1 As 53/2011 — Nejvyšší správní soud

30 A 5/2010- 55 - text  30A 5/2010-55 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobců a) O. M., a b) M. S., obou zast. JUDr. Ondřejem Moravcem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti žalované Leoně Doksanské, ředitelce Mateřské školy Sion se sídlem Na Kotli 1201, Hradec Králové, zast. JUDr. Michalem Pacovským, advokátem se sídlem Nad Rokoskou 38, 180 05 Praha 8, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované o ukončení předškolního vzdělávaní žalobce a), t a k t o : I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobci napadli žalobou rozhodnutí žalované ze dne 9. 12. 2009, kterým „ukončila docházku O. M. k předškolnímu vzdělávání v MŠ Sion k 31. 12. 2009“. Žalobci v úvodu žaloby uvedli, že žalované jako ředitelce mateřské školy, tedy školské právnické osoby, svěřuje zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), mocenská oprávnění na úseku správy školství. Žalobce a) byl do konce roku 2009 žákem mateřské školy Sion. Žalobkyně b) je jeho matkou. Po ukončení docházky žalobce a) do Mateřské školy Sion o něj pečuje osobně, neboť umístění dítěte do jiného předškolního zařízení v průběhu školního roku není z kapacitních důvodů možné. Hlavním důvodem ukončení docházky měla být skutečnost, že se rodiče žalobce a) nedostavili k osobnímu jednání, jehož termín stanovila žalovaná dopisem ze dne 4. 12. 2009 na den 11. 12. 2009. Přitom otec žalobce a) se z jednání omluvil dopisem ze dne 9. 12. 2009 z důvodu enormního pracovního vytížení, když zároveň uvedl, že omluva nemá být vnímána jako jeho nezájem o další vzdělávání žalobce a) v Mateřské škole Sion. Vedle tohoto důvodu, který žalovaná v napadeném rozhodnutí označila za ideovou věc, zmínila také skutečnost, že Mateřská škola Sion od rodičů žalobce a) neobdržela ke dni vydání napadeného rozhodnutí dlužné platby Pokračování 30A 4/2010 -2- za měsíce říjen a listopad, ani žádost o poskytnutí dotace na rodičovský příspěvek ve smyslu podmínek Mateřské školy Sion. Uvedeným rozhodnutím byl žalobce a) zkrácen na svém právu vzdělávat se prostřednictvím školského zařízení zařazeného do vzdělávací soustavy České republiky ve smyslu § 7 odst. 1 školského zákona. Právo na vzdělání je totiž veřejným subjektivním právem, které na základě čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod požívá přímé ústavní ochrany. Napadené rozhodnutí tedy je rozhodnutím dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“ ), když školský zákon nepřipouští proti tomuto rozhodnutí žádný opravný prostředek. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřovali žalobci dále v tom, že docházka žalobce a) k předškolnímu vzdělávání nebyla ukončena z důvodu aprobovaného školským zákonem. Ten stanoví v § 35 taxativní výčet důvodů, ze kterých je ředitel mateřské školy oprávněn předškolní vzdělávání ukončit. Mezi nimi ovšem není ten důvod, že se zákonný zástupce, navíc řádně a včas omluven, nedostaví na osobní jednání stanovené ředitelem mateřské školy, ani tzv. ideové důvody zmiňované žalovanou. Otec žalobce a) jej vodil každé ráno do školky, takže pokud byla potřeba osobní schůzky skutečně naléhavá, nebyl problém jej zastihnout. Naplněn nebyl ani důvod ukončení předškolního vzdělávání ve smyslu § 35 odst. 1 písm. d) školského zákona. Rodiče zaplatili úplatu za vzdělání žalobce a) ve smyslu § 123 školského zákona a nejsou si vědomi žádných nedoplatků. Tím méně nedoplatků, na které by byli žalovanou písemně upozorněni ve smyslu § 35 odst. 1 školského zákona. Školné byla hrazeno ve výši sjednané ke dni zahájení školního roku 2009/2010. Zvýšení úplaty nebylo sjednáno a nebyl jim doručen ani žádný úkon Mateřské školy Sion ani jejího zřizovatele, který by směřoval ke zvýšení této úplaty. Rodiče dětí navštěvujících mateřskou školu byli oznámením vyvěšeným na nástěnce vyzváni k podání žádosti o dotace na rodičovské příspěvky do 30. 11. 2009 s tím, že k tomuto datu se garantovalo kladné vyřízení žádosti. Zákonní zástupci žalobce a) dopisem doručeným dne 30. 11. 2009 o poskytnutí dotace požádali. O žádosti však dodnes rozhodnuto nebylo. Uvedenou žádost je přitom nutno posoudit jako žádost o snížení nebo prominutí úplaty za vzdělávání ve smyslu § 123 odst. 4 školského zákona. Podání takové žádosti dle žalobců představuje překážku pro vydání rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 odst. 1 písm. d) školského zákona, neboť to výslovně umožňuje ukončení vzdělávání z důvodu prodlení s hrazením úplaty pouze v případě, že zákonný zástupce nedohodne s ředitelem jiný termín úplaty. Mezi zákonnými zástupci a Mateřskou školou Sion však shoda o výši úplaty, která má být za vzdělání žalobce a) hrazena, nebyla. Mateřská škola Sion uplatňovala požadavky, které byly v rozporu s uzavřenou dohodou i obecně závaznými právními předpisy, přičemž rodiče žalobce a) využili možnosti nabídnuté přímo Mateřskou školou Sion a požádali o placení dotovaného školného. K otázce výše úplaty žalobci dodali, že dle jejich názoru není žalovaná oprávněna ji po zahájení školního roku měnit. Připuštění jednostranné změny výše Pokračování 30A 4/2010 -3- úplaty ze strany vzdělávacího zařízení v průběhu školního roku by vedlo ke zcela nepřijatelným důsledkům nejen do práv žalobce a), ale celé jeho rodiny a má též celospolečenské dopady. Ukončení docházky v průběhu školního roku reálně znemožňuje zařazení dítěte do jiného předškolního zařízení dříve, něž na začátku příštího školního roku. Pokud se předškolní zařízení pokouší o zvýšení výše úplaty v průběhu školního roku, zneužívá tím tíseň rodičů, kterým často nezbude, než se s takovým postupem smířit. Dle žalobců musí být výše úplaty postavena najisto již při nástupu dítěte do školky. Po ukončení docházky žalobce a) do Mateřské školy Sion o něj byla žalobkyně b) nucena pečovat osobně. Žalobce a) tak byl vytržen z přirozeného dětského prostředí a ztratil potřebný kontakt se svými vrstevníky, což může nepříznivým způsobem ovlivnit jeho zdravý vývoj. Napadeným rozhodnutím bylo zasaženo i právo rodičů žalobce a) vychovávat syna podle svého uvážení v mezích vytvořených obecně závaznými právními předpisy. Toto právo je chráněno na ústavní úrovni dle čl. 32 odst. 4 Listiny a jedná se o veřejné subjektivní právo. V daném případě žalobkyně b) legitimně očekávala, že předškolní vzdělávání jejího syna bude pokračovat po celý školní rok, pokud budou jeho zákonní zástupci řádně plnit své zákonné povinnosti vůči předškolnímu zařízení. Toto očekávání však bylo zklamáno a po vydání napadeného rozhodnutí byla nucena přizpůsobit svůj rodinný a osobní život nové situaci. Cítí se tak dotčena i na ústavně zaručeném právu na respektování svého soukromého a rodinného života chráněného čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní pořádek České republiky, zejména čl. 32 odst. 4 Listiny ve spojení s jejím čl. 33, zakládá přímo vynutitelné veřejné subjektivní právo na vzdělání, jehož se vůči státu, jeho orgánům i jiným subjektům, na které stát delegoval svojí pravomoc, mohou samostatně dovolávat i rodiče nezletilých dětí. Žalobci proto navrhli, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušil. Žalovaná podala k žalobě vyjádření. V první řadě namítla nepřípustnost žaloby, neboť není správním orgánem. Mateřská škola Sion je dle § 8 školského zákona školskou právnickou osobou, která byl zřízena registrovanou církevní organizací. Zřizovatele škol a školských zařízení lze rozdělit do dvou kategorií, a to na tzv. veřejné zřizovatele, jejichž postavení je upraveno právními předpisy veřejného práva (jedná se o stát, kraj, obec a dobrovolný svazek obcí), a tzv. neveřejné zřizovatele (jedná se o registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy a také ostatní právnické a fyzické osoby). Veřejným zřizovatelům školský zákon ukládá zákonnou povinnost zajišťovat vzdělávání a školské služby ve vymezených oblastech a k tomu zřizovat příslušné školy a školská zařízení. Kdežto neveřejní zřizovatelé zákonnou povinnost zřizovat školy a školská zařízení nemají a jedná se o jejich svobodné rozhodnutí a dobrovolnou aktivitu. Protože zřizovatelem Mateřské školy Sion je neveřejný zřizovatel, rozhodovací činnost žalované se neřídí školským zákonem, ale její povinnosti a kompetence plynou ze smluvních dohod, které jsou uzavírány mezi školkou a mezi žáky, respektive jejich zákonnými zástupci, tj. dohod Pokračování 30A 4/2010 -4- na které zákonní zástu