— Nejvyšší správní soud

30 A 34/2013- 127 - text  Číslo jednací: 30A 34/2013-127 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a JUDr. Marcely Sedmíkové ve věci žalobkyň: a) R. K. b) H. K.,obě zast. JUDr. Jakubem Vozábem, Ph.D., advokátem AK Vozáb & Co., se sídlem Pod vilami 747/10, Praha 4, PSČ 140 00, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, PSČ 587 33, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2013, č.j.: KUJI 6757/2013, sp. zn. OUP 503/2012 No-2, takto: I. Řízení o žalobě žalobkyně b) se zastavuje. II. Rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 29. 1. 2013, č.j.: KUJI 6757/2013, sp. zn. OUP 503/2012 No-2, a rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 6. 9. 2012, č.j.: ST/597/2011/Ve, JID:57819/2012/muhb, se zrušují a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni a) náklady řízení v celkové výši 17.826,--Kč, a to do 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jejího zástupce JUDr. Jakuba Vozába, Ph.D., advokáta AK Vozáb & Co., se sídlem Pod vilami 747/10, Praha 4, PSČ 140 00. pokračování 30A 34/2013 -2- Odůvodnění: Žalovaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyň proti rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 6. 9. 2012, č.j.: ST/597/2011/Ve, JID:57819/2012/muhb, a toto potvrdil. Tímto prvoinstančním správním rozhodnutím bylo rozhodnuto o změně stavby „Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – zdvojení vedení 22 KV Havlíčkův Brod – Perknov, Veselý Žďár, Lučice, Pohleď, Příseka, Nová Ves u Světlé nad Sázavou – Lipnička“ (dále jen „stavba“). Proti tomuto rozhodnutí podali žalobkyně společnou žalobu, kterou se domáhaly zrušení rozhodnutí o změně stavby z následujících důvodů. I. Obsah žaloby Žalobkyně namítaly že: 1.) bylo rozhodnuto o jiném předmětu řízení, než pro který bylo řízení zahájeno a vedeno, 2.) žalobkyním nebylo umožněno uplatnit jejich práva a oprávněné zájmy, 3.) předmětná stavba není změnou stavby, nýbrž stavbou zcela nového elektrického vedení, když do doby, než bude odstraněno stávající vedení, bude po určitou dobu paralelní provoz stávajícího a nového vedení a 4.) orgány veřejné správy na řízení zúčastněné nesprávně aplikovaly existující legální břemeno založené pro stávající elektrické vedení dle § 22 odst. 3 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). Poté žalobkyně tyto námitky podrobně rozebraly, přičemž nosnou námitkou bylo tvrzení, že orgány veřejné správy nesprávně posoudily stavební záměr žadatele jako změnu stavby, přestože jde o stavbu novou. Jinými slovy, že na tuto stavbu mělo býti vydáno rozhodnutí o jejím umístění, nikoliv rozhodnutí o změně stavby. Tato námitka také byla určující pro výsledek daného přezkumného řízení, neboť pokud by orgány veřejné správy vydaly zcela jiné rozhodnutí, než vydat měly, jednalo by se nejen o zmatečné rozhodnutí, ale i o důvod, pro který by bez dalšího muselo být zrušeno. Krajský soud se proto zaměřil nejdříve na zkoumání právě této otázky (viz dále). II. Vyjádření žalovaného k žalobě Žalovaný se vyjádřil k žalobě podáním ze dne 4. 11. 2013. Odkázal se v něm na obsah odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a dále na závěry vyslovené Ministerstvem pro místní rozvoj v přípisu ze dne 23. 10. 2013, č.j.: MMR-18720/2013-83/1315, podle něhož uvedený orgán neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení ve věci žalovaného rozhodnutí. Navrhoval žalobu zamítnout. III. Jednání krajského soudu Krajský soud projednal žalobu při jednání dne 8. 7. 2014. Žalovaný se z účasti na něm předem písemně omluvil, přičemž se odkázal na svá dřívější vyjádření k věci a navrhoval žalobu zamítnout. Ještě před konáním jednání, a to podáním ze dne 1. pokračování 30A 34/2013 -3- 8. 2013, vzala žalobu zpět H. K., tedy žalobkyně označená shora písmenem b). Žalobkyně R. K. setrvala při jednání na své žalobě a na dokreslení situace předložila krajskému soudu fotodokumentaci nových sloupů, kterou dokumentovala rozdíly v umístění, výšce a technickém provedení sloupů původního vedení oproti vedení novému. Dotčení svých práv (dosavadních poměrů) spatřovala v tom, že nad jejími nemovitostmi povede dvojnásobné množství drátů, přičemž zanedbatelný není ani vizuální dopad. To povede zcela nepochybně ke snížení ceny předmětných nemovitostí. Pokud by byla stavba posuzována jako nová stavba, vznikl by jí nárok na poskytnutí náhrady. Poté krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s“), přičemž dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům. IV. Skutková zjištění a právní závěry krajského soudu Protože vzala žalobkyně b) písemným podáním ze dne 1. 8. 2013 žalobu zpět, krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s.ř.s. řízení o ní ve výroku I. zastavil, neboť žalobce je oprávněn vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst.4 s.ř.s.). Jak již pak uvedeno výše, stěžejní otázkou dané věci bylo, zda orgány veřejné správy zúčastněné na řízení rozhodly „přiléhavým způsobem, respektive tím správným rozhodnutím“, když žalobkyně tvrdila, že nikoliv, a jak by takové případné pochybení zasáhlo její práva v kontextu § 65 odst. 1 s.ř.s. K tomu krajský soud zjistil, že dne 1. 4. 2011 byla doručena Městskému úřadu Havlíčkův Brod žádost obchodní společnosti ČEZ Distribuce, a.s., Děčín, Teplická 874, o vydání rozhodnutí o umístění stavby označené již výše. Žalobkyně vznesla proti tomuto záměru námitky, podle nichž dojde k posunutí trasy vedení blíže k trvale obydlenému domu čp. 38 a umístění stavby vedení tak znehodnotí a sníží celkovou hodnotu pozemku a nemovitosti. Vzhledem k ochrannému pásmu vyjádřila obavu z poškození kvality životního prostředí a pohody bydlení, z ovlivnění telekomunikačního signálu (televize, mobilní telefony, internet atd.) a intenzity elektrického pole, přičemž jeho negativní důsledky spatřovala i v narušení krajinného rázu a přírodních hodnot. Městský úřad Havlíčkův Brod rozhodl o žádosti dne 8. 7. 2011 pod č.j.: ST/597/2011/Ve, JID:51550/2011 /muhb, podle § 79 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v tehdy platném znění, kdy vydal rozhodnutí o umístění požadované stavby. Na základě společného odvolání žalobkyň proti tomuto prvoinstančnímu rozhodnutí je žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 12. 2011, č.j.: KUJI 102 559/2011 sp. zn. OUP 398/2011-DI-2, zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení. Dlužno přitom poznamenat, že nenamítal ničeho pokračování 30A 34/2013 -4- proti tomu, že na podanou žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby bylo reagováno vydáním územního rozhodnutí. Poté prvoinstanční správní orgán pokračoval v řízení o žádosti o vydání územního rozhodnutí, které zakončil rozhodnutím o změně původního vedení stavby ze dne 6. 9. 2012, č.j.: ST/597/2011/Ve, JID:57819/2012/muhb. V jeho odůvodnění uvedl, že „dne 1. 4. 2011 podal žadatel žádost o vydání rozhodnutí o změně stavby.“ Žádná taková žádost, míněno takto označená, však ve správním spisu není. Na straně sedmé v předposledním odstavci pak prvoinstanční správní orgán dospěl k závěru, že: „V případě projednávané stavby se nejedná o provedení zcela nové distribuční soustavy energetické soustavy (na jiných pozemcích či nad jinými nemovitostmi). Pokud dochází k výměně stávajících nevyhovujících podpěrných prvků za nové, případně k jejich posunu, nebylo třeba s vlastníky těchto nemovitostí uzavírat smlouvy o zřízení věcného břemene, neboť věcné břemeno povinnost trpět zřizování na cizích nemovitostech energetická vedení, opěrné body apod. již na těchto nemovitostech nebo nad nimi již existuje.“ Vše tak nasvědčuje tomu, že si prvoinstanční správní orgán učinil sám úsudek o tom, jaký typ územního rozhodnutí daný záměr vyžaduje. To by jistě nebylo chybou, pokud by ovšem takováto jeho úvaha měla oporu v zákoně, a to neměla. Podle § 77 odst. 1 tehdy platného stavebního zákona totiž byly územními rozhodnutími rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a rozhodnutí o ochranném pásmu. Územní rozhodnutí o změně stavby, o které jde v dané věci, bylo podle § 81 odst. 2 stavebního zákona použitelné pro záměry změn staveb, tedy šlo-li o a) nástavby, b) přístavby a za c) změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně měnilo nároky stavby na okolí. V posuzované věci nešlo ani o jeden z těchto případů, neboť sloupy dosavadního vedení se nenastavovaly (nezvyšovaly), nerozšiřovaly se ani se stavebně neměnily Jde o zcela novou stavbu elektrického vedení bez ohledu na to, že je v trase dosavadního vedení, přičemž pro tento záměr n