Z rozhodnutí: Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci…
30 A 75/2025- 52 - text
2 30 A 75/2025
č. j. 30 A 75/2025 - 52
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci
žalobce: RYANT IT, s.r.o.
sídlem Stanislavova 1509/30, Znojmo
zastoupené advokátem Mgr. Vojtěchem Billem
sídlem Nad Školou 538, Zubří
proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje
sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno
o žalobě ze dne14.9.2025 na ochranu proti nečinnosti žalovaného
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soud vyzývá zástupce žalobce, aby sdělil číslo účtu pro vrácení soudní poplatku ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Žalobou ze dne 14.9.2025, označenou jako žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s.ř.s., se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu a zajistit tak, aby došlo k řádnému projednání odvolání žalobce proti přípisu Městského úřadu Hustopeče, odboru přestupků a silničního hospodářství (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29.5.2025.
2. Žalobce v žalobě uváděl, že dne 27.5.2025 podal odvolání proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu (pozn. soudu v žalobě nebylo konkretizováno), jehož součástí byla žádost podle § 36 odst. 2 správního řádu o zaslání kopie stanoviska správního orgánu I. stupně podle § 88 správního řádu. Prvostupňový správní orgán na tuto žádost reagoval přípisem ze dne 29.5.2025, č.j. MUH/57945/25/142, v němž bylo uvedeno, že žádosti žalobce o zaslání informace o stavu řízení v rozsahu kopie stanoviska vyhotoveného v souladu s ust. § 88 správního řádu nebylo vyhověno. Podle žalobce je uvedená písemnost materiálně rozhodnutím, neboť závazně zasahuje do jeho procesních práv (s poukazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.7.2008, č.j. 1 Ans 5/2008-104). Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal dne 6.8.2025 odvolání a správní orgán I. stupně toto nepostoupil žalovanému a ani o něm nerozhodl v rámci autoremedury. Místo toho zaslal žalobci pouhé sdělení s tím, že odvolání proti rozhodnutí ze dne 29.5.2025 není přípustné. Došlo tím k porušení ust. § 92 správního řádu, neboť o nepřípustnosti odvolání rozhoduje výlučně nadřízení správný orgán usnesením. Dne 13.8.2025 podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. V reakci na tuto žádost žalovaný žalobci sdělil, že věc již byla pravomocně rozhodnuta v jiném řízení, přičemž odvolání proti rozhodnutí o předání spisu není přípustné. Tím došlo k porušení ust. § 80 správního řádu, nečinnost prvostupňového správního orgánu byla zjevná a měla být odstraněna. Rozhodnutí žalovaného v meritorní věci nemůže procesní vadu zhojit, neboť žalobce má samostatné právo na přezkum rozhodnutí o své žádosti podle § 36 a § 88 správního řádu.
3. Před meritorním posouzením žaloby se krajský soud nedříve zabýval splněním podmínek řízení, stanovených v s.ř.s. Toto je nezbytným předpokladem připuštění věcného přezkumu žaloby ze strany soudu.
4. Z žalobcem zaslaných podkladů, z části správního spisu zaslaného žalovaným a z části správního spisu připojeného u věci projednávané zdejším soudem pod sp.zn. 56 A 11/2025, týchž účastníků proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.7.2025, č.j. JMK 109234/2025, soud ověřil pro věc rozhodný skutkový stav (ten není mezi účastníky řízení sporný).
5. Správní orgán I. stupně vydal dne 15.5.2025 pod č.j. MUH/52443/25/142 rozhodnutí, kterým shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle ust. § 125f odst. 1, zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), přičemž žalobci byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 27.5.2025 odvolání, v jehož závěru požádal prvostupňový správní orgán o zaslání informace o stavu řízení v rozsahu kopie stanoviska správního orgánu I. stupně předaného nadřízenému správního orgánu společně s odvoláním podle ust. § 88 správního řádu, aby se k jeho obsahu mohl vyjádřit. Dne 29.5.2025 vyhotovil správní orgán I. stupně listinu, nadepsanou Vyrozumění o předání odvolání, jímž žalobci sdělil, že odvolání proti shora citovanému prvostupňovému rozhodnutí bylo spolu se spisovou dokumentací vedenou pod sp.zn. OPS/14622/24/61 předáno žalovanému. Dále bylo uvedeno, že žádosti žalobce o zaslání informace o stavu řízení v rozsahu kopie stanoviska vyhotoveném v souladu s ust. § 88 správního řádu nebylo vyhověno, neboť seznámení se s obsahem správního spisu je v souladu s ust. § 38 citovaného zákona spojeno s osobní účastí dotčené či pověřené osoby u správního orgánu, při níž nahlíží do spisu, činí si výpisy, případně požádá o pořízení kopie spisu nebo jeho části; správní orgány nejsou povinny žádným způsobem zasílat části spisového materiálu účastníkům řízení, neboť k seznámení se spisem slouží právě institut nahlížení do něj. Dne 25.7.2025 žalovaný vydal pod č.j. JMK 109234/2025 rozhodnutí, kterým zamítl citované odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hustopeče ze dne 15.5.2025, č.j. MUH/52443/25/142 zamítl a toto zároveň potvrdil. Následně žalobce dne 6.8.2025 podal ke krajskému úřadu listinu nadepsanou jako Odvolání proti rozhodnutí č.j. MUH/57945/25/142 (pozn. soudu: jedná se o shora citovaný přípis prvostupňového správního orgánu žalobci ze dne 29.5.2025), v němž žádal, aby byl uvedený akt zrušen.
6. Dne 13.8.2025 vyhotovil prvostupňový správní orgán pod č.j. MUH/99570/25/142 sdělení adresované žalobci s tím, že sdělení ze dne 29.5.2025, č.j. MUH/57945/25/142 není rozhodnutím, a tudíž proti němu nelze opravný prostředek uplatnit. Dne 13.8.2025 podal žalobce u žalovaného žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, která má spočívat v nepředání odvolání proti aktu prvostupňového správního orgánu z 29.5.2025, č.j. MUH/57945/25/142, aby mohlo dojít k řádnému projednání odvolání. Dne 10.9.2025 žalovaný sdělením pod č.j. JMK 129722/25 žalobce informoval, že v dané věci nedochází k žádné nečinnosti, odvolání proti rozhodnutí ze dne 29.5.2025 není možné uplatnit a bylo konstatováno, že řízení s žalobcem vedené u žalovaného pod sp.zn. S-JMK 80194/2025/OD/Kš bylo již pravomocně skončeno. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp.zn. 56 A 11/2025 bylo zjištěno, že návrhem na zahájení řízení ze dne 19.9.2025 podal žalobce proti citovanému rozhodnutí ze dne 25.7.2025, č.j. JMK 109234/2025 žalobu, přičemž v rámci její části I. byly žalobcem uplatněny shodné námitky jako v nyní projednávané věci.
7. Aktuálně projednávanou žalobou se žalobce domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat usnesení podle ust. § 80 odst. 6 správního řádu, jímž by jakožto nadřízený orgán rozhodl o ochraně proti nečinnosti prvostupňového správního orgánu. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11.3.2010, č.j. 5 Ans 2/2010-127 vyplývá, že usnesení vydané správním orgánem podle citovaného ustanovení správního řádu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s. a toto nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví. Nelze se proto žalobou na ochranu proti nečinnosti podle § 79 s.ř.s. domáhat toho, aby nadřízený správní orgán vydal usnesení podle § 80 odst. 6 správního řádu, tedy usnesení, jímž rozhodne o ochraně před nečinností podřízeného správního orgánu. Za uvedeného stavu není splněna podmínka řízení, spočívající v tom, že žalobní tvrzení musí mít alespoň myslitelnou šanci na úspěch.
8. Podle ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé, nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
9. Z žalobního tvrzení osvědčeného soudem shora uvedenými zjištěnými skutečnostmi jednoznačně vyplývá, že se v předmětné věci nemůže jednat o nečinnost ve smyslu povinnosti žalovaného vydat rozhodnutí ve věci samé, případně osvědčení. Usnesení vydané správním orgánem podle § 80 odst. 6 správního řádu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s. a žalobou na ochranu proti nečinnosti, podle § 79 s.ř.s. se nelze domáhat toho, aby nadřízený správní orgán vydal takové usnesení. Z důvodu nenaplnění podmínky řízení je nutné žalobu odmítnou postupem podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro existenci neodstranitelné podmínky řízení.
10. Soud dále poznamenává, že pokud by žalobce mínil podanou žalobou též ochranu před nečinností žalovaného v souvislosti s nevydáním rozhodnutí o odvolání žalobce ze dne 6.8.2025, nebyla by i tak žaloba věcně projednatelná. Žádost učiněná žalobcem v závěru odvolání ze dne 27.5.