2 Afs 35/2009 — Nejvyšší správní soud

52 Af 9/2014- 140 - text pokračování - 13 - 52Af 9/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Dvořáka a soudců Petry Venclové a Aleše Korejtka ve věci žalobce: F.Š., nar. „X“, „X“, DIČ: „X“, proti žalovanému: Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2013, č. j. 26814/13/5000-14102-702767, t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 20. 11. 2013, č. j. 26814/13/5000-14102-702767, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Žalované rozhodnutí a řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo Dne 27. 1. 2010 Finanční úřad ve Svitavách (dále též „správce daně“) u žalobce zahájil daňovou kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007. Správce daně v průběhu daňové kontroly zjistil, že žalobce v kontrolovaném období pronajímal nemovitosti po celé České republice (celkem se jednalo o 35 nemovitostí v 265 kontrolovaných zdaňovacích obdobích) a z tohoto pronájmu mu plynuly příjmy dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném a účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). Pronajímané nemovitosti neměl žalobce v kontrolovaném období zahrnuty v obchodním majetku, odpisy nebyly žalobcem uplatňovány. Správce daně dále zjistil, že žalobce si jako daňový výdaj uplatnil mimo jiné i částku 316 509,15 Kč za provedené opravy nemovitosti na adrese Václavov č. p. 133, kterou žalobce vlastní a využívá k pronájmu jednotlivých bytových jednotek. Správce daně ovšem práce provedené na uvedené nemovitosti vyhodnotil jako technické zhodnocení dle § 33 ZDP, a proto byla tato částka v souladu s § 25 odst. 1 písm. p) ZDP vyloučena z daňové účinných výdajů, resp. nebyla uznána za výdaj (náklad) vynaložený k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. V průběhu daňové kontroly (dne 8. 2. 2012) žalobce správci daně zaslal podání, v němž mu sdělil, že v kontrolovaném zdaňovacím období (a v období roku 2008) opomenul v daňovém přiznání uplatnit odpisy nemovitého majetku a požadoval tyto zohlednit v rámci probíhající daňové kontroly. Podání žalobce však neobsahovalo výši vstupních cen a způsob stanovení vstupních cen u jednotlivých nemovitostí, rovněž nebylo známo zařazení majetku do odpisových skupin. Správce daně proto žalobcem uplatněné odpisy neuznal, neboť žalobce neprokázal výši vstupních cen předmětných odepisovaných nemovitostí (strana 13 a násl. zprávy o daňové kontrole č.j. 9498/12/263935609011, § 29 odst. 1 písm. d/ ZDP). Dne 13. 2. 2012 správce daně obdržel další podání žalobce, jehož přílohou bylo dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007. V dodatečném daňovém přiznání si žalobce mimo odpisů nově zvýšil příjmy o částku 265 051 Kč a výdaje o částku 683 250 Kč. V podání ze dne 9. 3. 2012 žalobce správci daně sdělil, že v případě posledně uvedených příjmů jde o nájemci uhrazené služby a u výdajů jde o částky žalobcem vynaložené na úhradu nájemci spotřebovaných služeb. Správce daně po provedeném dokazování však dospěl k závěru, že částky přijaté jako úhrada cen služeb spojených s užíváním bytu nejsou zdanitelnými příjmy dle zákona o daních z příjmů a částky žalobcem vynaložené na úhradu záloh služeb spojených s užíváním bytu nejsou daňově účinnými výdaji dle zákona o daních z příjmů. Z výše uvedených důvodů správce daně vydal dne 21. 11. 2012 pod č. j. 126488/12/263911608545 dodatečný platební výměr, kterým žalobci doměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši 101 280 Kč a současně mu uložil povinnost uhradit penále z doměřené daně v celkové výši 20 256 Kč. Toto rozhodnutí žalobce napadl včasným odvoláním. V rámci odvolacího řízení žalovaný (ohledně výdajů správcem daně kvalifikovaných jako technické zhodnocení) uzavřel, že v částce 316 509,15 Kč jde skutečně o daňově neúčinné výdaje na technické zhodnocení, neboť z předložených důkazních prostředků vyplynulo, že žalobce vybudoval zcela novou plynovodní přípojku (objekt nebyl do té doby plynofikován), pořídil nové teplovodní kotle (tyto také původně v objektu nebyly), nově rozvedl plyn do všech bytů a vybudoval novou vodovodní přípojku a rozvody vody (strana 4 a strana 13 a násl. rozhodnutí o odvolání). K nároku na odpisy hmotného majetku žalovaný uvedl, že u některých nemovitostí žalobce porušil ustanovení § 29 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť nedoložil pořizovací cenu nemovitostí k datu před skutečným zahájením pronájmu. U těchto nemovitostí nebylo možno stanovit odpis. U několika nemovitostí žalovaný námitkám žalobce vyhověl a uplatnil odpisy (viz tabulku na straně 15 až 19 žalovaného rozhodnutí). Co se týče nemovitostí, které žalobce úplatně pořídil v době delší než pět let před zahájením pronájmu (dle § 29 odst. 1 písm. a/ ZDP je u těchto vstupní cenou pořizovací reprodukční cena), žalovaný uzavřel, že žalobce u těchto nemovitostí (uvedené pod čísly 46 až 58 a 60 až 65 tabulky uvedené v rozhodnutí o odvolání) nedoložil reprodukční pořizovací cenu a žalovaný tudíž neakceptoval uplatněné odpisy. Příjmy a výdaje související se službami spojenými s užíváním bytu, které si žalobce uplatnil v dodatečných daňových přiznáních, žalovaný neakceptoval a ztotožnil se s právními závěry správce daně, který částky přijaté za úhradu služeb vyloučil z příjmů zahrnovaných do základu daně. Dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmu se za příjmy z pronájmu považují příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, přičemž dle § 686 a § 696 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném pro rozhodné období, nejsou součástí nájemného z bytů úhrady za ceny služeb spojených s užíváním bytu. Z tohoto důvodu není možno částky za úhradu služeb považovat za příjem dle § 9 ZDP. Stejně tak není možné částky zaplacené žalobcem v podobě záloh za služby spojené s užíváním bytu považovat za daňově účinné výdaje. Vzhledem k uvedenému výše žalovaný rozhodnutím o odvolání napadený dodatečný platební výměr změnil tak, že žalobci doměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 ve výši -121 696 Kč. Došlo tak ke změně poslední známé daňové povinnosti z částky 587 772 Kč na částku 466 076 Kč. Současně žalovaný deklaroval, že z důvodu snížení daně žalobci nevzniká povinnost platit penále. II. Žaloba a vyjádření žalovaného Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, která obsahovala následující námitky: 1) Žalovaný nepřihlédnul k rozsudku pro uznání Okresního soudu v Bruntále ze dne 7. 12. 2011, č.j. 17 C 180/2011-9, jímž mělo být dle žalobce „pravomocně rozhodnuto, že provedené nezbytné opravy pro možnost užívání bytového domu Václavov č. p. 133 nejsou technickým zhodnocením“. Dle žalobce došlo k porušení § 159a odst. 3 o. s. ř. (dříve 4) a § 159a odst. 4 (dříve 5) o. s. ř. K prokázání tvrzení žalobce, že nešlo o technické zhodnocení, navrhl žalobce ustanovit znalce. 2) Žalovaný pochybil, pokud neprovedl žalobcem navrhované výslechy svědků (nájemníků) a „ani neuvedl, proč tento navrhovaný důkaz neprovedl“. Výslechem uvedených svědků mělo být dle žalobce prokázáno, že služby spojené s užíváním bytu (dodávky plynu a elektrické energie), poskytoval nájemníkům přímo žalobce, a proto částky přijaté od nájemníků za služby spojené s užíváním bytu je třeba považovat za zdanitelné příjmy dle zákona o daních z příjmů a částky žalobcem vynaložené na úhradu nájemci spotřebovaných služeb jsou daňově účinnými výdaji dle zákona o daních z příjmů. 3) Pokud žalovaný žalobci vytýkal, že žalobce (v souvislosti s uplatněnými odpisy) u některých nemovitostí porušil ustanovení § 29 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť nedoložil pořizovací cenu nemovitostí k datu před skutečným zahájením pronájmu, žalobce uvedl, že nájemní smlouvy jsou neplatné, neboť byly uzavírány jen jedním z manželů (nemovitosti jsou totiž dle žalobce ve společném jmění manželů Š. a žalobce nájemní smlouvy uzavíral bez vědomí manželky), a proto jsou (relativně) neplatné. 4) Pokud jde o nemovitostí vyjmenované v bodě IV žaloby (jedná se o studny a septiky, tedy věci, které náleží vlastníku věci hlavní /domu/ a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány), žalobce uvedl, že tyto nebyly a z povahy věci nemohly být pronajímány, a proto není podstatné, že nedoložil pořizovací cenu nemovitostí k datu před skutečným zahájením pronájmu (§ 29 odst. 1 písm. d/ zákona o daních z příjmů). 5) U nemovitostí vyjmenovaných v bodě V žaloby měl žalovaný dle žalobce akceptovat žalobcem nárokované odpisy, přičemž argumentem žalobce ve všech případech je, že cena jednotlivých nemovitostí k datu před skutečným zahájením pronájmu odpovídá ve všech případech ceně nemovitostí ke dni 1. 1. 2007. 6) V řízení došlo k porušení § 88 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pl