1 As 161/2018 — Nejvyšší správní soud

73 A 5/2026- 270 - text  23 73 A 5/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci navrhovatelka: Brno new station development, a.s. sídlem Benešova 703/2, Brno zastoupen JUDr. Ivanem Peclem, advokátem sídlem Zábrdovická 15/16, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupen Mgr. Pavlem Riškem, advokátem sídlem Jakubská 156/2, Brno za účasti: 1. Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu sídlem Körnerova 219/2, Brno 2. České dráhy, a.s. sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1 o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v částech a) textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích v lokalitách Grand a Nádražní ulice a Výpravní budova p.č. 272/1, 272/17, 272/18, 272/19, 272/22, 272/25, 272/42, 272/44, 272/45, 272/46, 273/5, 273/6, 272/63, 272/64, 272/9, 272/14, 272/28, 272/37, 272/38, 272/40, 272/49, 272/50, 272/55, 272/62, 359/3, 362/1, 362/2, 362/3, 363, 361/1, 361/3, 272/10, 272/11, 272/12, 272/13, 272/16, 272/40, 272/41, 272/49, 283, 284/1, 284/6, vše v k. ú. Město Brno; b) textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích v lokalitě Uhelné nádraží p.č. 1338/1, 1338/2, 1338/5, 1338/9, 1138/13, 1338/25, 1338/26, 1338/27, 1338/28, 1338/29, 1338/30, 1338/31, 1338/32, 1338/34, 1338/36, 1338/61, 1338/64, 1338/65, 1338/66, 1338/67, 1338/68, 1338/72, 1338/73, 1338/74, 1338/75, 1338/76, 1338/77, 1338/78, 1340/2, 1378, 1379, 1380, 1381, to vše v k. ú. Staré Brno, takto: I. Návrh se části směřující proti textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích parc. č. 272/1, 272/25, 272/42, 272/44, 272/45, 272/46, 273/6, 272/64, 272/14, 272/28, 272/40, 272/49, 272/50, 272/55, 359/3, 361/1 362/2, 362/3, všechny v katastrálním území Město Brno, se odmítá. II. Návrh se části směřující proti textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích parc. č. 1338/2, 1338/5, 1338/9, 1338/72, 1338/73, 1338/74, 1338/75, 1338/76, 1338/77, 1338/78, 1338/1, 1338/25, 1338/26, 1338/27, 1338/28, 1338/34, 1338/36, 1340/2, 1379 a 1380, všechny v katastrálním území Staré Brno, se odmítá. III. Ve zbylé části se návrh zamítá. IV. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. VI. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12 2024 schválilo opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. Navrhovatelka se domáhá jeho zrušení ve shora uvedených částech. II. Návrh 2. Navrhovatelka namítá, že napadený územní plán trpí zásadními vadami, je vnitřně rozporný, nepřezkoumatelný a ve vztahu k navrhovatelce diskriminační. Bezdůvodně „konzervuje“ její pozemky a snižuje jejich zastavitelnosti ve prospěch jiných obdobných pozemků ve vlastnictví odpůrce. Nerespektuje aktuální stav pozemků zejména v částech „překryvu“ již existujících staveb plochou zeleně, nenavazuje na dřívější koncepční studie a je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Navrhovatelka realizuje spolu se svým obchodním partnerem společností České dráhy, a.s. dlouhodobý projekt zaměřený na postupnou transformaci a revitalizaci území navazujícího na Brno hlavní nádraží. V jeho rámci dochází k postupnému převodu dotčených pozemků do vlastnictví navrhovatelky, ke zřizování předkupních práv s účinky věcného práva, popřípadě k jejich nájemnímu užívání. Smyslem tohoto projektu je vytvoření předpokladů pro budoucí smysluplné, urbanisticky kvalitní a ekonomicky racionální využití území odpovídající jeho centrální poloze a významu. 3. Odpůrce při pořizování vystupoval ve dvojí roli – jednak jako pořizovatel, jednak jako vlastník rozsáhlých městských pozemků v dotčeném území, ať již přímo nebo prostřednictvím Realitní společnosti města Brna a.s. a Brněnských komunikací a.s. V důsledku toho na pozemcích Českých drah a navrhovatelky převažuje plocha ZU (zeleň všeobecná), zatímco na městských a státních pozemcích byly rozšířeny zastavitelné plochy. Ve skutečnosti, že někteří zastupitelé odpůrce (případně městských částí) současně působili ve statutárních nebo dozorčích orgánech jmenovaných společností, navrhovatelka spatřuje znaky věcné a systémové podjatosti a střet zájmů. Na městských a státních pozemcích se zvýšily zastavitelné plochy o 13 480 m², a to z původních ploch zeleně (pozemky parc. č. 272/51, 272/56, 273/1 a č. 273/7 v k. ú. Město Brno a pozemky parc. č. 813 941/10, 815/1, 815/2 a 815/3 v k. ú. Trnitá). Oproti tomu pozemky navrhovatelky byly přetvořeny na zeleň či omezeny přístupem. Dle navrhovatelky taková regulace porušuje zásadu rovnosti vlastníků a vykazuje diskriminační účinky vůči ní. Regulace rozděluje přínosy a zátěže územního plánování nerovnoměrně, bez objektivního zdůvodnění a bez přezkoumatelné úvahy o proporcionalitě zásahu, a tudíž ani nemůže obstát v soudním přezkumu. 4. Navrhovatelka dále odkázala na význam zeleně v územním plánování a její koncepční pojetí. Území dotčené napadeným OOP bylo v minulosti předmětem řady koncepčních úvah, územních studií a strategických dokumentů, které vycházely z předpokladu postupné transformace prostoru v okolí hlavního nádraží na plnohodnotnou součást městského centra. Tyto podklady pracovaly s koncepcí tzv. městského ringu jako živého a funkčně využitelného veřejného prostoru, nikoli jako pásu pasivní zeleně bez dalšího obsahu. Zeleň byla v těchto dokumentech chápána jako integrální součást městského prostředí, propojena s pěšími trasami, veřejným prostranstvími, občanským vybavením a navazující výstavbou. Tento přístup odpovídal jak poloze území v centrální části města, tak i obecně přijímaným principům udržitelného rozvoje měst, které kladou důraz na využívání vnitřních rezerv a na podporu smíšených městských funkcí. Pořizovatel územně plánovacích podkladů přitom opakovaně potvrdil jejich použitelnost jako východisko pro nový územní plán a navrhovatelka tak měla legitimní důvod očekávat, že nová územně plánovací dokumentace na tuto koncepční kontinuitu naváže, případě, že případné odchylky budou řádně a konkrétně odůvodněny. Podle navrhovatelky došlo k odklonu napadeného OOP od dosavadní koncepce, k neurčitosti regulace, absenci posouzení alternativních řešení. Napadené OOP nahrazuje koncepci aktivní městské zeleně plošným vymezením zeleně bez funkčního obsahu, aniž by tento zásadní odklon byl řádně a přezkoumatelně odůvodněn. Regulace je neurčitá, nepředvídatelná a nepřiměřená z hlediska dopadu na její vlastnické právo. 5. Navrhovatelka uplatnila v průběhu pořizování územního plánu připomínky a námitku, které byly věcné, konkrétní a opřené o relevantní skutkové i právní argumenty. Odpůrce se s nimi však vypořádal pouze formálně, bez individuálního posouzení a bez přezkoumatelného odůvodnění. Tento postup představuje závažnou procesní vadu, která se promítá, co do zákonnosti a přezkoumatelnosti. Lokalita Grand 6. V této lokalitě územní plán překryl zastavěné území plochou ZU (zeleň všeobecná), a to i v části, kde se nachází fungující administrativní budova a sklad. Odpůrce při tvorbě a zdůvodnění nové podoby území neprokázal a neodůvodnil, z jakých podkladů plyne nezbytnost takové plošné změny, ani neprovedl test proporcionality ve vztahu k existující zástavbě a kontinuálnímu způsobu využití. Odpůrce se zachováním stávajícího stavu nepočítá, nicméně opomíjí, že územní plán musí respektovat stávající a řádně zkolaudované stavby (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-139). Odpůrce přitom mylně některým stavbám přisuzuje režim dočasnosti, aniž by svoje tvrzení opřel o kolaudační rozhodnutí nebo stavební povolení. Některým stavbám přitom přisuzuje režim dočasnosti, aniž by svoje tvrzení opřel o kolaudační rozhodnutí či stavební povolení. Jedná se přitom o stavby, které byly řádně zkolaudovaný a povoleny. Odpůrce zároveň tímto postupem ignoruje svoje vlastní stanoviska k charakteru těchto staveb, zejména památkově hodnotného autobusového nádraží, jehož zachování akcentuje v několika veřejně dostupných podkladech, a to v Zadání změny regulačního plánu v období březen/duben 2019 MPR Brno, č. 58 a v Zadání urbanisticko-architektonické jednofázové užší projektové soutěže o návrhu nové budovy Magistrátu města Brna uveřejněného dne 9. 1. 2026, str. 34. 7. Navrhovatelka dále namítala, že rovněž nelze zcela a bez řádného odůvodnění narušit kontinuitu s předchozím územním plánem a faktickou situací v území (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015-53). Rovněž v souladu s politikou územního plánování platí, že vymezení ploch v novém územním plánu by mělo respektovat n