7 As 26/2007 — Nejvyšší správní soud

31 A 9/2019- 96 - text  8 31 A 9/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobců: a) H. K. b) J. K. zastoupeni advokátkou JUDr. Veronikou Plickovou Dvořákovou sídlem Politických vězňů 27, 280 02 Kolín proti žalovanému: Státní pozemkový úřad sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 za účasti: 1. R. M. 2. H. M. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného za dne 28. 1. 2019, sp. zn. 15VD11557/2018-202001, č. j. SPU 528177/2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobci podali dne 1. 4. 2019 u Městského soudu v Praze žalobu proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jejich odvolání proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina, pobočka Havlíčkův Brod (dále jen „pozemkový úřad“) ze dne 30. 8. 2018, č. j. SPU 234740/2018. Pozemkový úřad uvedeným rozhodnutím schválil návrh jednoduchých pozemkových úprav v k. ú. X zpracovaný Ing. H. K., a to jménem společnosti POZEMKOVÉ ÚPRAVY K+V, s.r.o. Městský soud v Praze následně rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové, coby soudu místně příslušnému k projednání předmětné žaloby. II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě a ve vyjádření žalovaného 2. Žalobci namítli, že hranice pozemku p.č. st. X (dle grafického přídělu p.č. st. X) nerespektuje hranice v terénu, čímž návrh pozemkových úprav narušuje pokojný stav v území. Jedná se zejména o společnou hranici uvedeného pozemku s pozemkem p.č. X ve stejném katastrálním území. V mapě návrhu tyto pozemky spolu nesousedí a je mezi ně vložen cíp jiného pozemku. Tento cíp pozemku, který bude vlastnit obec, nebude mít reálně žádné praktické využití, ale bude pouze předmětem neshod. Podle žalobců byly hranice pozemků v minulosti řádně vytyčeny za účasti majitelů sousedních nemovitostí, což doložili protokoly o vytyčení hranice pozemku a geometrickými plány, které předložili pozemkovému úřadu. Uvedené geometrické plány byly schváleny Katastrálním úřadem pro Vysočinu – Katastrálním pracovištěm Havlíčkův Brod. Protokoly o vytyčení hranice pozemků jsou dle žalobců zpracované na stejném mapovém podkladě jako geometrické plány schválené katastrálním úřadem, které sloužily jako podklad pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Geometrické plány byly zpracovány v průběhu jednání s městysem Vilémov o prodeji pozemků, aniž by vůči nim městys Vilémov vznesl připomínky. 3. Dále žalobci poukázali na přílohu územního souhlasu k oplocení pozemků vydaného dne 29. 4. 2011 Městským úřadem v Golčově Jeníkově, z nějž je také patrný průběh vytyčené hranice pozemků a souhlasy majitelů sousedních nemovitostí. Podle žalobců v případě, že dojde k určení hranice pozemků na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, nastanou problémy s odstraněním uvedeného plotu. I tím se měl správní orgán v napadeném rozhodnutí zabývat. Žalobci z uvedeného důvodu v odvolání namítali, aby rozhodnutí pozemkového úřadu bylo změněno tak, že sporná hranice mezi pozemky p.č. st. X a p.č. X bude odpovídat současnému stavu. 4. Napadené rozhodnutí je dle žalobců nezákonné, neboť žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav a vůbec se nezabýval odvolacími námitkami. Žalovaný tvrdil, že ke správnosti určení průběhu hranic přídělových parcel se nemůže vyjádřit a že kontrola správnosti přísluší pouze katastrálnímu úřadu, případně zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu. S tím žalobci nesouhlasí, žalovaný se dle jejich názoru měl zabývat uvedenými skutečnostmi, protože mají zásadní vliv na jeho rozhodnutí. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že cílem prací při upřesnění přídělů formou jednoduchých pozemkových úprav, dle § 13 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), je technické zajištění vlastnického stavu, jak byl založen původním přídělovým řízením s ohledem na nynější skutečný stav v terénu. V tomto řízení se neslučují pozemky stejného vlastníka se stejným druhem pozemku, neboť je třeba respektovat původní grafický přídělový plán. Všechny hranice pozemků po jednoduchých pozemkových úpravách jsou geometricky a polohově určeny. Podkladem pro zpracování jednoduchých pozemkových úprav jsou údaje poskytnuté katastrálním úřadem, a to operát přídělového řízení, zejména návrhy přídělů z přídělového řízení, soubor popisných informací, soubor geodetických informací, mapy katastru nemovitostí a grafický přídělový plán. Jedním z výstupů z jednoduchých pozemkových úprav je geometrický plán, který zpravidla slouží pro obnovu katastrálního operátu (dle § 26 odst. 4 vyhlášky č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav), ale může se stát také podkladem pro případné navazující komplexní pozemkové úpravy. V komplexních pozemkových úpravách již mohou být hranice pozemků měněny, jak vyplývá z § 2 zákona o pozemkových úpravách. 6. Žalovaný prověřil zpracování nároků pro příslušné listy vlastnictví žalobců. U žalobců (stejně tak jako u ostatních účastníků řízení) došlo k navýšení výměry pozemků z důvodu, který je popsán na str. 4 žalobou napadeného rozhodnutí. Dále je zde popsán postup při zjišťování hranic obvodu jednoduchých pozemkových úprav, ze kterého vyplývá, že již při zjišťování průběhu hranic byli žalobci s průběhem hranic pozemků seznámeni a neuplatnili k němu žádné námitky. Žalovaný se nemůže vyjádřit ke správnosti určení průběhu hranic přídělových parcel, neboť kontrola věcné správnosti zeměměřických činností nespadá do jeho odborné působnosti. Zeměměřické činnosti v rámci jednoduchých pozemkových úprav jsou prováděny dle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), a vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), kdy kontrola správnosti přísluší pouze katastrálnímu úřadu, v případě nesrovnalostí pak příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu. Katastrální úřad provedl kontrolu dokumentace a tu převzal bez zjištění závad. Žalovaný je proto přesvědčen, že podklad pro rozhodnutí o určení hranic pozemků byl bezvadný. 7. Zároveň se žalovaný nemůže vyjadřovat k územnímu souhlasu, který vydal stavební úřad Městského úřadu v Golčově Jeníkově. V rámci vedeného správního řízení záleží vždy na věcně příslušném orgánu státní správy, jak se při rozhodování vypořádal s přesností a pravdivostí podkladů, na jejichž základě rozhodoval. Obecně však dle žalovaného lze říci, že předmětem stavebního řízení nejsou vlastnické vztahy. Podklady, třeba i měřické, jsou vyhotovovány účelově pro stavební řízení, tak aby jejich zpracování odpovídalo požadavkům příslušných zákonů. Tyto podklady neřeší vlastnické právo z hlediska jeho zdokladované existence, pouze „mapují“ existující stav terénu s ohledem na stavební záměr (např. umístění stavby). 8. V daném případě se žalovaný v odvolacím řízení zabýval dodržením zákonnosti průběhu řízení o jednoduchých pozemkových úpravách. Řízení proběhlo v souladu s platnými právními předpisy a z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že jednoduché pozemkové úpravy budou sloužit obnově katastrálního operátu (dle § 44 katastrálního zákona). Další řízení vedené v souvislosti s obnovou katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav náleží do kompetence příslušného katastrálního úřadu. III. Ústní jednání 9. Během soudního jednání konaného dne 14. 4. 2021 žalobci uvedli, že nebyli seznámeni se skutečným průběhem nově vymezených hranic pozemků. Poukázali na skutečnost, že pozemky jsou v současně době oplocené, plot byl řádně povolený a pokud se v důsledku nového vytyčení hranic plot ocitne na jiném pozemku, tak to žalobcům bude působit potíže. Mezi pozemky, které spolu dle dřívějšího zaměření (provedeného i za účasti obce) sousedily, je nyní vložen nevelký cíp jiného pozemku (o rozměru cca 50 m2). Tento cíp jiného pozemku nemá žádné využití a nerespektuje stávající hranice v území. Žalobcům bude také komplikovat přístup na jejich pozemek. Pozemkový úřad dále žalobce neseznámil se všemi podklady pro své rozhodnutí a řádně se nevypořádal s námitkami žalobců. 10. Pověřená pracovnice žalovaného uvedla, že žalobci mají mylný dojem, že pozemkový úřad mohl v daném řízení měnit vlastnická práva a mohl přizpůsobit hranici pozemku stavu v terénu. Jednalo se však o jednoduché pozemkové úpravy, v nichž se pouze upřesňovaly hranice původních grafických přídělů. Pozemkový úřad musel vycházet z podkladů, které mu dodal katastr nemovitostí, a respektovat z nich vyplývající vlastnická práva. Jestliže vyznačené hranice přídělů žalobcům působí potíže, mohou je řešit například tím způsobem, že