od 5 000 Kč do 100 000 Kč od dopravce, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle tohoto zákona, nebo od fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a), je-li důvodné podezření, že se budou vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. Při stanovení výše kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a rozsahu způsobené škody. 10. Judikatura již v minulosti dovodila, že samotná skutečnost, že podezřelým ze spáchání přestupku je osoba z jiného členského státu Evropské unie, není důvodem pro výběr kauce podle § 35c odst. 1 zákona o silniční dopravě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 143/2019-45 ze dne 19.7.2019). Judikatura však také dovodila, že na institut uložení kauce nelze klást obdobné požadavky jako na odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu, pročež postačí srozumitelné a okolnostem věci odpovídající stručné vyjádření, v čem konkrétně policista spatřuje důvodné podezření, že se řidič motorového vozidla podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bude vyhýbat přestupkovému řízení, a to s přihlédnutím k podmínkám, za nichž je potvrzení o převzetí kauce vystavováno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Aps 9/2013-48 ze dne 27.2.2014). Bylo tedy v minulosti judikaturou dovozeno, že do písemného potvrzení o uložení kauce s ohledem na jeho charakter a podmínky, za kterých je vystavováno, postačí z hlediska jeho náležitostí uvést stručné vyjádření, ze kterého vyplývají důvody, pro které se policista rozhodl kauci uložit; jinými slovy, potvrzení o převzetí kauce nemusí obsahovat zevrubné odůvodnění ani obšírný popis úvah policisty vystavujícího potvrzení, z hlediska záruk zákonnosti a přezkoumatelnosti je však třeba, aby potvrzení alespoň stručně a v nezbytně nutné míře dávalo odpověď na otázku, z čeho důvodné podezření policisty pramenilo, a to v souvislosti s konkrétními okolnostmi daného případu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 149/2015-18 ze dne 7.9.2015). Judikatura pak také dovodila, že právě kvalifikace uložení kauce jako jiného úkonu správního orgánu, nikoli jako rozhodnutí, otevírá žalovanému správnímu orgánu možnost dodatečně až v řízení před soudem o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu dle § 82 a násl. s.ř.s. blíže konkretizovat a (v rámci důvodu obecněji uvedeného na potvrzení o vybrání kauce) „dovysvětlit“, v čem spočívá důvodné podezření z vyhýbání se řízení o přestupku, popř. z nepřiměřených nákladů či nemožnosti vymožení uložené pokuty, a v rámci soudního řízení je pak také prostor pro případné dokazování ohledně skutečností potřebných pro závěr, že zde důvodné podezření je, či není. Podle povahy věci pak bude na žalovaném správním orgánu, aby před soudem svůj postup aktivně obhájil (srov. již shora připomenutý rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 143/2019-45 ze dne 19.7.2019). 11. V nyní posuzované věci z oznámení o přestupku ze dne 25.7.2024 zaslaného žalovaným Krajskému úřadu kraje Vysočina plyne, že při silniční kontr