6 As 166/2023 — Nejvyšší správní soud

66 A 6/2024- 687 - text  70 66 A 6/2024 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Petra Pospíšila a soudců Martina Kopy a Lenky Bahýľové ve věci navrhovatele: Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, z.s. IČO: 26653486 sídlem U luhu 246/18, Kníničky, 635 00 Brno zastoupen advokátkou Mgr. Lenkou Kotulkovou sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno zastoupen advokátem Mgr. Pavolem Riškem sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. „Skupina B.I.“)“, vydaného zastupitelstvem města Brna dne 18. 6. 2024, v části vymezené jako jednotlivá změna B165_p154_22 v k.ú. Brno-Kníničky, eventuálně o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. „Skupina B.I.“)“, vydaného zastupitelstvem města Brna dne 18. 6. 2024, jako celku, takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení podstaty věci 1. Odpůrce v červnu 2024 změnil svůj územní plán schválený usnesením Zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994 („ÚPmB“). Změnu provedl opatřením obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. „Skupina B.I.“)“ („změna ÚPmB 2024“). Právě tuto změnu navrhovatel nyní napadá. Hlavně mu jde o jednotlivou změnu označenou jako „B165_p154_22“ v katastrálním území Brno-Kníničky („změna B165“). Podle textu změny územního plánu spočívá změna B165 v těchto úpravách: Ve východní části území se část návrhové „plochy pro dopravu – významná parkoviště DP“, část návrhové „smíšené plochy – smíšené plochy obchodu a služeb SO“ s indexem podlažní plochy (IPP) 0,8, návrhová „plocha pro technickou vybavenost – likvidace odpadů TO“, část stabilizované „smíšené plochy – smíšené plochy obchodu a služeb SO“, část „plochy pro dopravu – plochy komunikací a prostranství místního významu“ a část stabilizované „plochy městské zeleně – plochy ostatní městské zeleně ZO“ mění na návrhovou „ostatní zvláštní plochu N“. Zároveň část návrhové „plochy pro dopravu – významná parkoviště DP“ se mění na návrhovou „plochu městské zeleně – plochu rekreační zeleně ZR“. Tato návrhová „plocha městské zeleně – plocha rekreační zeleně ZR“ bude sloučena s jižně navazující návrhovou plochou stejného funkčního typu do jedné návrhové „plochy městské zeleně – plochy rekreační zeleně ZR“. Na severovýchodní hraně území se část návrhové „smíšené plochy – smíšené plochy obchodu a služeb SO“ s indexem podlažní plochy (IPP) 0,8 mění na „plochu pro dopravu – plochu komunikací a prostranství místního významu“. Na západní straně území se část stabilizované „smíšené plochy – smíšené plochy obchodu a služeb SO“ mění na návrhovou „plochu pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účel O“ a stabilizovanou „plochu městské zeleně – plochu ostatní městské zeleně ZO“. Tato stabilizovaná „plocha městské zeleně – plocha ostatní městské zeleně ZO“ bude sloučena s navazující stabilizovanou plochou stejného funkčního typu do jedné stabilizované „plochy městské zeleně – plochy ostatní městské zeleně ZO“. V severní části území se část stabilizované „plochy městské zeleně – plochy ostatní městské zeleně ZO“ mění na „plochu pro dopravu – plochu komunikací a prostranství místního významu“. Částečně se jedná o hlukově zatížené území. A to v návrhové „ploše městské zeleně – ploše rekreační zeleně ZR“, stabilizované „ploše městské zeleně – ploše ostatní městské zeleně ZO“ a v jižní a severní části návrhové „plochy pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účel O“. 2. [OBRÁZEK]Pokud jde o grafické znázornění změny B165, jde o barevně vyznačenou část na tomto obrázku: Podle legendy je červená plocha O plochou pro veřejnou vybavenost, určenou výhradně pro umístění staveb a zařízení, které slouží veřejné potřebě v uvedených funkcích (pokud plocha nemá sloužit pro všeobecný veřejný účel). Hnědá plocha N spadá mezi tzv. ostatní zvláštní plochy pro areály celoměstského nebo nadměstského významu, které se podstatně odlišují účelem využití. Zelená plocha ZO je plochou ostatní městské zeleně a zelená plocha ZR je plochou rekreační zeleně. Žluté čárky na červené ploše a zelené ploše ZR znamenají, že jde o hlukově zatížené území, v němž způsob nebo intenzita přípustného využití mohou podléhat omezení. Obdélník s fialovým šrafováním za hnědou plochou pak označuje plochu komunikací a prostranství místního významu. II. Podmínky řízení Navrhovatel splnil procesní podmínky pro věcné projednání návrhu 3. Navrhovatel je spolkem, jehož hlavním posláním je podle jeho stanov: „ochrana přírody a krajiny. Předmětem činnosti spolku je tedy ochrana veřejných zájmů chráněných podle platné legislativy České republiky a Evropské unie. Účelem spolku je i vytvořit spojením osob stejného smýšlení a vůle organizaci způsobilou dovolenými postupy a zákonnými prostředky veřejně jednat s cílem ochraňovat přírodu, krajinu a kvalitu bydlení v oblasti Moravy, a tedy i včetně Brna, Rozdrojovic a Jinačovic, před veškerými záměry v územním plánování, územním a stavebním řízení, investičními akcemi a stavbami, zvláště pak výstavbou dopravní infrastruktury a jinými záměry, které mohou ohrozit přírodu a krajinu. Spolek se bude snažit i o zajištění podmínek, aby nemohla být ohrožována kvalita bydlení, veřejné zdraví a životní prostředí.“ 4. Změna B165 pak do jeho veřejných subjektivních práv podle jeho tvrzení zasahuje, protože má: „významný negativní vliv na životní prostředí a kvalitu bydlení, a to nejen v nejbližším okolí realizace tohoto záměru, ale v celé obydlené části Městské části Brna, Brno-Kníničky. Navrhovatel je dotčen i neprovedením vyhodnocení vlivů na životní prostředí (…), tedy i absencí posouzení rozumných variant (…), absencí vyhodnocení negativních vlivů z hlediska hlučnosti a znečištění ovzduší, absenci zákonem požadovaného vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů záměru, absencí vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví, neposouzením vlivů na krajinný ráz a na zemědělský půdní fond (…), jakož i neposouzením širších vztahů v území. Navrhovatel zastává odůvodněný názor, že při řádně vedeném procesu územního plánování je nutno (…) konat s cílem minimalizace zásahu, a to jak na přírodu, tak i na zdraví obyvatel, tedy i členů Navrhovatele. Navrhovatel podal námitky v průběhu veřejného projednávání (…).“ Z těchto důvodů má podle svého názoru oprávnění podat tento návrh. 5. Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu zpochybňuje aktivní legitimaci navrhovatele. Tvrdí, že k naplnění požadavku aktivní legitimace nestačí, pokud navrhovatel tvrdí pouze to, že opatření obecné povahy či postup vedoucí k jeho vydání byly nezákonné, aniž by současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry. Odpůrce z obecně dostupných informací ví, že navrhovatel pravidelně požaduje poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které se netýkají pouze zájmu spolku, ale nejspíše zájmu samotného předsedy spolku. Odpůrce se proto domnívá, že předseda navrhovatele mohl spolek zřídit pouze účelově s úmyslem vytvoření tlaku na správní aparát. 6. Navrhovatel neuvedl žádné tvrzení, jak byl na svých právech zkrácen. Pouze namítá nezákonnost. Měl povinnost uvést, která konkrétní subjektivní práva byla dotčena. Nestačí, aby tvrdil pouze to, že změna ÚPmB 2024 či procedura vedoucí k jejímu vydání je nezákonná, aniž by současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry. Takovéto tvrzení pak musí přesně vymezit zásah, kterého se měl samosprávný celek dopustit. Dalším podstatným kritériem při posuzování aktivní legitimace má být „místní vztah“ navrhovatele k lokalitě. Ten navrhovatel má, ale pouze ve vztahu k dotčené lokalitě (městská část Brno – Kníničky), nikoliv k celému městu Brnu coby druhému největšímu městu v ČR. Je nutné si položit i otázku, proč předseda spolku a potažmo ostatní jeho členové nepodali návrh sami za sebe, jestliže vlastní nemovitosti v městské části Brno – Kníničky a je zřejmé, že spolek nemá jinou podporu než právě od předsedy a jeho dvou členů. Spolek nedisponuje ani webovými stránkami či např. facebookovými stránkami, aby měli ostatní občané možnost seznámit se s jejich činností, případně z ní nějak i těžit. 7. Podle soudu navrhovatel aktivní legitimaci k podání návrhu má. Napadá konkrétní změnu v městské části Brno-Kníničky, která spadá do rámce jeho působnosti. Kromě starší judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu (nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14, ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3572/14, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2017, č. j. 6 As 62/2016-57) lze odkázat i na nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2024, č. j. 6 As 166/2023-56, jenž zmiňuje i navrhovatel. Podle něj: „Postavení environmentálních spolků je v porovná