— Nejvyšší správní soud

52 A 62/2022- 46 - text  - 12 - 52 A 62/2022 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Dvořáka a soudců Ondřeje Bartoše a Jaroslava Vávry ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Opatovice nad Labem zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem sídlem Údolní 33, 602 00 Brno proti odpůrkyni: obec Opatovice nad Labem, IČ 002 74 011 sídlem Pardubická 160, 533 45 Opatovice nad Labem zastoupená Mgr. Robinem Mlynářem, advokátem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice o návrhu na vyhlášení místního referenda na území obce Opatovice nad Labem takto: I. Vyhlašuje se místní referendum na území obce Opatovice nad Labem o otázce: „Požadujete, aby orgány obce Opatovice nad Labem učinily v samostatné působnosti veškeré možné kroky k tomu, aby zabránily výstavbě průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly na pozemcích parc. č. 2129, 2124, 2123, 2126, 2120, 2127, 2119/2, 2118/2, 2116, X a st.p. č. 521/1, vše v k.ú. Opatovice nad Labem?“ II. Místní referendum se bude konat současně s volbou prezidenta republiky ve dnech 13. a 14. ledna 2023. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Obsah návrhu 1. Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným soudu dne 11. 10. 2022, domáhal, aby krajský soud rozhodl dle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) tak, že vyhlásí místní referendum v obci Opatovice nad Labem. Podstatný obsah referenda, tedy otázku ve smyslu § 8 odst. 3 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“), o které má být hlasováno, navrhovatel formuloval tak, jak je uvedeno ve výroku I. usnesení shora. 2. Nyní projednávanému návrhu předcházelo soudní řízení vedené pod sp. zn. 52 A 39/2022, v němž se navrhovatel dožadoval určení, že návrh na vyhlášení místního referenda nemá nedostatky ve smyslu § 91a odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu. Návrh byl pro opožděnost odmítnut usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 7. 2022, č.j. 52 A 39/2022-25. 3. Navrhovatel v aktuálním návrhu uvádí, že upravený návrh referenda s navrženou otázkou doručil obecnímu úřadu spolu s podpisovou listinou. Obecní úřad následně dne 5. 9. 2022 sdělil zmocněnci navrhovatele, že návrh nemá nedostatky co do náležitostí dle zákona o místním referendu. Dne 22. 9. 2022 se konalo zasedání zastupitelstva obce, přičemž zastupitelstvo svým usnesením nerozhodlo ani o vyhlášení nebo nevyhlášení referenda ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o místním referendu. Zastupitelstvo projednalo návrh, který měl směřovat k vyhlášení referenda, avšak tento nebyl dostatečným počtem hlasů schválen. K usnesení není připojeno odůvodnění, nicméně z diskuse zastupitelů obce se podává, že důvodem nepřijetí návrhu byla obava zastupitelů obce z možné finanční náhrady, popřípadě, že otázka je v rozporu s územním plánem obce. 4. Navrhovatel se dožaduje vyhlášení referenda, neboť má za to, že o předložené otázce lze referendum konat. Zastupitelstvo obce postupovalo v rozporu s ustanovením § 13 zákona o místním referendu. Předloženou otázku je dle judikatury třeba hodnotit nikoli formalisticky a restriktivně, nýbrž způsobem zohledňujícím skutečnost, že jde o jednu ze základních forem přímé demokracie. 5. Navržená otázka zcela jistě spadá do samostatné a nikoli přenesené působnosti orgánů obce. Jako možné postupy orgánů obce uvedl: (i) účast ve správních řízeních týkajících se výstavby hal v označené lokalitě, kde má obec postavení účastníka řízení, (ii) uzavření kupní nebo směnné smlouvy s vlastníkem pozemků v označené lokalitě nebo (iii) pořízení změny územního plánu obce v rozsahu pozemků v lokalitě definované parcelními čísly pozemkových parcel. 6. Navržená otázka není v rozporu s jednotlivými ustanoveními vyjmenovanými v § 7 zákona o místním referendu. Blíže odůvodnil, proč má za to, že není v rozporu ani s § 7 písm. d) a e) uvedeného zákona. Případný výsledek referenda, ve kterém občané vyjádří nesouhlas s realizací určitého developerského projektu na území obce, žádným způsobem neporušuje právní normy, výsledek je nutno interpretovat tak, že orgány obce jsou zavázány prosazovat názor občanů těmi prostředky, které jim právní řád dává k dispozici. Výsledek referenda nemusí být pro zastupitelstvo obce závazný, pokud by konkrétní požadované řešení mělo být nezákonné. Ze znění otázky rovněž nevyplývá, že by se o ní mělo rozhodovat ve zvláštním řízení ve smyslu § 7 písm. e) zákona o místním referendu. Teprve jedním z případných důsledků úspěchu referenda by bylo zahájení řízení o novém územním plánu či o jeho změně. V uvedených souvislostech navrhovatel odkázal na konkrétní judikaturu správních soudů, jež se zabývala obdobnými otázkami souvisejícími s budoucí výstavbou v obci. 7. Položenou otázku má navrhovatel za jednoznačnou a umožňující odpověď „ano“ či “ne“ ve smyslu § 8 odst. 3 zákona o místním referendu. Otázka není sugestivní ani kapciózní. Dotčené území, na němž má být hala vybudována, je jednoznačně určeno, rovněž jednoznačně jsou označeny napadené druhy možných záměrů výstavby v lokalitě. Označení obce je rovněž jednoznačné. Judikatura dovodila, že při posuzování nejen určitosti otázky se má přihlížet k místním reáliím. 8. Závěrem navrhovatel dodává, že recentní judikatura směřuje k jednoznačnému trendu upřednostnit možnost konání místního referenda i o velmi vágně a pro vnějšího pozorovatele nejasně formulované otázce. Jinými slovy: běžný volič musí vědět, o čem rozhoduje, čeho se otázka týká a měl by i rozumět důsledkům svého rozhodnutí v hlasování. II. Vyjádření odpůrkyně a replika navrhovatele 9. Odpůrkyně s návrhem nesouhlasila. Ve vyjádření potvrdila, že usnesení o vyhlášení, resp. nevyhlášení referenda nevzniklo, neboť zastupitelstvo obce hlasovalo pouze o tom, zda referendum vyhlásí, přičemž pro přijetí usnesení nebylo dostatek kladných hlasů. Nedošlo však k situaci, kdy by zastupitelstvo o vyhlášení referenda vůbec nehlasovalo, ačkoli tak dle § 13 odst. 1 zákona o místním referendu bylo povinno. 10. Namítla, že v návrhu otázky tak, jak byl předložen k hlasování zastupitelstvu nebyla obec správně a jednoznačně označena a mohlo dojít k záměně, namísto Opatovice nad Labem bylo uvedeno pouze Opatovice. Přitom poukázala na to, že obcí s názvem Opatovice se na území České republiky nachází více. Rovněž poukázala na to, že použitý pojem „orgány obce“ zahrnuje nejen radu a zastupitelstvo, což navrhovatel v dalším textu opomíjí. Formulace otázky obsahuje text „veškeré možné kroky“, přičemž však do úvahy připadá především požadavek změny územního plánu, potom je však odhad nákladů zjevně nesprávný. 11. K související otázce a obsahu územního plánu obce odpůrkyně uvedla, že ploch pod označením VL územní plán obsahuje více a pokud se navrhovatel snaží zabránit výstavbě hal v jedné dotčené lokalitě, vede to k závěru, že by mohlo dojít k diskriminaci vlastníků této části pozemků. Územní plán ze své podstaty není neměnný, avšak vlastníci pozemků mají legitimní očekávání, přičemž by tak došlo k jeho narušení. V obou případech pak vyvstává otázka rozporu s právními předpisy. 12. Z odůvodnění návrhu referenda plyne, že toto směřuje proti jakémukoli záměru výstavby průmyslové, výrobní, logistické, montážní nebo skladové haly. Toto vymezení není dostatečně konkrétní s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. II. ÚS 3027/08, které se rovněž zabývalo možnou kolizí referenda s existujícím územním plánem. Schválený územní plán v dané lokalitě záměry uvedené v otázce přímo připouští a povoluje v území umístit. Vymezení nechtěného záměru tak není dostatečně určité. 13. Závěrem odpůrkyně uvedla, že jejím cílem není blokovat vyhlášení referenda, nicméně návrh má za neurčitý ve vymezení záměru a obsahující též chybu v označení orgánů. 14. Navrhovatel v replice setrval na názoru, že zastupitelstvo odpůrkyně bylo povinno rozhodnout tak, že jej vyhlásí nebo nevyhlásí. Nesouhlasil s tím, že by otázka navržená k referendu byla neurčitá. Je nepochybné, že se jedná o pozemky v katastru obce Opatovice nad Labem a tudíž i o záměr v této a ne jiné obdobně se jmenující, vzdálené obci. Odpůrkyně zjevně pomíjí místní kontext, který je z hlediska jednoznačnosti a srozumitelnosti klíčový. 15. Nejednoznačnost nespatřuje ani v označení orgánů obce, kdy samotná odpůrkyně zmiňuje především změnu územního plánu, přičemž odpovědným je zastupitelstvo obce. Dále poukazuje na znění § 49 zákona o místním referendu, které stanoví závaznost referenda pro zastupitelstvo a orgány obce. 16. Nepovažuje za diskriminační to, že se návrh týká pouze určité části v územním plánu obce. Ani správní soudy v jiných věcech takto nikdy neuvažovaly. Současně připojuje, že pokud by snad některé kroky měly být protizákonné, odpůrce by je nebyl povinen realizovat. Obdobně nesouhlasí s námitkou rozporu