1 Azs 105/2008 — Nejvyšší správní soud

28 Az 14/2013- 71 - text  28Az 14/2013-71 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně: Y. L. Y., zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.10.2013, č.j. OAM-418/ZA-ZA06-HA08-2010, t a k t o: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3.10.2013 č.j. OAM-418/ZA-ZA06-HA08-2010 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 100,- Kč, a to do 30ti dnů od právní moci rozhodnutí. O d ů v o d n ě n í: I. Průběh řízení o žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany do doby vydání přezkoumávaného rozhodnutí pokračování 28Az 14/2013 -2- Krajský soud se před jednáním o žalobě seznámil s informacemi a důkazy obsaženými ve správním spise a ověřil tato fakta: žalobkyně opustila Čínu v roce 2003 a od té doby pobývá v České republice. Je matkou celkem tří dětí. První dvě se narodily v Číně, nejsou registrovány a pečují o ně rodiče žalobkyně. Ta vedena obavou z vysokých pokut a hrozby nucené sterilizace po dohodě se svou matkou zanechala děti v péči svých rodičů a z Číny odešla. V České republice pobývala po celou dobu do podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nelegálně, neznala český jazyk, pracovala na černo. Pokoušela se o vyřízení nových dokladů, nicméně bylo zapotřebí plno formalit, takže svůj úmysl opustila. O azyl požádala poté, kdy byla potřetí těhotná a bylo jí jasné, že nelegální pobyt již dále neprojde. Uvedla, že se obává se třetím dítětem návratu do Číny z důvodů hrozby vysokých pokut a obav ze sterilizace. Navíc sama díky délce pobytu mimo území Číny, jak jí bylo sděleno matkou, přišla „o svou registraci“. Vyslovila přesvědčení, že by byla pronásledována jako příslušník tzv. sociální skupiny, proto požádala o udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. b) zák. č. 325/1999 Sb., v platném znění a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). K podané žádosti se uskutečnily dva pohovory a to dne 30.12.2010 a 10.12.2012. Žalobkyně setrvala na popisu důvodů opuštění Číny, které spočívaly v tom, že se jako mladá stala matkou dvou dětí, nejprve děvčátka a poté chlapečka. S otcem dětí nebyla sezdána, v případě narození prvního dítěte byla dle čínských zákonů ještě mladá a neměla dítě vůbec porodit. K narození dítěte a případě dalšího dítěte musí být souhlas kompetetních úřadů, děti pak získají tzv. registraci. Díky té je jim umožněno vzdělání na státních školách, lékařská péče apod. Pokud registrovány nejsou, je nezbytné za tyto služby platit. Žalobkyně se obávala, že by v případě nahlášení registrace byli nuceni zaplatit značnou pokutu a navíc by již nemohla mít další děti, neboť by byla nucena ke sterilizaci. Návratu se obává o to více, protože se jí v České republice narodila dcera. Ta je českým státním občanem, neboť se k otcovství přihlásil pan V. B.. Na této skutečnosti nic nezmění ani to, že posléze vyšlo najevo a stalo se předmětem trestního řízení, že dotyčný otcovství popřel s tím, že souhlasné prohlášení učinil za úplatu. Žalobkyně nicméně trvala ohledně otcovství na svém, otázka samotného otcovství, ačkoli byla v průběhu pohovorů podrobně rozebírána a je jí věnováno rovněž několik listinných důkazů, nemá z pohledu krajského soudu pro rozhodnutí samotné zásadnějšího významu. Proto se krajský soud omezil toliko na stručné nastínění problémů, když podrobnosti jsou obsaženy ve správním spise a v odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí. Důvody, pro které Čínu opustila, se tímto třetím dítětem znásobily a obavy z návratu vzrostly. Navíc opět zdůraznila, že by byla povinna zařizovat si registraci rovněž pro svoji osobu, tedy by ji hrozila vysoká pokuta a i nadále hrozba sterilizace. K podané žádosti shromáždil žalovaný několik informací zaměřených na plánované rodičovství v Číně, resp. na politiku tzv. jednoho dítěte. Jednalo se o tyto zprávy: Informace MZ Velké Británie z dubna 2013, Výroční zpráva Human Right pokračování 28Az 14/2013 -3- Watch z ledna 2013, Informace MZV č.j. 106229/2007-LP ze dne 22. února 2007 a Čína - Zpráva o zemi MV Velké Británie z 12. října 2012 s podtitulem Plánované rodičovství („Politika jednoho dítěte“). II. Výsledné rozhodnutí o žádosti žalobce, žaloba a vyjádření žalovaného O žádosti rozhodl správní orgán dne 3.10.2013 tak, že žalobkyni mezinárodní ochranu podle §§ 12, 13, 14, zákona o azylu neudělil. Objasnil, že vyhodnotil její důvody a tvrzené obavy na pozadí shromážděných zpráv a neshledal naplnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. a) ani dle § 12 písm. b) zákona o azylu, když důvody pro postup dle § 13 tvrzeny nebyly. Předně zdůraznil mnohaletý a nelegální pobyt žalobkyně na území České republiky a připomněl, že je otázkou naléhavost jí tvrzených potíží, když je po celou řadu let neřešila. Dále se odvolával na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, který opakuje, že nelze institut azylu využívat jako zákonný postup pro legalizaci pobytu cizince na území republiky. Z informací o Číně považoval za nutné upozornit na skutečnost, že zákony umožňují mít i druhé dítě, ale podmínky nejsou úplně jasné. Lze tuto „benevolenci“ zřejmě využít za situace, kdy se jako první potomek narodí děvče, rovněž jsou úřady vstřícnější na vesnicích či menších městech. Zprávy o zemi potvrzují, že ačkoli oficiální pokyny zakazují fyzické donucování lidí k potratům nebo sterilizacím, přesto se objevily případy, kdy úředníci odpovědni za naplňování státní politiky na úseku plánovaného rodičovství fyzicky obyvatele k těmto zákrokům nutili. Organizace Freedom House vydala 22. března 2012 zprávu, v níž kromě jiného potvrzuje, že i nadále dochází poměrně často k nařízeným potratům a sterilizacím. Dospěl k závěru, že politika plánované reprodukce je v Číně vedena v porovnání s vyjádřením žalobkyně daleko mírněji, a proto důvod pro udělení mezinárodní ochrany neshledal. Odkázal na rozhodnutí NSS ze dne 4.5.2005, sp.zn. 3Azs 35/2005, v němž se uvádí, že:…“regulace porodnosti v ČLR je jevem dopadajícím na všechny občany tohoto státu, nemá tedy diskriminační charakter, a proto nebylo možné dospět k závěru, že by se jednalo o pronásledování žalobce z některého z důvodů předpokládaných ustanovením § 12 zákona o azylu.“ Stejně tak neshledal v situaci žalobkyní přednesenou důvod zvláštního zřetele hodný, pro který by bylo lze uložit dle § 14 zákona o azylu tzv. humanitární azyl. Vyslovil přesvědčení, že žalobkyně se v případě návratu může před event. hrozbou sterilizace ochránit např. přestěhováním se na jiné místo v zemi. Stejně tak zmínil, že čínské ženy obcházejí problémy s vícečetným rodičovstvím tak, že odjíždějí odrodit do Hong Kongu. Připustil, že vycestování žalobkyně bude zásahem do jejího soukromého života, nicméně tento zásah nebude zásahem nepřiměřeným. Žalobkyně má navíc možnost realizovat si legalizaci svého pobytu prostřednictvím jiných právních institutů, které dosud nevyužila. S ohledem na aktuální bezpečnostní situaci v Číně a již učiněný rozbor důvodů, pro které žalobkyni nebyla udělena mezinárodní ochraně dle § 12 písm. b) zákona o azylu, neshledal žalovaný z důvodů obdobných nemožnost jejího návratu do Číny. Proto nevyhověl ani ve smyslu § 14a zákona o azylu a § 14 b téhož zákona. pokračování 28Az 14/2013 -4- Shora popsané rozhodnutí napadla žalobkyně včas podanou žalobou, v níž namítala porušení konkrétních ustanovení správního řádu a dále nesprávné posouzení důvodů pro, které jí nebyla udělena mezinárodní ochrana dle § 12 písm. b) zákona o azylu či případně dle § 14a téhož zákona. Žalobkyně vyslovila přesvědčení, že správní orgán nepřihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a napadené rozhodnutí není v souladu se spisovým materiálem. Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že se obává návratu do své země původu z důvodu hrozící vysoké pokuty a nucené sterilizace. Správní orgán zohlednil žádost žalobkyně na pozadí zpráv o zemi původu, které potvrzují, že Čínská lidová republika propaguje politiku regulace porodnosti. Upozornila na zprávu Kongresní-výkonné komise pro Čínu z 10 října 2013 z jejíhož obsahu zdůraznila následující: „Politika regulace porodnosti zasahovala do života čínských občanů, především do života žen, přičemž zahrnuje závažná zneužití, jako jsou nucená sterilizace a nucené potraty. Výzvy ke zmírnění politiky plánování rodin pokračovaly, místní úřady však přesto agresívně přesazovaly tuto politiku a zprávy i sociální média zveřejňovaly případy nucených potratů a nuc