1 Ao 7/2011 — Nejvyšší správní soud

73 A 14/2026- 99 - text  31 73 A 14/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) Hostislav - společně pro Žebětín, z. s. sídlem Chrpová 622/77, 641 00 Brno-Žebětín b) Mgr. I. R., zástupkyně veřejnosti bytem X oba zastoupeni advokátkou Mgr. Lenkou Kotulkovou sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupený advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýľem sídlem Hoppova 880/18, 602 00 Brno za účasti: M. a T. Š. bytem X o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený usnesením Zastupitelstva města Brna pod č. Z 9/22 dne 10. 12. 2024 v rozsahu plochy DU pro komunikace Zn/1 a Zn/2 a plochy rozvojové lokality Zn-8 „U Újezda“, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený usnesením Zastupitelstva města Brna pod č. Z 9/22 dne 10. 12. 2024 se ruší v textové i grafické části ve vztahu k vymezení rozvojové lokality Zn-8 „U Újezda“ v k. ú. Žebětín, a to dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Návrhem ze dne 31. 1. 2026 se navrhovatelé domáhali zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále také jen „ÚP Brno“ či „napadené OOP“), které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025, a to v rozsahu plochy dopravy všeobecné DU pro záměry „Zn/1 sběrná komunikace Obchvat Žebětína (východní část) a Zn/2 sběrná komunikace Obchvat Žebětína (západní část)" (dále také „komunikace Zn/1 a Zn/2" nebo „nové komunikace" nebo také „obchvat“), a dále plochy zastavitelné pro bydlení individuální BI.R1 a plochy zastavitelné pro občanské vybavení komerční OK.V1 plošně společně vymezené jako rozvojová lokalita „Zn-8 U Újezda“ (dále také jen „Zn- 8"). 2. Navrhovatelé tvrdí, že jsou dotčeni na svých právech, neboť tato regulace je nezákonná. Tato nezákonnost spočívá v nedostatečnosti řádného posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. vyhodnocení SEA), přičemž poukazují mj. na absenci vyhodnocení negativních vlivů z hlediska hlučnosti a znečištění ovzduší, na absenci zákonem požadovaného vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů a na absenci vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví, neposouzení vlivů na krajinný ráz a na zemědělský půdní fond (dále také jen „ZPF“), a to vše ve vztahu ke zde napadeným částem ÚP Brno. 3. Ke své aktivní legitimaci navrhovatelé uvedli, že navrhovatel a) je spolkem, v jehož stanovách je zakotveno, že usiluje o „ochranu a rozvoj kvality života v Žebětíně, o zachování a zvelebování hodnot v oblasti životního prostředí.“ Coby účel spolku je ve veřejném rejstříku uvedena mimo jiné ochrana životního prostředí, přírody a krajiny, ochrana kvality bydlení. Navrhovatelka b) vystupovala v procesu pořizování ÚP Brno jako zástupkyně veřejnosti, zmocněná v souladu s § 23 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a získala podporu od občanů Žebětína, kteří zde žijí a jsou dotčeni nově vymezenými zastavitelnými plochami a plochami dopravní infrastruktury. Tyto plochy nebyly řádně posouzeny z hlediska dopravní zátěže, hlučnosti, znečištění ovzduší a vlivů na další složky životního prostředí. Navrhovatelé jsou dále přesvědčeni, že naplňují definiční znaky pojmu „dotčená veřejnost“ podle čl. 2 odst. 4 a 5 Aarhuské úmluvy (publikována pod č. 124/2004 Sb. m. s., dále jen „Aarhuská úmluva“), takže jejich právo na přístup k soudnímu přezkumu zákonnosti ÚP Brno vyplývá i z povinnosti souladného výkladu ustanovení českého právního řádu se závazky vyplývajícími z této mezinárodní smlouvy, konkrétně zejména z čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy. 4. Navrhovatelé konkretizovali, že jsou dotčeni záměrem plochy pro dopravu DU pro silniční komunikace Zn/1 a Zn/2 jako celkem při spolupůsobení navazujících rozvojových lokalit Zn-8 a Zn-10, tedy i spolupůsobením dopravy vyvolané těmito lokalitami, jejichž existence je podmíněna výstavbou předmětné komunikace. Navrhovatelé jsou dotčeni záměrem rozvojové lokality Zn-8 vymezené jako plocha občanské vybavenosti komerční (OK) a plocha bydlení individuální (BI), která bude generovat další dopravu s negativními vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel, a je situována na zemědělských pozemcích v rozsahu 10,5 ha převážně I. třídy ochrany ZPF, což představuje významně negativní zásah do této složky životního prostředí. 5. Navrhovatelé konečně poukázali na to, že byli v procesu přijímání ÚP Brno procesně aktivní a podali námitky jak ve fázi návrhu, tak I. upraveného návrhu i II. upraveného návrhu, jakož i v rámci prvního a druhého opakovaného věcného projednání návrhu ÚP Brno. Navrhovatelé vznesli tyto návrhové body. I.1 Plocha dopravy DU pro komunikace Zn/1 a Zn/2 6. Navrhovatelé především v prvním návrhovém bodě poukázali na to, že komunikace Zn/l a Zn/2 (dvě navazující komunikace vymezené v ÚP Brno jako jedna plocha dopravy všeobecné - DU) jsou navrženy souběžně a v těsné blízkosti se stávající obytnou zástavbou, jejíž obyvatelé tak budou dotčeni nárůstem objemu dopravy a z ní plynoucích negativních vlivů. Součástí plochy dopravy je okružní křižovatka s křížením hlavních komunikací, jíž bude rovněž přivedena doprava do blízkosti obytné zástavby. Potenciální překročení hygienického limitu hluku pravděpodobně nebude v prostoru okružní křižovatky možné řešit instalací protihlukových stěn z důvodu nutného dodržení dostatečného rozhledu na všech vjezdech i na okružním pásu. Nelze přehlédnout i reálný vliv dopravní zátěže z rozvojových lokalit Zn-11, Zn-10 a Zn-8 a možnou indukci dopravy ze silnice I/43 přes plánovanou křižovatku (MÚK Žebětín). Přes tyto očekávané významné negativní vlivy nebylo provedeno vyhodnocení vlivů komunikací Zn/1 a Zn/2 z hlediska zvýšení hlukové zátěže a znečištění ovzduší a nebylo provedeno zákonem vyžadované vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů na veřejné zdraví. 7. Navrhovatelé poukázali na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. 6. 2002, o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Účelem této směrnice je zejména stanovit společné metody hodnocení pro „hluk ve venkovním prostředí" a při použití harmonizovaných indikátorů určujících hodnoty úrovně hluku umožnit srovnání s tzv. „mezními hodnotami“, tedy veřejnoprávními limity pro hlučnost. V čl. 3 písm. r) této směrnice je obsažena definice tzv. strategické hlukové mapy. Článek 3 písm. u) této směrnice pak definuje „akustické plánování“. Dále má podle navrhovatelů význam směrnice Komise (EU) 2015/996, o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES. 8. Směrnice o hodnocení hlučnosti měla být plně transponována do národní legislativy. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je však neúplnou transpozicí předmětné Směrnice o hodnocení hlučnosti. Tento zákon v § 34 odst. 1 stanoví, že „[p]rováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení". Tímto předpisem je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde však není nijak pojednáno o akustickém plánování, tedy činnosti relevantní pro územní plánování dle předmětné směrnice. Toto nařízení vlády neindikuje ani snahu být souladným s evropskou legislativou. Termín „akustické plánování“ je tak použit pouze v bodě 6 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování [tj. v předpise, kterým se provádí ustanovení § 80 odst. 1 písm. s) zákona č. 258/2000 Sb.]. Tato vyhláška nabyla účinnosti ke dni 20. 12. 2018. Vadou transpozice Směrnice o hodnocení hlučnosti a následně i Směrnice Komise (EU) 2015/996 je, že i zde absentuje specifikace/definice dle čl. 3 písm. u) Směrnice o hodnocení hlučnosti, že „akustické plánování“ se provádí pro územní plánování a plánování dopravy. 9. Ministerstvo pro místní rozvoj odpovědné v ČR za oblast územního plánování a Ministerstvo zdravotnictví odpovědné za problematiku ochrany proti nadlimitní hlučnosti nekonaly a Směrnice Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015 o stanovení společných metod hodnocení hluku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES nebyla z hlediska povinnosti provádět akustické plánování a aplikaci společných metod hodnocení plně transponována do vnitrostátního práva (zejména do vyhlášky č. 315/2018 Sb.). To nelze dávat k tíži navrhovatelům, kteří mají právo se u soudů domáhat plného znění závazné unijní legislativy a její aplikace. 10. Dále nebyl vyhodnocen dopad nové komunik