7 Afs 216/2006 — Nejvyšší správní soud

52 A 148/2018- 104 - text  - 9 - 52 A 148/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., v právní věci navrhovatelů: a) Ing. J. M. b) P. W. c) O. M. všichni zastoupeni advokátem JUDr. Ladislavem Hostýnkem sídlem Komenského 160, 562 01 Ústí nad Orlicí proti odpůrci: Město Lanškroun, IČ 00279102 sídlem nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun zastoupený advokátem JUDr. Janem Marečkem sídlem Na Švihance 1476/1, 120 00 Praha 2 v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, takto: I. Změna 1 regulačních podmínek pro výstavbu v lokalitě Za Střelnicí II, schválená usnesením Rady města Lanškroun ze dne 23. 1. 2017, č. 48/RM/2017, a Změna 2 regulačních podmínek pro výstavbu v lokalitě Za Střelnicí II, schválená usnesením Rady města Lanškroun dne 15. 5. 2017, č. 262/RM/2017, se zrušují dnem právní moci tohoto rozsudku. II. Odpůrce je povinen nahradit každému z navrhovatelů náhradu nákladů řízení ve výši 16.727,60 Kč, k rukám JUDr. Ladislava Hostýnka, advokáta, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Navrhovatelé se návrhem ze dne 19. 12. 2018 domáhali zrušení dvou opatření obecné povahy, za které považovali z dále uvedených důvodů Změnu I. regulačních podmínek pro výstavbu v lokalitě Za Střelnicí II., schválenou usnesením Rady města Lanškroun ze dne 23. 1. 2017, č. 48/RM/2017 a Změnu II. regulačních podmínek pro výstavbu v lokalitě Za Střelnicí II., schválených usnesením Rady města Lanškroun ze dne 15. 5. 2017, č. 262/RM/2017 (dále jen „změny regulačních podmínek“ nebo jen "ZMR“). Návrh odůvodnili následujícím způsobem: 2. Předně navrhovatelé uvedli, že vlastní v návrhu konkrétně označené pozemky v zóně, označené v územním plánu Lanškroun, který nabyl účinnosti dne 12. 12. 2012, jako ZB6. Rada města Lanškroun svým usnesením č. 26/2013 dne 21. 1. 2013 schválila Regulační podmínky pro výstavbu v lokalitě Za Střelnicí II (dále v textu jen „regulační podmínky“ nebo jen „RP“), přičemž tyto regulační podmínky stanoví závazné podmínky pro výstavbu v této lokalitě. Zmíněné nemovitosti zakoupili navrhovatelé od města Lanškroun na základě původně uzavřených smluv o budoucí kupní smlouvě a na základě následně uzavřených kupních smluv, přičemž navrhovatelé se zavázali zahájit a zrealizovat stavbu rodinného domu alespoň do fáze prvního nadzemního podlaží včetně zhotovení stropů s tím, že se smluvně zavázali řídit se pravidly pro prodej stavebních parcel ve zmíněné lokalitě v souladu s právě výše zmíněnými regulačními podmínkami, což bylo výslovně uvedeno i ve smlouvách o budoucí kupní smlouvě. Na pozemcích navrhovatelů vznikly stavby rodinných domů a byly vytyčeny stavební parcely, na kterých se nacházejí rodinné domy navrhovatelů, což navrhovatelé doložili výpisy z katastru nemovitostí. Navrhovatelé zdůraznili, že se rozhodli pro koupi zmíněných pozemků od města Lanškroun v uvedené lokality ZB6, neboť „jím byl znám obsah ÚP a RP, tj. územního plánu a uvedených regulačních podmínek“, přičemž z nich vyplývalo, že: - „na pozemcích se společnou hranicí (v bloku F) budou vystavěny pouze další rodinné domy či dvojdomy s max. 2 NP či s 2NP s podkrovím; - za komunikací (blok C, D) následuje nejdříve výstavba řadových domů s maximálně 2 NP a podkrovím a v druhé polovině těchto bloků (zvýrazněné oranžově) výstavba bytových domů s maximálně 3 NP a podkrovím; - pouze blok B byl vyčleněn pro developerskou výstavbu BD“ 3. Této informaci „podřídili“ navrhovatelé své stavební záměry s tím, že zejména vzdálenost prvních bytových domů a jejich výška do pozemku navrhovatelů a budoucích staveb rodinných domů byly pro navrhovatele dostatečnou zárukou, že výstavba rodinných domů na kupovaných pozemcích bude mít „základní smysl“, tedy že navrhovatelé budou mít zajištěno na svých pozemcích soukromí, čili, jak uvedli, „nebudou bydlet pod bytovým domem“. Do výstavby investovali své veškeré finanční prostředky a s výjimkou navrhovatelů manželů W. se zadlužili u bank. Pokud by jim bylo naopak známo, že v těsné blízkosti jejich pozemku může být realizována výstavba bytových domů, tak by smlouvy s městem Lanškroun neuzavřeli, neboť „žádný z navrhovatelů jako „průměrný člověk“ ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, dále jen (OZ) by neměl o výstavbu rodinného domu v tomto prostoru zájem. Všichni navrhovatelé jednali poctivě a v dobré víře, že RP jsou dostatečnou zárukou ochrany jejich práv jako vlastníků kupovaných pozemkových parcel a na nich vybudovaných rodinných domů. Zvláště, když se sami navrhovatelé smluvně zavázali řídit RP“. Rada města Lanškroun však výše uvedené regulační podmínky změnila, a to výše zmíněnými změnami regulačních podmínek, schválených již výše zmíněnými usneseními Rady města Lanškroun. Důvodem pro schválení těchto změn Regulačních podmínek je reakce na developerské aktivity v dané lokalitě, jak je zmíněno v těchto ZRP, a podstatné je, že na pozemcích se společnou hranicí s pozemky navrhovatelů (v bloku F) budou na rozdíl od záměru uvedeném v regulačních podmínkách vystavěny nikoliv původně uvedené rodinné domy, nýbrž řadové rodinné domy s maximálně dvěma nadzemními podlažím a podkrovím a ihned za komunikací (bloky C, D) již následuje výstavba bytových domů s maximálně třemi nadzemními podlažími a podkrovím, resp. s maximálně čtyřmi nadzemními podlažími, resp. třemi nadzemními podlažími plus čtvrté nadzemní podlaží (ustup. 2 NP). Tím došlo k podstatné změně v charakteru budoucí možné výstavby v lokalitě, ve které se již navrhovatelé postavili své rodinné domy. Navrhovatelé učinili dotaz Městskému úřadu Lanškroun, že pokud bude postupováno prostřednictvím změny Územního plánu, tak aby toto bylo doloženo opatřením obecné povahy k této změně. Odpůrce jim však sdělil, že „protože tyto podrobné regulativy – regulační podmínky pro výstavbu schválila rada města, je v její pravomoci schválit změny těchto regulačních podmínek“ s tím, že regulační plán zpracován pro území města Lanškroun nebyl. A právě formu regulace výstavby ve zmíněné lokalitě navrhovatelé napadli (část XIV. návrhu), poukázali na skutečnost, že uvedené regulační podmínky a jejich změny měli být řešeny ve formě regulačního plánu, a pokud se tak nestalo, tak navrhovatelé tvrdí, že zmíněné regulační podmínky a změny regulačních podmínek, které napadli navrhovatelé svým návrhem (nově tedy uvedli, že v případě regulačních podmínek již uplynula lhůta pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, v případě ZRP však tato lhůta ještě trvá) jsou svým obsahem regulačním plánem ve smyslu stavebního zákona, když regulační plán dle § 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb. V takovém případě však nebyly změny regulačních podmínek (a i samotné regulační podmínky) vydány zákonem stanoveným způsobem (§ 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění - dále jen „správní řád“), když podle § 43 odst. 5 stavebního zákona je regulační plán vydáván zastupitelstvem obce a zejména navrhovatelé namítli, že nebyly tyto RP a ZRP projednány zákonem stanoveným způsobem, i když z materiálního hlediska jsou regulační plánem, zejména navrhovatelé uvedli, že jako vlastníci zmíněných nemovitostí byli jako občané města Lanškrouna zkráceni na svém právu podat proti RP a ZRP připomínky, že tedy byli kráceni na svém právu na ochranu vlastnického práva, když při projednávání regulačního plánu mohli namítat, že například jim může vzniknout ztráta obecné ceny jejich nemovitostí v případě výstavby podle ZRP v důsledku budoucích pohledových imisí z bytových domů. Navrhovatelé uvedli, že v případě ZRP mají ještě zachovanou lhůtu pro podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, za které z hlediska materiálního považují ZRP. Navrhovatelé navrhli, aby soud zmíněné usnesení Rady města Lanškroun a změny regulačních podmínek zrušil. 4. Odpůrce ve vyjádření k návrhu zdůraznil, že zmíněná usnesení by byla možné přezkoumat pouze ve smyslu ust. § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, přičemž jim nelze přiznat účinky opatření obecné povahy. Nejedná se o součást veřejnoprávní regulace, ale jen o stanovení postupu města v rámci soukromoprávních jednání v souvislosti se stanovením podmínek týkajících se prodeje pozemků ve vlastnictví města. Smluvní ujednání zavazovala jen smluvní strany a neměla právní účinky pro třetí osoby. Dále popsal obsah a skutečný význam veřejnoprávní regulace a zdůraznil judikaturu týkající se imisí v souvislosti se změnami v daném území. Navrhl, aby soud návrh zamítl. 5. Ze spisové dokumentace vyplývají a mezi účastníky nejsou sporné následující skutečnosti: 6. Navrhovatelé jsou vlastníky pozemků a na nich postavených rodinných domů v zóně podle schváleného územního plánu La