6 Ads 11/2013 — Nejvyšší správní soud

28 Ad 7/2025- 53 - text  5 28 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: A. Sch. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 6. 8. 2025, č. j. OSZ-S136652-8/MV-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2025, č. j. OSZ-S136652-8/MV-2025, se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný zamítl dne 6. 8. 2025 námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ze dne 1. 3. 2024, kterým bylo rozhodnuto o tom, že mu od 1. 9. 2023 nenáleží sirotčí důchod, neboť již není nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Z posudku lékaře Institutu posouzení zdravotního stavu (dále také jen „IPZS“) vypracovaném dne 6. 2. 2024 v prvním stupni vyplynulo, že žalobce nesplňuje kritéria § 20 odst. 4 písm. b) a c) ZDP a že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“). 2. Druhostupňové rozhodnutí, které bylo vydáno již v předcházejícím správním řízení, Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 23. 4. 2025, č. j. 28 Ad 5/2024-61, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že pro prokázání (ne)schopnosti žalobce vykonávat výdělečnou činnost ve smyslu § 20 odst. 4 písm. c) ZDP je třeba vyžádat odpovídající typ posudku lékaře námitkového řízení ve smyslu § 8 odst. 1 písm. b) ZOPSZ a zabývat se posouzením nároku i ve smyslu § 20 odst. 4 písm. b). II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce namítal, že mu nebyl přiznán sirotčí důchod, přestože žádal o jeho prodloužení. Napadené rozhodnutí vychází k posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu, který nedostatečně zohlednil charakter a rozsah jeho zdravotního postižení, když trpí Aspergerovým syndromem se závažnými úzkostnými a depresivními obtížemi, sociální izolací a výrazným selháváním v běžném fungování. Tyto obtíže prakticky vedou k neschopnosti soustavně vykonávat výdělečnou činnost a posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti o 60 % neodpovídá skutečnému rozsahu omezení. Podle žalobce by měla být správně uznána invalidita III. stupně. Lékař v námitkovém řízení se rovněž nedostatečně vypořádal s předloženými odbornými lékařskými zprávami, z nichž vyplývá vysoký stupeň závislosti žalobce na pomoci matky a jeho neschopnost fungovat samostatně. Z tohoto důvodu žalovaný dospěl k nesprávnému právnímu posouzení nároku na sirotčí a nesprávně vyhodnotil jeho postavení jako nezabezpečeného dítěte. Navrhl proto napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. 4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 15. 10. 2025 uvedl, že z důvodu prokázání nezaopatřenosti podle § 20 odst. 4 písm. c) ZDP opětovně požádal o posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobce. Z posudku a opravného posudku vyplynulo, že se v případě žalobce nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s neschopností vykonávat výdělečnou činnost. Žalovaný neshledal nic, co by ho opravňovalo mít důvodnou pochybnost o správnosti závěrů uvedených v posudku. V případě žalobce tak ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a navrhl v případě, že v soudním řízení nedojde ke změně posouzení žalobcova zdravotního stavu, žalobu zamítnout. III. Posouzení krajským soudem 5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. 6. Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Dle § 52 odst. 1 ZDP má na sirotčí důchod nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písm. b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. 8. Podle § 20 odst. 4 ZDP se za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23 zákona o důchodovém pojištění), b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost. 9. Za nezaopatřené dítě se podle § 20 odst. 7 ZDP nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. 10. Závěr správního orgánu, zda pojištěnec je či není nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 odst. 4 písm. c) ZDP, je tak závislý především na odborném lékařském posouzení. K němu je ve správním řízení podle § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“) příslušný Institut posuzování zdravotního stavu. Za tím účelem Institut posuzuje mimo jiné invaliditu a změnu stupně invalidity (odst. 1 písm. a/ citovaného ustanovení), či dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost (odst. 1 písm. b/ citovaného ustanovení). 11. Během správního řízení bylo k posouzení nároku žalobce na sirotčí důchod podle § 20 odst. 4 písm. b) a c) ZDP vyžádáno od Institutu posuzování zdravotního stavu posouzení jeho zdravotního stavu. Lékař IPZS Hradec Králové v prvoposudku ze dne 6. 2. 2024 dospěl k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 % a nesplňuje kritéria dle § 20 odst. 4 písm. b) a c) ZDP. Postižení hodnotil dle kapitoly V., položky 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 12. V námitkovém řízení (po zrušení předchozího druhostupňového rozhodnutí soudem) byl lékařem námitkového a odvolacího řízení IPSZ vypracován dne 10. 7. 2025 posudek a dne 24. 7. 2025 opravný posudek, ve kterých lékař uvedl, že u žalobce se nejedná o nepříznivý zdravotní stav, který by vedl k neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost, ale že žalobce je však invalidní ve II. stupni. 13. Soud požádal posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) o nové posouzení zdravotního stavu (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), aby ověřil, zda žalobce opravdu nesplňuje kritéria nezaopatřeného dítěte podle § 20 odst. 4 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. 14. Z posudku založeného na č. l. 40-45 soudního spisu soud seznal, že byl vypracován posudkovou komisí MPSV ve složení posudkový lékař – předseda komise MUDr. E. K., další lékař s odborností psychiatrie MUDr. T. S. a tajemník Bc. L. Š. dne 10. 2. 2026. Žalobce nebyl jednání přítomen. V posudku posudková komise uvedla, že nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který by vedl k neschopnosti vykonávat výdělečnou činnost, žalobce byl uznán invalidním ve II. stupni. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce určila zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 9b přílohy č. 359/2009 Sb., s horní hranicí procentního rozpětí s poklesem procentní míry pracovní schopnosti celkem o 60 %. Nejedná se o stav funkčně srovnatelný s těžkým postižením, přičemž v položce 9c jsou hodnoceny osoby s pervazivní vývojovou poruchou v kombinaci s mentální retardací, s projevy dezintegrace, s narušením řečových schopností (posuzovaný je dle podkladové dokumentace v chráněném prostředí komunikace schopen, navštěvoval střední školu bez asistenta), s podstatným snížením mobility. Tato tíže duševních komorbidit nebyla u žalobce prokázána. 15. K uvedenému krajský soud dodává, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění