1 As 59/2018 — Nejvyšší správní soud

29 A 9/2017- 83 - text  8 29 A 9/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce: Č. F. zastouepn Mgr. Václavem Voříškem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem 182 00 Praha 8, Černého 517/13 proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina se sídlem 587 33 Jihlava, Žižkova 57 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2017, čj. KUJI 51319/2017 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 7. 2017, čj. KUJI 51319/2017, sp. zn. OOSČ466/2017 OOSC/169 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 26.814,60 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění : I. Vymezení věci 1. Žalovaný správní orgán rozhodl dne 13. 7. 2017 o zamítnutí odvolání žalobce pro opožděnost, a to dle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod, odbor dopravy, ze dne 9. 5. 2017, čj. MHB-DOP/1307/2016-18, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), formou zavinění z nedbalosti, v souvislosti s porušením § 18 odst. 4 téhož zákona. 2. Spáchání uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročil dovolenou rychlost v obci o 40 km/hod. a více nebo mimo obec o 50 km/hod. a více, když dne 9. 3. 2016 v 15:04 hod. na silnici č. I/38 v obci Radostín, GPS délka 015°32´43.067˝E, GPS šířka 49°39´42.539˝N, okres Havlíčkův Brod, v místě, kde je rychlost jízdy stanovena nejvýše 50 km/hod., kdy jako řidič automobilu tovární značky Škoda Superb, RZ x, jel rychlostí 93 km/hod.Při zvážení maximální možné odchylky měřícího zařízení při rychlosti do 100 km/hod. +(-) 3 km/hod., byla skutečná rychlost vozidla 90 km/hod., nejvyšší dovolená rychlost v obci tak byla překročena o 40 km/hod. Za uvedený přestupek uložil žalobci orgán I. stupně dle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o přestupcích, § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu, a v souladu s ust. § 11 odst. 1 a § 12 zákona o přestupcích, pokutu v částce 5.000,- Kč, se splatností do 30 dnů, a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Současně bylo žalobci uloženo zaplatit náklady řízení v částce 1.000,- Kč. 3. Žalovaný dále uvádí ve svém rozhodnutí, že napadené rozhodnutí orgánu I. stupně bylo zmocněnci odvolatele doručeno dne 18. 5. 2017 a dne 5. 6. 2017 bylo na e-podatelnu správního orgánu I. stupně doručeno odvolání učiněné zmocněncem odvolatele. Uvedl pouze, že se odvolává proti napadenému rozhodnutí a své odvolání na základě výzvy správního orgánu dne 29. 6. 2017 doplnil. Uvedl, že nesouhlasí s napadeným rozhodnutím a namítl promlčení celé věci. Dále rozhodnutí popisuje věcné námitky, směřující proti postupu Policie ČR co do správnosti měření a další. Odvolací orgán – Krajský úřad Kraje Vysočina – zjistil, že napadené rozhodnutí bylo zmocněnci odvolatele doručeno dne 18. 5. 2017, odvolací 15denní lhůta dle § 81 správního řádu uplynula dne 2. 6. 2017 a napadené rozhodnutí tedy nabylo právní moci následující den, tj. 3. 6. 2017. Odvolání podané prostřednictvím zmocněnce odvolatele bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno až dne 5. 6. 2017, tj. po marném uplynutí lhůty pro odvolání. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dnem 3. 6. 2017 a nelze ho napadnout opravným prostředkem, žalovaný proto postupoval tak, jak soud uvádí výše v bodě 1. II. Žalobní argumentace 4. Žalobou se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, svůj nesouhlas odůvodnil nesprávným doručením rozhodnutí žalovaného. Uvedl, že jeho odvolání bylo zamítnuto jako opožděné, žalobce je však přesvědčen, že odvolání podal včas. Odvolání bylo podáno 5. 6. 2017. Žalovaný tvrdí, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno 18. 5. 2017, a to do datové schránky jeho zmocněnce, rozhodnutí však bylo doručeno až 19. 5. 2017. Žalobce popírá, že by se jeho zmocněnec dne 18. 5. 2017 do své datové schránky prostřednictvím svých přístupových údajů přihlásil, dne 18. 5. 2017 se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba, L. Ř., která však nemá oprávnění k doručování písemností určených do vlastních rukou. V této souvislosti žalobce poukazuje na znění ustanovení § 72 odst. 1 správního řádu, podle něhož se „rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením“. Rozhodnutí se tedy doručuje do vlastních rukou, oprávněná osoba, L. Ř., neměla oprávnění přijímat písemnosti určené do vlastních rukou a jejím přihlášením do datové schránky tedy nemohlo dojít k účinkům oznámení rozhodnutí. 5. L. Ř. je asistentkou Ing. M. J., zástupce žalobce ve správním řízení, tomuto je doručováno mnoho písemností, někdy i několik desítek za den, přičemž logicky je někdy pro něho obtížné zorientovat se rychle po otevření datové schránky v desítkách doručených zpráv a zareagovat okamžitě na doručené zprávy, které to vyžadují. V dalším žaloba odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS), vyžadující, aby např. omluva z jednání byla učiněna bezodkladně, což je často vykládáno jako „okamžitě po doručení předvolání“, s tím, že z uvedeného důvodu Ing. J.zaměstnal slečnu, která zpracovává ostatní, méně důležité datové zprávy tak, aby v okamžiku, kdy se on přihlásí do své datové schránky, měl dostatek prostoru ke zpracování zásadních písemností, kterými jsou právě ty, označené do vlastních rukou, tedy předvolání, rozhodnutí a písemnosti, o kterých tak určí úřední osoba. Jde tedy o písemnosti, na které je nutno reagovat hned, nebo které jsou v řízení zásadního charakteru. Jeho asistentka má z uvedených důvodů pověření vyřizovat ostatní písemnosti, což se projevilo v nastavení jejích přístupových oprávnění tak, že jsou omezena na doručování písemností, které nejsou určeny do vlastních rukou. Jejím přihlášením do datové schránky Ing. J. tak nemohlo dojít k doručení písemnosti určené do vlastních rukou Ing. M. J., neboť L. Ř. nebyla oprávněna k přijímání těchto písemností. 6. V dalším žalobce uvádí, že k úspěchu v soudním řízení musí prokázat to, že se dne 18. 5. 2017 nepřihlásil k datové schránce sám Ing. M. J. která osoba se tohoto dne do datové schránky přihlásila, dále to, že tato osoba neměla oprávnění přijímat písemnosti do vlastních rukou a nakonec to, že žádná osoba, oprávněná přijímat písemnosti určené do vlastních rukou, se mezi dnem dodání datové zprávy s rozhodnutím a dnem 19. 5. 2017 do datové schránky nepřihlásila. Poukazuje na § 14 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů („zákon o elektronických úkonech“), dle něhož je veden informační systém datových schránek, který obsahuje informace o datových schránkách a jejich uživatelích, správcem tohoto systému je MV ČR. K žalobě žalobce přiložil výpis z logů z datové schránky, a to ve formátu ZFO, tedy materiál, který mu byl poskytnut MV a navrhl provést důkaz souborem který je součástí datové zprávy, , v němž je obsažen seznam přihlášení a úkonů s datovou schránkou zástupce žalobce. Na řádku 21 - 620 jsou vypsány veškeré úkony, ke kterým došlo dne 18. 5. 2017, kdy žalovaný tvrdí, že došlo k doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ze sloupce J se následně podává, že všechny tyto úkony činila oprávněná osoba, nikoliv vlastník schránky, neboť záznam začíná písmenem „p“, značícím právě přístup prostřednictvím přihlašovacích údajů osoby pověřené. 7. Z právní opatrnosti pak žalobce navrhl, aby od MV byly vyžádány odpovědi na otázky, zda se dne 18. 5. 2017 přihlásila k datové schránce ID schránky osoba, která požívá právo přijímat písemnosti doručované do vlastních rukou, která či které osoby se tohoto dne přihlásily k uvedené datové schránce a prostřednictvím jakých přístupových údajů, jaká jsou oprávnění osob dle odst. b) a v kterých dnech se v době od 17. 5. 2017 do dne 19. 5. 2017 přihlásila k uvedené datové schránce osoba oprávněná přijímat datové zprávy určené do vlastních rukou. Žalobce navrhl i provedení důkazu výslechem L. Ř., kterým bude prokázáno, že je pověřenou osobou s omezenými přístupovými právy k datové schránce Ing. M. J. vč. toho, že se dne 18. 5. 2017 přihlásila do uvedené datové schránky, avšak bez oprávnění k přijímání písemností určených do vlastních rukou. Toto lze rovněž prokázat výpisem z informačního systému datových schránek, neboť dle ustanovení § 14 odst. 3 písm. j) výše cit. zákona jsou údaji vedenými v informačním systému datových schránek také: „jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu na území ČR osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, přístupové údaje, rozsah přístupu a datum vzniku a zániku oprávnění k přístupu do datové schránky s uvedením hodiny, minuty a sekundy“. 8. Žalobce má za