19 Ad 54/2011

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský so ud v Os tra vě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce: W. P., zas toupe né ho Mgr. Bogdanem Hajdukem, advokátem

se s ídle m Havlíčko va 190/12, Český Těšín, proti žalo va né České správě sociálního

zabezpečení se s ídlem Křížo vá 25, Pra ha 5, k žalobě o pře zko umá ní rozhodnutí

žalo vané ze dne 22.10.2008 o nároku č. I,II. na částečný invalidní d ůc hod, číslo III. -

, o nároku na plný invalidní d ůc hod,

t a k t o :

řízení a věc se vrac í žalo va né k dalšímu řízení.

-, se z a m í t á .

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 2 - 19Ad 54/2011 IV. Odměna advokáta Mgr. Bogdana Hajduka se p ř i z n á v á v částce 960,- Kč, která b ude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě do 60-ti dnů od p rá vní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

1) invalidní d ůc hod dostává od měs íce srp na 1998 a ne, jak bylo uvedeno ve výše uvedeném rozhodnutí, od 13.12. 2002,

2) jeho doba zaměstnání – příjmy byly započteny po uze do dne 10.12.2006, a on při pobíraném i nvalid ním d ůc hodu pracoval do 31.10.2008 a pracuje nadále, což způsobuje, že by měl mít započtenu delší dobu zaměstnání, než jaká byla uvedena ve výše uvedeném rozhodnutí,

3) prosí, aby mu byl dorovnán invalidní d ůc hod od měs íce srp na 1998 a ne jen ode dne 15.1.2004, jak to b ylo učině no,

4) pros í, aby mu byly dopočteny úroky z prodlení s vyplácením invalidního důchodu z titulu zaměstnání na Dole Nástup,

5) když pracoval na Dole Nástup – Tušimice, o. Prunéřov jako zámeč ník na údržbě zař íze ní do lu, tj. při opravách těžebních bagrů na uhlí, výložníkových vykladačů a pásových dopravníků a následně jako řidič Ta try 200, vyvá žejíc í nadložní zemi nu nac há zejíc í se nad lo žisk y uhlí, a když pracoval v systému 12/24 h., měl by mít započteno 1,5 dne práce za každý odpracovaný pracovní den, po ně vadž měs íč ně pracoval po 240 hodinách. Odměnu však nedostával za pracovní de n, ale za každ ý vytě že ný kubický metr zeminy, poně vad ž to byla práce v úko lu. Navíc byli informo vá ni, že ložiska na Dole Nás tup – Prunéřov obsahují ura n a b yli vysta ve ni jeho záření,

6) pros í, aby b yla Česká správa sociálního zabezpečení za vá zá na zasílat částky z titulu je ho starobního důc hod u na je ho ba nko vní účet GETIN Bank S.A., pracoviště v Piotrkowie Tryb ., č. X a

7) žádá, aby mu byly vyplaceny úroky z prodlení za 10 let prod le ní, kdy mu měl být vyplácen invalidní d ůc hod a následně starobní d ůc hod.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 3 - 19Ad 54/2011 Žalo va ná ve svém vyjádření ze dne 18.3.2009 uvedla, že napadeným rozhodnutím přiznala Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ žalo va ná“) žalobci od 1.5.2004 plný invalidní důc hod podle ust. § 39 odst. 1 písm. a/ zák.č. 155/1995 Sb., v platném zně ní, a podle čl. 46 odst. 2 Nařízení Rady (REHS) 1408/71 (dále jen „Nařízení“). Žalobce podal ža lob u proti rozhodnutí, kterým mu byl přiznán invalidní d ůc hod a nás led ně starobní d ůc hod. Napadené rozhodnutí neb ylo vydá no podle § 90 písm. a/ z.č . 582/1991 Sb. a proto je ho doručení nelze prokázat. Ze spisové dokumentace žalobce zjistila, že žalobce trvale b ydlí na území Polska, prostřednictvím polského nositele pojištění uplatni l dne 15.1.2007 žádost o invalidní důchod. Podle polského posudko vé ho lékaře ZUS v To mas zówě ze dne 10.2.1999 byl žalobce uzná n od měs íce srpna 1998 celkově neschopným práce. Jelikož se jedná o dobu před vs tupem České republiky a Polské republiky do Evropské unie, bylo nutno předmětnou věc posoudit z pohledu Úmluvy me zi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním zabezpečení č. 261/1948, je jího čl. 17. Žalobce byl od srp na 1998 p lně invalidní.

Podle polského posudko vé ho lékaře ZUS v To maszó wě ze dne 13.2.2002 byl žalobce od data posouzení, tj. od 13.2.2002 shledán již jen částečně neschopným práce, tak že dle Dohody z 2.5.1957 byl od 13.2.2002 částečně invalidní.

Žalo va ná po ukáza la na us ta no vení § 55 odst.2 záko na č. 155/1995 Sb., Naříze ní Rady (EHS) 574/72, článek 118, 3940 odst.4, Na říze ní Rady (EHS) 1408/71, článek 46 a podrobně se vyjádřila ke všem námitkám vzneseným žalobcem. Uvedla, že postupovala v souladu s platnými českými zákonnými předpisy, Úmluvou a podle Nařízení a ne ní si vědoma pochybení. Na vr ho vala zamítnutí ža lob y.

Přípisem ze dne 9.10.2009 se žalobce domáhal započtení práce na Dole Nástup-Tušimice ve škodlivých podmínkách, přičemž uvedl, že před nástupem na práci je personální oddělení Dolu Nástup ujišťovalo, že za ka ždý odpracovaný měs íc bude do pracovní doby započteno 1,5 měs íce pracovní dob y. Namítal, že je ho první invalidní důc hod začal od měsíce srp na 1998 a další invalidní d ůc hod trva l od 1.3.2002 do 28.2.2003, kdy mu byla uzná na částečná pracovní neschopnost a že jeho invalidní d ůc hod trva l nepřetržitě od srpna 1998 do 8.5.2008, jelikož ode dne 9.5.2008 odešel do starobního důc hod u. Do žadova l se vyrovnání invalidního důchodu za období od srp na 1998 do 14.1.2004, když ČSSZ mu vyplatila invalidní důc hod za práci na Dole Nástup po uze ode dne 15.1.2004. Zá ro veň požádal o us ta nove ní obhájce ex-offo.

Usnesením ze dne 10.2.2010 č.j. 19Cad 30/2009-87 soud usta novi l žalobci pro říze ní zástupce z řad advokátů Mgr. Bogdana Hajduka.

Krajský so ud provedl důkaz rozhodnutími žalo va né ho ze dne 22.10.2008 čís lo I, II, III - X, i obsahem připojeného správního spisu žalo va né ho téhož čísla jednacího. Při říze ní o žalobě žalobce přitom krajský soud vyc há zel z us ta no vení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době ro zhodo vá ní ža lo vané ho správního orgánu (ust. § 75 so ud ního řádu správního).

Rozs udke m ze dne 11.5.2010 krajský so ud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.

Proti rozhodnutí Krajského soudu ze dne 11.5.2010 č.j. 19Cad 30/2009-101 podal žalobce kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ro zs udkem ze dne 28.4.2011 č.j. 4 Ads 111/2010-130 ro zs udek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.5.2010 zr ušil a věc vrá til tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí se vyjádřil ke všem rozhodnutím ČSSZ ze dne 22.10.2008, která b yla předmětem pře zko umá ní krajského soud u. K rozhodnutí č. III. Ne jvyšš í správní so ud uvedl, že došlo ve výroku tohoto ro zhod nutí k nesprávnému určení data při zná ní dávky až od 1.5.2007. Vzhledem k tomu, že invalidní důc hod byl podle oznámení o výplatě dávky za dobu od 1.5.2004 doplacen a ve výroku rozhodnutí jde zřejmě o chyb u v psaní, po va žo val Nejvyšší správní so ud za příliš formalistické, aby za vá zal krajský so ud názorem směřujícím ke zrušení rozhodnutí č. III, což by fakticky zname na lo zruše ní právního titulu, na jeho ž podkladě se dá vka vyplácí.

Pokud jde o rozhodnutí ža lova né ho č. II, pak Nejvyšší správní soud uvedl, že ne ní patrno, z jakého důvodu bylo vydáno. Žalo va ná uvedla, že polský nositel pojištění dodatečně zhodnotil dobu od 17.1.2002 do 12.2.2002 v ro zsa hu 27 d nů, avšak z dokladu o průběhu doby pojištění v Polsku ze dne 15.2.2007 vyplývá, že žalobce v období od 17.1.2002 do 8.4.2002 má zhodnoceny 2 měsíce a 23 dnů pojištění. Tuto dobu žalo va ná v osobním listě d ůc hodo vého pojištění připojené k rozhodnutí č. I nezhod noti la vůbec, resp. ji zřejmě uznala jako dobu dopočtenou. Námitky žalobce uvedené v kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí po va žo val Nejvyšší správní so ud za ná mitk y proti výpočtu výše důc hod u.

K rozhodnutí č. I Nejvyšší správní so ud uvedl, že pokud b yla ža lo vaná informo vá na o tom, že došlo ke změ ně předpisů v oblasti uzná vá ní invalidity v tom smys lu, že částečná pracovní neschopnost, příp. invalidita mírné ho s tup ně se považují za částečnou invaliditu podle českých předpisů, mě la tuto informaci uvést v rozhodnutí. Informace žalo va né uvedená v zá hla ví rozhodnutí č. I o tom, že žalobce byl uznán od 13.2.2002 částečně neschopným práce, což odpovídá

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 5 - 19Ad 54/2011 částečné invaliditě podle českých předpisů ve smyslu Dohody z 21.10.1970, nemá ve smluvních dokumentech ani ve spise oporu. Krajský so ud měl tedy rozhodnutí č. I zr ušit, neboť při zná ní částečného invalidního d ůc hodu, ostatně i plné ho invalidního důchodu, brání nedostatek zjištění o stup ni invalidity žalobce pro období od roku 1998 do 30.4.2004. Je třeba, aby žalo va ná požádala příslušný orgán polského nositele pojištění o zhodnocení stup ně invalidity žalobce ve smyslu úmluvy a dohody z roku 1970 tak, aby byl za jiště n základní předpoklad pro úva hu, jaká dávka stěžovateli před 1.5.2004 ná le ží.

Provedeným doka zo vá ní soud zjistil, že :

1) Žalobce je polským státním přís luš níkem, který up latnil prostřednictvím polského nositele pojištění dne 15.1.2007 žádost o invalidní d ůchod . Podle této žádosti vznikla jeho invalidita v roce 1998 a z připojených dokladů vyplynulo, že stě žo vate l na území České republiky pracoval v době od 12. 7. 1983 do 31. 12. 1984, tj. 539 dnů v Dolech Nástup Tušimice, zá vod 01 Prunéřov, a veškerá doba za městná ní b yla zhodnocena v I.B pracovní kategorii. Za dobu od 12.7.1983 do 31.12.1984 a získal 539 dnů pojištění.

2) ČSSZ ro zhod nutím ze dne 22.10.2008 č. I - X přizna la žalobci podle § 44 záko na č. 155/1995 Sb. a podle čl. 14 Úmluvy o sociálním zabezpečení uza vře né me zi Československou republikou a Polskou republikou č. 261/1948, částečný i nvalid ní důc hod od 13.2.2002 ve výši 181,- Kč měsíč ně s tím, že podle vládního nař íze ní č. 438/21002 Sb. od ledna 2003 se zvyšuje na 186,- Kč měs íčně a podle vládního nař íze ní č. 337/2003 Sb. se od led na 2004 zvyšuje na 190,- Kč měs íč ně s odůvod ně ním, že pro ná rok a výši důc hod u b ylo započteno v českém důc hodo vém pojištění 539 dní, v polském důc hodo vém pojištění 11684 dní, celkem 12223 dní. Doba pojištění ro zhod ná pro výši důchodu spolu s dopočtenou dobou od vzniku nároku na d ůc hod do dosažení d ůc hodové ho věku činí 38 roků. V ýše důc hod u se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra d ůc hodu činí 1310,- Kč měsíč ně. Procentní výměra důc hod u se stanoví procentní sa zbo u z výpoč to vého základu, který činí 9751,- Kč, je ho výše odpovídá osobnímu vyměřovacímu zák lad u 15936,- Kč za roky 1969-1996. Procentní výměra ke d ni vzniku nároku na důc hod u za 38 roků pojištění činí 28,5 výpočto vé ho základu, tj. 2780,- Kč. Procentní výměra důchodu vypočte né ho podle z.č . 100/1988 Sb. činí 1370,- Kč, takže náleží 2780,- Kč měs íč ně. D ílčí d ůc hod podle česko-polské smlouvy činí poměrný díl této částky, který odpovídá délce doby pojištění na úze mí České republiky činí 123,- Kč.

3) ČSSZ rozhodnutím ze dne 22.10.2008 č. II - X zamítla podle us ta no vení § 56 odst.1zákona č. 155/1995 Sb. žádost žalobce o zvýšení částečného invalidního důchodu s od ůvod ně ním, že v osobním listě důc hodo vé ho zabezpečení ze dne 28.1.2008 mu b ylo započteno celkem 38 roků a 115 dnů, tj. 539 dní na úze mí ČR a

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 6 - 19Ad 54/2011 11684 dní na území Polska. Polský nositel pojištění ZUS Nowy Sacz dodatečně dohodnotil dobu pojištění na území Polska v období od 17.1.2002 do 12.2.2002 v rozsahu 27 d nů. Dodatečný zápočet je zce la bez vlivu na výši částečného invalidního d ůc hodu, neboť nezvýšil výpočtový základ.

4) ČSSZ rozhodnutím ze dne 22.10.2008 č. III - X přiznala žalobci plný invalidní důc hod od 1.5.2007 podle ust. § 39 odst. 1a) zák. č. 155/95 Sb. v pl. znění, a podle čl. 46 odst.2 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 plný invalidní d ůc hod vel výši 330,- Kč měs íčně s tím, že od ledna 2005 se zvyšuje na 349,- Kč měs íč ně, od led na 2006 se zvyšuje na 364,- Kč měs íč ně, od led na 2007 se zvyšuje na 385,-Kč měs íč ně, od led na 2008 se zvyšuje na 400,- Kč měs íč ně a od srp na 2008 se zvyšuje na 420,- Kč měsíčně. V odůvodnění ro zhod nutí uvedla, že pro výši důchodu byla započtena doba pojištění v českém důc hodo vém pojištění 539 dní, v polském důc hodo vém pojištění 12369 dní, celkem 12908 dní. V ýše důchodu se skládá ze základní výmě ry a procentní výmě r y. Plná výše základní výměry d ůc hodu činí 1310,- Kč měs íč ně . Plná výše procentní výměry d ůc hodu se sta no ví procentní sazbou z výpoč tové ho zák lad u, který činí 11864,- Kč, je ho výše odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 27731,- Kč. Procentní výměra ke dni vzniku nároku na důc hod za 37 roků pojištění činí 55,5 výpoč to vého základu. Výše procentní výměry činí 6585,- Kč. Procentní výměra d ůc hodu vypočteného podle z.č. 100/1988 Sb. činí 2695,- Kč, tak že ná le ží 6585,- Kč měsíčně. Nárok na plný i nvalid ní d ůc hod vznikl pouze s při hléd nutím k po lsk ým dobám pojištění. Podle čl. 46 odst.2 Nařízení se základní a procentní výměra důc hod u s tano ví v částce odpovídající poměru délky dob pojištění získaných podle českých prá vníc h předpisů k celkové době pojištění získa né ve všech čle nských státech.

5) Lékař OSSZ v Děčíně dne 12.10.2007 na základě výsledků lékařské dokumentace posuzo va né ho pro ved l posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že u pos uzo va né ho se jed ná o dlouhodobě nepřízni vý zdra vo tní stav, který odpovídá postižení uvedenému v kapitole VI, oddílu A, položce 1, p ísm. c) přílo hy č. 2 vyhl. č. 284/95 Sb. a způsobuje 70 % pokles schopnosti so us ta vné výdělečné či nnos ti posuzo vané ho . Vyda l výrok, že posuzovaný je plně invalidní dle § 39 odst. 1 p ísm. a) z.č . 155/1995 Sb. s datem vzniku invalidity 14.10.2003;

6) Žalobce byl uznán podle posudko vé ho lékaře ZUS v Tomas zo wě celkově neschopným práce od srpna 1998 a dne 13.2.2002 byl od data posouzení, tj. od 13.2.2002 s hledá n již jen částečně neschopným práce;

7) Dle osobního listu d ůc hodové ho pojištění ze dne 28.1.2008, připojeného k rozhodnutí I - celková doba pojištění žalobce do 10.12.2006 činila 13985 dnů, tj. 38 roků a 115 dnů. Doba bez náhrad níc h dob činí 12223 dnů, tj. 33 roků a 178 dnů, z to ho česká doba či nila 539 dnů, doba v cizi ně 11684 d nů, tj. 12223 dnů;

8) Dle osobního listu d ůc hodové ho pojištění, připojené ho k ro zhod nutí II - ze dne

28.1.2008 celková doba pojištění žalobce do 10.12.2006 činila 14012 dnů, tj. 38 roků

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 7 - 19Ad 54/2011 a 142 dnů. Doba bez ná hrad níc h dob do nároku čini la 12250 dnů, tj. 33 roků a 205 dnů, z to ho česká doba činila 539 d nů, doba v ci zině 11711 d nů, tj. celkem 12250 dnů;

9) Dle osobního listu d ůc hodové ho pojištění, připojeného k rozhodnutí III - ze dne 28.1.2008 celková doba pojištění žalobce do 10.12.2006 činila 13862 dnů, tj. 37 roků a 357 dnů. Doba bez ná hrad níc h dob do nároku čini la 12908 dnů, tj. 35 roků a 133 dnů, z to ho česká doba činila 539 d nů, doba v ci zině 12369 d nů, tj. celkem 12908 dnů;

Podle článku 40 Nařízení Rady (EEC) č. 574/72 pro účely určení s tupně invalidity přihlíží instituce č le nské ho státu k dokladům a lékařským zprá vám a k informacím správní povahy získaným institucí kteréhokoli čle nské ho státu. Ka ždá instituce si však ponec há vá prá vo nec hat žadatele vyšetřit lékařem podle vlastního výběru, s výjimkou případů, kdy se použije čl. 40 odst. 3 na říze ní.

Z výše uvede né ho vyplývá, že při posuzování nároku na invalidní d ůc hod žalobce se musí aplikovat Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňo vá ní systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohyb ujíc í se v rámci Společenství (dále jen Nařízení 1408) a Nařízení Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení rady EHS č. 1408/71 o uplatňo vá ní systému sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohyb ujíc í se v rámci společenství (dále jen „prováděcí nařízení“).

Základní skutečností o vli vňujíc í posk yto vá ní dávek v invaliditě je posouzení zdravotního stavu da né osoby a sta no ve ní stup ně invalidity. Koordinační pravidla se nes na ží zasa ho vat do jed notli výc h systémů, ty si vytvářejí členské státy samy. Jednotlivé č le nské státy mají tedy vlastní p ra vidla pro pos uzo vá ní zdra vo tního stavu i pro stano ve ní to ho, zda je osoba invalidní, případ ně jaký je stupeň její invalidity. S ohledem na to, že pos uzo vá ní zdravotního stavu je poměrně nák lad nou záležitostí, nabízí Na říze ní 1408 v č lánk u 40 odst. 4 částečné řešení tohoto problému, a t ím je možnost vkladu do Přílohy č. V. Na říze ní 1408, která obsahuje srovnání právních předpisů těch čle nsk ýc h států, které o to měly zájem, a srovnání jejich stupňů i nvalidity. Česká republika této možnosti nevyužila, z čehož plyne, že provádí posouzení zdravotního stavu sama, podle svýc h prá vníc h předpisů a svými institucemi.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 8 - 19Ad 54/2011

Žalo va ná takto postupovala a ze zá znamu o jed ná ní Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 12. 10. 2007 zjisti la, že stě žo vate l je p lně invalidní podle § 39 odst. 1 p ísm. a) záko na č. 155/1995 Sb., v tehdy platném znění, neboť pokles schopnosti so usta vné výdělečné či nnos ti činil podle přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., kapitoly VI oddílu A polo žk y 1 p ísm. c) 70 %. Datum vzniku invalidity b ylo sta no ve no d nem 14. 10. 2003.

Podle § 4 o dst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v je ho znění od 1. 1. 1996 do

31. 12. 2009, se z důc hodové ho pojištění posk yto val mj. plný invalidní d ůc hod a částečný invalidní d ůc hod.

Podle § 38 téhož záko na měl pojištěnec nárok na plný invalidní d ůc hod, jestli že se stal a) plně invalidním a získa l potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku plné invalidity podmínky ná rok u na starobní d ůc hod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní d ůc hod podle § 31, pokud nedosáhl d ůc hodo vého věk u, nebo b) následkem pracovního úra zu.

Podle § 54 odst. 1 a 2 záko na č. 155/1995 Sb. nárok na důc hod vzniká dnem splnění podmínek s tano ve nýc h tímto zákonem a nárok na výplatu d ůc hodu vzniká splněním podmínek s tano ve nýc h tímto zákonem pro vznik nároku na d ůc hod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení d ůc hodu.

Podle § 55 odst. 1 tohoto záko na ná rok na d ůc hod ne za niká uplynutím času. Podle odstavce druhé ho ná rok na výplatu d ůc hodu nebo je ho části za niká, ne ní-li dále uvedeno ji nak, uplynutím tří let ode d ne, za který d ůc hod nebo je ho část náleží. Lhůta podle předchozí věty nep lyne po dobu řízení o d ůchod u a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, neb yl opatrovník usta no ve n.

Z uvede né ho plyne, že ná rok na d ůc hod ne za niká uplynutím času (nedochází ani k prekluzi ani k promlčení). To zname ná , že jakmile se splnily podmínky nároku na d ůc hod, nemůže tento nárok za nikno ut jen proto, že oprávněný o důc hod nepožádal. Nárok na d ůc hod tr vá po dobu, po kterou jsou splněny stanovené podmínky nároku, zaniká d nem, kdy některá z těchto podmínek za nikla . Podmínky nároku na důc hod lze rozdělit na podmínky, které se zkoumají ke dni vzniku nároku na důc hod (dosažení sta no ve né ho věku, získání potřebné doby pojištění), a na podmínky, které musí být plněny průběžně (trvá ní plné nebo částečné invalidity). Jsou-li splněny podmínky ná rok u na d ůc hod, tento nárok trvá, i když ne jso u splněny podmínky pro výplatu důc hod u, tedy po dobu, po kterou se d ůc hod nevyplácí.

U jedno tli výc h splátek důc hod u však dochází uplynutím času k prekluzi, to je k zá niku nároku na výplatu jedno tli výc h splátek. K zá niku nároku se přihlíží vžd y z moci úřední, ne zá visle na účas tníc íc h řízení.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 9 - 19Ad 54/2011 Koordinační pravidla uvedená v Nařízení 1408 a v pro váděc ím nařízení pro posouzení nároku na dávku a nároku na její výplatu se použi jí od dne 1. 5. 2004, tedy ode d ne, kdy Česká republika přistoupila k Evropské unii. Podle přechodných a zá věreč nýc h us ta nove ní uvede nýc h v člá nk u 94 Nařízení 1408 (přechodná usta no ve ní pro zaměstnané osob y), bod 1. - toto nařízení nezakládá žád né nároky za období přede d nem, od kte ré ho je použitelné na úze mí dotyč né ho č lenské ho státu nebo na jeho části; bod 2. - všechny doby pojištění a případ ně všechny doby zaměstnání nebo byd le ní získa né podle právních předpisů členského státu přede dnem, od kte ré ho je toto nař íze ní použitelné na úze mí uvede né ho č lenské ho státu nebo na jeho části, se berou v úva hu při sta no ve ní nároků získa nýc h podle tohoto nařízení; bod 3. - s výhradou odstavce 1 se nároku podle tohoto na říze ní nabývá, i když se tento ná rok týká pojistné události, ke které došlo přede dnem, od kterého je toto nařízení použitelné na území dotyč né ho č le nské ho státu nebo na je ho části.

Při posuzo vá ní žádosti stěžovatele ze dne 15. 1. 2007 o invalidní d ůc hod byla žalo va ná ome ze na prekluzivní lhůtou podle § 55 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., tedy dobou tří let od podání žádosti. Dávku podmíněnou dlouhodobě nepř ízni vým zdravotním s ta vem mohla při znat (ve smyslu uznání nároku na dávku a nároku na jeho výplatu) nejdříve od 15. 1. 2004. Podle Nařízení 1408 a prováděcího nařízení však mohla postupovat ne jdř íve dne m 1. 5. 2004 a k to muto dni měla zkoumat splnění podmínek nároku na dávku a podmínek nároku na její výplatu. Žalobce dosáhl d ůc hodové ho věk u podle § 32 zákona č.155/1995 Sb. dne 11. 12. 2006. Ke dni 1. 5. 2004 splňoval podmínky pro vznik ná rok u na plný invalidní d ůc hod, neboť byl k tomuto dni plně invalidní (invalidita vznikla již 14. 10. 2003) a podmínka potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní d ůc hod podle § 40 odst. 1 tého ž záko na (5 roků v posledních deseti letech před vznikem invalidity) byla ro vně ž splně na . K 1. 5. 2004 pak byly splněny i podmínky pro nárok na výplatu této dávk y podle § 55 odst. 2 záko na č. 155/1995 Sb., neboť žádost b yla podána dne 15. 1. 2007 a výplata dávek nebyla k 1. 5. 2004 prekludována. Nic tedy nebránilo tomu, aby ža lo va ná od 1. 5. 2004 přiznala žalobci dílčí invalidní d ůc hod podle § 38 záko na č. 155/1995 Sb., za použití Nařízení 1408. Ža lo vaná takto nepostupovala a ro zhod nutím č. III. při zna la s tě žova teli plný invalidní d ůc hod podle § 39 odst. 1 pís m. a) záko na č. 155/1995 Sb. a podle č lánk u 46 odst. 2 Nařízení 1408 až od 1. 5. 2007. V rozhodnutí ne ní uvedeno, z jak ýc h důvodů je i nvalid ní důc hod přiznáván až od 1. 5. 2007. Pouze v oznámení o výplatě důchodu žalo va ná stěžovateli sdělila, že doplatek d ůc hodu za dobu od 1. 5. 2004 do 31. 10. 2008 mu bude pouká zá n. V konceptu rozhodnutí č. III. za lo že ném v dá vko vém spise je přitom správné datum při zná ní i nvalid ního důchodu od 1. 5. 2004. V ýše d ůc hod u, jak vyplývá z výroku rozhodnutí č. III., byla sta no vena k 1. 5. 2004 (první zvýšení invalidního d ůc hodu b ylo reali zo váno podle nařízení vlád y č. 565/2004 Sb. od led na 2005). Ro zhod nutím č. III. byl i nvalid ní d ůc hod nesprávně při zná n od 1. 5. 2007, ačkoliv podmínky vzniku nároku a nároku na výp latu dávky byly sp lně ny od 1. 5. 2004.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 10 - 19Ad 54/2011 Pokud žalobce namítal, že mu pro výši důc hod u byly započteny příjmy a doba zaměstnání jen do 10. 12. 2006, ačkoliv pracoval až do 31. 12. 2008, pak soud uvád í, že pro rozhodnutí ža lo va né č. III. se vyc há zí z to ho, že nárok na invalidní d ůc hod vznikl d nem 1. 5. 2004. Podle § 41 odst. 3 záko na č. 155/1995 Sb. se pro výši procentní výměry plného invalidního důchodu podle odstavce 2 jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vznik u nároku na plný invalidní důc hod do dosažení d ůc hodo vého věk u uvede né ho v § 32. Žalobce dosáhl důc hodo vé ho věk u dne 11. 12. 2006. Doba od vzniku nároku, tj. ode dne 1. 5. 2004 do dosažení d ůc hodo vého věk u, tj. do 10. 12. 2006, činí 954 d nů. Jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí č. III. a z připojeného osobního listu d ůc hodové ho pojištění, žalo va ná pro výpočet teoretické výše důc hod u podle čl. 46 odst. 2 Nařízení 1408 hodnotila stěžovateli 37 let pojištění, tj. 13 862 dnů (37 roků a 357 dnů pojištění). V této době pojištění je za hr nuta doba 954 d nů, tedy doba dopočtená. Pro výpočet d ílč ího důchodu poté postupovala podle člá nk u 46 odst. 2 písm. b) Na říze ní 1408, které umožňuje zhodnotit dobu pojištění pouze před vznikem pojistné události. Podle odůvodnění rozhodnutí č. III. a osobního listu důc hodo vého pojištění pro výpočet základní a procentní výměry sta no vila žalo va ná poměr délky dob tak, že za doby získa né v českém d ůc hodo vém pojištění po va žo va la 539 dnů pojištění, které žalobce získa l před vznikem pojistné události, a za celkovou dobu pojištění získanou v obou státech pova žo va la dobu v počtu 12 908 dnů (13 862 - 954).

Postup ža lo va né byl v so ulad u s článkem 46 Nařízení 1408, a námitky stěžovatele ne jso u d ůvod né.

Podle § 71 odst. 2 záko na č. 155/1995 Sb., získa l-li pojištěnec alespoň jeden rok zaměs tná ní, které b ylo podle předpisů platných před l. če rvne m 1992 zařa ze no do I. (II.) pracovní kategorie nebo do I. (II.) kategorie funkcí, postupuje se při stano ve ní výše starobního, plné ho invalidního a částečného invalidního důc hod u podle odstavce 1, vznikne-li nárok na d ůchod v době od 1. led na 1996 do 31. prosince 2018. V období po 31. prosinci 2005 se postupuje podle věty první jen na žádost pojištěnce. Podle odstavce 1, věty první citova né ho usta no ve ní výše starobního, plné ho invalidního a částečného invalidního d ůc hodu, na který vznikne nárok v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005, nesmí b ýt nižš í než výše důchodu, která by nále že la, kdyby důc hod byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 v ro zsa hu uvedeném v odstavci 4, a to včetně zvýšení, která by nále že la k tomuto důc hod u pouze k tomuto dni. Uvede né us ta nove ní, které má ochranný charakter, zaručuje, aby v obecných případech po dobu 10 let (odst. 1) a ve zvláštních případech dokonce pod dobu 23 let (odst. 2) od počátku účinnosti záko na o d ůc hodové m pojištění se poro vná va la výše d ůc hodu, na který vznikne nárok podle záko na č. 155/1995 Sb., s výš í důc hod u sta no ve nou podle předpisů platných ke dni 31. 12. 1995. U pojištěnců uvedených v odstavci 2 se takto postupuje od 1. 1. 2006 již jen na žádost.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 11 - 19Ad 54/2011 Pokud žalobce v žalobě i v jejím doplnění dále žádal, aby mu b yla doba zaměstnání na území České republiky zhodnocena v preferované pracovní kategorii (jak l ze dovodit z obsahu podání), z dokladu o výpočtu důc hod u ze dne 28. 1. 2008 vyplývá, že ža lova ná provedla propočet výše invalidního d ůchod u podle zákona č. 100/1988 Sb. účinné ho do 31. 12. 1995 a pro je ho účely vyc há zela z to ho, že stěžo va tel má 539 dnů zhod noce no v I. pracovní kategorii. Výše d ůc hodu vypočtená podle záko na č. 100/1988 Sb. je však nižš í (2695 Kč) než výše procentní výměry důchodu podle záko na č. 155/1995 Sb. (6585 Kč). Doba zaměstnání na území České republiky v rozsahu 539 dní v I.B pracovní kategorii byla žalobci zhodnocena pro úče ly sro vná vac ího výpočtu podle záko na č. 100/1988 Sb., a však její zhod nocení výši důchodu neo vli vnilo. V odůvodnění rozhodnutí č. III. je mimo jiné uvedeno, že procentní výměra důc hod u vypočteného podle záko na č. 100/1988 Sb. činí 2695,- Kč, tak že ná le ží 6585,- Kč.

Pokud jde o rozhodnutí č. III. ža lo vaná postupovala při přizná vání dávky podle koordinačních pravidel, sta no vila výši dílčího invalidního důc hod u v souladu s Nař íze ním 1408. Ve výroku to ho to rozhodnutí došlo k nesprávnému určení data přiznání dávky až od 1. 5. 2007. Vzhledem k tomu, že invalidní důc hod b yl podle oznámení o výplatě dávky za dobu od 1. 5. 2004 doplacen a ve výroku rozhodnutí jde zřejmě o chyb u v psaní, soud žalobu směřující proti tomuto rozhodnutí zamítl, a to v souladu s názorem vyslo ve ným Ne jvyšš ím správním soudem v ro zsudk u ze dne 28.4.2011 č.j. 4 Ads 111/2010-39.

Žalobcova základní námitka uvedená v žalobě i v kasační stížnosti spočívá v tom, že mu měl b ýt invalidní d ůc hod přiznán od roku 1998, neboť je i nvalid ní od srpna 1998, nikoli v od roku 2002, jak uvád í žalo va ná. Při zná ní dávky invalidního (částečného invalidního) důc hod u ve smyslu uznání nároku na dávku a nároku na jeho výplatu je ome ze no tříletou prekluzivní lhůtou uvede no u v § 55 odst. 2 záko na č. 155/1995 Sb., počíta no u od podání žádosti, tj. ode dne 15. 1. 2007. Jakoukoliv dávku lze tedy přiznat, resp. vyplácet, nejd ř íve d nem 15. 1. 2004. Ro zhod nutí žalo va né č. III. pokrylo nároky žalobce od dne 1. 5. 2004, od něho ž ža lo va ná fakticky přiznala dílčí i nvalid ní d ůc hod při použití koordi nač níc h pravidel uvedených v Nařízení 1408 a prováděcím na říze ní (zb ývá posoudit nárok na dávku a její výplatu pro dobu od 15. 1. 2004 do 30. 4. 2004). Pokud jde o nároky důc hodo vého pojištění s těžo va tele pro dobu před 1. 5. 2004, posuzují se podle Úmluvy me zi republikou Československou a republikou Polskou o sociálním pojištění ze dne 5. 4. 1948, jež vstoupila v platnost 1. 10. 1948, a je vyhlášena pod č. 261/1948 Sb., ve znění prvé ho dodatkového protokolu ze dne 30. 9. 1955 (dále jen „úmluva“), Dohody z 2. 5. 1957 o používání něk terýc h us tano ve ní Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o sociálním pojištění ze dne 5. dubna 1948 (dále jen „dohoda 1957“), Dohody o používání Úmluvy me zi republikou Československou a republikou Polskou o sociálním pojištění podepsané ve Varšavě 5. dubna 1948 ze dne 21. října 1970, publ. pod č. 118/2002 Sb. m. s. (dále jen „dohoda 1970“) a Ujednáním me zi ministrem práce a sociálních věc í České republiky a ministrem práce a sociální politiky Polské republiky o výplatě dávek

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 12 - 19Ad 54/2011 a provádění administrativní a lékařské kontroly podepsané dne 10. 12. 2002, pub l. pod č. 12/2003 Sb. m. s. (dále jen „ujednání 2002“).

Podle článku 14 odst. 6 úmluvy rozhodnutí nositele pojištění jed no ho státu, že zde je invalidita všeobecná nebo invalidita z povolání, je zá va zné pro nositele pojištění státu druhého, shodují-li se věc ně pojmy invalidity v obou státech.

Podle článku 17 úmluvy ná vrh na při zná ní dávky může b ýt podán u kteréhokoliv nositele pojištění, u ně hož b yl žadatel pojištěn. Nositel pojištění, u ně hož ná vrh byl podán, vyrozumí ostatní nositele po jiště ní, kteří jsou v ná vrhu uvedeni. Jde-li o použití usta no ve ní čl. 14 odst. 6, rozhoduje o invaliditě nositel pojištění, přís luš ný podle trva lé ho bydliště žadatelova v den podání žádosti.

Podle § 14 odst. 1 do hod y 1957 při používání čl. 14 odst. 6 úmluvy: a) invalida ná leže jíc í podle polských předpisů do III. skupi ny invalidů, se považuje za částečně invalidního podle předpisů československých a naopak; b) inva lida nále že jíc í podle polských předpisů do II. skupi ny invalid ů se považuje za invalidního podle předpisů československých a naopak;

c) invalida nále že jíc í podle polských předpisů do I. skupiny i nvalidů se považuje za invalidního a be zmoc né ho podle předpisů českoslo ve nsk ýc h;

d) úplná be zmoc nos t podle předpisů československých se považuje za i nvalid u I. skupi ny podle polských předpisů.

Shodné us ta no vení obsahuje § 18 odst. 1 dohody 1970, podle ně hož při rozhodování o invaliditě

a) zařa ze ní do III. skupi ny invalidity podle polských předpisů považuje se za částečnou invaliditu podle československých předpisů a naopak, b) zařa ze ní do II. skupi ny invalidity podle polských předpisů považuje se za plno u invaliditu podle československých předpisů a naopak,

c) zařa ze ní do I. skupiny invalidity podle po lských předpisů po va žuje se za p lnou

invaliditu a za bezmocnost podle československých předpisů, d) úplná be zmoc nos t podle československých předpisů se považuje za invaliditu I. skupi ny podle polských předpisů.

Základní skutečností ovlivňující posk yto vá ní dá vek v invaliditě je posouzení zdravotního stavu da né osoby a s ta no vení s tupně invalidity.

Z výše uvede né ho plyne, že pro posouzení s tě žo vatelo va nároku na invalidní důc hod pro dobu před 1. 5. 2004 je ro zhod ujíc í sta no ve ní invalidity, resp. jejího stup ně , přís luš ným orgánem polského nositele po jiště ní, jako orgánu, jeho ž př ísluš nost je dána trva lým pobytem s tě žo vate le v Polsku v den podání žádosti o dávku. Sta no ve ní invalidity s tě žo vatele a jejího stup ně p řís luš ným orgánem polského nositele pojištění pro dobu před 1. 5. 2004 je podle člá nk u 14 odst. 6 ve spojení s č lánke m 17 úmluvy zá va zné pro Českou správu sociálního zabezpečení

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 13 - 19Ad 54/2011 a je základním a výc ho zím předpokladem pro úva hu, který z důchodů podmíněných dlouhodobě nepř ízni vým zdravotním s tave m uvedených v § 4 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v jeho znění do 31. 12. 2009, má b ýt stě žo va teli přiznán. Žalobce v žádosti o invalidní d ůc hod ze dne 15. 1. 2007 uvedl, že je i nvalidní od srp na 1998 s výp lato u dávky od února 1999. Žádný doklad, který by osvědčoval s tupe ň invalidity žalobce pro období 1998 - 30. 4. 2004 vydaný přís luš ným po lsk ým orgánem sociálního zabezpečení ve spise zalo že n ne ní.

Částečná neschopnost k práci neodpovídá částečné invaliditě ve smyslu mezi vlád ní Do hod y z 21. 10. 1970. Jak v úmluvě , tak i v dohodě z roku 1970 se uvádí, že částečné invaliditě podle československých předpisů odpovídá zařa ze ní do III. skupiny invalidity podle polských předpisů. Ve spise se tedy ne nac há zí důkaz o tom, že stě žo vate l byl od 13. 2. 2002 invalidní ve III. sk upině , což by odpovídalo částečné invaliditě podle českých předpisů. Žalobce se do volá vá p lné invalidity již od roku 1998. V podání ze dne 9. 10. 2009 uvádí, že nesouhlasí s při zná ním invalidního d ůchod u od roku 2002, protože první invalidní d ůc hod mu byl při znán od roku 1998; v době od 1. 3. 2002 do 28. 2. 2003 byl při znán další invalidní d ůc hod a byla mu uzná na částečná pracovní neschopnost. Poté mu přiznaly lékařské komise invalidní d ůc hod od 1. 3. 2003 natr va lo a byla mu při zná na částečná pracovní neschopnost. Dovo lá val se toho, že invalidita trva la nepřetržitě od srpna 1998 do 8. 5. 2008. Dne 9. 5. 2008 odešel do starobního důc hod u. Posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Děčíně ze dne 12. 10. 2007 ne lze podle úmluvy pro posouzení nároku na invalidní d ůc hod pro období před 1. 5. 2004 použít. Nelze však přehlédnout, že žalobce byl podle tohoto posudku p lně invalidní již od 14. 10. 2003.

Pro vydání rozhodnutí č. I., to je o přiznání částečného invalidního d ůc hodu od 13. 2. 2002, nejsou v dá vko vém spise dostatečné podklady. Na uvedeném zá věru nemění niče ho ani rozhodnutí o stup ni invalidity ze dne 28. 2. 2003, podle něhož byl stě žo vate l zařa ze n do mírné ho stup ně invalidity, ale až od 18. 2. 2003, tedy od jiné ho data, než je uvedeno ve výroku rozhodnutí ža lo vané č. I. „Mírný stupeň invalidity“ ne ní totéž co invalidita III. nebo II. s tupně ve smyslu § 18 dohody z roku 1970. Podle člá nk u 21 odst. 2 úmluvy „Nejvyšší správní úřad y obou států budou si navzájem neprodleně sdělovati změny nastalé ve vnitrostátním zákonodárství v oboru sociálního pojištění“. Pokud b yla žalo va ná informována o tom, že došlo ke změně předpisů v oblasti uzná vá ní invalidity v tom smyslu, že částečná pracovní neschopnost, případně invalidita mírné ho stup ně se považují za částečnou inva liditu podle českých předpisů, mě la tuto informaci uvést v rozhodnutí.

Informace žalo va né uvedená v záhlaví rozhodnutí č. I. o tom, že stě žo vatel byl uznán od 13. 2. 2002 částečně neschopným práce, což odpovídá částečné invaliditě podle českých předpisů ve smyslu Dohody z 21. 10. 1970 nemá ve smluvních dok ume ntec h ani ve spise oporu. Krajský so ud proto dle zá va zného pokynu Ne jvyšš ího správního soudu napadené rozhodnutí žalo va né č. I. zr ušil podle § 76 odst. 1 pís m. b) s. ř. s., neboť přiznání částečného invalidního důc hod u ostatně

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 14 - 19Ad 54/2011 i plné ho i nvalid ního důchodu brání nedostatek zjištění o stup ni invalidity s tě žo vatele pro období od roku 1998 do 30. 4. 2004.

Pokud jde o rozhodnutí žalo va né č. II., ne ní patrno, z jakého důvodu b ylo vydáno. Ža lo va ná sice uvád í, že polský nositel pojištění dodatečně zhodnotil dobu od 17. 1. 2002 do 12. 2. 2002 v ro zsa hu 27 dnů, a však jak vyplývá z dokladu o průběhu doby pojištění v Polsku ze dne 15. 2. 2007, má stě žo vatel v období od 17. 1. 2002 do 8. 4. 2002 zhod noce ny 2 měs íce a 23 dnů pojištění. Ža lo vaná v osobním listě d ůchodo vé ho pojištění připojeném k rozhodnutí č. I. nezhodnotila vůbec, resp. ji zřejmě uzna la jako dobu dopočtenou.

Pokud žalobce dále žádal, aby mu byly přiznány úroky z prodlení s vyp láce ním invalidního d ůc hod u, krajský so ud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí ze dne 11.5.2010 č.j. 19Cad 30/2009-101 a odkazuje na sta no visko Nejvyššího správního soudu uvedené v rozhodnutí ze dne 28.4.2011, když záko n č. 155/1995 Sb. ani záko n č. 582/1991 Sb. možnost vyplatit úrok y z prodlení ne upra vuje . Na víc bylo věc í žalobce, kdy o invalidní důc hod požádal. Tvrdí-li, že byl invalidním od roku 1998, ni c mu nebránilo žádost o tako vo u dávku podat již v tomto roce. Uvedenému požadavku nelze vyhovět.

Domáhal-li se žalobce dále to ho, aby mu byly splátky d ůc hodu zas ílá ny na jeho bankovní účet v Polsku so ud u vád í, že zp ůsob vyplácení důchodu ne ní předmětem pře zk umné činnosti soudů ve správním soudnictví a p řípad ný nesprávný postup žalo va né by nebyl způsobilý ovlivnit úva hy o zákonnosti přezkoumávaných rozhodnutí. V podrobnostech odkazuje krajský so ud na od ůvod ně ní ro zs udku Nejvyššího správního soudu ze dne 28.4.2011, č.j. 4 Ads 111/2010-139.

V souladu s prá vním ná zore m Ne jvyšš ího správního so ud u, krajský soud dospěl k závě ru, že žaloba byla důvodná ve vztahu k rozhodnutí žalo va né č. I. a proto napadené rozhodnutí podle § s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. B ude proto třeba, aby žalo va ná požádala příslušný orgán polského nositele pojištění o zhodnocení stup ně invalidity stě žo vate le ve smyslu úmluvy a dohody z roku 1970 tak, aby byl zajištěn základní předpoklad pro úva hu, jaká dávka s tě žova teli před 1. 5. 2004 ná le ží.

Je-li účastník zasto upe n advokátem, je podle § 57, 61, 64 s.ř.s. mimo jiné součástí nákladů řízení odměna za zastupo vá ní. Její výše b yla urče na vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátu ná le ží náhrada hoto výc h výdajů účelně vynalo že nýc h v souvislosti s poskytnutím právní služb y, ze jmé na na so ud ním a ji né poplatky, cestovní výdaje, poštovné ap. Podle odst.3 cito va né vyhlášky paušální částka jako náhrada výdajů činí 300,- Kč na jeden úko n právní s lužb y. Ve věcech nároků fyzick ýc h osob v oblasti sociálního zabe zpeče ní, d ůc hodo vého, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění a opra vnýc h prostředků proti rozhodnutím orgánů veřejné

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 15 - 19Ad 54/2011 správy a správních orgánů se dle § 9 odst.2 se za tarifní hod notu po va žuje částka 1.000,- Kč a dle § 7 téže vyhlášky činí sa zba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodno ty do 1.000,- Kč - 500,- Kč.

Usnesením ze dne 10.2.2010 č.j. 19Cad 30/2009-87 krajský soud žalobci usta no vil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to Mgr. Bogdana Hajduka. Odměna zástupci žalobce byla sta no ve na ro zs udkem ze dne 11.5.2010 celkem ve výši

5.165 ,-Kč, což představovalo odměnu za tři úkony právní služby, 3x náhrada hoto výc h výdajů, náhradu za promeškaný čas a náhradu cestovních výdajů (viz odůvodnění ro zs udk u z 11.5.2010). Příka z k vyplacení této částky byl dán účtárnou zd. soudu dne 30.7.2010. Kasační stížnost byla sepsána právním zástupcem žalobce dne 25.6.2010. Nejvyšší správní so ud ve věci rozhodl dne 28.4.2011. Krajský soud nad rámec při zna né a proplacené odměny, tj. nad částku 5.165,-Kč přiznal právnímu zástupci žalobce další odměnu a to 1 hl. úko n po 500,- Kč (sepis kasační stížnost (§ 9 odst. 3 pís m. f/, § 7 a § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), 1x náhrada hoto výc h výdajů 300,- Kč dle §13 odst. 3 téže vyhlášky a 20% DPH z p řizna né čás tk y, tj. 160,- Kč, když právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy b yla přiznána odměna ve výši 960,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě.

Pokud právní zástupce žalobce účtoval další odměnu za říze ní u Nejvyššího správního soudu, a to převzetí věci, jeden úko n a jeden režijní paušál a no vé říze ní u krajského soudu v Os tra vě, ro vně ž odměna za jeden úko n a jeden paušál, tyto částky neb ylo možno přiznat, když převzetí věci je mo žné pouze 1x v té že věci. Říze ní u Nejvyššího správního soudu z d ůvod u kasační stížnosti je pokračování říze ní před krajským soudem v této věci. Ro vně ž nebyl důvod, aby právní zástupce žalobce přeb íra l věc no vě pro další říze ní před krajským soudem.

Ač má podle us ta no vení § 60 odst.4 s.ř.s. stát prá vo proti neúspěšnému účastníku na ná hrad u nákladů říze ní, které platil, nebyla státu náhrada těchto nákladů p řizná na, neboť hoto vé výdaje a odměnu za zastupování dle § 35 odst. 8 s.ř.s. platí stát. Odměnu tlumoč níka dle us t. § 36 odst. 2 s.ř.s. platí stát.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího

s právního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 16 - 19Ad 54/2011 lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti ne lze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, je ho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokaci e.

V Ostravě dne 27.9.2012

JUDr. Bo husla va Drahošová

samosoudkyně