4 As 3/2008 — Nejvyšší správní soud

22 A 3/2010- 78 - text pokračování - 11 - 22A 3/2010 22A 3/2010 – 78 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobkyně Z. K., zastoupené JUDr. Jiřím Rakem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4.11.2009 č.j. MSK 180393/2009, ve věci umístění stavby, t a k t o : I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 4.11.2009 č.j. MSK 180393/2009 se pro nezákonnost z r u š u j e a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11.676,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Jiřího Raka, advokáta se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31. O d ů v o d n ě n í : Podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4.11.2009 č.j. MSK 180393/2009, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 1.10.2007 č.j. SU/18/2003/06/Ra, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „Silnice I/48 Rychaltice – Frýdek-Místek“ na pozemcích v k.ú. Rychaltice, Fryčovice, Chlebovice, Lysůvky a Místek. V podané žalobě žalobkyně vznesla následující žalobní námitky: 1) Napadené rozhodnutí dosud nebylo doručeno jejímu právnímu zástupci. Pokud bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou v obci, pak právní zástupce žalobkyně má sídlo mimo tuto obec a mělo mu být doručeno do vlastních rukou. 2) Žalobkyně odkázala na obsah svého odvolání ze dne 30.10.2007 a na všechna předchozí podání v této věci, kde jsou jednotlivé důvody odvolání podrobně popsány. 3) Žalobkyně nesouhlasí s vybudováním příjezdové komunikace ke stolárně, když její připomínky byly opakovaně bagatelizovány a bez dalšího odmítnuty a nebyl uveden žádný jiný způsob řešení této části stavby tak, aby byl šetřen její majetek. Žalobkyně nesouhlasí s vybudováním příjezdové komunikace ke stolárně s tím, že k tomuto účelu bude použita část jejího pozemku a namítá, že znalec mimo stávající varianty navrhl i varianty další. 4) V důsledku vybudování příjezdové komunikace podle navržené varianty nebude mít žalobkyně možnost ke svému domu přivézt dřevo a na pozemcích je uskladnit, neboť nová příjezdová komunikace to svými parametry neumožní. Dřevo v délce 10, 15 i více metrů, které používá k vytápění svého domu, je těženo z lesa a odtud dováženo nákladním automobilem a složeno na jejím pozemku vedle současné příjezdové cesty. Pozemek by měl být v budoucnu zabrán pro vybudování příjezdové komunikace ke stolárně. Podle žalobkyně se na nově projektované příjezdové cestě ke stolárně žádný automobil neotočí a neodjede zpět. Vybudováním příjezdové komunikace bude zcela znemožněno, aby na svůj pozemek přivezla dřevo i cokoliv jiného. 5) Žalobkyně nesouhlasí s tím, jak má být do budoucna zajištěn přístup k ostatním jejím pozemkům. Žalovaný zamítl její námitku ohledně neřešení přístupu a příjezdu k pozemkům v jejím vlastnictví, které se nachází na druhé straně stávající silnice za autobusovou zastávkou, kam má dnes jediný přístup a příjezd a tento jí bude fakticky znemožněn. Tvrzení žalovaného, že na tento pozemek je i jiný přístup než přímo ze silnice R I/48, není pravdivé. Žalovaný si tuto skutečnost sám ověřil na místě samém, když po delším bloudění najel vzdálenost 4,6 km. Žalobkyně však i nadále nebude mít přístup a příjezd na pozemek těsně přilehlý za autobusovou zastávkou. Při ústním jednání bylo žalobkyni sděleno, že si má přes svůj potok vybudovat vlastní přístup a příjezd a k tomu nechť si vybuduje i vlastní most. V napadeném rozhodnutí tato skutečnost není vůbec vzata na vědomí a není nijak řešena. Důvodem podle žalobkyně je to, že až do doby ústního jednání na místě samém nikdo nebyl a tuto skutečnost nezjistil a v současnosti se tím již nechce nikdo zabývat. Žalobkyně nesouhlasí s tím, aby na základě navrženého řešení stavby byla nucena v přístupu a příjezdu na další své pozemky obcházet celkem 4,6 km po jiné místní komunikaci a další 4,6 km při cestě zpět a také s tím, že na nejbližší pozemky u stávající cesty se vůbec nedostane. Přístup žalovaného k této otázce považuje za formální a administrativní. Navrženým řešením stavby dojde k zásadní změně poměrů v její neprospěch, dojde ke stavu, kdy nebude schopna pozemky jako dosud řádně obhospodařovat, čímž se žalovaný ani v opakovaném řízení nezabýval, námitku neřešil a nevypořádal se s ní. Žalobkyně rovněž namítla nesrozumitelnost vyjádření žalovaného, že bude nutné provést určité úpravy pozemků či změnit jejich způsob obhospodařování. 6) Žalobkyně nesouhlasí s použitím – vyvlastněním jejích pozemků za účelem stavby příjezdové komunikace ke stolárně a nesouhlasí s vyvlastněním části svého pozemku k vybudování svahu místo opěrné zdi. 7) Vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu postrádá zákonnou podmínku nezbytně nutného rozsahu. Navržená kupní smlouva je pro žalobkyni nepřijatelná, když neřeší výše uvedené ztráty, které by jí v budoucnu v důsledku realizace stavby vznikly. 8) Žalobkyně zpochybnila znalost věci žalovaným s ohledem na průběh ústního jednání spojeného s místním šetřením, kdy teprve odhadem měřil vzdálenosti a navržený průběh příjezdové komunikace na jejích pozemcích. Teprve při tomto jednání se žalovaný i zástupce investora seznamovali s danou situací. 9) Porušení Ústavy a Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) spatřuje žalobkyně právě v popsaném způsobu jednání a rozhodování správních orgánů, kterým je poškozován občan, přičemž toto řízení přímo vede k vyvlastnění části pozemků, když nejsou splněny zákonem stanovené podmínky, zejména podmínka nezbytně nutného rozsahu. Žalovaný ve vyjádření uvedl: - Napadené rozhodnutí bylo doručováno v souladu s ust. § 42 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) veřejnou vyhláškou. Doručení proběhlo v souladu s ust. § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zmiňované právní předpisy neobsahují v případě doručování písemnosti veřejnou vyhláškou žádnou speciální úpravu pro doručení písemnosti těm účastníkům řízení, kteří jsou zastupováni advokátem. - K nesouhlasu žalobkyně s umístěním příjezdové cesty pro stolárnu žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí, v němž podrobně vysvětlil důvody, pro které je příjezdová komunikace stavbou veřejně prospěšnou, když jeho závěry jsou v souladu s názorem krajského soudu, jež vyslovil ve zrušujícím rozsudku sp. zn. 22Ca 87/2008. - Žalovaný se zabýval námitkou týkající se příjezdu a přístupu na pozemky žalobkyně, specifikoval důvody, pro které nelze zřídit sjezd k pozemkům žalobkyně z tzv. jižní rampy mimoúrovňové křižovatky a konkretizoval komunikace, po kterých je přístup k jejím pozemkům zajištěn s odkazem na konkrétní mapové podklady. Trasa přístupu byla ověřena i při místním šetření, přičemž poznámka žalobkyně, že trasa byla nalezena po delším bloudění, není pravdivá, žalovaný, který na rozdíl od žalobkyně není v obci starousedlíkem, si pouze nebyl jist v terénu přesnou polohou odbočky ze silnice II/486 na místní komunikaci p. č. 1576/2, proto se dotázal na správnost odbočky přítomných. Tato skutečnost neznamená, že byl přístup složitý či nepřehledný, celá trasa je přehledná, přístupná a sjízdná. Je nezpochybnitelné, že pozemky žalobkyně tvoří souvislý pás v délce cca 1,2 km a nelze předpokládat, že žalobkyně tyto pozemky obhospodařuje tak, že na ně pěšky dochází několikrát denně. - Pokud jde o konkrétní pozemek p. č. 197/4, který se nachází v bezprostředním sousedství silnice I/48, žalovaný uvedl, že více než čtvrtina tohoto pozemku je určena k zastavění navrhovanou stavbou a tato část je již oddělena a označena v katastru nemovitostí p. č. 1748/34. Pokud se navrhovatel s žalobkyní nedohodne na podmínkách převodu vlastnického práva k pozemku i s přihlédnutím k argumentaci týkající se dalšího obhospodařování zbývající části pozemku, má žalobkyně v rámci případného vyvlastnění možnost požádat o rozšíření vyvlastnění i na zbývající část pozemku. - Změny v území vyvolané umísťováním staveb vždy vycházejí z platné územně plánovací dokumentace, takže každý vlastník pozemku si musí být vědom toho, že s postupným naplňováním územního plánu bude docházet také ke změně poměrů k území, kterým se bude muset přizpůsobit. I když záměry v území, které jsou v souladu s územním plánem, přinesou vlastníkům pozemků i určitá omezení, neznamená to rozpor těchto záměrů se zákonem. - K námitce žalobkyně o nesrozumitelnosti tvrzení žalovaného, že bude nutné provést určité úpravy pozemků či změnit způsob jejich obhospodařování, žalovaný uvedl, že netvrdil a netv