7 As 106/2017 — Nejvyšší správní soud

36 A 12/2017- 132 - text  - 8 - 36 A 12/2017 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: J. L. zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem sídlem Černého 517/3, 182 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. KrÚ 57083/2017/ODSH/12, ze dne 21. 8. 2017 takto: I. Rozhodnutí žalovaného č.j. KrÚ 57083/2017/ODSH/12, ze dne 21. 8. 2017 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.000 Kč k rukám advokáta Mgr. Václava Voříška, do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit České republice, na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady řízení ve výši 2.071 Kč, do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu a následného zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle ust. § 92 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Litomyšl ze dne 24. 4. 2017, č.j. MěÚ Litomyšl 15513/2017. Tímto rozhodnutím byl žalobce jako přestupce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 46 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, neboť do 5 pracovních dnů po nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, tedy od 28. 1. 2016, neodevzdal svůj řidičský průkaz. Byla mu uložena pokuta 2.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení 1.000 Kč. 2. Žalobce v žalobě tvrdil, že odvolání proti správnímu rozhodnutí orgánu I. stupně bylo podáno včas. Odvolání bylo podáno dne 18. 5. 2017, tak jak ostatně uvádí i žalovaný v napadeném rozhodnutí. Nesouhlasí však s tím, že k doručení rozhodnutí orgánu I. stupně došlo dnem 2. 5. 2017. Tento den nelze považovat za den určující počátek počítání lhůty. Dne 2. 5. 2017 se totiž do datové schránky zmocněnce žalobce, jejímž prostřednictvím bylo doručováno rozhodnutí orgánu I. stupně, přihlásila toliko osoba pověřená, která neměla oprávnění číst zprávy určené do vlastních rukou, mezi které ze zákona (míněno správního řádu – pozn. soudu) patří i rozhodnutí. Zástupce žalobce k tomu doslovně uvedl: „Pověřená osoba je asistentkou Ing. M. J., zástupce žalobce ve správním řízení. Ing J. je starší osobou, nyní v důchodovém věku, jemuž činí obtíž zpracovávat větší množství datových správ najednou. …“ K doručení rozhodnutí došlo až následující den, tedy 3. 5. 2017, kdy se do datové schránky přihlásil její držitel osobně, tj. zmocněnec žalobce. Pak by již nebylo možné uzavřít, že odvolání bylo opožděné. V dalším textu žaloby popsal bližší okolnosti doručování rozhodnutí orgánu I. stupně, zmínil, že odesílající subjekt u odesílaného rozhodnutí chybně vyznačil, že dokument není určen do vlastních rukou. Asistentka zmocněnce Ing. M. J., kterou zaměstnal, neměla oprávnění přijímat písemnosti do vlastních rukou, vyřizuje méně důležité písemnosti, na které je třeba reagovat bezodkladně. Tato osoba nemusí být ke zpracování takových dokumentů určena a ani proškolena. Konečně žalobce uvedl, že měl být před vydáním napadeného rozhodnutí uvědomen o tom, že odvolání je vyhodnoceno jako opožděné. 3. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou, setrval na závěrech vydaného rozhodnutí a navrhl její zamítnutí. Poukázal, že je na držiteli datové schránky, jak udělí oprávnění různým osobám k přístupu k dokumentům. Dále odkázal na ust. § 17 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“) podle kterého doručení dokumentů do datové schránky má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. 4. Krajský soud již ve věci jedenkrát rozhodl rozsudkem ze dne 12. 6. 2018, č.j. 36 A 12/201744, kterým žalobu zamítl, a to především z důvodu, že z tvrzení žalobce, resp. jeho zástupce, nebylo zřejmé, jaká konkrétní osoba (odlišná od Ing. J.) se měla do jeho datové schránky nepodnikající fyzické osoby přihlásit. 5. Ke kasační stížnosti žalobce byl rozsudek zdejšího soudu zrušen Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) s tím, že v dalším řízení bude třeba provést důkaz listinou (odpovědí) Ministerstva vnitra k tomu, jaká osoba a jakými právy se přihlásila dne 2. 5. 2017 do datové schránky tehdejšího zmocněnce žalobce ve správním řízení. 6. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů a v souladu s pokynem nadřízeného soudu v opakovaném řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, (dále jen „s.ř.s.“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 7. Soud opakovaně uvádí, že žalobce se v dané věci nechal před správními orgány již od samého úvodu řízení zastoupit obecným zmocněncem Ing. M. J. (ze skupiny osob propojených s Motoristickou vzájemnou pojišťovnou), kterého je možno označit jako zkušeného zmocněnce pro správní řízení zběhlého mimo jiné též v obstrukčních praktikách. K tomu viz například rozsudky NSS čj. 1 As 266/201948, ze dne 19. 11. 2019, či čj. 10 As 36/2019-33, ze dne 15. 8. 2019. 8. Tento zmocněnec opakovaně zastupuje řidiče, kteří uzavírají „pojištění“ proti pokutám, o jehož smyslu fungování má soud podstatné pochybnosti, a které provozuje, resp. poskytuje služby řidičům - klientům skupina osob v opakujícím se složení. Smysl a účel podnikání tohoto typu je směrován v zásadě proti zákonným předpisům ČR a často přinejmenším hraničí se zneužíváním práva. Viz například v rozsudku NSS ze dne 18. 12. 2018, čj. 4 As 113/2018-39. Řidiči v zastoupení se pak snaží střídavě mařit a protahovat průběh správního řízení, předkládají nepodepsané dokumenty, dokumenty se záměrně chybějícími údaji, k výzvám záměrně a nepravdivě označují řidiče nekontaktní či cizí národnosti, které nelze běžně kontaktovat. Opravné prostředky předkládají v blanketní podobě, začasté ani nedoplňují. Běžně ztěžují správním orgánům činnost (přímo Ing. J.) opakovanými neodůvodněnými dotazy a stížnostmi dle zákona o poskytování informací. Zmocněnce žalobce je pak třeba označit za osobu v daném oboru znalou a zkušenou. Soud pak může uzavřít, že následné žaloby daných subjektů často nekorespondují s vymezením účelu správního soudnictví ve smyslu § 2 a případně § 65 soudního řádu správního. O shora popsané zastoupení nynějšího žalobce se před zdejším soudem nejedná poprvé, v minulosti se jednalo o řízení vedená pod sp. zn. 52 A 51/2014 a sp. zn. 52 A 64/2016. 9. V dané věci je nesporné datum podání odvolání zmocněncem Ing. J., jež bylo podáno a doručeno e-mailem dne 18. 5. 2017. Rovněž není sporu o znění a výkladu textu zákona (správního řádu), který stanoví v ust. § 83 odst. 1 odvolací lhůtu v trvání 15 dní. Též není třeba podrobit zkoumání to, že rozhodnutí orgánu I. stupně se doručuje do vlastních rukou adresáta (viz § 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Sporná je mezi žalobcem a žalovaným otázka určení data doručení prvostupňového rozhodnutí v systému datových schránek. 10. Ze správního spisu se podává, že rozhodnutí orgánu I. stupně, tj. Městského úřadu Litomyšl ze dne 24. 4. 2017, kterým byla žalobci uložena pokuta za včasné neodevzdání řidičského průkazu ve výši 2.000 Kč, bylo doručováno, resp. podáno jako datová zpráva prostřednictvím systému datových schránek zmocněnci žalobce Ing. M. J. do jeho datové schránky s ID X dne 27. 4. 2017. V datové zprávě nebylo označeno, že se doručuje dokument určený do vlastních rukou. Z doručenky o odeslané zprávě se dále podává, že dne 2. 5. 2017 se do datové schránky zmocněnce přihlásila pověřená osoba ve smyslu § 8 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb. (znak EV12). Datová zpráva tak byla doručena. 11. NSS ve shora zmíněném zrušujícím rozsudku ze dne 10. 2. 2020, čj. 9 As 283/2018-32 odkázal (odstavce 16 až 19) na svůj dřívější rozsudek ze dne 21. 6. 2018, čj. 1 As 59/2018-36 a vyložil, za jakých podmínek lze písemnosti doručované do datové schránky a určené do vlastních rukou považovat za doručené, a to též v závislosti na rozsahu zmocnění osoby, jež se do datové schránky přihlásila. V nyní projednávané věci se jedná o den doručení 2. 5. 2017 a dobu 11:15:17 hodin. 12. Z přípisu (odpovědi na dotaz soudu) Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 5. 3. 2020 soud zjistil, že u datové schránky ID X v průběhu celého dne 2. 5.2017 je evidováno pouze přihlášení pověřené osoby dle § 8 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb., paní L. Ř., která disponovala právem číst zprávy (nezahrnujícím již právo číst zprávy označené do vlastních rukou), zobrazovat seznamy a dodejky. S pomocí přístupových údajů jiné osoby uvedeného dne do datové schránky ID X nebylo přistupováno. Ministerstvo vnitra dále sdělilo, že otázku přístupových práv, pověřených osob a shodu s jejich konkrétním přihlášením určitého dne není možno ověřit. 13. Z důvodu odstranění pochybností, především