CS · EN DE FR brzy

7 As 17/2007 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2013:38.Ad.53.2010.58
Datum: 2013-07-18
Z rozhodnutí: Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Miroslavy Ježoviczové v právní věci žalobce BÖGL a KRÝSL, k.s. se sídlem Praha 5, Renoirova 1051/2a, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Brno, Těsnohlídkova 9, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce se sídlem Opava, Kolářská 451/13, o …
38 Ad 53/2010- 58 - text pokračování -8- 38Ad 53/2010 38Ad 53/2010-58 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Bohuslavy Drahošové a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Miroslavy Ježoviczové v právní věci žalobce BÖGL a KRÝSL, k.s. se sídlem Praha 5, Renoirova 1051/2a, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Brno, Těsnohlídkova 9, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce se sídlem Opava, Kolářská 451/13, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21.7.2010 č.j. 1689/1.30/10/14.3, o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě, č.j. 1227/10.11-M/10/14.3 ze dne 13.5.2010, t a k t o: I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í: I. Rozhodnutím ze dne 21.7.2010 č.j. 1689/1.30/10/14.3 žalovaný Státní úřad inspekce práce zamítl odvolání žalobce a potvrdil shora uvedené rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 40.000,- Kč a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč. Pokuta byla žalobci uložena za spáchání deliktu podle ust. § 25 odst. 1 zákona o inspekci práce spočívajícího v tom, že v rozporu s ust. § 102 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a ust. § 3 odst. 2 písm. p) zákona č. 309/2006 Sb. jako zhotovitel části stavby „Rekonstrukce mostu ev.č. 464-014 přes trať ČD ve Studénce“ nesplnil povinnost zajistit přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoliv k tomu měl tuto povinnost podle shora citovaných zákonných ustanovení, když jako zaměstnavatel počátkem měsíce srpna 2008 na uvedené stavbě prováděl jako zhotovitel výsun a zásun ocelové konstrukce (OK) mostu, nesplnil povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Žalobce v době od 5.8.2008 do 8.8.2008 na staveništi dané stavby, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, nezajistil přijetí odpovídajících opatření k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce zaměstnanců a dalších fyzických osob, které se s jeho vědomím zdržovaly na jeho pracovišti v době, kdy konstrukce mostu se stávala nestabilní. Žalovaný neuznal oprávněnost odvolacích námitek žalobce spočívajících v nesprávném právním posouzení věci, neúplných skutkových zjištěních a formálních vadách způsobujících nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, a odvolání žalobce proto zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu. Namítal, že výroková část napadeného rozhodnutí neobsahuje jasně formulovaný výrok o vině, je neúplná, nesrozumitelná a proto také nepřezkoumatelná. Z výrokové části nevyplývá, jaké konkrétní povinnosti žalobce porušil, tedy jaká konkrétní opatření měl učinit, aby tak bylo zcela jasně a jednoznačně vyloučeno, že se nejedná o opatření, která měl učinit generální dodavatel stavby, popř. koordinátor BOZP či jiní subdodavatelé. Ve vztahu k vytýkaným vadám výrokové části napadeného rozhodnutí odkázal žalobce na rozhodnutí Nejvyšší správního soudu č. 1338/2007 Sbírky rozhodnutí NSS. Podle žalobce je správní delikt v napadeném rozhodnutí formulován obecně a proto je nepřezkoumatelný, neboť v něm není popsáno jednání a uvedeno, která konkrétní opatření žalobce neučinil. Další žalobní námitkou žalobce bylo to, že žalovaný mu neumožnil nahlédnout do správních spisů ve věci řízení o správních deliktech vedených proti dalším osobám. Bez znalosti obsahu těchto spisů žalobce nemohl namítnout překážkou lidispendence, popř. překážku res judicata či porušení zásady non bis in idem spočívající v tom, že „projednání, v němž je spatřován správní delikt spáchaný žalobcem, se vede trestní řízení správní vůči jiným osobám, popř. že existuje překážka probíhajícího trestního řízení“. V této skutečnosti žalobce spatřoval porušení práva na spravedlivý proces tím, že mu bylo odmítnuto seznámit se se všemi skutečnostmi rozhodnými pro řádnou obhajobu jeho práv tím, že mu bylo odepřeno právo seznámit se se souběžně probíhající řízeními o témže jednání jiných osob, aniž by o tomto „nalézací správní úřad“ řádným způsobem rozhodl. Žalobce neodpovídal za stavbu jako celek, byl jen subdodavatelem konkrétních technologických prací a plnil opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vymezeném pracovišti. Žalobce má za to, že mu nesvědčila povinnost podle ust. § 102 odst. 1 zákoníku práce, neboť tato povinnost výslovně zatěžovala investora, generálního dodavatele stavby a koordinátora BOZP. Další žalobní námitkou žalobce bylo to, že ve správním řízení nebyly provedeny jakékoliv listinné důkazy postupem podle ust. § 53 odst. 6 správního řádu a žalobce nebyl o provedení těchto důkazů vyrozuměn podle ust. § 51 odst. 2 správního řádu. Žalobce v průběhu správního řízení opatřil znalecký posudek znalce z oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, avšak správní orgán I. stupně tento důkaz odmítl jako nadbytečný, aniž by uvedl, proč tento navržený důkaz za nadbytečný považuje. V této souvislosti žalobce poukázal na znalecké posudky Klokverova ústavu ČVUT – prof. H., které výslovně konstatují, že hlavní příčina pádu mostu nespočívala v jednání žalobce. Podle žalobce měly oba správní orgány provést důkaz znaleckým posudkem ve věci posouzení požadavků bezpečnosti práce minimálně ve stejném rozsahu, jak to provedl policejní orgán v souběžně probíhající trestní věci, který si opatřil znalecký posudek znalce z oboru bezpečnosti práce Ing. C.. Podle tohoto posudku byl uznán vinným stejným deliktem jako žalobce zhotovitel stavby ODS, Dopravní stavby, a.s. a závěry tohoto znalce označují za přestupek tuto společnost a nikoliv žalobce. Stejný závěr učinil i další znalec V. B., který přesně definuje povinnosti, jak žalobce, tak zejména i povinnosti generálního dodavatele stavby, koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, projektanta a dalších osob. V další části žaloby žalobce opětovně namítal, že jak žalovaný tak i správní orgán I. stupně odmítly jeho důkazní návrhy, aniž by to řádně zdůvodnily. Tím učinily svá rozhodnutí nepřezkoumatelnými a pokud soud tuto vytýkanou vadu řízení neuzná, pak žalobce navrhoval, aby v rámci soudního řízení byly připojeny spisy k posouzení, zda ostatní řízení nebyla o správních deliktech spáchaných shodným jednáním, kdy žalobce byl jedním ze subdodavatelů. Dále žalobce namítal, že nepřevzal staveniště, protože nebyl stavebníkem ani neprováděl samostatnou část stavby z hlediska jejího stavebně technického provedení. Závěrem své žaloby poukázal na judikaturu Ústavního soudu vztahující se k výkladu a aplikací právních předpisů, jakož i na porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž může porušením práva na spravedlivý proces to, že v řízení nebyla právně zhodnocena skutková zjištění, aniž by bylo zdůvodněno, proč jsou považována za irelevantní. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 25.11.2010 navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. II. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 21.7.2010 č.j. 1689/1.30/10/14.3 a připojeným správním spisem Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj č.j. 1227/10.11/10/14.3 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání rozhodnutí žalovaného, přičemž toto rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s.). III. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze shora uvedeného kontrolního spisu vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že jeho součástí je protokol o kontrole provedené u žalobce ze dne 6.11.2008. Z něho mimo jiné vyplývá, že u žalobce byla kontrola zaměřena na příčiny a okolnosti pracovních úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů u Š. K. a J. K., ke kterým došlo dne 8.8.2008 v 10.30 hod. na stavbě „Rekonstrukce mostu ev.č. 464-014 přes trať ČD ve Studénce“ při přípravných pracích na zasunutí konstrukce mostu a rovněž i kontrola v rozsahu stanoveném v ust. § 3 odst. 1 písm. b), c), d) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce zaměřená na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízeních. Firma žalobce je v protokolu uvedena, jakožto subdodavatel na výsun a zásun mostu ze dne 28.4.2008 a nabídky ze dne 3.4.2008. Závěr protokolu obsahuje zjištěn

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 3 (251/2005 Sb.)§ 101 (262/2006 Sb.)§ 102 (262/2006 Sb.)§ 15 (309/2006 Sb.)§ 3 (309/2006 Sb.)§ 51 (500/2004 Sb.)§ 52 (500/2004 Sb.)§ 53 (500/2004 Sb.)§ 68 (500/2004 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.