1 As 299/2016 — Nejvyšší správní soud

63 A 9/2025- 151 - text 16 63 A 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Ľubomíra Majerčíka a Mariana Kokeše v právní věci navrhovatelky: L. S. zastoupená Mgr. Eliškou Královou, advokátkou sídlem Masarykovo náměstí 122, 753 01 Hranice proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 601 67 Brno zastoupeno Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno za účasti: 1. AC Vídeňská s.r.o., IČO: 069 67 132 sídlem Vídeňská 186/118, 619 00 Brno 2. M. S. zastoupen Mgr. Janem Rotreklem, advokátem sídlem Ponávka 185/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, a to v rozsahu regulace plochy Pr-1, týkající se pozemku parc. č. X v k. ú. P., okres B.-m., a to co do typu využití „PU“ – veřejné prostranství všeobecné, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna - schválené usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konané7m dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části textové a grafické v rozsahu regulace plochy Pr-1, týkající se pozemku parc. č. X v k. ú. P., okres B.-m., a to co do typu využití „PU“ – veřejné prostranství všeobecné. II. Odpůrce je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 38 716 Kč k rukám její advokátky Mgr. Elišky Králové. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a argumentace navrhovatelky 1. Navrhovatelka požaduje, aby soud zrušil část opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále „ÚP“), a to v rozsahu regulace plochy Pr-1, týkající se pozemku parc. č. X v k. ú. P., okres B.-m. (dále „Pozemek“), a to co do typu využití „PU“ – veřejné prostranství všeobecné (dále „napadená část ÚP“). 2. Ke své aktivní legitimaci navrhovatelka uvádí, že má ve svém vlastnictví pozemek p. č. X v k. ú. P. o výměře 1 132 m2. ÚP ho zařazuje do plochy přestavby P.018, vymezené ve výkresu 1.0 - výkres základního členění území, do plochy veřejné prostranství všeobecné (PU), jak plyne z hlavního výkresu č. 2.1 (území označené pod č. 6). V procesu přijímání ÚP byla navrhovatelka aktivní a řádně a opakovaně uplatnila námitky a připomínky. Rozhodnutí o námitkách považuje za zcela nedostatečné a nepřezkoumatelné. Obecné závěry odpůrce se neopírají o konkrétní stav a nereagují na individuální okolnosti Pozemku. Tvrzení, že pozemky veřejného prostranství všeobecného PU jsou třeba a tato plocha je žádoucí, je v porovnání se zásahem do soukromých pozemků liché a nepřijatelné. Žádné konkrétní důvody, proč právě v těchto místech má být pozemek veřejného prostranství všeobecného, odpůrce neuvádí. 3. Navrhovatelka podala podnět na změnu ÚP dne 14. 5. 2025, doplněný o stanoviska NATURA a SEA ze dne 31. 7. 2025 z důvodu, že napadená část ÚP nevychází z reálné situace v daném území. Byť navrhovatelka zdůvodňovala, proč Pozemek nemůže být zahrnut do plochy (PU) v daném území tak, jak předvídá ÚP, nebylo její vyjádření v námitkách bráno v potaz. 4. Zařazení Pozemku do plochy využití veřejného prostranství všeobecného považuje navrhovatelka za velice obecné, zcela nepochopitelné, neúčelné a svévolné. Pozemek se evidentně nejeví jako pozemek ničí, jako veřejné prostranství, nebo veřejná komunikace. Je řádně oplocen a udržován. Zahrnutí Pozemku do plochy všeobecného prostranství je neodůvodněné a ničím nepodložené, když v okolí pozemku navrhovatelky jsou pozemky, které jsou trvale zastavěny. Není tím zajištěn základní znak „veřejné přístupnosti“ bez omezení a sloužení obecnému užívání. ÚP tak zcela pomíjí reálný stav území. Pozemek by měl být zachován a zahrnut do plochy bydlení všeobecného (BU), se strukturou a výškou zástavby R2. BU, R2. 5. Ve výsledku je tak její Pozemek zásadně znehodnocen. Je tak zamezeno možnosti vydat stavební povolení, fakticky tím ÚP navrhovatelce znemožňuje na Pozemku postavit rodinný dům pro její děti a jejich rodiny. Způsobí jí také značné škody. 6. Vlastnické právo navrhovatelky omezuje i skutečnost, že přes Pozemek by měla vést veřejná komunikace, měl by tedy být přístupný veřejnosti. Propojení dvou vodorovných ulic v místě Pozemku a vytvoření veřejné komunikace není důvodné a není řešením pro propojenost daného území. Výstavba infrastruktury v napadené části ÚP je nereálná. V rámci svých námitek navrhovatelka navrhovala i jiné možnosti vybudování veřejné komunikace. Chtěla tím vysvětlit, že existují i jiné varianty a že má zájem řešit situaci tak, aby byl v souladu jak veřejný zájem na rozvoji dopravní a pěší obslužnosti dané lokality, tak i její soukromý zájem na případné realizaci stavebního záměru. 7. Navrhovatelka uzavírá, že uvedený zásah do jejího vlastnického práva je nepřiměřený a v rozporu s cílem samotného územního plánování v daném místě. Touto změnou by byla diskriminována oproti ostatním vlastníkům sousedních pozemků, kteří na svých pozemcích mohli a mohou provádět výstavbu domů a jiných staveb. Napadená část ÚP tak upřednostňuje jiné vlastníky před ní. Rozhodnutí samosprávy nemůže libovolně omezovat vlastnická práva občanů, zejména bez dostatečného a přesvědčivého odůvodnění. Ve vztahu k navrhovatelce odpůrce doposud neprokázal žádný konkrétní veřejný zájem, který by jej opravňoval k tak zásadnímu zásahu do práv navrhovatelky. Zásah do takových práv vlastníka by měl být minimální či žádný. Jelikož odpůrce ani v rozhodnutí o námitkách navrhovatelky dostatečně nereagoval na její argumentaci, považuje navrhovatelka napadenou část ÚP za nepřezkoumatelnou. 8. K návrhu se vyjádřil rovněž Ing. M. S., který soudu oznámil uplatňování práv osoby zúčastněné na řízení. Opatřením obecné povahy je v napadeném rozsahu rovněž dotčen, neboť je vlastníkem sousedních pozemků, tedy p. čXA a p. č. XB v k. ú. P. I přes jeho pozemky má vést spojovací komunikace procházející Pozemkem navrhovatelky. Proti opatření obecné povahy podal v řádném termínu připomínky, jimž odpůrce nevyhověl. S obsahem návrhu navrhovatelky, uvedenou právní argumentací a petitem se zcela ztotožňuje. II. Další vyjádření účastníků řízení 9. Odpůrce předeslal, že navrhovatelka uplatnila velice stručné námitky, přesto na ně bylo reagováno relativně podrobně, za splnění požadavků judikatury na detailnost a rozsah vypořádání námitek. Veřejný zájem pro vymezení plochy PU spočívá v zajištění prostupnosti daného území s ohledem na nedalekou zastávku městské hromadné dopravy na ulici V. Tento požadavek vychází z odůvodnění (podmínky) karty lokality Pr-1, jež odkazuje na Územní studii Moravanské Lány I, UAD STUDIO, 2009 (dále „Územní studie“), která je územně plánovacím podkladem. Požadavek na prostupnost zastavitelného území byl také jednoznačně formulován v zadání územního plánu. 10. Dále odpůrce připomenul, že sice Pozemek není aktuálně veřejným prostranstvím, jde však o plochu změn (plochu přestavby). ÚP proto předpokládá odlišné využití oproti aktuálnímu stavu. Judikatura správních soudů i § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), připouštějí možnost vymezit funkční plochu veřejného prostranství v územním plánu i na pozemku v soukromém vlastnictví třetí osoby. 11. Odpůrce trvá na tom, že dotčení vlastnického práva navrhovatelky splňuje všechna kritéria testu proporcionality. Sleduje veřejný zájem v podobě zajištění prostupnosti rozvojové lokality Pr-1, což je legitimní a zákonný cíl. Navržená regulace umožňuje tohoto cíle dosáhnout, neboť chrání dotčený pás území před další zástavbou a umožňuje realizaci propojující komunikace. Před vlastní realizací komunikace bude muset dojít k majetkoprávnímu vypořádání s vlastníky dotčených pozemků, což je v oblasti územního plánování běžným jevem, který nezpůsobuje nezákonnost opatření obecné povahy. Co se týče kritéria potřebnosti, ve svých námitkách navrhovatelka neuvedla jiná alternativní řešení, o nich mluvila teprve ve svém podnětu ke změně ÚP. Na jí zmiňovaných pozemcích parc. č. XC a parc. č. XD, k. ú. D. H., se však rovněž nachází rodinný dům a zahrada. Jde tedy o obdobnou situaci jako v případě vymezení plochy PU. Navíc umístění plochy PU na těchto pozemcích by nenaplňovalo sledovaný cíl v podobě prostupnosti lokality Pr-1 ve stejné míře, neboť se nacházejí dále od zastávky MHD ve srovnání s Pozemkem navrhovatelky. Navíc se pozemky parc. č. XC a parc. č. XD, k. ú. D. H., nacházejí již relativně blízko k existující komunikaci na severním okraji plochy Pr-1, proto vymezením další komunikace v severní části plochy Pr-1 by vznikl velký neprostupný blok zástavby v jižní části této plochy, což by bylo z urbanistického hlediska nežádoucí. Proto dle přesvědčení odpůrce výsledná regulace splňuje i kritérium nezbytnosti. 12. Závěrem odpůrce argumentuje i k požadavku na vylouč